Atentát na Reinharda Heydricha a jeho důsledky

Anotace

Cíle:

• Žák zopakuje základní události let 1938–9 u nás.
• Žák dokáže porovnat vlastní existenci a podmínky života obyvatel v Protektorátu.
• Žák chápe tíhu morální odpovědnosti za vlastní rozhodnutí a činy, včetně sebeobětování ve složitých dobách či životních situacích.
• Žák popíše a objasní průběh atentátu a jeho důsledky. 

1. hodina:

Běžná třída (event. s dataprojektorem), učitel zapíše na tabuli téma „Atentát na Reinharda Heydricha a jeho důsledky“.

Úvodní opakování učiva minulé hodiny – práce ve dvojicích (viz Příloha 1), základní témata:

• Mnichovská dohoda a její důsledky, Druhá republika.
• Vznik Protektorátu Čechy a Morava.
• Situace u nás do podzimu r. 1941.

Společná kontrola výsledků, krátká autoevaluce v duchu následujících otázek:

Co vás z probrané látky nejvíce zaujalo? Jaký pojem byl pro vás nejsložitější na pochopení? Objevili jste novou souvislost v dějích? Jak byste se cítili v době nastolení Protektorátu? Co byste nejdříve řešili v rámci rodiny? Jak se chovat vůči takovému režimu, jaký byl zde nastolen? Proč někteří lidé mají odvahu k odboji proti Němcům a jiní ne?

Motivace pro novou látku – ukázka z knihy M. Buriana: Atentát. Operace Anthropoid 1941–1942. Citace ze stran 24–25, životopisné údaje Reinharda Heydricha (plný údaj o knize i dalším využitelném materiálu viz Použitá literatura)

Úkoly pro žáky:

Podle pouhého poslechu ukázky se pokusí společně identifikovat základní životopisná data R. Heydricha, každý žák svůj poznatek vysloví, popřípadě jde hned (nebo po diskusi s ostatními) zapsat na tabuli, čímž vznikne základ k další činnosti. Dále navážeme, např. formou brainstormingu, tématem: „Co už víte o době atentátu na Heydricha či následné situaci? Znáte filmová zpracování tématu, četli jste odbornou literaturu na toto téma či beletrii?“ Žáci sice uvádějí své většinou neúplné a nesouvislé znalosti, ale téma se tímto způsobem dobře otevře. Úkolem učitele je vést debatu tak, aby v duchu brainstormingu nikdo řečené nekomentoval, neshazoval, aby mluvil jen jeden žák. Zajímavé postřehy je možno opět krátce zapsat na tabuli. Docílíme tím „zviditelnění“ mezer a nedostatků v informacích.

2. hodina:

Počítačová učebna, žáci se rozdělí do dvojic/trojic k jednomu počítači (podle nutnosti vzhledem k počtu PC).

Následuje krátké frontální zopakování Heydrichova životopisu, učitelův krátký výklad na téma, jak a proč se tento muž dostal na místo říšského protektora u nás v září roku 1941.

Zadání úkolu pro dvojice/trojice – učitel nechá losovat jednoho z každé dvojice/trojice z hromádky 14 připravených úkolů, jejichž obsahem je hlavní téma (konkrétní úkoly, respektive názvy listů prezentace viz Příloha 2). Podle zadaného úkolu dvojice/trojice pracuje tak, že najde internetové zdroje o zadaném jevu, nejlépe jednoduše přes klasický vyhledavač, přečte si jejich obsah a porovná uváděné informace. Pak po dohodě vybere základní a porovnáním ověřené poznatky a z nich udělá 1–2 listy prezentace (možno i s obrázky, mapami apod., tato je celá v Příloze 3 jako ukázka). Zde předpokládáme, že žáci umějí vytvářet prezentace, vědí, jak citovat zdroje a jak pracovat s případnými efekty používaného programu. Je třeba určit, jak list prezentace bude vypadat: rozložení – nadpis a dva sloupce, dohoda o podkladu a užité barevnosti, ústně s učitelem, velikost písma – dodržet alespoň vel. 14 typu písma daného prezentací.

Při práci učitel žáky sleduje, je poradcem a zodpovídá případné dotazy či nabídne technickou pomoc. Jednotlivé listy žáci uloží do učitelem určené složky a ten je pouze logicky seřadí a dotvoří tak celou práci. Tu zpřístupní pro další dvouhodinovou činnost, kterou bude prezentace výsledků samostatného studia. Učitel podle své vůle může zpracovat i krátký Heydrichův životopis jako list č. 2 (list č. 1 je úvodní titulka), a to podle předchozího zápisu na tabuli (viz první hodina).

Kritéria hodnocení prezentace:

• respektování dohodnuté technické podoby listu prezentace
• vyjadřování myšlenek v bodech, výstižnost vyjádření
• výběr podstatných informací
• jazyková a stylistická správnost
• doplnění mapami a obrazovým materiálem

3.–4. hodina:

Práce s prezentací ve třídě s dataprojektorem. Je dobré si zajistit dvě hodiny předmětu za sebou, protože v jediné je poměrně málo času a není dobré s tak závažným tématem spěchat, aby žáci vše řádně zažili a mohli se ke všemu vyjádřit či se na cokoli zeptat.

Jednotlivé dvojice postupně přicházejí k počítači a promítnou i komentují svůj list/listy prezentace. Učitel vstupuje do děje jen v případě nutnosti, naznačí např. případnou chybu, kterou žáci neodhalili, nedostatek, špatnou formulaci apod. (je dobré ji ihned opravit v prezentaci, pokud tam je tak zaznamenána, nebo po uzavření činnosti na veřejném školním disku, kam je prezentace umístěna), hlavní slovo mají žáci, kteří se dotazují a eventuálně dodávají další infomace, protože se s nimi mohli setkat při studiu svého dílčího tématu. Učitel na závěr vyzve žáky ke shrnutí, ovšem nikoliv faktů. ale spíše pocitů a názorů na danou dobu. Řada žáků je schopna aspoň částečně komentovat i svůj možný postoj v dané době, i když s vědomím, že se vše „hezky říká, ale hůř se dělá“.

Takto si žáci nejvíce uvědomí, jak složitá to byla doba z pohledu jednotlivce či skupin a z morálního hlediska místy až neřešitelná, vůbec ne podle pravidel původního mírového života. Nakonec žáci sami zhodnotí vzniklou prezentaci, učitel může dodat své hodnocení. Zkušenost: práci na prezentaci vždy hodnotíme pouze slovně, žákům případná horší klasická známka vezme chuť takto pracovat a navíc dle různé úrovně složitosti zadané otázky pro psaní listu ppt by bylo hodnocení diskutabilní až nespravedlivé.

Další možnost: na blok lze navázat promítnutím části hraného dokumentárního filmu Ležáky z DVD (režie Miloš Pilař) nebo návštěvou filmového představení Lidice (režie Petr Nikolaev, premiéra 2011).