Celostátní testování žáků se v celé Evropě stává stále důležitějším prostředkem pro měření a monitorování kvality vzdělávání. Studie Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků je komplexním přehledem o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a byla vypracována na žádost České republiky předsedající Radě Evropské unie v první polovině roku 2009.
Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány. Referenčním rokem je školní rok 2008/09 a informace se vztahují k úrovním ISCED 1 (primární vzdělávání – 1. st. ZŠ) a ISCED 2 (nižší sekundární vzdělávání – 2. st. ZŠ).
Studie popisuje pouze sektor státního školství kromě Belgie, Irska a Nizozemska, kde je předmětem zkoumání i sektor soukromého školství subvencovaného státem, protože v těchto zemích tyto školy navštěvuje většina dětské populace.
Pro účely této studie byly celostátní testy rozděleny do tří kategorií:
Tato kapitola poskytuje přehled rozvoje celostátního testování v posledních desetiletích a hlavních příčin jeho stále širšího využívání ve státech Evropy.
Celostátní testy doposud nevyužívají tyto státy:
Pokud jsou testy zavedeny, vždy jsou využívány různé kategorie testů společně s dalším hodnocením a obvykle se řídí podle zvláštních právních předpisů či pokynů. Vždy je ale zdůvodněna jejich potřebnost, vývoj jejich využívání bývá v souladu s celostátní politikou a strukturou vzdělávání, stávají se jejich důležitým nástrojem a monitorují nejen výkony jednotlivých žáků a škol, ale také celých vzdělávacích systémů.
Historické okolnosti a příčiny využívání celostátního testování ve státech Evropy:
Zde je možné nalézt informace o účelu testování a podmínek, za kterých se provádí, o četnosti, o testovaných předmětech, typech otázek včetně využití ICT apod.
Významné rozdíly v systémech celostátního testování byly nalezeny v těchto oblastech:
Je důležité poznamenat, že ve většině evropských zemí se řeší zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami formou nepovinné účasti na celostátním testování.
Obvyklé cíle celostátního testování:
S vytyčováním cílů celostátního testování se ale téměř ve všech státech pojí problémy. Diskuse, které se při tom vznikají (jak v kruzích odborníků, tak i v celé veřejnosti) se týkají především:
Tato kapitola zkoumá to, k jakým účelům jsou výsledky testů využívány na úrovni jednotlivých žáků, škol, místních úřadů a celého vzdělávacího systému se zvláštním zaměřením na systém informování o výsledcích testů.
Otázky k řešení se týkají těchto oblastí:
↓
hodnocení výsledků žáka pouze ve zlomku kurikula
Jak je vidět z výčtu otázek k řešení, problémy s celoplošným testováním se vyskytují v celé Evropě. Nejvíce diskuzí a různých názorů však vzniká v souvislosti s poskytováním výsledků testování a jejich zveřejňováním, kdy jsou uvedeny v mnohém nepředvídané dopady těchto testů. Tato oblast testování se jeví jako jedna z velmi důležitých otázek a řeší se téměř ve všech státech EU, kde se již celoplošné testování využívá nebo se k jeho zavedení připravuje.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.