Školy mají oficiálně odpovědnost za to, že žáci získávají znalosti a dovednosti potřebné k plnění nejrůznějších společenských rolí. Školy tento úkol plní především tak, že nutí žáky absolvovat nejrůznější studijní předměty, označované souhrnně jako formální kurikulum.
Zároveň však žákům vštěpují určité společenské, náboženské, politické a ekonomické hodnoty (tedy i názory na uplatnění žen a mužů v životě a představu o tradiční mužské a ženské roli, vštěpují jim rozdílné požadavky na vhodné chování a vlastnosti mužů a žen, jak jsou stanoveny naší společností), a to jak na explicitní úrovni, tak pomocí hodnotových sdělení ukrytých v materiálech užívaných při výuce tradičních školních předmětů (Jarkovská, 2006; Kubrická, 2006; Kišoňová, 2005). Tato hodnotová sdělení tvoří tzv. skryté kurikulum, jehož působením se žáci učí nazírat na svět určitým způsobem a učí se také, co mohou od tohoto světa očekávat pro sebe. To může ve svém důsledku u některých skupin žáků vést k nízkým studijním aspiracím či pasivitě.
Studijní materiály, způsob komunikace učitele se žáky, školní činnosti ovlivňují představu žáků o sobě, světě a jejich očekávání toho, co mohou od světa očekávat, zvyšují či naopak snižují jejich sebevědomí a studijní aspirace, pomáhají budovat si představu o své budoucí kariéře (Minarovičová, 2003).
Znakem genderově pozitivního vyučování je také výběr učebních materiálů, které nereprodukují genderově založené předsudky a stereotypy. Podle mnoha výzkumů uskutečněných v této oblasti se učebnice podílejí na vytváření a upevňování stereotypů týkajících se rodu (Jarkovská, 2006; Kubrická, 2006; Kišoňová, 2005; Bosá, 2004). Některé učebnice jsou stále koncipovány tak, že odpovídají spíše životní zkušenosti chlapců než dívek. A také se často v učebnicích setkáváme s nadužíváním generického maskulina, mužského tvaru, který má označovat obě pohlaví.
Proto vědci a vědkyně zabývající se otázkou rodově citlivé výchovy vytvářejí seznam kritérií, na jejichž základě by si každý vyučující dokázal posoudit genderovou korektnost vybrané učebnice pro daný předmět (Kopperman, 2000; Valdrová, Smetáčková, Knotková, 2004).
Také já jsem v rámci svého výzkumu prozkoumala rodové stereotypy v učebnicích občanské výchovy používaných v současné době na základních školách v České republice. Svoji pozornost jsem soustředila na obrazové zdroje v učebnicích jakožto možný zdroj rodových stereotypů.
Klíčovou otázkou mého výzkumu je, do jaké míry se v učebnicích nacházejí obrázky zobrazující muže a ženy (chlapce a děvčata) v rodově stereotypním postavení. Využitím obsahové analýzy zjistím množství rodově stereotypních zobrazení a zhodnotím rodovou citlivost učebnic.
První otázka, kterou jsem položila ve vztahu k učebnicím, je, zda se i učebnice podílejí na rodově stereotypním zobrazování světa žen a mužů. Z této otázky vzniká několik podotázek:
K naplnění výzkumného cíle jsem zvolila metodu kvantitativní obsahové analýzy, pomocí níž budu zkoumat výskyt mužských a ženských postav v grafické stránce učebnic. Pomocí vytvořených analyzovaných kategorií a subkategorií jsem třídila a zaznamenávala výskyt významových jednotek (obrázky), které byly opsané prostřednictvím ukazatelů (indikátorů). Na základě prozkoumané míry výskytu rodových stereotypů v zobrazeních žen a mužů potom můžu hodnotit vybrané učebnice jako rodově citlivé nebo necitlivé.
Postup (podle Kišoňové, 2005)
Výzkumný soubor
Výzkumný soubor jsem sestavila z učebnic občanské výchovy z nakladatelství Fraus a Práce, které se v současné době na základních školách nejvíce používají.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že učebnice občanské výchovy jsou genderově nekorektní a podílejí se na rodově stereotypním zobrazování mužského a ženského světa a reprodukci rodových stereotypů. Zatímco v soukromé sféře nebyl zaznamenán mezi počtem žen a mužů statisticky významný rozdíl, ve veřejné sféře byl mezi počtem mužů a žen statisticky významný rozdíl zaznamenán, a to ve prospěch mužů. Muži také ve zkoumaných učebnicích zastávají více rozmanitějších profesí.
V posledních desetiletích se smazává dříve tak striktně vymezená hranice mezi mužským a ženským světem, určená dělbou práce podle pohlaví, jež byla vymezena těmito sférami: Ženám byla určena výhradně soukromá sféra, zatímco mužům patřila sféra veřejná, tedy ta společností více ceněná.
Genderově stereotypní obrazy, zobrazující muže a ženy v tradičních povoláních, při tradičních činnostech ve svých tradičních sférách, se v realitě nevyskytují v takové míře, jak se nám snaží namluvit ideologické konstrukty, jako jsou média, literatura, učebnice…
Učebnice jsou pořád ještě podle mnoha výzkumů dosti genderově nekorektní (Jarkovská, 2006; Kubrická, 2006; Kišoňová, 2005). Také z uvedených výsledků mého výzkumu jednoznačně vyplývá, že učebnice občanské výchovy jsou rodově necitlivé a podílejí se na rodově stereotypním zobrazování mužského a ženského světa a reprodukci rodových stereotypů. Zatímco v soukromé sféře nebyl zaznamenán mezi počtem žen a mužů statisticky významný rozdíl, ve veřejné sféře byl mezi počtem mužů a žen statisticky významný rozdíl zaznamenán, a to ve prospěch mužů. Většímu počtu mužů ve veřejné sféře odpovídá také fakt, že muži ve zkoumaných učebnicích zastávají více rozmanitějších profesí.
Pokud se na našich školách mají výchova a vzdělání uskutečňovat v souladu s principem rozvoje individuálních schopností osobností a u žáků se má rozvíjet demokratické myšlení, je třeba odstranit rodovou necitlivost nejen z učebnic, ale i z celého systému.
BOSÁ, M. Úloha školských učebnic v procese rodovej socializácie (online). In Přednáška prezentovaná na konferenci Sféry ženy, Banská Bystrica, 2004. Dostupné z: www.esfem.sk
DILLON, J. T. Male-Female Similarities in Class Participation, Journal of Educational Research, 1982, 75, č. 6 (c).
JARKOVSKÁ, L. Feminismus a sexuální výchova, Gender, rovné příležitosti, výzkum, 2006, roč. 7, č. 2, s. 41–45.
KELBLOVÁ, L. Čeští žáci v mezinárodním srovnání: české školství ve světle zjišťovaných výsledků vzdělávání v mezinárodních šetřeních, Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2006.
KIŠOŇOVÁ, J. Rodové stereotypy v učebniciach. Diplomová práce. Bratislava : Pedagogická fakulta, Katedra etickej a občianskej výchovy, 2005.
KOPPERMANNOVÁ, C. K pojmu rodovo špecifická socializácia, Aspekt, 2000, č. 1, s. 145–148.
KŘÍŽOVÁ, I. A KOL. Znalosti, dovednosti a postoje čtrnáctiletých žáků v oblasti výchovy k občanství, Zpráva o výsledcích mezinárodního výzkumu. Praha : ÚIV, 2001.
KUBRICKÁ, J. Trend genderové korektnosti v učebnicích cizích jazyků. In Maňák, J., Klapko, D. Učebnice pod lupou, 2006, s. 107–110.
MINAROVIČOVÁ, K. Rodovo citlivá výchova. Diplomová práca. Bratislava : Pedagogická fakulta Univerzity Komenského, 2003.
VALDROVÁ, J., SMETÁČKOVÁ, I., KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. Příručka pro posuzování genderové korektnosti učebnic (online), 2004. Dostupné z: www.eamos.cz/gender
JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M., ČEČILOVÁ, A. Občanská výchova s blokem Rodinná výchova pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. Plzeň : Fraus, 2003.
JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M. Občanská výchova, Rodinná výchova 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2007.
JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M. Občanská výchova, Rodinná výchova 8, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2005.
JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M. Občanská výchova, Rodinná výchova 9, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2006.
VALENTA, M. Občanská výchova pro 6. ročník. Praha : SPL-Práce, 2007.
VALENTA, M. Občanská výchova pro 7. ročník. Praha : SPL-Práce, 2007.
VALENTA, M. Občanská výchova pro 8. ročník. Praha : Práce, 1999.
VALENTA, M. Občanská výchova pro 9. ročník. Praha : SPL-Práce, 2000.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
