Hmyzí kamarádi už se líhnou a mžourají na svět

Veškeré činnosti, které jsem zde seřadila od ranní činnosti po procházku v přírodě, se dají provádět s dětmi od 3 do 7 let věku. Tedy předškolní věk, ale klidně i mladší školní věk.

Hmyz jako takový je velice široké téma, já jsem však zvolila konkrétně včelu, tedy Včelku Máju a její dobrodružství.

Komunikativní kroužek

Jakou vlastnost bychom mohli přiřadit včeličce? Pracovitost. Říká se totiž: „Jsi pilná jako včela.“ Proč se říká o včeličce, že je pracovitá? Protože sbírá celý den med.

Kdo co ví o včele? Jak vypadá? Čím se živí? Kde je můžeme vidět? Co je to nektar, pyl, opylování, rojení? Kde bydlí včela? Co tvoří včeličky ve svém úlu? Kdo je kamarád/příbuzný/nepřítel včeliček? 

... O včelách víme například to, že vidí pouze odstíny barvy žluté, modré a zelené. Nevidí tedy červenou. Včela si také vybírá pro sbírání nektaru pouze květy jedné barvy, druhu a místa, kde se vyskytují.

Co jsme říkali, že tvoří včelky ve svém úlu? MED. Kdo má rád med? Kdo chce, může med ochutnat. Naše kamarádky včeličky mi totiž trošku medu darovaly, abych vám jej mohla dát ochutnat. 

Motivace na výtvarnou činnost

Jako motivaci můžeme například zvolit vyprávění pohádky s otevřeným koncem. Na konci příběhu tak budou mít děti za úkol příběh dovyprávět. Každé z dětí dostane prostor na dovyprávění konce alespoň jednou větou.

V úlu...

Učitelka přečte celý příběh a děti říkají různé konce příběhu. Povídají si o příběhu, o včelách.

Za devatero horami a devatero řekami na rozkvetlé louce plné voňavých květin stál krásný dřevěný úl. Bydlela v něm velká včelí rodina. Byla zde královna, která se starala o narození nových včeliček, o to, aby se v úlu měli všichni rádi a aby každý řádně dělal svoji práci. Tato královna měla v úlu mnoho nápadníků, kterým se říkalo trubci. Ti nepracovali, dokonce se nechávali od ostatních včeliček i krmit. Prostě nedělali nic jiného, než se celý den parádili, aby se královně líbili.

V tomto úlu bydlely samé pilné včeličky. Mladé včelky, zvané mladušky, zůstávaly v úlu a celý den se staraly o včelí miminka, královnu a trubce. Také vyráběly z přineseného nektaru med, který dále chránily proti nepřátelům, jakými jsou vosy a sršni, neboť ti tento med neumějí vyrobit, a proto jim ho chtějí vzít.

Starší včely, kterým se říkalo dělnice, létaly po louce z květiny na květinu a sály z květů sladkou šťávu zvanou nektar. Tu pak přinášely do úlů, kde z ní mladušky vyráběly med. A jak tyto včely dělnice létaly z květiny na květinu, měly nožičky samý pyl. To je takový žlutý prášek z květů. Neustálým přelétáváním z květiny na květinu tento pyl smíchaly a všechny květy tak opylovaly. A z opylovaných květů vyrostla semínka, která vítr i ptáčci roznesli po louce. Semínka zapadla do hlíny a vyrostly z nich nové krásné květiny. A tak to šlo stále dokola.

Až jednoho dne se v úlu narodila nová královna. Byla velice pyšná a hned chtěla v úlu kralovat sama a naléhala na starou královnu, aby odešla. Stará královna již byla rozumná, a tak spolu s několika věrnými včelami odletěla na jeden strom v sadu, kde bydlel moc hodný včelař, který se zrovna díval z okna. Hned věděl, co se stalo. Řekl si, letí sem královna se včelím rojem, to znamená, že nastalo včelí rojení a tak šel ven a...

příběh od autora: Iva Burešová (http://clanky.rvp.cz/clanek/c/pv/2830/DETI-PILNE-JAKO-VCELICKY---3-CAST.html/)

... A nyní mají děti za úkol dopovědět konec příběhu. Necháme každé z dětí fantazírovat.

Jakmile každý zkusí dovyprávět příběh, můžeme přejít ke stolečkům a vyrobit si svou kamarádku včelku.

Inspirovat se děti můžou podle obrázků, které jim samozřejmě můžete ukázat, aby si dokázaly lépe představit včelku.

Výroba kamarádky včelky

Úkolem dětí bude vyrobit včelku pomocí roličky z toaletního papíru, kterou oblepí žlutým papírem a na něj dále nalepí proužky černého papíru. Na horní část tělíčka nalepí hlavu, které nakreslí obličej, a na zadní část přilepí včeličce křídla.

Jakmile si děti vyrobí svou kamarádku včelku, mohou ji pojmenovat. Umístí včelku někam na okno a můžou si jít zahrát hru na včely, vosy a sršně.

Pohybová hra – Včely, vosy a sršně

Vyprávíme dětem o vosách, sršních a čmelácích, tedy o včelích medvídcích. Tito příbuzní včelky neumí vyrobit med, přesto je velmi láká, a tak včelky musí med před nimi chránit. Na toto povídání tedy navážeme pohybovou hrou.

Budeme potřebovat kruhy, které nám označí včelí úly.

Popis hry: Každé dítě má svůj úl, ve kterém hlídá med. Včelí královna má největší úl. Několik dětí představuje vosy a sršně, kteří nemají svůj úl. Ty se chtějí zmocnit úlu včelek. Včelky z úlu vylétají za včelí královnou. Na zvolání: „Pozor vosy!“ všechny včelky letí zpět do úlu, vosy a sršně se snaží využít situace a obsadit úl. Ten, kdo je v úlu první, jej obsadí. Děti, na které se úl nedostane, v další hře představí vosy a sršně.

Dramatická výchova 

Motivace

Přečteme si pohádku – např. Včelka Mája a její dobrodružství, Waldemar Bonsels

VČELKA MÁJA A JEJÍ DOBRODRUŽSTVÍ

Po přečtení pohádky vyzkoušíme jednu z dramatických činností – BRAINSTORMING, budeme hledat nápady k dané pohádce.

Opakujeme si již známé poznatky o včelách a jarním období, vyzkoušíme si také ASOCIACI (v kruhu).

Zahrajeme si HONIČKU – zvolíme dva sršně (chytače), kteří budou chytat ostatní – včely. 

ZDVOŘILÉ VČELIČKY – vylétneme z imaginárního úlu a budeme zdvořilé včeličky, létáme po místnosti a každého, koho potkáme, pozdravíme.

Průpravná cvičení

HRA SE ZVUKEM – bzučení – budeme bzučet jako včely, postupně budeme zvyšovat intenzitu a soutěžit, kdo vydrží nejdéle bzučet na jeden nádech

Svalové uvolňování, motivace uvolňování, probuzení – Zásobník her, improvizací a cvičení

Hlavní činnost

Ozvučená pantomima – pomocí dramatické činnosti znázorníme – PROBUZENÍ, ZROD A VÝVIN VČELY Z BUŇKY.

Děti si lehnou na zem a stočí se do klubíčka tak, aby zabíraly co nejméně místa. Z klubíčka se pomalu budou probouzet k životu (i se zvuky). Protírají si oči, natahují končetiny, urovnají si křidélka, sledují ostatní včeličky kolem sebe a zdraví svou včelí královnu (paní učitelku).

Opilujeme květinky. Musíme si dávat pozor a nelétat na jedovaté rostliny. Na zem rozložíme tolik květin, kolik je dětí. Paní učitelka – královna, vysloví název květiny a děti ji musí najít – učí se tak názvy květin a něco málo o nich, zdali je například jedovatá, chráněná apod. 

Chutnáme med – Jaký je? Jak vzniká? Kde ho najdeme? 

Kreslíme – Děti dostanou papír a obyčejnou tužku. Pokusí se nakreslit jakýkoli obraz, který si pamatují z pohádky.

Závěr

Relaxace – Všechny včeličky samou únavou usínají. Každá včelička si lehne tam, kde se bude cítit pohodlně a bezpečně, zavře oči a zaposlouchá se do hudby.

Při pobytu venku

Sledujeme a pojmenováváme květiny na poli, na louce, v zahrádkách.

Enviromentální vycházka do širšího okolí školky (louky, remízky, pole) za účelem určování života na louce a na poli.

Děti se zde mohou volně hrát a samostatně objevovat.

Didaktická hra – Na zahradníka

Učitelka určí nebo rozpočítadlem vybere někoho z dětí, které bude zahradníkem. Ostatní děti si z košíčku vytáhnou kartičku s nakreslenou jarní květinkou. Kartiček se stejným druhem květinky může být více. Děti nikomu neřeknou, co mají na kartičce. Postaví se do kruhu a zahradník bude uprostřed. Ten hru zahájí slovy: „Včera jsem byla na zahrádce a vykvetly tam _____ (fialky).“ Ty děti, které si vybraly obrázek fialky, zvednou kartičku. Zahradník pokračuje a jmenuje jiný druh květiny. Děti reagují stejným způsobem.

Rozcvička

Dětem neuškodí ani malá rozcvička. Během lekce ji lze zařadit kdykoli.