Obr. 1 – Sobotní ateliér pro děti v Moravské galerii v Brně Autor fotografie: Mgr. Jitka Petřeková |
Obr. 2 – Sobotní ateliér pro děti v Moravské galerii v Brně Autor fotografie: Mgr. Jitka Petřeková |
Východiska: Sobotní ateliéry v Moravské galerii v Brně jsou většinou koncipovány k aktuálním výstavám. Děti se zde seznamují s celou výstavou, s jejími hlavními rysy a s vystavenými exponáty především. Výstavy jsou bohatou inspirací pro jejich samostatné výtvarné vyjadřování a rozvoj vizuální paměti a představivosti.
V tomto případě se jedná o výstavu Příběhy tisíce a jedné noci – islámské umění ve sbírkách Moravské galerie v Brně. Výstava představuje řadu artefaktů uměleckého řemesla umění Orientu – zemí Blízkého, Středního a Dálného východu.
Cíle: Při prohlídce výstavy se děti postupně a nenásilným způsobem dozvídají o odlišnostech umění Orientu a umění Západu (Evropy). Dozvídají se, které země označujeme Orientem, co umění Orientu představuje a co jsou pojmy jako umělecké řemeslo a užité umění. Konkrétní inspirace pro tvorbu dětí se soustředí na orientální koberce a jejich významovou rovinu, barevnost, zpracování a specifické motivy.
Klíčová slova: výjev, dekor, ornament, arabeska, náboženství, islám, orient, motiv, funkce, užité umění, umělecké řemeslo, koberec, tkaní, modlitební rituál, mešita.
Časová dotace: 120 minut
Orientální umění: Orientem se označují země Blízkého, Středního a Dálného východu. Umění Blízkého a Středního východu je úzce spjato s náboženstvím islámu. Tři základní světová náboženství jsou judaismus, křesťanství a islám. Islámské náboženství zpravidla zakazuje znázorňování živých bytostí, striktně především ve svatostáncích, jakými jsou na těchto územích mešity. Jelikož země Arabského poloostrova žily stranou od kulturních center, vyvíjelo se zde umění jiným způsobem. Veškerá umělecká produkce podléhala náboženství a také kočovnému způsobu života, obchodu apod. Všechny předměty byly zdobeny dekorem, ornamentem a jinými zdobnými prvky. Jejich účelové využití vždy převládalo nad estetickou stránkou.
Orientální koberce: Široké spektrum vzorů odráží různorodost rozlehlé oblasti Blízkého a Středního východu s diametrálně odlišnými geografickými, kulturními i sociálními podmínkami. Každé území má své charakteristické vzory, techniky, materiály i nástroje používané při výrobě. Prezentované kusy jsou ručně vázané, vytvořené vyvazováním symetrických či asymetrických uzlů do osnovy. Nejvzácnější jsou tři turecké koberce, jeden typu gördes a dva tzv. transylvánské usaky, pocházející ze 17. století. K výrobě koberců se v Orientu často používají len, bavlna, vlna, hedvábí. Tkány jsou jednoduchou plátnovou vazbou nebo se objevuje také keprová a atlasová. Často jsou vytkávány pomocí uzlíků. Koberce rozlišujeme na modlitební nebo užitkové.
Modlitební koberce sloužily přímo k modlitbě, která je vykonávána přímo na daném koberci, čemuž odpovídají také jeho rozměry. Před Bohem se islamisté modlí v hlubokém pokleku. Ve svém středu mají koberce vetkaný modlitební výklenek, tzv. mihráb. Stejně jako ostatní předměty, jimiž jsou vybavovány mešity, nesmí zachycovat živé bytosti, a to proto, že nikdo nemůže být roven Bohu, tak člověku není souzeno byť jen zobrazovat to, co Bůh stvořil. V běžném životě se tato striktní pravidla postupně uvolňovala, a tak na některých předmětech živé bytosti najdeme.
Koberce pro běžné použití složily jako předložka do obytných stanů nebo sloužily k rozdělení částí ve stanech, dále jako přikrývka nebo přehoz přes postel nebo se používaly k reprezentativním účelům.
Doplňující otázky:
Turecko, Írán, Libanon, Sýrie, Alžírsko, Turkmenistán
judaismus, křesťanství, islám
zvířecí motivy, květinové motivy, geometrické tvary
K modlitebním účelům nebo jako výzdoba obytných stanů (přehozy a předěly).
květinové motivy (květy, úponky, listy) a geometrické tvary
Výtvarná interpretace: Název ateliéru Orient express v sobě nese nejen významovou rovinu ve sdělení o specifickém vlakovém spojení Orient Express a přeneseným významem pro prohlídku výstavy, kde jakoby procestujeme všechny zásadní země Orientu. Název naznačuje také využití netradičních a efektních (expresních) technik pro zpracování návrhu koberce, kde se odrazí také princip tkaní. Použijeme totiž netypickou kombinaci syntetických barevných lepicích pásek s přírodním zlatým a stříbrným pigmentem. Detaily je možné doplnit fotografiemi orientálních dekorů vystavených exponátů na pauzovacím papíře.
Touto kombinovanou technikou docílíme charakteru drahých textilních materiálů, jakými jsou hedvábí, zlaté vetkávané nitky apod.
Děti si zvolí, zda bude jejich koberec určen:
Ve všech námětech tvoří základ arch papíru A3 nebo A2 černé barvy. Na ten se postupně nanášejí dle libosti barevné pásky. Je jimi možno v souvislých liniích naznačit osnovu, případně konkrétní vzor (snadnější verze). Poté například ve směru útku nebo volně dle námětu, naneseme přímo tuhým lepidlem kresbu. Tu poté zaprášíme pigmentem (zlatý, stříbrný nebo kombinace obou). Pigment přilne i na plochy s páskou, je tedy možné vrstvení, překrývání, čímž docílíme rozmanité pestrosti a různorodosti.
Výtvarný materiál: výkres A3 nebo A2 černé barvy, barevné lepicí pásky, nůžky, tuhé lepidlo, pigment (zlatý a stříbrný), fotoreprodukce dekorů na pauzovacím papíru, fixy, motouz.
Obr. 3 – Sobotní ateliér pro děti v Moravské galerii v Brně Autor fotografie: Mgr. Jitka Petřeková |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.