Pro zpestření výuky, zejména při opakování učiva, se velmi osvědčila hra, kterou znají žáci z televizního pořadu AZ kvíz.
Na balicí papír nakreslíme pyramidu složenou z šestiúhelníků (délka strany šestiúhelníku je 8 cm. Mohou vzniknout 3 varianty hracího plánu:
Varianty jsou různé proto, abychom se přizpůsobili časovým možnostem a měli možnost hru dohrát. Jak je patrné i ze snímků, ke hře dále potřebujeme šestiúhelníky z tvrdého papíru ve dvou barvách, většinou stačí po 20 kusech, měřidlo časového intervalu (kuchyňská minutka nebo malé přesýpací hodiny) a magnetickou tabuli s magnetkami.
Hrát můžeme ve skupinách nebo po jednotlivcích. Při hře jednotlivců můžeme z části dodržovat pravidla, jaká známe z televizní předlohy. Při skupinovém zapojení jsou výhodnější pravidla zjednodušená. Postupným zkoušením se vyvinuly dvě varianty pravidel:
Pravidla hry jednotlivců
Dva hráči si vylosují barvu a pořadí. Učitel položí otázku, na kterou musí hráč v určeném časovém limitu odpovědět. Pokud je odpověď správná, může hráč umístit svůj barevný dílek na hrací plochu (můžeme zapojit i další žáky, kteří dílky umisťují na přání soutěžících). Pokud hráč odpoví špatně, možnost odpovědi na otázku má soupeř. Ten se však odpovědi může také vzdát a vybírá si (dostává) novou otázku. Na nezodpovězenou otázku může odpovědět i žák, který nesoutěží.
Oproti televizní verzi se v té naší nepoužívají černá políčka, o která se v televizi buď losuje, nebo jsou pod nimi skryty náhradní otázky. Důvodem jsou přílišné komplikace při hře, které políčka způsobovala u menších žáků. Žáci si na absenci těchto políček zvykli, proto jsem již pravidla později nerozšiřovala. Také tím odpadá nutnost předem volit pole, o které bude hráč hrát. Pole si hráč volí libovolně až po správném zodpovězení otázky.
Hráči se střídají tak dlouho, dokud nepropojí všechny tři strany pyramidy. Při variantě s 15 poli je časové trvání cca 5 minut, varianta s 21 poli vyžaduje cca 7 minut, varianta s největším množstvím políček vyžaduje časovou dotaci cca 15 minut. Velká varianta se osvědčila při skupinové hře.
Pravidla hry skupin
Pravidla jsou v zásadě shodná s předchozími, jen je nutno zorganizovat, kdo bude odpovídat:
O otázce se může skupina poradit a vybere jednoho ze svého středu, který odpoví a určí potom i pole, na které položí dílek. Zde je důležité dodržení časového limitu. Je také dobré předem žáky upozornit, že dle principu hry se při odpovědích mají střídat, aby nám ze hry nevznikla soutěž jednotlivců. Postupné střídání žáků je sice časově náročné, podporuje však skupinovou spolupráci a aktivní zapojení větší části žáků.
Skupina vytvoří řadu, první v řadě odpovídá. Po odpovědi se žák řadí na konec řady. Není dovoleno napovídání. U této varianty je nevýhodou, že skupina vlastně nespolupracuje, hra je ale mnohem rychlejší a zapojí se do ní všichni žáci.
Pro tvorbu otázek existují též dvě varianty. Buď můžeme dopředu připravit konkrétní otázky k jednotlivým políčkům (Varianta 1) nebo si v rámci výuky formulujeme otázky průběžně do poznámkového bloku (pro každý vyučovací předmět je jiný) podle toho, kam se žáky postoupíme, zda je potřeba některé téma více procvičit, co by žáci měli vědět a znát nejen během své školní docházky apod. (Varianta 2).
Varianta 1
Příklad otázek:
Varianta 2
Příklad témat v jednotlivých vyučovacích předmětech:
Český jazyk
Matematika
Prvouka, přírodověda, vlastivěda
(Soubory otázek vychází z jednotlivých tématických okruhů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.)
Dle své vlastní zkušenosti doporučujeme zařadit hru do hodiny podle toho, jaký cíl jí klademe:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.