Demokracie, diktatura a anarchie

Systémy organizace společnosti se odlišují mimo jiné i způsobem vlády a rozhodovacími mechanismy. V čem spočívají tyto rozdíly a jaké jsou výhody a nevýhody demokracie, diktatury a anarchie, to jsou otázky, na které budou žáci hledat odpovědi.

Čas

• dvouhodinová lekce (zkrácení možné výběrem jen některých úkolů z textu Popis kritických situací)

Cíle

Po této lekci by žáci měli umět:

• popsat modely řízení vlády a pochopit hlavní rozdíly mezi nimi;
• objasnit typické znaky přijímání rozhodnutí ve státě demokratickém, státě řízeném diktátorem a za vlády anarchie;
• zhodnotit klady a zápory demokratické vlády.

Pomocný materiál a pomůcky

• text Zásady vládnutí - jeden list vystačí pro 3 žáky;
• text Popis kritických situací;
• bílé či barevné papíry - 1 pro každou ze tří skupin, vhodnější je formát A3, event. samolepky;
• tabule/flipchart a psací potřeby na tabuli/flipchart.

Realizace tématu

Úvod

Napište na tabuli/flipchart pojmy uvedené v názvu této lekce a zeptejte se žáků, s kterými jevy by je spojili. Požádejte je o uvedení příkladů z historie i současnosti, které by se hodily k těmto formám vlády, a zapisujte je ve stručnosti na tabuli.

Vlastní téma

Rozdělte žáky na tři skupiny a do každé z nich (každému žákovi) rozdejte popis jednoho způsobu vlády; ty jsou uvedeny v textu Zásady vládnutí.

Požádejte skupiny žáků, aby vymysleli heslo odpovídající podstatě zřízení v „jejich státě". Žáci mohou buď heslo napsat na papír a vyvěsit u svého místa, nebo jej napsat na samolepky a připevnit si ho na šaty. Pak požádejte mluvčí určené podle pravidel uvedených v textu Zásady vládnutí v jednotlivých skupinách, aby popsali přidělená zřízení a prezentovali, jakým způsobem k heslu došli a proč jej považují za výstižné.

Rozdejte všem skupinám text Popis kritických situací. Jednotlivé „státy" se musí se situací vypořádat. Vysvětlete, že všechny skupiny mají řešit stejné situace, ale způsobem odpovídajícím jejich zřízení. Po skončení této činnosti požádejte mluvčí jednotlivých států (mohou být jiní než v bodu 3), aby sdělili, která opatření „státy" přijaly.

Následuje práce s celou třídou. Vyzvěte žáky, aby zhodnotili přijatá opatření: Která z nich byla nejlepší a proč? Požádejte žáky, aby také sdělili, jakým způsobem pracovali. Jak dlouho jim jednotlivá řešení trvala, kdo se nejvíce prosazoval, na základě kterých kritérií hodnotí ostatní skupiny?

V této fázi se žáci mohou zeptat svých spolužáků z jiných „států" na detaily týkající se jejich formy vlády. K této diskusi je vhodné využít problém D - nástupnictví, který žáci řešili při práci ve skupinách. Zeptejte se, jak obyvatelé jednotlivých zemí reagovali na informaci o nevyléčitelné chorobě jejich vládců a zda nebyla tato situace v některé ze zemí využita ke změně režimu.

Závěr

Na tabuli/flipchart nakreslete níže uvedenou tabulku a vyzvěte žáky, aby navrhli kritéria, podle kterých by se mohly posuzovat klady a zápory jednotlivých režimů s ohledem na předchozí hru. (Je možné tabulku také rozdat skupinám.) Mohou to být mimo jiné:

• doba nutná pro přijetí rozhodnutí;
• spravedlivost rozhodování;
• míra ztotožnění se s rozhodnutím vládce;
• možnost nesouhlasit s rozhodnutím;
• ekonomické náklady na rozhodování atd.

Tato kritéria pak napište vedle tabulky. Do ní pak zapisujte čárky podle toho, jak žáci jednotlivá kritéria hodnotí, tj. kvantifikujte výhody a nevýhody všech tří forem.

Při tomto způsobu hodnocení se může stát, že demokracii žáci nebudou považovat za nejvýhodnější. Může to být způsobeno jejich vlastními prožitky při hře, volbou kritérií či způsobem řešení zadaných krizových situací. V tom případě je vyzvěte, aby hledali argumenty, kterými by zdůvodnili, proč je z našeho pohledu demokracie nejlepší z uvedených forem vlády.