 |
| Obr. 1 Emil Filla, Zátiší z mandolínou, 1927 Pramen: expozice Moderní a současné umění Moravské galerie v Brně |
 |
| Obr. 2 Rozhovory s obrazy/Emil Filla, výtvarná interpretace C Autor: Mgr. Jitka Petřeková |
 |
| Obr. 3 Rozhovory s obrazy/ Emil Filla, výtvarná interpretace C Autor: Mgr. Jitka Petřeková |
 |
| Obr. 4 Rozhovory s obrazy/ Emil Filla, výtvarná interpretace C Autor: Mgr. Jitka Petřeková |
 |
||
| Obr. 6 Výukový program v Moravské galerii v Brně/ Emil Filla, Zátiší s mandolínou, výtvarná interpretace A Autor: Mgr. Jitka Petřeková |
||
|
|
Komentář k fotografiím: Fotografie zachycují pohledy do expozice Moderní a současné umění Moravské galerie v Brně, zejména pedagogy a studenty, kteří se účastnili takto koncipovaných výtvarných interpretací, animací v galerii.
Východiska: Cyklus Rozhovory s obrazy se většinou zaměřuje na vybraná díla ze stálých expozic Moravské galerie v Brně. Prostřednictvím výtvarných interpretací konkrétního díla se pedagogové zapojují do poznávacího i tvůrčího děje, na základě kterého mohou své poznatky předávat svým studentům.
Cíle: Pozornost je soustředěna k jednomu obrazu vrcholného kubistického období Emila Filly, Zátiší s mandolínou z roku 1927 a vhodnými výtvarnými interpretačními metodami proběhne vlastní tvůrčí proces.
Cílová skupina: výtvarné interpretace a náměty jsou vhodné pro 2. stupeň ZŠ a SŠ
Klíčová slova: kytara, mandolína, hudba, imaginace, představivost, melodie, kompozice, obrysová linie – kontura, konstrukce, prostor, perspektiva, geometrie, organické tvary, barva, vrstvení prostoru, rozměr, gesto, expresivita, dynamika, světlo, stín.
Dialog: V úvodu vždy představím krátce autora a jeho zařazení do uměleckohistorického kontextu, jehož dílo je východiskem dialogu a výtvarné interpretace. Dále probíhá dialog s pedagogy přímo nad představovanými díly formou kladených otázek, prostřednictvím kterých se dialog odvíjí.
Emil Filla (1882–1953) patří k předním představitelům českého kubismu, přestože se za kubistu sám nepovažoval. V jeho obrazech se zcela intuitivně prolíná analytický kubismus se syntetickým, v pozdějších dvacátých letech 20. století je zřejmé také poetické ladění, tzv. lyrický kubismus. Ve třicátých letech se jeho malířský projev blíží více k surrealismu (imaginativní kubismus), v padesátých letech se vrací k malbám krajin a mytologickým výjevům. Jeho dílo čerpá z dobových aktuálních uměleckých směrů. Je jedním ze zakladatelů skupiny Osma, jejichž první výstava se konala v roce 1907. Emil Filla byl jako mnozí jiní ovlivněn výstavou Edvarda Muncha v Praze roku 1905 a v roce 1910 se setkává v Paříži s Pablem Picassem, Georgem Braquem aj. První jeho kubistické obrazy vznikají po roce 1912. Pobýval ve válečném exilu (1914–1920) v Holandsku, kde také studoval malby starých mistrů. Barokní světlocit se přenesl i do jeho obrazů, zejména zátiší, kde pro sjednocení kompozice často používal černou linii.
Emil Filla chápal kubismus jako novou metodu vnímání světa a kladný výsledek dosažení nejvyšší tvůrčí svobody. Svět často vnímá jako umělé, nepřírodní prostředí, které si sám (člověk) vytváří, tzn. že má potřebu stát se svobodným. Jeho obrazy zaznamenávají konstruktivní (racionální) budování obrazu, ale současně intuitivní vnímání světa kolem sebe.
Analytický a syntetický kubismus se v jeho díle silně prolíná (intuice) spolu s lyrickým kubismem. Díla pevné konstrukce jsou spojená s živelným a smyslovým přednesem. Primárně se zajímá o samotný proces tvorby. Barva a linie na jeho obrazech mají za cíl působit emotivně. Linie a křivka vnáší do kompozice dynamiku tím, že prochází kolem všech předmětů na obraze, a zvýrazňuje tak barvu a podporuje tvarosloví zachycených předmětů.
Citace E. Filly:
Kubismus podle Filly je… „nová metoda vnímání světa, není to jen běžný časový úsek a efemérní -ismus. Je to kladný výsledek dosáhnutí nejvyšší tvořivé svobody.“
Svět Filla ukazuje jako „umělé, nepřírodní prostředí, sám ho vytváří, prostředí, které si člověk vydobyl svojí nepřetržitou potřebou být svobodný.“
„Každý člověk se má stát tvořivým, protože je to jeho poslání.“
Otázky:
Jak na vás obraz působí?
Kompozice obrazu je dynamická, nebo harmonická?
Co v obraze převládá – racionální budování kompozice, nebo emotivní?
Co je ústředním motivem obrazu?
Jakými prostředky je v obraze vyjádřen prostor a perspektiva?
Je v obraze patrný „pohyb“, nebo je čistě statický?
Co stmeluje obraz, je to obrysová linie v černé barvě, nebo barevné plochy?
Jak je na obraze zachycena perspektiva a je respektována?
Jak nalézt nebo číst v obraze tzv. mnohopohledovost a jak ji lze znázornit?
Výtvarná interpretace: Může se odvíjet ve dvou i více liniích. Zaměřuji se na syntetický i analytický směr kubismu a jeho interpretaci prostřednictvím daného obrazu. Interpretace je založena na rozkládání a skládání cíleně vytrhaných tvarů a náhodných tvarů. Princip trhání odkazuje k intuitivnímu cítění Emila Filly a současně tento způsob mnohem více a citlivěji navazuje na malířský rukopis. Výtvarná technika je parafrází na koláž, která se kubismem počínaje objevila ve výtvarném umění.
A/ Analytický kubismus k obrazu Zátiší s mandolínou: _ rozklad tvarů do základních prvků, které se protínají v ploše. Jako východisko k výtvarné interpretaci poslouží archy černého papíru, nejlépe A3, z nichž se postupně vytrhávají tvary předmětů, které jsou na obraze a tvoří jeho kompozici. Vzniklé tvary se poté postupně vrství na barevný papír formátu A1, a vzniká tak společná kompozice všech zúčastněných. Kompozici je možné doplnit barevným pastelem.
B/ Syntetický kubismus k obrazu Toaleta: _ opětovné skládání předmětů a tvarů. Použijí se libovolně natrhané papíry v neutrálních odstínech (šedá, černá, bílá a transparentní papír) a pomocí nich se sestavuje daný obraz do formátu A1. Hledají se tak i formou překladů a vrstvení viděné tvary a proporce. Dané tvary se jen skládají, nepřizpůsobují se již dalším trháním. Tento způsob podporuje vlastní představivost. Taktéž je možné kompozici doplnit barvou.
C/ Volná interpretace k obrazu Zátiší s mandolínou:_ pomocí pauzovacího papíru s vytištěnou reprodukcí obrazu. K dispozici je černobílá reprodukce obrazu Emila Filly, formát A4 nebo A3 na pauzovacím papíru. Tato reprodukce se výtvarně upraví technikou prolamování, tzn. že se vybrané části podle linií v obraze prořezají nožem, což umožňuje prostorové vstupování do plochy. Jednotlivé tvary je možné prolamovat směrem ven, jiné vyříznout z formátu úplně. Dále je možné vznikající kresbu vrstvit, nalepovat apod. na různě barevné nebo jen neutrální papíry.
Výtvarný materiál: archy papíru (černá, červená, modrá), barevné pastely, lepidlo, natrhané papírové kousky v neutrálních barvách.
Poznámka a doporučení: Je vhodné pro výuku žáků využít reprodukce uměleckých děl, a to i způsobem, kdy pedagog sám zvolí díla napříč staletími, která tak konfrontuje vedle sebe. Pomocí reprodukcí je výběr děl mnohem širší. Ale myslím, že setkání s originály děl je mnohem více motivující, pestřejší a objektivnější. V této ukázce vycházím z daných možností Moravské galerie v Brně. Jednotlivé sbírky galerie jsou umístěny v různých budovách. I proto je v Moravské galerii v Brně zaveden cyklus Dostaveníčko, z něhož vychází tato aktivita (výtvarná interpretace). V galerijním prostředí není možné použití náročnějších výtvarných technik, proto jsou často výtvarné interpretace omezeny jen na přípravné skici apod.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
