Studentský pohled jako součást autoevaluace

Jsou parametry v činnosti školy, které lze změřit, posoudit, zhodnotit. Například procento úspěšných přihlášek na vysokou školu, procento přihlášených adeptů na střední školu vzhledem k počtu předpokládaných míst, průměrný prospěch v jednotlivých předmětech či třídách nebo letech, počet absolvovaných seminářů DVVP. Jedním z parametrů, jejichž měřitelnost či jen posouzení je nesnadné, je kvalita vlastní pedagogické práce - hlavní činnosti, ve které by se měly všechny podmiňující faktory v práci učitele promítnout. Tento příspěvek se pokusí zhodnotit desetileté zkušenosti se zapojením žáků školy do autoevaluace, nastíní naše zkušenosti s pohledem žáků na průběh pedagogického procesu.

Metoda je běžná na vysokých školách, přednášející je po semestru informován o názorech žáků na průběh přednášky či semináře. Před deseti lety jsme se na Gymnáziu v Uherském Hradišti poprvé zeptali žáků, jak hodnotí práci svých učitelů v jednotlivých předmětech. Po několika prvních pokusech jsme pravidla tzv. Studentského pohledu ustálili na následujících zásadách:

1. Žák se k průběhu pedagogického procesu vyjadřuje jen jednou, a to po skončení třetího ročníku. V té době je téměř dokončena výuka všeobecně vzdělávacích předmětů a žáci již mají osmnáct let.
2. Sdělení je určeno jen řediteli školy.
3. Dotyčný vyučující se může u ředitele školy informovat o svých výsledcích a porovnat je s výsledky celé školy ve stejných předmětech a s výsledky celé školy vůbec.

V průběhu celých deseti let samozřejmě probíhaly četné diskuse na téma, zda má žák střední školy právo vyjádřit se k průběhu výuky a zda má jeho pohled dostatečnou vypovídající hodnotu. Po mnohaletých zkušenostech můžeme odpovědně konstatovat, že na obě otázky lze rozhodně odpovědět - ANO. Žáci velmi odpovědně a kriticky hodnotí práci pedagogů a jejich názory se v mnohém shodují s poznatky ředitele školy. Jejich pohled kladně hodnotí náročné, důsledné a obětavé pedagogy, naopak nezájem o spolupráci s žáky či neschopnost zaujmout se vždy projevil v hodnocení negativním.

Nyní představíme text formuláře nazývaného Studentský pohled. Na dvou stranách A4 je dvanáct odstavců pro jednotlivé předměty, za každým odstavcem je místo na doplňující komentář. Každý odstavec má stejný text rozlišený pouze názvem předmětu. K názorné ukázce nám poslouží text pro Český jazyk.

Škála odpovědí na otázku je popsána na začátku textu:

K jakým poznatkům jsme dospěli po deseti letech, v nichž jsme každoročně získali od sto padesáti žáků zhruba 6000 známek?

• odpovědně můžeme tvrdit, že tak široký vzorek odpovědí věrohodně odráží kvalitu práce učitelů
• pro mnohé pedagogy byla sdělení žáků v prvních letech pohlazením, odměnou za dlouholetou vynikající pedagogickou práci
• pro mnohé bylo naopak kritické hodnocení žáků probuzením z nezaslouženého pocitu klidu, mnozí v dalších letech už o sdělení žáků ke své práci nestáli
• číselné hodnocení výsledku konkrétního učitele za jeden předmět či třídu dávalo obvykle věrný obraz jeho práce, některé neodpovědné komentáře jednotlivců naopak velmi negativně působily na pocity i pracovitých a odpovědných pedagogů
• vzhledem k tomu, že neúprosná matematika neumí zhodnotit kladně průměrnou práci, byl dojem mnohých úspěšných učitelů z průměrného výsledku také značně negativní
• velmi pozitivně působily stabilně dobré výsledky vyučujících při snahách rodičů zpochybnit jejich kvality; námitky proti objektivitě učitelů při zkoušení se vzhledem k pozitivnímu vyjádření žáků lehce vyvracely

K jakým číselným údajům jsme zhodnocením odpovědí žáků dospěli? Nejdříve velmi zajímavý údaj z prvního roku realizace Studentského pohledu:

Druhy tabulek, které jsou každoročně sestavovány a vyhodnocovány

1. Řazení dle předmětů. Pro každý předmět jsou zhodnoceny výsledky všech vyučujících, což je od dvou vyučujících v Hv a Vv až po např. deset učitelů jazyka anglického.
2. Řazení dle abecedy. U každého vyučujícího je tolik řádků, kolik předmětů v daném ročníku učí.
3. Řazení dle průměrného hodnocení. Žebříček např. od průměru 1,1 až po 3,76. Právě tento žebříček je popudem ke konkrétnímu jednání ředitele školy s učiteli, kterým se podle žáků pedagogická práce nedaří.

Dalším hlediskem pro zamyšlení se nad výsledky pedagogické práce učitele je hodnocení jednotlivých otázek. Rozdílnost ve výsledcích učitelů při šesti stanovených otázkách má velkou vypovídací hodnotu a rozdíly mezi výsledkem v kritériu odborná připravenost a schopnost vytvořit atmosféru spolupráce je v extrémních případech opět až kolem dvou stupňů.

Deset let zkušeností se Studentským pohledem na naší škole nás vede k doporučení obdobného postupu i na jiných školách, je však třeba upozornit na potřebu dodržení všech výše uvedených zásad. Pokus jedné sousední školy, kdy měli žáci text jeden den doma a rodinná rada řešila hodnocení učitelů, jehož výsledky byly poté vyvěšeny ve sborovně, není možné akceptovat a nadělají ve škole mnohem více škody než užitku.