Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Od světla k barvě

Ikona inspiraceIkona blok
Autor: Barbora Škaloudová
Anotace: „Od světla k barvě“ je vzdělávací program pro druhý stupeň ZŠ, který se odehrává v expozicích Veletržního paláce v Národní galerii v Praze. Program se zabývá vztahem světla a barvy. Především pak tím, jak intenzita světla, která působí na okolí, ovlivňuje jeho barevnost. Zprostředkovává přístup k zachycení skutečnosti impresionistickými malíři. Zejména jejich snahu o přiblížení se realitě a zvládnutí jednoho z nejproměnlivějších fyzikálních jevů – světla. Žáci zkoumají zákonitosti světelných jevů a rozlišují různé roviny smyslového účinku barev. V tvůrčích činnostech využívají digitální technologie a postupy, které umožňují experimentovat s proměnami kvality a intenzity světla.Porovnávají přístupy malířů k vyjádření skutečnosti na základě svých zkušeností.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  2. Základní vzdělávání » Kompetence sociální a personální » účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  3. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Umění a kultura » 2. stupeň » Výtvarná výchova » užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace
  2. základní vzdělávání » Umění a kultura » 2. stupeň » Výtvarná výchova » interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Fyzika
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Mediální výchova » interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Exkurze
Nutné pomůcky: barevné fólie, světelné zdroje, různě barevné předměty, digitální fotoaparáty, dataprojektor, počítač, broušené sklo, bublifuk, CD, ukázky děl umělců A. Renoir, A. Sisley, C. Pissarro, C. Monet nebo návštěva expozice Francouzské sbírky ve Veletržním paláci Národní galerie.
Klíčová slova: barva, světlo, barevné vnímání, impresionismus

Text článku:

„Od světla k barvě" je vzdělávací program pro druhý stupeň ZŠ, který se odehrává v expozicích Veletržního paláce v Národní galerii v Praze.

Program se zabývá vztahem světla a barvy. Především pak tím, jak intenzita světla, která působí na okolí, ovlivňuje jeho barevnost. Zprostředkovává přístup k zachycení skutečnosti impresionistickými malíři. Zejména jejich snahu o přiblížení se realitě a zvládnutí jednoho z nejproměnlivějších fyzikálních jevů – světla.

Žáci zkoumají zákonitosti světelných jevů a rozlišují různé roviny smyslového účinku barev. V tvůrčích činnostech využívají digitální technologie a postupy, které umožňují experimentovat s proměnami kvality a intenzity světla. Porovnávají přístupy malířů k vyjádření skutečnosti na základě svých zkušeností.

„Impresionisté zkoumají skutečnost přímo s fanatickou zaujatostí, tak, aby obraz například odpovídal nejen rázu krajiny, ale i jejímu určitému atmosférickému a světelnému stavu." (M. Lamač: Myšlenky moderních malířů, str. 15.)

„Je nesmírně charakteristické, že současně totéž dělá fotografie, a že o tytéž problémy se zajímá psychologie a fyziologie vidění." (M. Lamač: Myšlenky moderních malířů, str. 16.)

Scénář a klíčové momenty tvůrčího procesu
Evokace

Žáci se rozhlédnou kolem sebe, co má kdo na sobě, na předměty kolem a zkusí si co nejlépe zapamatovat barvy, které v okolí vnímají. Soustředí se na chvilku na jeden předmět. Lektor postupně v místnosti zhasíná až do úplného zatemnění.

  • Změnila se barevnost předmětu, který jste pozorovali?
  • V případě že ano, zkuste pojmenovat, jak se barevnost proměnila?
  • Které barvy ve tmě převládají?

 

o

o


Obr.: 1 a 2 Ilustrační fotografie k proměnám barevnosti způsobené změnou světelných podmínek.

Lektor ve tmě ukáže předmět, který na světle nikdo ze studentů neviděl. Žáci se dohadují, jakou má barvu. Poté v místnosti lektor rozsvítí a žáci porovnávají své typy.

Vnímání barevnosti je individuální. Je mimo jiné ovlivňováno pozadím a barevností druhého předmětu. Nejčastěji si pamatujeme, jakou předmět měl barvu za světla a ve tmě si do něj jeho barvu projektujeme.

Očekávaný dílčí výstup:
  • porovnává zkušenosti z vlastního vnímání a poznávání (bezprostřední vjem a vjem zapamatovaný)
  • popisuje jevy v proměnách a vztazích
Světlo a spektrum
  • Mění se nějak barvy, které vidíme kolem nás?
  • Za jakých podmínek?
  • Kde se vlastně berou barvy?
  • Existuje nějaký předmět nebo jev, na kterém bychom mohli vidět, že je světlo složené z barev?

Lektor zhasne a pozoruje s žáky broušené sklo proti světlu, na bílé zdi se objevuje barevné spektrum. Světlo se láme a naše oko může sledovat jeho jednotlivé složky. Rozklad světla je možné pozorovat na povrchu bublin z bublifuků.

  • Kdy ještě můžeme vidět barevné spektrum?

 

o
o

o

 

Obr. 3, 4 a 5: Ilustrační fotografie z realizací edukačního programu v Národní galerii Veletržním paláci v Praze. Tři varianty situací, při kterých můžeme vidět barevné spektrum. Světlo, které vnímáme jako bezbarvé (bílé), je ve skutečnosti složeno z celého barevného spektra. V denním světle nejsme schopni okem rozpoznat jednotlivé barvy spektra. Na všechny předměty kolem nás dopadají všechny barvy světla, některé barvy předměty pohltí a některé odrazí (to závisí na jejich chemickém složení). Barva, kterou ve výsledku vidíme je ta, kterou předmět odrazil a nepohltil.

Očekávaný dílčí výstup:

  • uvědomuje si své dosavadní znalosti o fyzikálních vlastnostech světla
Barevné světlo a stíny

„Světlo může mít různou barvu (teplotu), určitě jste si všimli, že světlo je jiné například v místnosti, která je uměle osvětlena, a v krajině prosvětlené sluncem. Intenzita světla je dobře vidět například při špatně nastaveném fotoaparátu. V případě, že chybně nastavíme režim na fotografování v místnosti a snímek pořizujeme venku, fotografii máme zabarvenou do modra. Fotoaparát předpokládá určitou teplotu světla a na tu automaticky reaguje. Světlo má různé zabarvení. Někdy více, někdy méně zřetelné."

  • Může mít barevné světlo vliv i na barevnost našich stínů?
  • Jakou barvu mají naše stíny?

Žáci si vyzkouší krátký experiment. V místnosti jsou vytvořena pracoviště - u bílých zdí jsou nainstalována světla s barevnými foliemi. Žáci postupně procházejí různě barevnými kužely světla a pozorují, jakou barvu mají jejich stíny.

 

o

o

Obr. 6 a 7: Ilustrační fotografie z realizovaného programu. Barvy stínů. Barevné světlo má stín své doplňkové barvy. V běžném prostředí barvy stínů nevidíme hned, nejčastěji očekáváme, že stíny jsou černé nebo šedé. V případě, že se budeme soustředit na to, co vidíme, všimneme si jemných rozdílů.

Očekávaný dílčí výstup:
  • na základě experimentu prověřuje souvislosti barevného světla a stínu
Impresionistické záznamy skutečnosti

V expozici u vybraných impresionistických obrazů žáci vytvoří skupinky a pozorují, jak ovlivňuje světlo výsledné barvy v krajině či na figurách. Zkoumají, jakou formu malíři volí, aby dosáhli co nejvěrnějšího zachycení okamžiku (rozkládání barevných pigmentů, chvějivost tahů štětce apod.). Lektor diskutuje s žáky o tom, co oni osobně spatřují zajímavého v malířských vyjádřeních světla.

 

Ilustrační fotografie z galerijního programu, dialog před konkrétním uměleckým dílem, na fotografii
Obr. 8: Ilustrační fotografie z galerijního programu, dialog před konkrétním uměleckým dílem, na fotografii je obraz od Alfreda Sisleyho.
Copyright ©
o

 

o

Obr. 9 a 10: Alfred Sisley: Bourgognské zdymadlo v Moret, 1882, malba, Národní galerie v Praze.


o

 

 

o

Obr. 11, 12: Auguste Renoir: Milenci, 1875, malba, Národní galerie v Praze.
o

Obr. 13: Camille Pissarro: V zelinářské zahradě, 1881, malba, Národní galerie v Praze.

„Podívejte se, to světlo na olivách...září jako diamant. Je růžově zabarvené, je modré...A nebe, které prosvítá! To je k zbláznění." A. Renoir (J. Neumann: Auguste Renoir, str. 10)

„Touha zachytit těkavý světelný pohyb říční vody a slunečních skvrn, které pronikaly listím stromů a dopadaly na lehounké šaty žen, byla přímým popudem k spontánní zavedení této techniky..." (Jose Pijoan: Dějiny umění 8, str. 268)

Očekávaný dílčí výstup:
  • interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření a vychází přitom z osobních zkušeností
  • konfrontuje navzájem různá vizuálně obrazná vyjádření
  • seznamuje se s uměleckým směrem impresionismus
  • uplatňuje své znalosti a zkušenosti z fyzikálních experimentů se světlem
Záznam proměn barev

Žáci si vytvoří jednoduché zátiší, které postupně nasvěcují pomocí různě barevných světel. Změny zaznamenávají na digitální fotoaparát. Poté si společně promítají své fotografie a pozorují změny, ke kterým došlo.

  • Při jakém barevném nasvícení došlo k největšímu posunu?
  • Kdy se barva proměnila ve zcela jinou?
  • Kdy naopak došlo jen drobným posunům v tónu?
  • Jsme schopni ještě pojmenovat původní barvu předmětu?
  • Mají předměty svou původní barvu?
Očekávaný dílčí výstup:
  • k tvorbě užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích, užívá metody uplatňované v současném umění

 

o
o
o
o
o

Obr. 14, 15, 16, 17, 18: Ilustrační fotografie z galerijního programu. Zátiší, nebo jednoduché prostorové kompozice focené skrze barevné filtry. Díky okamžitým záznamům digitálním fotoaparátem mohou žáci důkladněji pozorovat změny, které pomocí barevných filtrů vytvářejí.  Žáci nejprve fotografují zátiší za „bílého" světla a poté experimentují s různě barevným osvětlením. Všímají si zejména, jak působí barva světla na stejně či podobně barevné předměty (např. modré světlo na modré předměty, červené světlo na červené apod.) či jaké světlo nejvíce mění „původní" barevnost předmětů. Uvědomují si zákonitosti aditivního míchání barev.

Reflexe

Žáci hodnotí své zážitky. Posuzují, co je nejvíce zaujalo a co se dozvěděli nového.

  • Co vás zaujalo na vystavených obrazech?
  • Co se podle vás snažili impresionisté ve svých obrazech vyjádřit?
  • Jaký vliv má světlo na naše barevné vnímání?
Očekávaný dílčí výstup:
  • pojmenovává, co objevil a poznal nového
  • hodnotí a interpretuje vizuálně obrazná vyjádření (zejména ve vztahu k jejich světlostním a barevným kvalitám)

O doprovodných programech Lektorských oddělení Národní galerie v Praze získáte více informací na tel. 224 301 003 nebo na webových stránkách www.ngprague.cz.

Vyjádření Národní galerie v Praze ke zveřejněným fotografiím (výtvarným dílům):

"Uživatel bere výslovně na vědomí, že reprodukce (rozmnoženiny) výtvarných děl zveřejněné na tomto portále může užít jen pro svou osobní potřebu a nikoliv za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského anebo obchodního prospěchu (ust.§ 30 autorského zákona). Dále bez licence nesmí užít předmětné reprodukce jinak než způsoby uvedenými v autorském zákoně jako bezúplatné zákonné licence, tedy např. může  v odůvodněné míře užít výňatky těchto výtvarných děl ve svém díle, užít jejich výňatky nebo drobná díla celá pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby, pokud je takové užití  v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, nebo užít dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu za předpokladu, že nepřesáhne  rozsah odpovídající sledovanému účelu. Uživatel bere výslovně na vědomí, že je vždy povinen uvést jméno autora, název díla a pramen."

 

 

 

 

 

 

Citace a použitá literatura:
[1] - BARBARAS, R. Touha a odstup. Praha : Oikoymenh, 2005.  
[2] - LAMAČ, M. Myšlenky moderních malířů. Praha : Odeon, 1989.  
[3] - NEUMANN, J. Auguste Renoir. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963.  
[4] - PIJOAN, J. Dějiny umění 8. Praha : Odeon, 1981.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 09. 06. 2009
Zobrazeno: 9056krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŠKALOUDOVÁ, . Od světla k barvě. Metodický portál: Články [online]. 09. 06. 2009, [cit. 2018-12-13]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZP/3157/OD-SVETLA-K-BARVE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.