„Jedině děti vědí, co hledají.“
Antoine de Saint-Exupéry
Věková skupina: 4,5–6,5 let
Integrovaný blok: SVĚT KOLEM NÁS
Tématický celek: PODZIM ČARUJE
Námět činnosti: JAKÉ ŠATY MAJÍ STROMY
Hlavní zacílená činnost
druh výtvarné techniky
materiálně didaktické prostředky zacílené činnosti
pro pedagoga:
- reprodukce autorů podzimních obrazů (Schölnammer - Podzimní les, Veselov – Na podzim IV.)
- ilustrace českých autorů
- SVOBODOVÁ J. Jak si hraje příroda
- ŠTEFEK P. Sbírka motýlů
- ZMATLÍKOVÁ H. Kam se schoval nůž
motivační prostředí – kout podzimní přírody
- CD přehrávač
- CD relaxační hudba – Harfa I.
pro dítě:
- výkresy SD - A3, MD - A4 (dle volby dětí)
- akvarelové barvy
- ploché štětce č. 12–14
- pracovní hadříky
- sklenice s vodou
- omyvatelné ubrusy
- pracovní zástěry
- sprchový kout
1. Motivace
- úvodní prožitkové činnosti – zážitkové pole dětí (vnímání, pozorování, zkoumání, objevování)
- pobyty v lese
- pobyty v městském parku
- pobyty na školní zahradě
- společné vyprávění, rozhovory
- návrat k prožitkům = „vzpomínáním“, „sněním“ - CD relaxační hudba Harfa I.
- společné opakování básně Jak si hrají stromy, s.17 - HILAROVÁ, D. Jak si hraje příroda
- další motivace
- a) výtvarně estetické informace
- b) výtvarně technické pokyny
a) výtvarně estetické informace
Navození atmosféry lesa
- děti klečí/sedí na patách, sedí, leží (dle vlastní volby) uprostřed herny
- hraje tichá relaxační hudba - Harfa I.
- společně vedeme rozhovor o vzájemných prožitcích ze setkávání v lese
- Jaké barvy byly vidět v podzimním lese?
- … můžeme říci, že se stromy oblékají stejně jako lidé…
- … mají na sobě jakési šaty…
- … na podzim jsou ty šaty velmi barevné…
- Pamatuješ si barvy, které „šaty stromů“ na podzim mají?
- Jaké tvary„šaty stromů“ mají?
- Je velikost „šatů“ u všech stromů stejná? (… je závislá na výšce stromu)
- Myslíš, že „šaty stromů“ voní? Zkus vůni popsat.
- Co se bude dít s „podzimními šaty“ stromů na konci podzimu?
- děti bezprostředně, ale klidně sdělují své myšlenky
Motivace vtahuje děti do činnosti.
Ve chvilce opakování dochází u dětí k fixaci prožitků, pocitů i zkušeností.
b) výtvarně technické pokyny
- dostatečná nabídka výtvarného materiálu a ostatních materiálně didaktických prostředků
- samostatnost v uplatňování a rozvoji prožitku dítěte
- schopnost kooperace, ale i dostatečné samostatnosti dítěte
- fixace hygienických a bezpečnostních pravidel pro výtvarné činnosti
- schopnost dítěte aktuálně reagovat na nové podněty v činnosti
2. Fáze vyjasňování námětu a úkolu
Námět činnosti: JAKÉ ŠATY MAJÍ STROMY
specifikace úkolu a jeho vrstev: vnímat proměny podzimu, vyjádřit jeho barevnost a jedinečnost na základě vlastních prožitků a získaných poznatků
úkol zacílené činnosti: barevně vyjádřit zvolený námět na základě vlastních prožitků a získaných poznatků
velikost skupiny: běžná třída
organizační forma:
- jak - kombinace hromadné, skupinové a kooperativní
- kde - v herně, ve třídě
metody výuky:
- slovní = vyprávění, vysvětlování, rozhovor
- názorně-demonstrační = instruktáž
- dovednostně-praktické = vytváření dovedností, experimentování
(více viz MAŇÁK, J.; ŠVEC, V. Výukové metody)
3. Samostatná práce
- samostatně uplatňovat a rozvíjet získané představy na základě prožitku a aktuální motivace
- výtvarně vyjádřit představu podzimních barev na základě reálných subjektů vycházejících z přírody
- prožitek zachytit autenticky (originálně), a to vzhledem ke svým schopnostem a dovednostem
- pracovat samostatně
- aktuálně kooperovat
Pedagog při samostatné práci dětí vytváří aktuální podmínky, které umožňují:
- dostatečný prostor pro individuální tempo dětí
- dostatečný prostor pro originalitu výtvarného projevu každého z dětí
4. Zevšeobecnění
Autentický výtvarný projev dítěte nastíní intenzitu jeho dosavadních prožitků, a to vzhledem k námětu i úkolu činnosti. Současně také zobrazí úroveň výtvarných schopností a dovedností v osobitém projevu, které jsou součástí neverbální komunikace.
5. Hodnocení
Průběžné i závěrečné hodnocení je vždy vedeno pozitivně, tzn. stimulačně.
V komunitním kruhu, kolem „šatů“ stromu sestavených do koruny (jež jsou výsledkem všech dětí) je vedeno společné závěrečné hodnocení.
Společně vnímáme rozmanitosti barev, tvarů a velikostí, posloucháme relaxační hudbu a vedeme závěrečný rozhovor o celkové atmosféře výtvarného setkání.
Na závěr je vysloveno každému dítěti poděkování za osobitou práci a vzájemnou spolupráci. Společně je vybráno místo pro vystavení stromu.
6. Závěr
Obsah, výraz a podoba dětské výtvarné práce je prezentací jeho vlastního sebeprožívání
a jeho vlastní seberealizace.
Dětský výtvarný projev není ničím jiným, než projevem jeho komunikace se světem.
„Není možné chtít jen věci zobrazovat.
Je třeba do nich vniknout.
Ztělesňovat v nich sám sebe.“
Georges Braque
Literatura a použité zdroje
[1] – FREYOVÁ, L. Sbírka motýlů. Český Těšín : Olza, 1998. ISBN 80-86082-06-7.
[2] – HILAROVÁ, Dagmar. Jak si hraje příroda. Pardubice : Kora, 1992. 54 s. ISBN 80-901092-3-3.
[3] – MAŇÁK, J.; ŠVEC, V. Výukové metody. Brno : Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5.
[4] – PETIŠKA, Eduard. Kam se schoval nůž. Praha : Albatros, 1984.
[5] – SLAVÍKOVÁ, V.; SLAVÍK, J.; ELIÁŠOVÁ, S. Dívej se, tvoř a povídej!. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-322-2.
[6] – SLAVÍK, J. Umění zážitku, zážitek umění (terie a praxe artefiletiky), 1. díl. Praha : UK - PF, 2001. ISBN 80-7290-066-8.
[7] – SLAVÍK, J.; WAWROSZ, P. Umění zážitku, zážitek umění. 2. díl. Praha : UK - PF, 200. ISBN 80-7290-130-3.