Předcházející části textu - 1, 2, 3, 4
Učební osnovy (UO) musí obsahovat rozpracované očekávané výstupy do jednotlivých ročníků nebo období (nejlépe po dvou letech). Znamená to hledání postupných dílčích kroků v jednotlivých ročnících či obdobích, jimiž docházíte se žáky k očekávaným cílovým výstupům.
Delší období než dva roky není reálné (možná s výjimkou 1. až 3. ročníku ZŠ). Vymezení delšího období by znamenalo, že žák o dva roky starší (např. na konci 3. ročníku) zvládá totéž, co jiný o dva roky mladší (na konci 1. ročníku). Snaha takto vymezovat výstupy je někdy znakem malé schopnosti pojmenovat si postupné zrání žáka (vývoj jeho předpokládaných dovedností, vědomostí či jiných způsobilostí). Mnohdy to vyplývá z nepochopení práce na ŠVP (a později s ním) a ze snahy maximálně si ulehčit práci na přípravě UO.
Jak by tedy takové rozpracování očekávaných výstupů mělo vypadat:
Příklad - rozpracování očekávaného výstupu - 1. období
(reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci)
dílčí výstup pro 1. ročník:
dílčí výstup pro 2. ročník:
dílčí výstup pro 3. ročník:
Příklad - rozpracování očekávaného výstupu - 2. stupeň (se zahájením realizace výstupu již na 1. stupni)
posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny
dílčí výstup pro 3. ročník:
dílčí výstup pro 5. ročník:
dílčí výstup pro 7. ročník:
dílčí výstup pro 9. ročník:
Jsou převzaty jen očekávané výstupy z RVP, učitelé se vůbec nepokusí o jejich konkretizaci pro jednotlivé ročníky nebo období. Svědčí to o malé snaze vymezit si postupné výstupy (dílčí výsledky vzdělávání) a následně hledat vhodná kritéria hodnocení žáků.
Výstupy jsou sice zařazeny do ročníků, ale ve stále stejné podobě. Jakoby žáci prvního i pátého, šestého i devátého ročníku, sexty i oktávy měli umět totéž. Není vlastně patrný žádný předpokládaný posun ve výsledcích vzdělávání. Pro nižší ročníky jsou výstupy náročné nebo naopak pro vyšší příliš snadné.
Některé výstupy (ať už v převzaté či rozpracované podobě) zcela chybějí nebo schází jejich podstatná část.
Jsou volena uvozovací slovesa, která nevyjadřují výsledek procesu učení. Např. "osvojuje si povely" neříká nic o tom, zda už je umí (má umět), zda je schopen na ně reagovat, používat je. V tomto případě by měla být volena slovesa - "reaguje správně na základní povely; používá v diskusi správné názvy poloh a cviků; zacvičí jednoduchou sestavu podle slovního popisu" atd.
Pokud je integrována část vzdělávacího obsahu z jiného vzdělávacího oboru (např. Výchova ke zdraví), nejsou zařazeny odpovídající výstupy nebo chybí propojení s výstupy TV.
Nereaguje se na očekávané výstupy tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova.
Dále musí učební osnovy obsahovat výběr a rozpracování učiva z RVP do ročníků, případně do delších časových úseků ve vazbě na rozpracované výstupy. Výběr znamená, že z učiva RVP vyberete k naplnění daného výstupu to nejvhodnější z konkrétního tématu, které je v jednotlivých ročnících využíváno pro dosahování vymezených výstupů. Učivo RVP lze doplnit o další, pokud to úroveň žáků, podmínky, zkušenosti učitelů, tradice školy apod. vyžadují. Je vhodné jasně vyznačit, které učivo nabídnete všem žákům a které je nadstavbové (výběrové).
Pro vztah mezi rozpracovanými očekávanými výstupy a učivem platí: pokud jsou výstupy rozpracovány do ročníků, je možné (pokud to vyhovuje) vymezit učební látku pro určené období. Pokud jsou výstupy rozpracovány do období, je potřebné rozpracovat učivo do ročníků.
I když se v TV učební látka cyklicky opakuje, je zařazování stále stejného učiva beze změny do všech ročníků opět spíše důkazem malé snahy zamýšlet se nad rozdíly ve využití látky -v souladu s vyššími schopnostmi žáků - novými metodami a formami činností apod.
Příklad rozpracování učiva do ročníků
Atletika - skok do dálky:
dílčí výstup pro 1. ročník:
dílčí výstup pro 2. ročník:
dílčí výstup pro 3. ročník:
Učivo je vymezeno velmi obecně, v podstatě stručněji než v RVP, často jen na úrovni názvů sportů - házená, kopaná, basketbal atd. Není zřejmé, co je žákům konkrétně nabízeno, v jaké posloupnosti, objemu apod.
Učivo je vymezeno příliš široce, evidentně není zvládnutelné všemi žáky. Učitelé si neuvědomují, že pokud látku nerozčlení na základní a rozšiřující nebo ji neopatří poznámkami, které upřesňují výběr a zadávání učiva žákům různé úrovně, je veškeré zadání vymezené v učebních osnovách povinné pro všechny žáky.
Vymezené učivo nekoresponduje s výstupem, respektive k danému výstupu není vymezeno žádné.
Učivo se zbytečně opakuje v každém ročníku, i když je prováděno v konečné osvojené podobě - nezvyšuje se jeho náročnost, neprovádí se v obměnách či variantách (např. kotoul vpřed ve všech ročnících 1. a někdy i 2. stupně). Stačí uvádět jen učivo nové a využití dříve osvojované látky umožnit na základě poznámky o využívání učiva zadávaného v nižších ročnících.
Chybí mechanismy, které umožňují nabízet nadaným žákům učivo vyššího ročníku nebo žákům "slabším" nenabízet veškeré možnosti daného ročníku.
Učivo je formulováno jinak než výčet činností, cviků, postupů (např. místo "odbíjení obouruč spodem" - "zvládnutí odbití obouruč spodem", což je spíše cíl).
Není vymezeno učivo integrovaného vzdělávacího oboru či jeho části.
Není vymezeno učivo tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova.
Příklad rozpracování očekávaných výstupů a učiva ve ŠVP gymnázia se sportovní přípravou
Basketbal | 1. ročník | 2. ročník | 3. ročník | 4. ročník |
Očekávaný výstup |
|
|||
Dílčí výstup |
|
|
|
|
Učivo |
|
|
|
|
V neposlední řadě mají být součástí vzdělávacího obsahu učebních osnov průřezová témata - výběr okruhů s konkretizací námětů a činností v ročnících. Výběr znamená, že do vzdělávacího obsahu zařadíme tematické okruhy těch průřezových témat (PT), která mají nějakou jasnou souvislost se vzděláváním v TV, jsou přínosné pro utváření postojů a hodnotové orientace žáků. Pozor na to, aby byl výběr v souladu s výběrem PT v kapitole Charakteristika ŠVP.
Konkretizace znamená, že se v rozpracování vzdělávacího obsahu objeví odkaz na konkrétní průřezové téma a daný okruh. Případně je zařazen konkrétní námět daného tematického okruhu, a to na místě, kde určená problematika koresponduje s výstupy a s učivem TV.
Příklad k Mediální výchově zmiňované ve 2. dílu této série článků
4. ročníkDílčí výstup | Učivo | Průřezová témata, přesahy, vazby, poznámky |
|
|
Mediální výchova - tvorba mediálního sdělení s přesahem do ČJ - vlastní tvořivé psaní |
Je uveden jen název PT, ale už ne tematického okruhu.
Začleněné průřezové téma neodpovídá vymezení v kapitole Charakteristika ŠVP, případně v Charakteristice učebních osnov TV.
Není využita možnost začlenit PT, která s TV evidentně úzce souvisejí (OSV, EV, MV i další).
Velmi vhodné je uplatnit v učebních osnovách mezipředmětové souvislosti a další poznámky upřesňující realizaci vzdělávacího obsahu. Mezipředmětové souvislosti by měly konkretizovat vztah mezi TV a jinými vyučovacími předměty (tématy, výstupy, učivem). Odkazy typu Př (myšleno Přírodopis), nebo Z5 (myšleno Zeměpis v 5. ročníku) jsou formální a mnohdy i nejasné - proč je odkaz právě na daném místě, k čemu směřuje, na jakou vazbu má upozornit.
Poznámkami se pak myslí jakýkoli upřesňující text, který vyjasňuje zámět autorů učebních osnov.
Příklad vymezení mezipředmětové vazby
Dílčí výstup | Učivo | PT, přesahy, vazby, poznámky |
|
|
Přírodopis 7. ročník - životní styl, pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka |
Příklad poznámky
Dílčí výstup | Učivo | PT, přesahy, vazby, poznámky |
|
|
V případě příznivých klimatických podmínek se kromě kurzu zařazuje i soustředěná výuka v místě školy. |
Takovou otázku si budete klást určitě všichni. Kritérií je celá řada. Některou zpětnou vazbu můžete dostat prakticky okamžitě (názor koordinátora ŠVP, mínění kolegů o srozumitelnosti textu, jeho logické uspořádání, úplnost, potřebné vazby atd.), můžete porovnávat s učebními osnovami učitelů jiných škol, srovnávat s příklady na vzdělávacím portálu.
Skutečnou kvalitu učebních osnov však poznáte až při práci s nimi. Jak vás povedou, jak vám budou navozovat činnosti, situace, metody, způsoby hodnocení atd. Kritériem může být i četnost práce s UO (mají vám co říci), případně počet a rozsah úprav, které budete do UO nuceni dělat. I když tady jde o kritérium velmi relativní. Nesmíme si představovat, že se nám podaří napsat UO naprosto dokonale a jednou provždy. Spíše naopak, neustálá práce s nimi a potřeba je vylepšovat může být znamením o vašem chápání problematiky, o potřebě uplatňovat další zkušenosti, hledat nové možnosti uspořádání či doplnění učebních osnov pro jejich lepší a efektivnější využití.
K problematice hodnocení očekávaných a dílčích výstupů se vrátím v samostatném článku.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.