Výchova ke zdraví v učebních osnovách ŠVP

Na základě Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 26. 6. 2007 (č.j. 15523/2007-22) se s účinností od 1. 7. 2007 změnil Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Z tohoto důvodu jsou některé informace obsažené v tomto článku již neplatné. Aktualizovanou verzi článku najdete zde.

Teoretická a metodologická východiska

Současné pojetí zdraví překročilo hranici medicíny a je neoddělitelně spjato s pedagogickými, psychologickými a sociologickými obory. Podpora a ochrana zdraví je dnes, oproti předchozímu (tradičnímu) pojetí, chápána v širších a hlubších souvislostech a celkové zdraví jednotlivce se považuje za vyvážený stav zdraví fyzického, psychicko-emočního, sociálně-osobnostního a duchovního.

Výchova ke zdraví, jejíž prostřednictvím se ochrana a podpora zdraví stává přirozenou součástí každodenního života školy (kontinuální vytváření podmínek pro učení, pohodu a zdraví vzhledem k přirozeným potřebám žáků, učitelů i nepedagogických pracovníků), vychází z celostního (holistického) pojetí chápání zdraví. S ním je pak neodmyslitelně spjato utváření hodnotných mezilidských vztahů založených na úctě, toleranci a empatii, stejně tak jako rozvíjení ekologického cítění a myšlení, jednání a probouzení zájmu o globální problémy světa.

Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že současné chápání zdraví si klade za cíl zabývat se v procesu výchovy a vzdělávání širšími a hlubšími souvislostmi, které s ochranou a podporou zdraví souvisejí (tzv. interakční pojetí zdraví). Proto i vzdělávací obor Výchova ke zdraví integruje do svého vzdělávacího obsahu prvky z oblasti medicíny, psychologie, sociologie, etiky, ekologie a umožňuje učitelům i žákům překročit tradiční didaktický model, založený na předávání a osvojování poznatků a dovedností prostřednictvím izolovaných témat Hygiena, Výživa, Sexuální výchova apod.

Současná koncepce vzdělávacího oboru:

• Posiluje formativní funkci stejnojmenného vzdělávacího předmětu, tj. ve výchově a vzdělávání žáků klade důraz na dovednosti, postoje a hodnoty nezbytné pro praktický život.
• Navazuje na Standard základního vzdělávání (Oblast zdravého životního stylu) (Oblast zdravého životního stylu) a vyučovací předmět Rodinná výchova, dosud zakotvený v platných vzdělávacích programech (Základní škola, Národní škola, Obecná škola).
• Reaguje na potřeby týkající se podpory a ochrany zdraví u dětí a dospívajících (zvyšující se procento nezletilých zneužívajících alkohol a pravidelně kouřících mladých žen, vzrůstající agresivita u dětí aj.).
• Využívá pozitivních zkušeností ze zahraničních kurikulárních projektů a doporučení WHO.

Charakteristika vzdělávacího oboru

Nově konstituovaný vzdělávací obor Výchova ke zdraví usiluje o vyváženost funkčního propojení poznatků a dovedností s hodnotovým postojem. V této souvislosti již nestačí vědět, co je a co není zdravé/bezpečné. Je žádoucí, aby se na základě získaných poznatků a osvojených sociálních dovedností (mezilidské vztahy, komunikační dovednosti, dovednosti pro kooperaci, pomáhající a prosociální chování aj.) u žáka postupně formulovaly trvalé postoje k celoživotní podpoře a ochraně zdraví. To je možné dokumentovat na následujícím příkladu. Aby se žák uměl aktivně chránit před sociálně patologickými jevy, potřebuje:

• uvědomovat si závažná zdravotní rizika způsobená zneužíváním návykových látek
• pochopit přímé vztahy mezi důsledky jejich zneužívání a životní perspektivou mladého člověka a vyvodit z nich pro sebe odpovědná rozhodnutí
• osvojit si sociální dovednosti (např. dovednosti komunikační obrany v rizikovém prostředí), které sníží jeho selhání na minimum

V pedagogické praxi takový přístup předpokládá využívat funkční mezioborové vazby a zabývat se všemi souvislostmi mezi školním prostředím a učením na straně jedné a zdravím těch, kteří se ve škole setkávají, na straně druhé.

V systému základního vzdělávání nahrazuje Výchova ke zdraví vyučovací předmět Rodinná výchova, jehož vzdělávací obsah a metodologické přístupy vycházejí z dnes již překonaného a jednostranného biologizujícího pohledu na zdraví, který u žáků nedostatečně rozvíjel dovednost posuzovat hodnotu zdraví z různých pohledů, hloubky a potřebných souvislostí.

Také dosud někde používaný název vyučovacího předmětu (Rodinná výchova) přesně nevyjadřuje cílové zaměření, výchovné a vzdělávací strategie vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Dnes již do jisté míry překonaný název příliš zužuje širokou problematiku ochrany a podpory zdraví na rodinu a rodičovství a v důsledku toho je (bez navýšené časové dotace) zařazováno do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu i učivo ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (provoz domácnosti, větrání, osvětlení a topení v bytě, údržba oděvů apod.).

Cílové zaměření vzdělávacího oboru

Při vytváření výchovné a vzdělávací strategie stejnojmenného vyučovacího předmětu je třeba vycházet ze specifických cílů vzdělávacího oboru:

• formování pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví a celoživotní odpovědnosti za podporu a ochranu zdraví vůči sobě i druhým
• utváření pozitivních mezilidských vztahů v rodině a v širším společenství založených na úctě, toleranci a empatii
• utváření odpovědného (neohrožujícího a nepoškozujícího) chování vůči sobě, ostatním, přírodě a životnímu prostředí, k předvídání a analyzování důsledků vlastního chování a jednání v různých situacích (sexuální chování, sexuální kriminalita, projevy násilí, návykové látky aj.)
• osvojení sociálních dovedností a modelů chování v souvislosti se sociálně patologickými jevy a k napravování (korigování) chybných rozhodnutí

Provázanost vzdělávacího oboru s klíčovými kompetencemi

Vzdělávací obsah a očekávané výstupy významným způsobem přispívají k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Při jejich osvojování se klade důraz na vyváženost podílu postojů (hodnotových preferencí), dovedností (nezbytných pro život) a znalostí.

Příklady specifické provázanosti klíčových kompetencí se vzdělávacím obsahem Výchovy ke zdraví:

• kompetence k učení - žák vyhledává a hodnotí informační zdroje související s podporou a ochranou zdraví a na základě jejich pochopení je využívá v praktickém životě
• kompetence k řešení problémů - řeší problémy související se zdravím člověka a vyvozuje z nich závěry vzhledem ke svému chování, rozhodování a jednání
• kompetence komunikativní - při řešení dílčích úkolů, problémových a krizových situací uplatňuje osvojené modely specifických komunikativní dovedností
• kompetence sociální a personální - přispívá k vytváření hodnotných mezilidských vztahů na základě ohleduplnosti a úcty; rozvíjí interakční a vztahové dovednosti pro život; v případě potřeby poskytne pomoc
• kompetence občanské - rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví; prokazuje odpovědnost ochránit zdraví své i jiných
• kompetence pracovní - přistupuje k výsledkům pracovní činnosti z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých

Vzdělávací obsah

Při promýšlení rozpracování vzdělávacího obsahu do jednotlivých ročníků je třeba si uvědomit, že podporu a ochranu zdraví škola realizuje ve dvou rovinách:

• prostřednictvím tzv. skrytého kurikula (výchova ke zdraví se stává součástí každodenního života školy, ve větší či menší míře se týká všech pedagogických pracovníků i ostatních zaměstnanců; výchova a vzdělávání žáků probíhá ve zdravém učebním prostředí, které je přátelské vůči přirozeným potřebám žáků, pedagogů, zaměstnanců i rodičů)
• prostřednictvím obsahu vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví v rámci příslušného vyučovacího předmětu a v nezanedbatelné míře prolíná napříč i ostatními vyučovacími předměty

Vzdělávací obsah Výchovy ke zdraví je v RVP ZV rozvržen do šesti tematických okruhů:

1. Vztahy mezi lidmi a formy soužití
2. Změny v životě člověka a jejich reflexe
3. Zdravý způsob života a péče o zdraví
4. Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence
5. Hodnota a podpora zdraví
6. Osobnostní a sociální rozvoj

Při jejich rozpracovávání se cíleně přihlíželo k vnitřním tematickým souvislostem i nosným mezioborovým vazbám, aby žáci v průběhu základního vzdělávání postupně získávali komplexní pohled na širokou problematiku zdraví - porozuměli interakci aspektů tělesných, duševních a sociálních. O hodnotě a významu zdraví uvažovali v širších souvislostech, postupně si osvojovali potřebné dovednosti a formovali celoživotní postoje k ochraně vlastního zdraví i zdraví jiných.¹

Vzdělávací obsah Výchovy ke zdraví je úzce spjat s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Jeho vztah k výchově ke zdraví je založen na formativním působení v rovině osobnostního, sociálního a mravního rozvoje. Žákovi významným způsobem pomáhá rozvíjet potřebné dovednosti pro život v tématech týkajících se psychohygieny (např. regulace zátěží, stresů, zvládání krizových situací), mezilidských vztahů (např. prosociální chování), řešení problémů a rozhodovacích dovedností (např. problémy v osobních a mezilidských vztazích) komunikace (např. naslouchání, vyjednávání, řešení konfliktů, specifické komunikační dovednosti a strategie v běžných i krizových situacích, komunikační ochrana proti manipulaci), prevence sociálně patologických jevů a negativních způsobů chování. Propojení tematického okruhu Osobnostní a sociální rozvoj se vzdělávacím obsahem výchovy ke zdraví se jeví jako jedna z možností realizace průřezových témat na úrovni školního kurikula. Jeho realizace přepokládá organizaci výuky v delších časových celcích než je 1 vyučovací hodina, případně ve vícehodinových blocích. Součástí vzdělávacího procesu daného vyučovacího předmětu mohou být i projekty, kurzy a pracovní dílny zaměřené např. na primární prevenci a osobnostní a sociální výchovu.

Realizace vyučovacího předmětu ve ŠVP

Pokud se rozhodneme rozpracovat do školního vzdělávacího programu vzdělávací obsah výchovy ke zdraví formou samostatného vyučovacího předmětu, doporučuje se jeho vzdělávací obsah rozložit rovnoměrně do jednotlivých ročníků tak, aby se ve vzdělávání žáků zachovala žádoucí kontinuita, popřípadě vyučovací předmět posílit hodinou z volné disponibilní časové dotace. V případě integrovaného vyučovacího předmětu si musíme nejprve vyjasnit, z jakých vzdělávacích obsahů bude daný vyučovací předmět utvořen (např. výchova ke zdraví a přírodopis; výchova ke zdraví a výchova k občanství; výchova ke zdraví, přírodopis a výchova k občanství). Tato forma rozpracování bude klást vysoké nároky na týmovou práci pedagogů, na jejich dovednost funkčně, logicky a časově provázat integrované tematické okruhy (dílčí témata) v tom smyslu, aby nedocházelo pouze k formálnímu spojení vzdělávacích obsahů dvou nebo více vzdělávacích oborů. Proto se za snazší a uchopitelnější způsob považuje integrace na úrovni blízkých tematických okruhů, dílčích témat dvou nebo více vzdělávacích oborů². Integrujeme-li do vyučovacího předmětu vzdělávací obsah z jiného vzdělávacího oboru, musí do integrovaného předmětu současně s jeho vzdělávacím obsahem přejít i příslušná časová dotace. Za nekompetentní přístup k mezioborové integraci na úrovni dílčích témat lze považovat rozptýlení vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví do několika vyučovacích předmětů. Takto zjednodušený způsob integrace nevytváří pro učitele potřebný prostor pro cílevědomé uplatňování výchovných a vzdělávacích strategií a specifických vyučovacích metod, jakými jsou např. aktivizující a simulační metody (m. situační a inscenační, didaktické hry, brainstorming aj.).

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Při rozpracování očekávaných výstupů a učiva vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP ZV na úroveň vyučovacího předmětu je třeba promyslet jejich optimální začlenění do jednotlivých ročníků a současně respektovat potřeby žáků a dosaženou úroveň jejich bio-psychologické zralosti. V této souvislosti se doporučuje cyklické osnování učiva (v jednotlivých ročnících se učitel k tematickým okruhům vrací, prohlubuje je a rozšiřuje o nové poznatky, dovednosti a hodnotové postoje). V této souvislosti je třeba připomenout, že, tematické okruhy nemají stanovenou hierarchii členění a vzájemně si nejsou nadřazeny. Učitel s nimi pracuje podle vlastního uvážení, vzájemně je propojuje a využívá na základě rozpracovaných výchovně vzdělávacích strategií i momentálních potřeb.

Příklad rozpracování očekávaných výstupů (RVP ZV) do ročníkových výstupů ŠVP je dostupný v příloze.

Doporučované metody a formy práce

Vzhledem ke zdůrazňované formativní funkci vyučovacího předmětu nabývají osvojené vědomosti, dovednosti a utvářené hodnoty a postoje pro žáka na celoživotním významu. Proto by v didaktické práci učitele měly převažovat aktivizující a komplexní výukové metody (diskusní, situační, didaktické hry; skupinová a kooperativní výuka, samostatná práce žáků, kritické myšlení, projektová výuka, aktivní sociální učení, prožitkové učení aj.), které u žáků rozvíjejí iniciativu, tvořivost, samostatnost, spolupráci a komunikaci, posilují zdravé sebevědomí, zodpovědnost, prosociální chování, zvyšují odolnost vůči stresům, přispívají k utváření vlastních názorů a k volbě správného rozhodování. Z progresivních didaktických forem se osvědčují - dialog, diskuse ve skupinách nebo u kulatého stolu, řešení problémů, aktivizující hry, simulace, dramatické techniky aj.

¹ Názorným příkladem může být tematický okruh Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, který sdružuje a logicky propojuje zdravotní rizika z různých oblastí (návykové látky, individuální násilí, sexuální zneužívání, manipulativní vliv reklamy a sekt, civilizační choroby, krizové situace a mimořádné události aj.) nebo jiný příklad interakčního pojetí zdraví (zdravá strava, zdravé sebepojetí, zdravá pohybová aktivita, zdravé vrstevnické vztahy, zdravé bydlení, zdravá příroda aj.).
² Jako příklad je možné uvést mezipředmětové vazby mezi Přírodopisem (tematický okruh Biologie člověka, který objasňuje stavbu a funkci orgánových soustav lidského těla) a Výchovou ke zdraví (tematické okruhy Změny v životě člověka a jejich reflexe, Zdravý způsob života a péče o zdraví, Hodnota a podpora zdraví, které se zaměřují na podporu a ochranu tělesného, duševního a sociálního zdraví).