Pro práci odborného panelu bylo efektivní využít existující vymezení pojmu přírodovědná gramotnost v dostupné literatuře a v mezinárodních výzkumech PISA a TIMSS [1]. Tato vymezení reflektují vždy v té či oné míře čtyři následující klíčové dimenze přírodovědného poznávání (přírodních věd):
a) pojmový systém sloužící k popisu či vysvětlování přírodních faktů, tedy vlastností přírodních objektů či procesů probíhajících v těchto objektech nebo mezi nimi;
b) metody a postupy, prostřednictvím kterých se:
- vyhledávají a řeší přírodovědné problémy,
- získávají a testují přírodovědné poznatky (data, hypotézy, teorie, modely apod.);
c) metodologie a etika, které studují např.:
- vlastnosti přírodovědných pojmů a tvrzení (logické, matematické, jejich vztah k realitě),
- indikátory objektivity a pravdivosti přírodovědných hypotéz, teorií či modelů,
- způsoby dokazování v přírodních vědách,
- způsoby omezování podvodného jednání v přírodovědném bádání,
- kritéria pro odlišení vědy od pseudovědy;
d) interakce s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti, kdy se zkoumají například:
- vzájemné vztahy mezi přírodními vědami, matematikou a technologiemi,
- možnosti využití přírodních věd pro rozhodování řídicí sféry při řešení různých sociálních (ekonomických, politických, kulturních či vojenských) problémů,
- možnosti využití přírodních věd pro personální rozhodování jednotlivce při řešení problémů v jeho každodenním životě,
- různá morální dilemata, týkající se aplikace přírodovědných poznatků v praxi (v lékařství, biotechnologiích, ve vzdělávání, ochraně životního prostředí apod.).
Výše zmíněné dimenze přírodních věd byly základem k vymezení pojmu přírodovědná gramotnost prostřednictvím čtyř aspektů:
1. Aktivní osvojení si a používání základních prvků pojmového systému přírodních věd, tedy:
- základních pojmů;
- základních zákonů, principů, hypotéz, teorií a modelů.
2. Aktivní osvojení si a používání metod a postupů přírodních věd:
Empirické metody a postupy:
- systematické a objektivní pozorování;
- měření;
- experimentování.
Racionální metody a postupy:
- formulace závěrů (např. hypotéz, vztahů) na základě analýzy, zpracování či vyhodnocení získaných dat (indukce);
- vyvozování závěrů (např. předpovědí) z přírodovědných hypotéz, teorií či modelů (dedukce);
- strategie identifikace problému či problémové situace a možnosti jejich řešení v přírodovědném zkoumání.
3. Aktivní osvojení si a používání způsobů hodnocení přírodovědného poznání:
- způsoby ověřování objektivity, spolehlivosti a pravdivosti přírodovědných tvrzení (dat, hypotéz apod.);
- způsoby zjišťování chyb či zkreslování dat v přírodovědném zkoumání;
- způsoby kritického zhodnocení pseudovědeckých informací.
4. Aktivní osvojení si a používání způsobů interakce přírodovědného poznání s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti:
- používání matematických prostředků v přírodovědném poznávání;
- používání dostupných prostředků moderních technologií v přírodovědném poznávání;
- využívání nabytých přírodovědných vědomostí a dovedností pro personální rozhodování při řešení nebo hodnocení různých praktických problémů či rozhodování o případné profesní orientaci;
- využívání nabytých přírodovědných vědomostí a dovedností k vyhodnocování objektivity a pravdivosti různých informací v médiích;
- zaujímání racionálních postojů k různým aplikacím přírodovědných poznatků v praxi a důsledkům těchto aplikací pro člověka a jeho životní (přírodní a sociální) prostředí.
Následující kapitola čtenáře seznámí s mírou a způsobem začlenění tohoto komplexního vymezení přírodovědné gramotnosti do RVP ZV.
[1] PISA (the Programme for International Student Assessment), www.pisa.oecd.org; TIMSS (Trends in Mathematicsand Science Study), http://timss.org.
Tento text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010.
