Předpokladem je, že téma druhé světové války je dle ŠVP probráno, a to jak historie konfliktu na našem území, tak v Evropě i ve světě.
Na konci hodiny s poslední probíranou látkou jsou žáci učitelem připraveni na následující blok pěti hodin, ve kterém bude toto téma postupně opakováno a při střídání různých metod práce i doplňováno dalšími informacemi, tedy již mnohdy podrobnostmi. Je také zdůvodněno proč: činnost v předchozích hodinách byla postavena hlavně na práci s učebnicí, mapou a videoukázkami či obrazovým materiálem z portálu www.nasedejiny.cz, který škola nákupem práv žákům zpřístupňuje každý školní rok. Žáci tedy měli jen omezený prostor pátrat po válečných událostech sami. Blok hodin jim tedy nabídne určitou seberealizaci a možnost přispět do probíraného tématu i vlastní prací.
Učitel napíše na tabuli téma: Druhá světová válka – opakujme si, abychom nezapomněli. Žáci se rozdělí do 9 skupin, což odpovídá počtu slidů prezentace. Ideální je vytvořit maximálně trojice. V rámci skupiny je zvolen vedoucí skupiny. Všechny vedoucí pak učitel vyzve k losování čísla od 1 do 9. Zde žáci nemají vědět, proč čísla losují, stačí oznámit, že je to číslo jejich skupiny a možná překvapení pro pozdější dobu (v další hodině jim toto číslo určí list prezentace, kterým se budou podrobněji zabývat, v této chvíli by to narušilo jejich pozornost k prezentaci jako celku).
Učitel rozdá do skupin papíry A4 na poznámky a upozorní na spuštění prezentace, kterou budou skupiny obraz za obrazem sledovat a vždy se dohodnou na pojmenování jevu, který dané obrázky na listech prezentace ukazují. Ke každému číslovanému obrázku (je jich 32) stačí pak na papír napsat aspoň částečně konkretizovanou krátkou větu nebo slovní spojení či název, jméno osoby apod., nejde o vyčerpávající určení jevu. Jde tedy o činnost v duchu: „Co, jakou akci, koho atd. z druhé světové války ti dané zobrazení připomíná, ukazuje?“, přičemž se vychází z vědomostí získaných probíráním látky v předchozích hodinách.
Po ukončení promítání prezentace učitel s žáky znovu probere jeden obrázek za druhým a zjistí, co si pod ním představili. Sám pak uvede správné označení obrázku (viz Příloha 2). Skupiny si za každou správnou odpověď udělí 1 bod. Skupina s největším počtem bodů může být učitelem oceněna (způsob určí učitel).
Na závěr učitel vyzve žáky, aby sami zhodnotili výsledky dosažené ve skupině a snažili se zjistit důvod, proč se jim vždy nepodařilo pojmenovat vyobrazení. Zajímá se hlavně o to, zda je to např. předchozí nedokonalou prací v hodinách nebo zda nepochopili původní výklad učitele.
Proběhne buď v běžné třídě s dataprojektorem s možností odchodu do blízké počítačové učebny, nebo rovnou v počítačové učebně. Učitel dodá odbornou literaturu o druhé světové válce (návrh využitelných knih viz Příloha 3). Dále instruuje žáky tak, aby pochopili, že v této hodině bude jejich úkolem pátrat v odborné literatuře a na internetu po detailech událostí, které jim určil los z předchozí hodiny. Zde je prozrazeno to, že minule vylosované číslo je číslo slidu z prezentace. Na tomto slidu umístěná 4 vyobrazení jsou právě jim určená k dalšímu pátrání. Jednotlivé skupiny vědí, které obrázky jsou jejich (první čtyři patří skupině č. 1, další čtyři skupině č. 2 atd.). Na přání žáků je ale možné prezentaci pro jistotu ještě jednou promítnout.
Učitel dá každé skupině jeden kartonový lístek, na který později žáci napíší nově zjištěné informace ke každému jevu. Je dobré, pokud si prozatím průběžná zjištění zaznamenávají na papír z minulé hodiny na jeho druhou stranu.
Žáci si ve skupině rozdělí úkoly a vyhledávají nové informace o určených jevech v literatuře, na internetu, mohou se dotazovat na radu učitele či se radit s okolními skupinami. Zapisují zjištěné informace na papír (event. některé již dobře zpracované na kartonový lístek), který si přinesou i na další hodinu.
Odehrává se v běžné třídě. Žáci opět pracují ve skupině, snaží se formulovat definitivní podobu svých zjištění. Napíší je na kartonový lístek, který je určen pro vystavení na nástěnce. Učitel prochází třídou a kontroluje, event. radí. Sám může ve volné chvíli nadepsat velký kartonový list – název výstavky: Druhá světová válka – opakujme, abychom nezapomněli. Zároveň učitel znovu nabídne odbornou literaturu, aby si žáci vyhledali i možný doplňující obrazový materiál, který později prezentují spolu s textem (obraz si založí lístkem s číslem skupiny a zapíší si na papír, ve které knize je).
Na závěr učitel oznámí, že v příští hodině bude každá skupina krátce prezentovat před třídou své objevy. Zároveň se zeptá žáků, jaký mají pocit z vykonané práce, kde narazili na problém a jak jim vyhovovala práce ve skupině. Předběžně může nahlédnout do kartonových lístků, zda mohou dobře reprezentovat práci žáků.
Učitel zahájí hodinu losováním pořadí skupin, které pak jedna po druhé prezentují svou práci z minulých hodin. Vše probíhá jednotným způsobem: každý ze skupiny prezentuje informace o obrázku (jeden žák musí prezentovat obrázky 2, protože jsou skupiny po 3 a obrázky 4), pak je dán prostor ostatním pro případné dotazy nebo doplnění. Učitel hlídá časový limit, každé skupině musí stačit cca 4 minuty, což není mnoho, ale mějme na mysli, že se vychází už ze znalosti jevů a neopakuje se nic už kdysi řečeného, řeší se jen nové. Kartonové lístky jsou zároveň postupně umísťovány na nástěnku (v našich poměrech je jako nástěnka využíván pruh koberce na stěně vzadu ve třídě, pokud toto nemáte, je potřeba zvolit takovou nástěnku, kterou lze přemístit do třídy a pak ji teprve vystavit např. na chodbě).
Na závěr učitel shrne veškerou činnost autoevaluačním způsobem – položí několik dotazů, které si žáci zodpoví (viz Příloha 5).
Tuto hodinu lze realizovat jen dle možností v rámci vašeho města/vesnice. Jedná se o připomenutí místních událostí a navštívení pietního místa.
Hodina začne ve třídě, učitel osloví žáky dotazem, co vědí o životě v regionu za války. Většinou se příliš informací nedá dohromady, a proto učitel může nadnést tento směr pátrání jako další navazující blok hodin, kdy žáci budou moci ve svých rodinách a okolí pátrat po místních i rodinných událostech spojených s válkou.
V našich podmínkách dále provedeno toto:
Žáci se shromáždí ve třídě a připraví si školní sešity. Je jim připomenuto, že se na chodbě školy nachází pamětní deska spojená s válečnými událostmi. Jsou na ní jména padlých v druhé světové válce. Vyjdeme na chodbu, přečteme a zapíšeme do sešitů jména osobností, jejichž osud budeme v dalším bloku hodin zjišťovat. Dále se oblékneme a jdeme před školu, kde stojí Památník odboje a obětí první a druhé světové války. O něm většina žáků ví také řadu informací z hodin výtvarné výchovy nebo dějepisu. Přečteme si nápisy mluvící o hrdinství a obětech. I tento bude předmětem bádání v další komplexu hodin. Nakonec zde položíme květinu a vracíme se do školy.
Tento blok hodin byl realizován již 3x, z toho 2x s věkovou kategorií 15 let a 1x s věkovou kategorií 17/18 let. V obou případech bylo postupováno podle výše uvedeného a nevznikl žádný problém. Jen u mladších žáků je třeba více hlídat, co píší na kartonové lístky pro výstavku, protože nemají příliš bohatou zkušenost s vytvářením výpisků z odborné literatury. Úplně nejzajímavější částí je návštěva pietního místa, kde všichni do jednoho projevili upřímnou účast, a nenašel se nikdo, kdo by věc zlehčoval. Přesto, že řada z nich nemá mnohdy žádnou zkušenost s osobním vyjádřením úcty k mrtvým, což je dost děsivé zjištění a výtka hl. směrem k rodičům. Je možno navázat besedou s pamětníkem, pokud ovšem najdeme člověka ochotného zavzpomínat – nebojme se tento úkol svěřit dětem, aby zapátraly ve svém okolí a příbuzenstvu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
