Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Betlém jako námět pro hudebně-výtvarnou činnost
Odborný článek

Betlém jako námět pro hudebně-výtvarnou činnost

25. 7. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Petr Drkula Ph.D.

Anotace

Inspirace k tvořivé aktivitě čerpající z lidových forem zobrazení tradičního tématu, a to jak ve znějící, tak i ve vizuální rovině zpracování.

Téma „Betlém“ představuje nejen tradiční prvek, který se váže k ceremoniálním stránkám našeho kulturního zázemí, ale může navíc poskytovat řadu podnětů uplatňovaných v rámci praktické školní výuky. Tyto podněty směřují převážně do oblasti kulturně-výchovných snah a čerpají ze zásob této dosud více či méně živé zvyklosti či z úsilí oživovat takto zaměřené a plynule uhasínající sváteční obyčeje. Postupná ztráta jejich původního formování a obsahu a jejich narůstající unifikace ve prospěch globálnějších nadnárodních vlivů zvyšují naléhavost podobných pedagogických úkolů a cílů. Ty mohou danou problematiku otevírat a přibližovat nejen v rovině tvůrčí, ale také historické, geografické či slovesné, a to i s možností obsahového propojení těchto odlišných oborových platforem.

Zaměření, které bylo sledováno v rámci tohoto konkrétního projektu, vycházelo z hudebně-výtvarného pojetí tématu „Betlém“ a bylo rozprostřeno na ideovém a estetickém pozadí tradiční lidové tvořivosti. Tento okruh uměleckého projevu je typický svým čilým zájmem o daný námět a může zde figurovat nejen jako inspirační komponent, ale také jako materiální základna zamýšlených aktivit.

V rozmezí hudebního ztvárnění nacházíme betlémový symbol početně zastoupen v souhrnu písňového bohatství vážícího se k tradicím vánočního údobí. Jedno z těchto zpěvních zpodobnění, které může v ideálním případě vykazovat i odpovídající regionální zařazení, nám bude sloužit jako výchozí látka pro rozvíjení souvisejících činností. Zde byla k těmto účelům zvolena archaická kolední píseň lašského okruhu Maria Panna krmi dzicjatko, která se kromě v ní přítomného výjevu svaté rodiny obsahově i formálně vztahuje k mladšímu věkovému období.

Také František Sušil, který ji zařadil do své sbírky Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými, ji specificky označuje jako koledu dětskou; je proto mimořádně příhodná pro takto vymezené záměry a uplatnění ve školní výuce. Její lokalita (Klimkovice) je dokreslena výraznými nářečními prvky, které utvrzují autenticitu jejího místního situování.

Formální stavba písně je didakticky rovněž velice příznivá, jelikož věrná slovní i nápěvná repetice každého verše ve všech jejích strofách (vyjma samotného jednoslovného konce závětí, které je však shodné ve všech strofách) umožňuje snadný způsob osvojování. V rámci jejího nácviku tak žáci mohou realizovat v počáteční fázi pouze jakousi „ozvěnu“ prvního znění těchto krátkých veršů, aniž by museli poutat svou vědomou pozornost ke čtenému textu či notaci.

Nápěv písně

[: Maria Panna krmi dzicjatko, :]
[: papu, papu, papu, :] Jezulatko.

[: Svaty Jozefe, kolib dzicjatko, :]
[: hulu, hulu, hulu, :] Jezulatko.

[: Zabeč, beranku, v tom novem zamku, :]
[: bebe, bebe, bebe, :] Jezulatko.

[: Zaščekni, psičku, v tom novem sničku, :]
[: hafi, hafi, hafi, :] Jezulatko.

[: Zabrň, kocurku, tomu dzicjatku, :]
[: brňou, brňou, brňou, :] Jezulatko.

[: A ty, kuřičko, sněs nam vajičko, :]
[: koko, koko, koko, :] Jezulatko.

[: Husličky hrajcě, plakać nědajcě, :]
[: dydli, dydli, dydli, :] Jezulatko.

Takovéto metodické východisko se také více přibližuje původní formě ústního předávání, která je typická pro danou oblast hudebního vyjádření. Jejím uplatněním je také poskytnut širší prostor auditivním paměťovým vjemům, které jsou logicky více spřízněny se sférou zvukovosti a hudebnosti než vjemy vizuálního charakteru, často dominující v mezích oficiální západní hudební pedagogiky.

Zaměříme-li se blíže na obsahovou stránku písně, vidíme, že se zde objevují příznačné postavy Panny Marie a Josefa s neodmyslitelným Jezulátkem, které zde však není vítáno tradičními pastýři, Třemi králi apod. (Pomineme-li doplňkové dekorace, je tento základní konvenční soubor „živých“ účastníků betlémového příběhu znázorněn na obr. č. 1.)

Betlém Aloise Vodáka
1. Betlém Aloise Vodáka
Autor díla: fotoarchiv Muzea Novojičínska

Narození Ježíška oslavují v našem případě především rozličná domácí zvířata, která se vyskytují v jednotlivých strofách a svou přítomnost ohlašují svými charakteristickými citoslovci; není to tedy jen obvyklý volek a osel, kteří doplňují běžnou sestavu interiéru jesliček, jak ilustruje obr. č. 2.

Část betlém Aloise Vodáka
2. Část betlému Aloise Vodáka
Autor díla: fotoarchiv Muzea Novojičínska

Tato okolnost nám konkretizuje také výtvarnou náplň aktivity, která bude spočívat ve vizuálním ztvárnění hudbou nastíněné a rozvržené betlémové scenérie. Přímé podněty k tomuto ztvárnění nenacházíme ani tak u betlémového zpracování plastického, které dokumentuje obr. č. 1, jako u méně povědomého, avšak také rozšířeného zpracování plošného. Na ukázce z papírového betlému Jana Bačáka z první poloviny 20. století (obr. č. 3) můžeme srovnat právě ono rovinné formování jesliček s jejich výše prezentovaným prostorovým členěním.

Část betlém Jana Bačáka
3. Část betlému Jana Bačáka
Autor díla: fotoarchiv Muzea Novojičínska

Vidíme, že právě fenomén dvourozměrných papírových či lepenkových betlémů poskytuje poměrně dostupnou příležitost realizovat takovéto zpodobnění i v omezených podmínkách školní výuky. Toto nabízející se formální řešení bude tedy předmětem výtvarné náplně také v tomto projektu.

Jak již bylo naznačeno, předcházející interpretace uvedené kolední písně bude podávat klíč k „osazení“ a strukturování budoucího betlému. Z hlediska navržené metodiky bude dostačující pouze jediné znění písně, přičemž pozornost žáků by měla být o to více směrována k jejím obsahovým prvkům, které se budou snažit samostatně identifikovat během tohoto jediného slyšení. Pro potřeby daného provedení písně je zde k dispozici její instrumentální doprovod, který se nachází v příloze tohoto textu; jeho tvůrcem je autor tohoto textu stejně jako v případě zde obsažené dvojice pracovních listů, které budou sloužit jako podklad vznikajícího betlému.

Na prvním z nich je v centru situována Svatá rodina, do jejíž blízkosti budou připojována jednotlivá zvířata, která se objevují v písni. Ta jsou obsažena na druhém listu, avšak zakomponována do komplexu dalších představitelů domácí zvířeny, kteří se v písni naopak nevyskytují. Jejich určení, vyhledání, vystřižení a následné umístění na první list pomocí lepidla bude úkolem, který může být uskutečněn v menší skupině čtyř až pěti žáků. Jelikož jsou tyto grafické materiály vyvedeny pouze střídmými černými konturami, vybarví si každý žák své zvolené zvíře ještě před jeho samotným upevněním do celkového rámce betlémové scény.

I poté je tato scéna vyjma umístěných figur poměrně prázdná a je potřeba doplnit ji vhodným pozadím, aby byl daný výjev kompletní. Tento úkol již bude záviset na vlastní fantazii a tvůrčím vyjádření samotných žáků, kteří však mohou hledat inspiraci u jiných betlémových zpracování a vyobrazení. Může to být kupříkladu výzva k navštívení výstavy betlémů pořádané některou místní kulturní institucí anebo podnět k nahlédnutí do související literatury [1].

Takovéto betlémové pozadí obvykle zahrnuje nejrůznější krajinné prvky, fragmenty architektury či další doplňující figurální motivy, jak je patrné například na ukázce pozadí papírového betlému Jana Bačáka z konce 19. století (obr. č. 4), na němž zcela dominuje pastýřská tematika. Jiná část pozadí Bačákova betlému však zachycuje například prvky městské zástavby, zčásti exotického tvarosloví (obr. č. 5).

Pozadí k betlému Jana Bačáka
4. Pozadí k betlému Jana Bačáka
Autor díla: fotoarchiv Muzea Novojičínska

Pozadí k betlému Jana Bačáka

5. Pozadí k betlému Jana Bačáka
Autor díla: fotoarchiv Muzea Novojičínska

Takovéto výtvarné východisko poslouží žákům k bližší konkretizaci jejich vizuální představy vnějšího betlémového okolí. Není však vždy nezbytně nutné držet se striktních historických a geografických reálií a dějiště této betlémové události může být zasazeno do kteréhokoli exteriéru, jako je například určitá význačná místní lokalita nebo třeba i takové milieu běžného panelového sídliště; i to může být jakýmsi symbolickým jevištěm pro soudobé zobrazení onoho legendárního zázraku neposkvrněného početí, který se odehrál v civilní atmosféře prostého prostředí. Jakmile jsou žáci s prací hotovi, je potřeba ověřit, zda písni správně naslouchali a také ji věrně zpívali, což je pochopitelně příležitost k její opětovné interpretaci za současné kontroly správnosti řešení.

(V praxi pak žáci mohou dospět k rozličným omylům; nejtypičtěji například u nářečního tvaru „kuřička“ dochází k časté záměně za výraz „kuře“ místo správného spisovného výkladu „slepice“; nepatrné dialektové zabarvení u slova „husličky“ může vést také k tomu, že žáci slyší „husičky“ apod. Výtvarně nejzdařilejší práce může být vybrána a případně začleněna do nového betlémového komplexu většího formátu, který vznikne již kolektivní aktivitou všech zúčastněných; vždyť původní papírové betlémy ve svých někdejších podobách a funkcích dosahovaly až několikametrových rozměrů. Lze očekávat, že tento společný výtvor bude představovat oslnivou dominantu vánoční dekorace celé školní třídy.

Betlém
6. Betlém
Autor díla: žákovská práce

[1] Srov. např. HÁNOVÁ, J.; VALENA, F. Betlémy. Praha : LIKA KLUB, 2002. ISBN 80-86069-21-4.

Literatura a použité zdroje

[1] – SUŠIL, František. Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými. Praha : Argo, Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0757-X.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
zip
5.91 MB
Archiv
Zvuková příloha
pdf
343.75 kB
PDF
Grafická příloha I
pdf
1.25 MB
PDF
Grafická příloha II

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Petr Drkula Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
25. 7. 2011
Zajímavá inspirace pro hudebně výchovnou a výtvarnou činnost s dětmi. Nabízí se zde přesah do dalších předmětů (výtvarná výchova, dějepis) i zapojení průřezových témat do výuky (osobnostní a sociální výchova). Projekt podněcuje skupinovou spolupráci žáků. Lze využít též ve volnočasových aktivitách dětí (DDM, Centra volného času apod.).

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kreativita
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kooperace a kompetice

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

nůžky, lepidlo, pastelky