... protože pak je ještě šance, že se Země nestane jen odkládacím smetištěm nepotřebných věcí a nebudeme se muset stále zabývat přemýšlením o jejich účinné a ekologické likvidaci. Použité, ale ještě funkční předměty by neměly jen tak z našeho rozmaru končit na smetišti, ale můžeme je zkusit předat dál – nabídnout jiným, kteří je upotřebí. Třeba jenom určité části z nich pak mohou ještě dlouhou dobu sloužit dál a možná k úplně jiným účelům.
Hromadění předmětů stejného druhu většinou souvisí s dostatkem financí, s věkem a určitý vliv má také prostředí, ve kterém žijeme. Jsme obklopeni blahobytem a je těžké odolat reklamám, které vybízejí k zakoupení nových mobilních telefonů, značkového oblečení a ostatních věcí, bez kterých nelze být "in". V ideálním případě bychom neměli opouštět staré věci pro nové, jak se zpívá v písničce Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, ale ...
Jak a kde začít? Určitě především u sebe a promyslet si, zda si budeme nárokovat za opotřebené předměty ještě nějakou finanční odměnu, nebo je poskytneme zdarma. Ve druhém případě si můžeme podat např. inzerci do rubriky „daruji za odvoz". Jako studenti jsme si tímto způsobem vybavili celý byt. Obnošené oblečení a jiné předměty lze věnovat charitě a určitě se tak dostanou do správných rukou. V prvním případě můžeme například věci zanést na určité místo, kde se zrovna koná bazar, nebo si opět podat inzerát v tištěné či internetové formě. Levné židle, skříňky aj. se určitě setkají se zájmem například některých mladých začínajících rodin. V Praze na náměstí Míru proběhla v červenci tohoto roku premiéra blešího trhu. V Paříži, Berlíně či v Bruselu jsou obdobné trhy běžné, ale u nás se organizátoři setkali jak s nepochopením představitelů městských částí, tak s nízkým zájmem a ostychem veřejnosti. K vidění tu byly především drobné bytové doplňky, LP desky, knihy, židle, skříňky atd. I to je tedy možnost, jak poslat použitou věc do oběhu, i když s vyvinutím většího úsilí.
Šetrné chování k přírodě a životnímu prostředí by mělo být jednou z priorit každého člověka. Učitelé i rodiče by se měli snažit zakořenit do dětí tuto odpovědnost. Všichni můžeme začít ve svých domácnostech a způsobů, jak se ekologicky chovat a navíc ušetřit, se najde dost. Pojďme tedy do toho!
1) Myšlenková mapa na úvod (45 minut)
Jedná se o evokační aktivitu, která zhodnotí znalosti žáků v souvislosti se zadaným tématem. Dochází k rozvíjení klíčových kompetencí k učení, sociálních a personálních a komunikativních.
Žáci jsou rozděleni do skupinek po 4–6 a v ideálním případě mají k dispozici flipový papír a barevné fixy. Učitel napíše na tabuli klíčové slovo (sousloví). V našem případě je to "domácí ekologie". Žáci nejprve pracují samostatně a zakreslují si své myšlenky a souvislosti. Po dohodě ve skupině pak návrhy zakreslují společně na flipový papír (nebo jiný společný papír, lze použít i jednotlivá křídla tabule) a vyznačují hierarchii jednotlivých bodů v myšlenkových mapách. Své „myšmapy" si pak jednotlivé skupiny představí a diskutují důvody uspořádání a vzájemně se doplňují. Učitel na závěr této evokační aktivity shrne důležitá fakta, jejich logickou propojenost a hierarchické uspořádání.
2) Pokračování práce ve skupinách (organizovaná spolupráce)
Žáci pracují ve stejných skupinách i nadále. Z „myšmapy" vyplyne několik oblastí, které se týkají domácí ekologie. Jedná se např. o vodu, energii, spotřební zboží, odpadky a druhotné suroviny, dopravu a pohyb, zahradu, stravu a zdraví atd. Témata se rozlosují a každá skupinka zahájí práci na určitém konkrétním tématu. Práce skupiny je organizovaná. Žáci si mezi sebou zvolí vedoucího, který iniciuje vytvoření další myšlenkové mapy pro oblast, kterou se bude skupina podrobně zabývat. Z nové myšlenkové mapy vyplynou úkoly a postupy pro jednotlivé členy týmu. Žáci se při této aktivitě učí analyzovat problém (téma) a aplikovat poznatky z různých vzdělávacích oborů při jeho řešení. Skupiny pracují samostatně v období jednoho měsíce a konzultují své případné nejasnosti s učitelem. Zjišťují reálné situace v domácnostech a snaží se najít způsoby, jak by se dalo šetrněji v dané oblasti hospodařit. Jejich výstupem jsou praktické informace ve formě konkrétních stavů v domácnostech a návrhů na jejich zlepšení. Po měsíci společné práce skupina vyvodí závěry (např. z různých pozorování a měření) a připraví si prezentaci (15 minut), ve které shrne svá zjištění pro ostatní spolužáky. Navržená úsporná opatření lze promítnout i do realizace „školní ekologie" po konzultaci s poradcem EVVO a vedením školy.
3) Vypracování informačního letáku „Domácí ekologie"
V rámci mezipředmětového propojení (český jazyk, výtvarná výchova) vytváří skupiny žáků grafické a slovní návrhy na leták za své oblasti domácí ekologie. Zástupci skupin pak diskutují grafické pojetí celého letáku. Jedná se o moderovanou diskuzi vedenou jedním z žáků. Diskuze probíhá ve školní třídě (která představuje televizní studio). Diskutující jsou zástupci jednotlivých pracovních skupin. Ostatní členové tvoří obecenstvo. Celý „pořad" je natáčen na videokameru. S natočeným materiálem se žáci učí dále pracovat v rámci mediální výchovy.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.