Modelové učební osnovy

Srovnávací analýzy a studie jsou důležitou a neoddělitelnou součástí řešení různorodých úkolů, zejména koncepční povahy. Zaměřují se na zkoumání vybraných aspektů vzdělávacích systémů, procesů a dokumentů v zahraničních zemích a srovnávají je s odpovídajícími aspekty v České republice. Samotná zjištění a závěry vyvozené na základě uvedených zkoumání a srovnávání jsou důležitým východiskem a podkladem jednak pro rozhodnutí, která se týkají vzdělávacího systému jako celku, jednak pro inovace stávajících dokumentů a jejich vzdělávacích obsahů i jako podpůrné argumenty pro rozhodnutí strategického charakteru.

Analýzy a studie tvoří nejen nezbytný kontext pro český vzdělávací systém, ale jsou součástí konkrétních úkolů a okruhů problematiky, kterou řeší. Jedná se například o podněty pro inovace kurikulárních dokumentů, tvorbu různých didaktických a metodických materiálů pro výuku na školách, pro rozvoj mezinárodní spolupráce ústavu s odpovídajícími institucemi v zahraničí apod.

V souvislosti s tvorbou ukázek „modelových“ učebních osnov z matematiky, českého jazyka a anglického jazyka pro využití v českých školách[1]byla zpracována přehledová srovnávací analýza, která ve vybraných zemích sledovala, zda a jakým způsobem jsou „modelové“ učební osnovy součástí kurikula a zda jsou pro školy závazné, či doporučené. Analýza se zaměřila na následující země: Anglii a Wales, Skotsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Albánii, Lotyšsko, Maďarsko a Slovensko. Při práci na této analýze byly získány další odkazy na konkrétní zdroje včetně kontaktních adres využitelných pro další komunikaci.

Informace o vazbě mezi kurikulem a metodické podpoře včetně modelových ukázek vzdělávacích programů/osnov, doporučených z úrovně státu, byly získány prostřednictvím vyhledávání na internetových stránkách příslušných odborných a státních institucí a prostřednictvím e-mailových a telefonických dotazů. Pozornost byla zaměřena především na země Evropské unie. Z celkového počtu šestnácti zemí bylo v devíti zemích dohledáno kurikulum, z toho u dvou zemí (Slovensko a Slovinsko) jsou kurikulární dokumenty rozpracovány podle ročníků. U ostatních zemí (Anglie a Wales, Finsko, Irsko, Skotsko, Švédsko, Dánsko, Belgie – vlámská část) je kurikulum rozpracováno nikoli pro ročníky, ale pro různě dlouhé etapy. Z celkového počtu šestnácti zemí byly nalezeny u čtyř zemí (Albánie, Lotyšsko, Maďarsko – dvouúrovňová kurikula, Slovensko – jednoúrovňové kurikulum) modelové vzdělávací programy/osnovy vytvořené na státní úrovni. U ostatních sledovaných zemí existují pouze metodické materiály, které podrobněji rozpracovávají vzdělávací obsahy a metodické pokyny pro učitele. U těchto zemí se však nejedná o ukázky distribuce vzdělávacího obsahu do ročníků/období, které by měly charakter učebních osnov.

Přehled získaných informací o výše uvedených zemích byl prezentován též na kulatém stolu SKAVu dne 31. 3. 2011 prostřednictvím powerpointové prezentace[2].