Přehledová studie o výuce dějepisu ve vybraných evropských zemích s akcentem na výuku dějin 20. století (na úrovni povinného vzdělávání)

Srovnávací analýzy a studie jsou důležitou a neoddělitelnou součástí  řešení různorodých úkolů ve VÚP, zejména koncepční povahy. Zaměřují se na zkoumání vybraných aspektů vzdělávacích systémů, procesů a dokumentů v zahraničních zemích a srovnávají je s odpovídajícími aspekty v České republice. Samotná zjištění a závěry vyvozené na základě uvedených zkoumání a srovnávání jsou důležitým východiskem a podkladem jednak pro rozhodnutí, která se týkají vzdělávacího systému jako celku, jednak pro inovace stávajících dokumentů a jejich vzdělávacích obsahů. Také představují podpůrné argumenty pro rozhodnutí strategického charakteru.

Analýzy a studie tvoří nejen nezbytný kontext pro český vzdělávací systém, ale jsou součástí konkrétních úkolů a okruhů problematiky, kterou řeší. Jedná se například o podněty pro inovace kurikulárních dokumentů, tvorbu různých didaktických a metodických materiálů pro výuku na školách, pro rozvoj mezinárodní spolupráce ústavu s odpovídajícími institucemi v zahraničí apod.

V roce 2010 byla vypracována studie zabývající se výukou dějin především 20. století. S ohledem na obsah zadání byly do výběru zahrnuty z evropských zemí Slovensko, Maďarsko, Skotsko, Švédsko, Finsko, Německo – Berlín a Dánsko. Jedním z kritérií výběru zemí byla i dostupnost kurikula v angličtině, resp. němčině, což bylo vzhledem k vymezenému času pro zpracování důležité.

Přehledová studie[1] byla založena především na analýze kurikulárních dokumentů výše uvedených zemí. Studie je členěna do  pěti hlavních kapitol. V první kapitole je popsáno začlenění dějepisného vzdělávacího obsahu v kurikulárních dokumentech vybraných zemí, tj. zda je dějepisný vzdělávací obsah formulován jako samostatný vzdělávací obor (předmět), a jeho vztah k ostatním vzdělávacím oborům. Další kapitola zachycuje cíle dějepisného vzdělávání, od kterých se následně odvíjí vzdělávací obsah a tematické okruhy s důrazem na dějiny 20. století. Pátá kapitola se zabývá časovou dotací dějepisného vzdělávání, na niž navazuje poslední zásadní část pojednávající o evaluačních standardech, tedy zda jsou stanovena kritéria pro hodnocení žáků v dějepisném vzdělávání. V závěru je srovnáno pojetí dějepisného vzdělávání v kurikulech vybraných zemí s koncepcí a obsahem vzdělávacího oboru Dějepis zpracovaného v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Součástí studie je příloha, ve které jsou zpracovány přehledné tabulky, které umožňují orientaci dle výše naznačených sledovaných aspektů v kurikulárních dokumentech vybraných zemí. Studie také obsahuje veškeré odkazy na kurikulární dokumenty příslušných zemí, u nichž byly analýzy zpracovány, které je možno využít i v případných dalších srovnávacích analýzách zaměřených na dějepisné vzdělávání.