Tvorba ŠVP na málotřídní škole - Učební plán

Na základě Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 26. 6. 2007 (č.j. 15523/2007-22) se s účinností od 1. 7. 2007 změnil Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Z tohoto důvodu jsou některé informace obsažené v tomto článku již neplatné. Aktualizovanou verzi článku najdete zde.

Učební plán by měl vycházet především ze vzdělávacích záměrů školy a z podmínek, které má škola k dispozici (ze složení žáků i učitelského sboru, z prostorových podmínek apod.) Měl by však přihlížet i k potřebám žáků, k požadavkům a přáním jejich rodičů. Především v málotřídních školách je zapotřebí tyto okolnosti citlivě zvažovat.

Přitom však musí být respektována všechna kritéria daná rámcovým učebním plánem v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Jedná se především o dodržení minimální časové dotace pro jednotlivé vzdělávací obory, resp. vzdělávací oblasti (viz tabulka), dodržení minimální a maximální týdenní hodinové dotace pro jednotlivé ročníky, využití celé disponibilní časové dotace (9 hodin) a dodržení celkové povinné časové dotace pro 1. stupeň (118 hodin).

Celková povinná časová dotace je vázaná na žáka, tj. každý žák musí v průběhu 1. stupně absolvovat 118 hodin.

Rámcový učební plán pro 1. stupeň ZŠ

Právě otázka stanovení časové dotace pro jednotlivé ročníky je specifickým problémem těch málotřídních škol, kde vyučují žáky pouze některých ročníků.

V tomto případě je při tvorbě učebního plánu nutné vycházet z poznámky k rámcovému učebnímu plánu z RVP ZV:

"Málotřídní školy, které nedisponují všemi ročníky 1. stupně, stanovují ve svém ŠVP časovou dotaci pro jednotlivé ročníky s přihlédnutím k tomu, že školy, kam žáci odcházejí, vymezují počty hodin v navazujících ročnících spíše na horní hranici rozmezí."

To např. znamená, že pokud odchází žáci ze 4. ročníku málotřídní školy do 5. ročníku na plně organizovanou školu, neměl by překročit součet týdenní hodinové dotace v 1. - 4. ročníku 92 hodin. (včetně 9 hodin disponibilní časové dotace), aby byla zachována rezerva 26 hodin (tj. horní hranice rozmezí) pro vyučování v 5. ročníku.

Nejen z tohoto pohledu by mohla sehrát významnou roli případná spolupráce málotřídních škol se spádovými školami.

Při tvorbě učebního plánu je třeba mít rovněž na paměti, že na rozdíl od rámcového učebního plánu, který vymezuje vzdělávací oblasti (resp. obory), musí být v učebním plánu školy uvedeny názvy konkrétních vyučovacích předmětů, ať již respektujících obsahové rozdělení podle jednotlivých vzdělávacích oborů, nebo nově vytvořených (např. integrací celých vzdělávacích obsahů více vzdělávacích oborů či průřezových témat, popř. integrací částí vzdělávacích obsahů dvou nebo více vzdělávacích oborů apod.).

Součástí učebního plánu jsou poznámky k učebnímu plánu, které doplňují a upřesňují informace o obsahovém a časovém vymezení vyučovacího předmětu a o organizaci výuky jednotlivých vyučovacích předmětů (pokud to není zřejmé z tabulace učebního plánu). Především v těchto poznámkách mají málotřídní školy možnost vyjádřit svá specifika jak ve stavbě a realizaci celého učebního plánu, tak jednotlivých vyučovacích předmětů (z jakého vzdělávacího oboru/oborů, případně průřezových témat, byl vyučovací předmět vytvořen, pokud nemá identický vzdělávací obsah i název jako příslušný vzdělávací obor v RVP ZV, zda se při výuce uplatňuje jiná vyučovací forma, než je vyučovací hodina atd.).

Zkušenosti z praxe málotřídních škol

Většina málotřídních škol, se kterými VÚP spolupracuje, vycházela při vytváření vyučovacích předmětů z tradičního členění a názvů jednotlivých vyučovacích předmětů. Obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět tak byl rozčleněn do vyučovacích předmětů Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda, obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce nejčastěji učitelé zpracovávali do vyučovacího předmětu Praktické činnosti či Pracovní činnosti, obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie byl většinou náplní vyučovacích předmětů Informatika či Práce na počítači. Jedna škola zařadila do svého učebního plánu nový vyučovací předmět s názvem Osobnostní výchova. Do obsahu tohoto vyučovacího předmětu, který je vyučován ve 4. - 5. ročníku jednu hodinu týdně, integrovala průřezové téma Osobnostní a sociální výchova s některými dalšími průřezovými tématy a částečně se vzdělávacím obsahem doplňujícího vzdělávacího oboru Dramatická výchova. Je třeba upozornit na to, že vytváření nových vyučovacích předmětů formou integrace různých vzdělávacích obsahů je nutné dobře promýšlet a přesně specifikovat konkrétní vzdělávací obsah. To znamená určit, které očekávané výstupy budou v tomto vyučovacím předmětu naplňovány, případně které tematické okruhy průřezových témat budou do vyučovacího předmětu zařazeny.

Nově mají školy možnost využívat disponibilní časovou dotaci (celkem 9 hodin, a to i v případě, že na škole nejsou všechny ročníky 1. stupně). Využití celé disponibilní časové dotace je pro školy závazné.

Nejčastěji byly tyto hodiny využity na posílení časové dotace vyučovacích předmětů vycházejících ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace (celkem 7x), Člověk a jeho svět (6x), Informatika a komunikační technologie, Český jazyk a literatura, Cizí jazyk (5x).

V jednom případě byla využita disponibilní časová dotace také na zařazení nového vyučovacího předmětu Osobnostní výchova zahrnujícího průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, a to v rozsahu dvě hodiny týdně (ve 4. a 5. ročníku po jedné vyučovací hodině).

Vhodné je využití disponibilní časové dotace také na posílení hodin tělesné výchovy a na zařazení zdravotní tělesné výchovy.

Využití hodin disponibilní časové dotace je plně v kompetenci školy. Chtěli bychom ale upozornit na to, že tyto hodiny nelze využít na realizaci nepovinných předmětů.