Podstatným rysem demokracie je to, že si lidé prostřednictvím svých volených zástupců vytváří pravidla, která pak společně respektují. Tento princip se v reálném životě společnosti projevuje existencí volebních systémů a tím, že občané volí.
Jednou z mnoha možností, jak seznámit žáky se základními principy voleb v demokratické společnosti, je tento stručný námět na projekt, který si tvořivý učitel jistě snadno modifikuje podle svých zkušeností a situace ve třídě.
Projekt můžeme začít třeba zapsáním tohoto sdělení na tabuli:
„Jste svobodní lidé ve svobodné zemi. Nebylo to tak vždy a není zaručeno, že to tak bude navěky!"
Ponechejme žákům chvíli na přemýšlení a potom dejme prostor různým názorům na smysl tohoto sdělení. Jejich názory můžeme doplňovat následujícími otázkami:
Pomocí takto směrované diskuse dojdeme snadno k závěru, že je to právě demokratický systém vládnutí, který znamená podřizování se společně dohodnutým pravidlům, tudíž zaručuje největší míru svobody. V právním státě občan musí dělat jen to, co je mu zákonem nařízeno, a nesmí dělat jen to, co je zákonem zakázáno. Vše ostatní je na jeho rozhodnutí a odpovědnosti.
Poté následuje otázka: „Kdo tedy v demokracii vládne?" Opět necháme žákům prostor na přemýšlení a vyjádření jejich názorů a v případě potřeby doplníme tvrzením: „Vládnou lidé, kteří byli ostatními zvoleni podle přesných pravidel a na přesně dohodnutou dobu. Mohou vládnout (rozhodovat) jen ve věcech a způsoby, které jim umožňují zákony."
Poté vyzveme žáky k následující aktivitě: „Pojďme si zkusit takové volby v naší třídě zorganizovat."
Pozn.: Možná, že na škole funguje žákovský parlament nebo jiná forma samosprávy. V takovém případě už mají někteří žáci dobré zkušenosti s volbami i prací v kolektivním orgánu. Je dobré toho využít.
V našem městečku Mezihoří se o přízeň voličů uchází 3 strany (volební uskupení) a naším společným úkolem je do měsíce zvolit městskou radu a starostu města. Zeptáme se žáků: „Na čem se musíme dohodnout?" Po krátké diskusi dojdeme k tomu, že je nutné stanovit několik dat, a sice:
Z hlediska projektu to znamená:
1. hodina - zahájení projektu, sestavování kandidátek
2. hodina - sestavování volebních programů
3. hodina - prezentace programů, setkávání s voliči
4. hodina - volby, sčítání hlasů a vyhlášení výsledků
1. hodina - zahájení projektu, sestavování kandidátek
Zahájení projektu, včetně motivace, je popsáno výše. Dalším krokem je rozdělení rolí. Každá strana má svého předsedu a vedoucího volebního štábu. To je celkem 6 žáků. Můžeme je vybrat nebo vylosovat. Ostatní jsou občané. Občané si také buď vyberou, nebo vylosují svoji roli (matka tří dětí, vysokoškolský student, lékař, podnikatel, kněz, důchodce, řidič autobusu, učitelka, prodavačka, policista, novinář, hodinář, dělník v opravně automobilů, poštovní doručovatel, zedník, natěrač, programátor...). Na svoji roli by měli myslet při dalších aktivitách v průběhu projektu.
Jakmile jsou rozděleny role, začíná dvojí typ činnosti. Vyzveme žáky k tomu, aby volební štáby (dvojice) začaly vytvářet kandidátní listiny. (Jakýmsi minimem pro náležitosti kandidátní listiny by mělo být uvedení toho, o jaké volby se jedná, název volebního uskupení, jména kandidátů v pořadí a základní údaje o nich - věk, profese.) Abychom se nedotkli politického přesvědčení rodičů nebo žádné z existujících stran, budou naše tři strany označeny neutrálně, a to číslicemi, které si žáci vylosují. Každá strana má určitou charakteristiku. Vzhledem k tomu, že jde o místní politiku, budou strany charakterizovány svými postoji k několika zásadním problémům.
Pozn.: Charakteristika stran je jen návrhem, lze ji libovolně měnit.
Se znalostí základních charakteristik stran začnou štáby sestavovat kandidátní listiny se jmény a profesemi lidí, kteří mají voliče přesvědčit, že budou schopni řešit problémy obce. Minimum je 5 jmen.
Ostatní voliči na list papíru stručně napíší 3 věci, které jsou z jejich pohledu důležité pro obec. Tu ale musíme nejprve stručně charakterizovat.
Své názory pak „voliči" upevní na určené ploše ve třídě.
Pozn.: Charakteristiku obce i její jméno můžete pochopitelně vzhledem k místním podmínkám libovolně měnit, ale mělo by to být v souvislosti s charakteristikami volebních uskupení.
2. hodina - sestavování volebních programů
Volební štáby se seznámí s tím, co si přejí „voliči", a pokusí se v bodech nebo krátkých heslech vytvořit volební program. Musí zkombinovat dvě věci: držet se toho, co hájí jejich strana, a zároveň využít znalostí toho, co si přejí voliči. Cílem je získat hlas voličů ve volbách.
Volební štáby se při přípravě svých programů mohou obracet na kohokoliv z voličů s žádostí o vyslovení názoru na nějakou věc. S názory ostatních se seznamují i voliči a v této fázi si začínají připravovat otázky na zástupce stran pro nadcházející volební shromáždění.
3. hodina - prezentace programů, setkávání s voliči
Volební strany mají možnost prezentovat voličům své programy. Mají na to vymezenou dobu. (Je na vyučujícím, jak tuto dobu nastaví. Neměla by přesáhnout 5 minut a k tomu 10 minut na odpovědi na otázky.) Dohromady je to právě vyučovací hodina. Tato část projektu je velmi dynamická, vyžaduje od učitele moderátorské dovednosti, pokud se podaří žáky vtáhnout do hraní rolí.
Volební kampaň může pokračovat dál, ponechejme na fantazii štábů, co udělají pro svůj úspěch ve volbách. Každopádně ve shodě s domluveným datem by měl učitel trvat na tom, že kampaň končí v dohodnutém datu.
4. hodina - volby, sčítání hlasů a vyhlášení výsledků
Dostáváme se k vyvrcholení celého projektu. Připomeneme, že ve skutečných volbách mohou v ČR volit jen lidé, kterým je nejpozději v den voleb 18 let.
Třídu proměníme ve volební místnost. Losem určíme volební komisi, která bude dbát na průběh voleb. Vyrobíme zástěnu pro úpravu hlasovacích lístků, volební urnu, kandidátní listiny pro všechny účastníky voleb (stačí jen tři lístky s čísly stran pro každého), voličský seznam.
Vlastní průběh voleb
Nejprve zopakujeme pravidla:
Po volbě posledního voliče komise otevře urnu a spočítá hlasy pro jednotlivé strany. Výsledek komise zapíše a podepíše a nakonec vyhlásí výsledky voleb.
Vzhledem k počtu žáků proběhne tato aktivita obvykle tak, že zbude dost času na reflexi celého projektu. V prvé řadě je v případě úspěšného zvládnutí projektu vhodné ocenit přístup žáků k projektu a ujistit je o tom, že se v jeho průběhu naučili lépe rozumět jedné z mimořádně důležitých věcí pro naši společnost.
Některé možné otázky a náměty pro reflexi:
Doporučení: Reflexi projektu rozhodně věnujte dostatek pozornosti. Vhodné je se k ní ještě po čase vrátit. Můžeme se žáků zeptat (formou kvízu, besedy), co se vlastně v průběhu projektu naučili.
V besedě můžeme hledat analogii našeho projektu se skutečnými volbami. Dojdeme k tomu, že náš třídní projekt byl sice hrou, ale měl všechny parametry skutečných voleb v demokratické zemi.
Nakonec se můžeme vrátit k úvodnímu sloganu a připomenout žákům, že o právo volit si své zastupitele ve svobodných volbách museli lidé dlouhou dobu usilovně bojovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
