Žáci budou umět vyjmenovat funkce peněz, budou schopni se zamyslet nad hospodařením s penězi, seznámí se s pojmy, které se týkají rozpočtu domácnosti, budou umět vyjmenovat základní typy příjmů a výdajů v rozpočtu domácnosti, zamyslí se nad nutností či nezbytností některých z rodinných výdajů.
Učitel na úvod se žáky zopakuje, jaké jsou základní funkce peněz. Může zopakovat, kdo je vyobrazen na českých bankovkách a co znamená emisní funkce ČNB.
Učitel rozdělí žáky do dvojic a každému rozdá pracovní list. Žáci společně doplní úkol č. 1 a 2 a poté je společně zkontrolují.
Bohatni z vlastního políčka, ne z cizí meze.
Nejlepší věci v životě jsou zdarma.
Pozdní je šetrnost, když je člověk na dně.
Peníze jsou jako sníh, na který se lije horká voda.
Penězům je třeba vládnout, ne jim sloužit.
Vypůjč si od někoho peníze a potkáš ho pětkrát za den.
Peníze snáze odcházejí, než přicházejí.
Učitel postupně naváže na téma peněžní šetrnost v oblasti rodinných financí a seznámí žáky s pojmy: rozpočet domácnosti, příjmy, výdaje. Žáci ve dvojicích vypracují úkol č. 3 a poté všichni společně dají dohromady, jaké položky patří do příjmů a jaké do výdajů. Učitel případně doplní a vysvětlí, co znamená výnos, platba atd.
Slova z přeházených písmen: doprava, telefon, dovolená, výnos z investic, dědictví
|
Učitel vysvětlí žákům, že ideální je přebytkový rozpočet domácnosti, kde výdaje nejsou vyšší než příjmy – jestliže tedy neutrácíme doma více, než vyděláme.
Vyrovnaný rozpočet: vyrovnané příjmy a výdaje.
Schodkový (deficitní) rozpočet: příjmy jsou nižší než výdaje.
Přebytkový rozpočet: příjmy jsou vyšší než výdaje.
Zároveň upozorní, že i když něco platíme jen občas, jsou výdaje, které musíme platit pravidelně, standardně každý měsíc. Stejné je to i s příjmy. Žáci propojí vymyšlené odpovědi s úkolem č. 4 a pokusí se barevně odlišit pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje. Učitel zjistí, zda žáci rozumí zadání, případně uvede příklad.
Žáci mohou také zkusit odhadnout, kolik asi tak zaplatíme měsíčně za potraviny, kolik za dopravu či telefon.
Potom, co se žáci seznámili s tím, co jsou pravidelné výdaje, se v úkolu č. 5 pokusí očíslovat, který z nich je nezbytný a na kterém by se dalo naopak ušetřit v případě, že rozpočet je schodkový (tedy příjmy jsou menší než výdaje) a musíme jej nějak upravit. Řešením je zcela škrtnout některé méně důležité výdaje nebo snížit výdaje v jednotlivých položkách (např. nebudu jezdit autem, ale veřejnou dopravou).
K úkolu č. 5 učitel nadiktuje 6 položek a žáci je následně očíslují:
Možné položky: náklady na bydlení, potraviny, oblečení a obuv, doprava, elektronika, vstupenky do kina
Učitel upozorní, že například na nákladech na bydlení se šetří jen těžko, ale můžeme například ušetřit v dopravě, můžeme např. jezdit autobusem, a ne autem. Dále nemusíme kupovat značkové oblečení, ale nějaké levnější atd. Učitel doplní, že když si např. nekoupím mp3 přehrávač, mohu si za ušetřené peníze koupit nějaké oblečení a zaplatit potraviny na týden.
Žáci by nyní měli mít základní přehled o rozpočtu domácnosti a jeho jednotlivých položkách. Učitel jim může položit i doplňkové otázky, např. která období v roce mohou být podle nich finančně náročnější. Kdy si myslí, že jejich rodiče utrácejí nejvíce (Vánoce, letní sezona atd.) apod. Pokud již nebude dostatek času na otázky odpovědět, vyučující je může zahrnout do příští vyučovací hodiny.
Materiál byl vypracován a financován Českou bankovní asociací a zdarma poskytnut ke zveřejnění na Metodickém portále www.rvp.cz. Více na www.financnivzdelavani.cz.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Finanční vzdělávání na ZŠ.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: