Jak zaujmout žáka
Přechod žáků z 1. stupně na 2. je velkou změnou. Jednou z novinek je předmět fyzika. Je dobré, pokud žákům fyziku zpřístupníme hned od začátku. Zaujmout dnešní děti je ale dost těžké. Technika – kromě počítačů – jim toho moc neříká. Kde najít východisko a zájem žáků obrátit i tímto směrem? Je dobré začít informací, že to, co budeme ve fyzice dělat, už z 80 % znají. Skutečně nejde o žádné převratné novinky, ale pouze o oživení a prohloubení stávajících dovedností a znalostí. Zároveň budeme tyto poznatky zapisovat, hovořit o nich a přemýšlet.
Základní pojetí výuky fyziky
Jednou z nejdůležitějších součástí učiva fyziky v 6. ročníku je znalost a měření základních fyzikálních veličin – délky, objemu, hmotnosti, času a teploty. Vždy vycházíme ze zkušeností žáků a necháváme je fyziku objevovat. Na základě jednoduchých pokusů a pozorování žáci sami docházejí ke správným závěrům. Nevadí, jestliže názor žáka není z počátku naprosto přesný nebo úplný, doplní ho jiný žák nebo učitel. Důležité je nechat žáky o každém pozorování mluvit, motivovat je k tomu, aby se nebáli přihlásit a řekli svůj názor. Postupně se své názory a otázky žáci naučí i přesněji formulovat. Další věcí, kterou se žáci učí, je diskuze – nepřekřikovat se, vyslechnout druhé, respektovat je a neposmívat se jim, když se něco nepovede. To je jeden z prvních těžkých úkolů a každý, byť sebemenší pokrok je při tom velmi cenný.
Výuka veličiny délka
Jako příklad zde uvádím možný přístup k výuce veličiny délka. V jedné hodině si vyrobíme papírový metr, vyznačíme na něm decimetry a změříme s ním např. šířku lavice. Potom dáme žákům za úkol změřit délku a šířku třídy. Po první reakci, že to nejde, je napadne spojit metry dohromady a spolupracovat. Necháme je nejdříve délku třídy odhadnout, pak si podle toho vytvoříme skupinky, aby jimi vyrobené metry stačily na měření. Pokud zbude pár žáků, mohou zkusit změřit stejnou délku, ale pouze jedním metrem. Další žáci změří délku třídy jedním pásmem. Všechny naměřené hodnoty zapíšeme zároveň na tabuli, abychom je mohli porovnávat. Není složité dojít k závěru, že nejpřesnější je v tomto případě měření jedním delším měřidlem, tedy pásmem, v ostatních případech vznikají při nastavování měřidla nepřesnosti. Dostaneme se tak k pojmu chyba měření a žáci mohou sami zdůvodnit, proč a jak bude asi velká a na čem to závisí.
Vyrobené papírové metry nosí žáci v penálech, a když je potřeba, využijí je. V matematice se hodí například při odhadování délek. Jestliže mají žáci ukázat, jak je velký decimetr, 60 cm atd., někteří okamžitě vyndávají metry a ukazují. Dobře se s nimi pracuje také při převodu jednotek délky, protože žáci si mohou základní převody opět názorně ukázat.
Efektivní pokusování
Ve výuce využíváme soubor jednoduchých a velmi praktických žákovských i demonstračních pokusů a pomůcek. Mnoho námětů pro práci je také v nových učebnicích a pracovních sešitech Tvořivé školy sestavených ve spolupráci s Asociací mladých debrujárů. O pokusech si žáci dělají zápisy do sešitů a snaží se doplňovat svá pozorování obrázky a vysvětlením. Stejným způsobem si zapisují i dobrovolné pokusy, které dělají doma. Po krátkém slovním rozhovoru nad těmito pokusy mohou např. získat jedničku, v horším případě dvojku. Pokud má žák práci – ne záměrně – neúplnou, tak si vysvětlíme, co a proč schází a známku v tomto případě nedáváme.
Když provádíme pokusy, osvědčilo se nám také pracovat s fotoaparátem a práci žáků včetně výsledků dokumentovat. V další hodině si můžeme vybrané fotografie promítnout. Žáci si na nich sami rychle zopakují, co dělali, jak to dělali a co vlastně zjistili. Jakákoliv snaha a aktivita žáků je velice cenná. Je důležité ji podporovat a neshazovat.
Pokud jde o učivo, které se týká např. početního řešení úloh, je třeba si uvědomit, že matematika je pro některé žáky skutečně těžká. Byla by ale škoda odradit je kvůli tomu od technických věcí a od zájmu o fyziku. Mohou z nich být šikovní řemeslníci a jako takoví budou praktickou fyziku a technické znalosti potřebovat. Příklady v dalších ročnících nelze samozřejmě obcházet, patří do základního učiva, ale je dobré žákům umožnit tento handicap vyrovnávat. Např. tak, že je necháme experimentovat a tvořit. Děti jsou zvídavé, mají do takové práce chuť. Pozorování a pokusy je vedou k myšlení, což je plus pro každého. Jestliže si žáci sami něco vyrobí pro další vyučování nebo provedou pokus, snáze si vše zapamatují a později si to dokáží lépe vybavit. Navíc si takových věcí více váží.
Letní škola činnostního učení fyzice
O fyzice a činnostním učení by se dalo mluvit hodně dlouho, lepší je ale zkusit to a posoudit výsledky. Právě proto pro vás každoročně připravujeme Letní školu činnostního učení fyzice v 6. a 7. ročníku v Kolíně. Kurz vede profesionální lektor a dlouholetý učitel fyziky Mgr. Oldřich Keltner, jehož schopnost aktivně zapojit žáky (i účastníky kurzů) do výuky fyziky je účastníky hodnocena jako strhující. Na kurzu budete seznámeni s paletou jednoduchých a velmi praktických žákovských i demonstračních pokusů a pomůcek z jeho dílny a od firmy Ariane schola. Představíme vám také nové názorné a praktické učebnice a pracovní sešity vytvořené ve spolupráci s Asociací mladých debrujárů. Umožňují žákům objevovat a chápat učivo fyziky, aniž by se museli učit definice a vzorce zpaměti. Více informací naleznete na www.tvorivaskola.cz.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025