Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Filmová/Audiovizuální výchova pro gymnázia
Odborný článek

Filmová/Audiovizuální výchova pro gymnázia

5. 11. 2010 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Anotace

Článek přináší obsah doplňujícího vzdělávacího oboru Filmová/Audiovizuální výchova pro gymnázia. Úvodním komentářem přispěla PaeDr. Markéta Pastorová z Výzkumného ústavu pedagogického v Praze.

Vzdělávací obsah doplňujícího vzdělávacího oboru Filmová/Audiovizuální výchova (F/AV) pro gymnázia svojí koncepcí navazuje na vzdělávací obsah doplňujícího vzdělávacího oboru Filmová/Audiovizuální výchova (F/AV) pro základní vzdělávání. Text je dostupný na: http://www.vuppraha.rvp.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/zakladni-vzdelavani.

Filmová/Audiovizuální výchova byla zpracována týmem odborníků na základě výsledků odborné diskuze, která probíhala v roce 2007 – 2009 na Metodickém portálu www.rvp.cz. Výsledná podoba vzdělávacího obsahu představuje konsenzus širokého týmu odborníků a pedagogů ohledně cílů, obsahu a začlenění F/AV do systému všeobecného (základního a gymnaziálního) vzdělávání.  Současně reaguje na potřeby praxe, kdy stále více informací přichází k žákům vizuální cestou. Zvyšuje se počet různorodé umělecké vizuální produkce, kterou žáci vnímají a stále častěji využívají pro vlastní tvůrčí experimenty digitální technologie. Zpracování vzdělávacího obsahu napomůže školám kvalitněji plánovat a realizovat tvůrčí aktivity zaměřené jak na vnímání a hodnocení vizuálních produktů, tak na jejich produkci. Doposud výuka probíhala bez jakékoliv opory v cílech a ve vzdělávacím obsahu, což často vedlo k nadprodukci nekvalitní vlastní tvorby žáků a ke „konzumaci“ vizuální produkce bez schopnosti kritického pohledu a schopnosti zařadit ji do uměleckého, historického a společenského kontextu. V důsledku toho docházelo ke snížení estetické kultivace žáků a k neschopnosti využívat digitální technologie pro rozvoj vlastní tvořivosti.

Vzhledem k tomu, že doplňující vzdělávací obory pro gymnaziální vzdělávání nejsou součástí textu rámcových vzdělávacích programů pro gymnázia, jsou zveřejněny na Metodickém portálu www.rvp.cz.

Jako metodická podpora pro učitele byla zpracována databáze informačních zdrojů, která se bude postupně rozšiřovat a doplňovat, včetně příkladů dobré praxe. Zveřejněna je na Metodickém portálu: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/8115/filmova-audiovizualni-vychova-metodicka-podpora-informacni-zdroje.html/.

PaedDr. Markéta Pastorová

 


Filmová/Audiovizuální výchova pro gymnázia

1. Charakteristika vzdělávacího oboru

Doplňující vzdělávací obor Filmová/Audiovizuální výchova (dále jen F/AV) poskytuje školám možnost obohatit vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání ve vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vymezený vzdělávací obsah podporuje rozvoj žáků jako uživatelů filmových a obecně audiovizuálních produktů a zároveň rozvíjí jejich vnímavost a tvůrčí schopnosti prostřednictvím filmových/audiovizuálních výrazových prostředků.

F/AV v etapě gymnaziálního vzdělávání cíleně propojuje vlastní zkušenost z tvorby s vnímáním filmového/audiovizuálního díla. Rozvíjí schopnost uvědomovat si hodnoty díla, zaujmout k nim postoj na základě vlastních zkušeností a znalostí a formulovat názor na filmové/audiovizuální dílo v kontextu uměleckém, kulturním a společenském.

Důraz je kladen na rozvoj vnímání filmových/audiovizuálních děl ve všech jejich složkách –
v pohybujícím se obrazu, zvuku a na porozumění jejich významu a vzájemným vztahům
i na porozumění dílům jako celku a jejich působení na diváky. Žáci si rozvíjejí schopnost rozumět „řeči filmu“ a vnímat a užívat díla filmové a vizuální kultury.

Zároveň si prohlubují schopnost rozlišovat jednotlivé typy filmových/audiovizuálních sdělení, a to sdělení vycházejících jak z přesného obrazu okolního světa (dokumentární pojetí), tak z obrazu vytvořeného uměle více či méně možného světa (hraný film) i obrazu, který vychází z technických a technologických možností, a rozšiřuje tak „filmovou řeč“ o nové prvky.

Rovnocennou součástí vzdělávacího obsahu je vlastní tvorba žáků, při které podle svých schopností a zkušeností využívají technické a výrazové prostředky charakteristické pro film a audiovizuální umění obecně.

Vzdělávací obsah navazuje na okruhy tvůrčích činností v základním vzdělávání, dále je prohlubuje a rozvíjí prostřednictvím vzájemně propojených a na sebe navazujících okruhů činností:

  • uplatnění subjektivity, pozorování a smyslového vnímání při koncipování vlastních projektů;
  • činnosti, v nichž se specificky uplatňují fantazie, tvořivost a senzibilita při práci se snímací technikou a skladebnými programy v procesu realizace záměru a jeho dokončování;
  • posilování a prohlubování komunikačních schopností, jež rozvíjí tvůrčí experimentování s montáží záběrů;
  • posilování analytických schopností při formulování názorů na zhlédnuté audiovizuální dílo a schopnosti komunikovat při spolupráci na týmovém úkolu.

V gymnáziu se pozornost zaměřuje především na:

  • vytvoření záměru a konceptu filmového/audiovizuálního díla (co, proč a jakými prostředky chci sdělit); činnosti, které poskytují příležitost k rozvoji kritického myšlení, sociální citlivosti
    a současně sebevyjádření i sebepojetí; osvojení si specifického jazyka, jehož prostřednictvím se rozvíjí schopnost vyjadřovat vlastní myšlenky a pocity;
  • tvorbu vlastního filmového/audiovizuálního díla, které představuje konkrétní praktickou zkušenost se zřetelným a hmatatelným výstupem; závěrečné zpracování filmového/audiovizuálního díla, dovedení vlastního tvůrčího záměru do konečné podoby; získání nenahraditelné tvůrčí zkušenosti využitelné při vlastním hodnocení díla, promýšlení jeho působení na diváky a posouzení, zda se tvůrčí záměr podařilo naplnit technickými, uměleckými i režijními postupy;
  • individuální tvůrčí zkušenost při tvorbě filmového/audiovizuálního díla, která představuje konkrétní možnost individualizace vzdělávání s vysokou intenzitou působení na osobnost žáka; užívání technologií jako prostředku k realizaci autorského tvůrčího záměru, nikoliv jako cíle;
  • prožitek individuální tvůrčí zkušenosti, která otevírá cestu k intenzivnějšímu a poučenějšímu vnímání filmových/audiovizuálních děl; rozpoznání kvalit díla a schopnost zaujmout
    a formulovat vlastní názor v diskuzi.

F/AV v gymnáziu poskytuje žákům příležitost nejen lépe pochopit společný základ umění, jeho význam a nezastupitelnost v životě člověka a společnosti, ale také posílí schopnost vnímat intenzivněji realitu a společenské procesy v ní probíhající. F/AV přispívá k rozvoji osobnosti žáka, vytvoření jeho hodnotového systému, etických postojů a aktivního vztahu ke společnosti.

2. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru

Očekávané výstupy

Žák

  • tvořivě využívá základní pojmy audiovizuální dramaturgie (námět, téma situace, motiv, typ, charakter);
  • zpracuje písemný koncept vlastního audiovizuálního projektu, formuluje jeho námět, obsahovou strukturu, formální pojetí a téma (koncept projektu prohlubuje přípravným vizuálním materiálem – fotografiemi, kresbami, přípravnými záběry);
  • pracuje tvořivě se snímací technikou a uplatňuje vlastní názor při vytváření obrazových prvků bez používání automatických funkcí;
  • užívá při vyjadřování syntézy světla, kvality reálných povrchů a reprodukčního kinematografického řetězce;
  • experimentuje s užitím barvy a jejími psychickými účinky v barevné dramaturgii vlastního audiovizuálního projektu;
  • tvůrčím způsobem fotografuje s klasickým filmovým materiálem a využívá procesy
    a zákonitosti fotochemické reprodukce pro rozvíjení vizuální představivosti;
  • při tvůrčí práci užívá digitální fotografii a její zobrazovací možnosti v kinematografii;
  • při střihové montáži obrazových znaků – záběrů využívá znalostí ovlivňujících vnímání časoprostorových vztahů divákem a tyto možnosti uplatňuje při skladebném dokončování vlastního projektu;
  • experimentuje se zvukovou složkou audiovize v její komplexnosti (hudba, zvukový a ruchový obraz snímaného reálu) a ověřuje její tvůrčí spojení s vizuálním materiálem;
  • využívá systém audiovizuálních výrazových prostředků v jeho jednotě i druhové a žánrové pestrosti;
  • analyzuje obsahovou a formální strukturu promítnutého audiovizuálního díla i produktu;
  • vyhodnocuje konkrétní dílo na základě znalosti uměleckého, historického a společenského kontextu a seznamuje se s názorem umělecké kritiky;
  • rozpozná autorský záměr, formuluje a obhájí svůj názor v diskuzi, rozpozná etické hodnoty prezentované dílem i komerční a manipulativní záměry a cíl;
  • prokazuje aktivně vlastní zájem a individuální zaměření při práci na audiovizuálním projektu v týmu.

Učivo

UPLATNĚNÍ SUBJEKTIVITY, POZOROVÁNÍ, SMYSLOVÉHO VNÍMÁNÍ

 výtvarné postupy – animace, videoart, základní možnosti

 základy „dramaturgického myšlení“ ve vztahu k výrazovým prostředkům audiovize (námět, téma a jejich formulace v přípravné fázi projektu)

 příběh, situace, motiv, jednání, popis a vyprávění
 základy konstrukce dramatu, jeho specifické možnosti v audiovizi
 postava, charakter a typ
 základní informace o scénáři a jeho typech
 hlavní tvůrčí přístupy dokumentární tvorby
UPLATNĚNÍ KREATIVITY, FANTAZIE A SENZIBILITY
 práce s kamerou a fotoaparátem manuálním ovládáním základních funkcí v zájmu vyjádření autorského záměru, s úplným nebo částečným vyloučením automatického nastavení
 práce se světlem, úprava primární světelné skutečnosti v návaznosti na obrazovou stylizaci kinematografického díla; vytváření umělé světelné konstrukce
 fotometrie a senzitometrie jako technické disciplíny a výrazové nástroje
 základní informace o tvůrčích možnostech ovlivnění výsledné barevnosti a kontrastu obrazu, postprodukční úpravy obrazu, color grading
 výtvarný koncept audiovizuálního projektu, problém jeho jednoty a stylu
 komunikace s jednající postavou před kamerou, herec a neherec
 dialog, funkce, stylistika, možnosti
 náročnější formy hudební a zvukové dramaturgie v audiovizi – příklady žánrů a typů
KOMUNIKACE, POSILOVÁNÍ A PROHLUBOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
 kreativní práce se střihovým programem
 projekce vybraných kinematografických děl s důrazem na technické a psychosenzorické aspekty ztvárnění obrazu – perspektiva a perspektivní dojem
 montáž jako poetický princip audiovizuálního výrazu, vizuální metafora, emoční montáž audiovizuálních znaků a jejich syntéza
 specifika vnímání a ovlivňování časoprostorových vztahů
 tempo a rytmus
 základní informace o žánrech a typech audiovizuálních děl
 umělecké dílo versus komerce a manipulace, etická kritéria umělecké tvorby
 filmová řeč, její podoby a užití v současném multimediálním prostoru
 práce v týmu na společném audiovizuálním projektu – volba hlavních tvůrčích funkcí
ve spolupracujícím týmu (kamera, režie, střih, zvuk, produkce atd.)
 aktivní podíl na školním nebo třídním projektu audiovizuální publicistiky (filmová kronika – školní televize atd.)
 informativní přehled o audiovizuálních aktivitách a významných osobnostech oboru majících vztah k místu a regionu
 kritické analýzy filmových a televizních děl a komerčních produktů audiovize
 umělecké, historické a společenské kontexty vzniku významných děl filmové a televizní produkce

UPLATNĚNÍ SUBJEKTIVITY, POZOROVÁNÍ, SMYSLOVÉHO VNÍMÁNÍ

  • výtvarné postupy – animace, videoart, základní možnosti
  • základy „dramaturgického myšlení“ ve vztahu k výrazovým prostředkům audiovize (námět, téma a jejich formulace v přípravné fázi projektu)
  • příběh, situace, motiv, jednání, popis a vyprávění
  • základy konstrukce dramatu, jeho specifické možnosti v audiovizi
  • postava, charakter a typ
  • základní informace o scénáři a jeho typech
  • hlavní tvůrčí přístupy dokumentární tvorby

UPLATNĚNÍ KREATIVITY, FANTAZIE A SENZIBILITY

  • práce s kamerou a fotoaparátem manuálním ovládáním základních funkcí v zájmu vyjádření autorského záměru, s úplným nebo částečným vyloučením automatického nastavení
  • práce se světlem, úprava primární světelné skutečnosti v návaznosti na obrazovou stylizaci kinematografického díla; vytváření umělé světelné konstrukce
  • fotometrie a senzitometrie jako technické disciplíny a výrazové nástroje
  • základní informace o tvůrčích možnostech ovlivnění výsledné barevnosti a kontrastu obrazu, postprodukční úpravy obrazu, color grading
  • výtvarný koncept audiovizuálního projektu, problém jeho jednoty a stylu
  • komunikace s jednající postavou před kamerou, herec a neherec
  • dialog, funkce, stylistika, možnosti
  • náročnější formy hudební a zvukové dramaturgie v audiovizi – příklady žánrů a typů

KOMUNIKACE, POSILOVÁNÍ A PROHLUBOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ

  • kreativní práce se střihovým programem
  • projekce vybraných kinematografických děl s důrazem na technické a psychosenzorické aspekty ztvárnění obrazu – perspektiva a perspektivní dojem
  • montáž jako poetický princip audiovizuálního výrazu, vizuální metafora, emoční montáž audiovizuálních znaků a jejich syntéza
  • specifika vnímání a ovlivňování časoprostorových vztahů
  • tempo a rytmus
  • základní informace o žánrech a typech audiovizuálních děl
  • umělecké dílo versus komerce a manipulace, etická kritéria umělecké tvorby
  • filmová řeč, její podoby a užití v současném multimediálním prostoru
  • práce v týmu na společném audiovizuálním projektu – volba hlavních tvůrčích funkcí
  • ve spolupracujícím týmu (kamera, režie, střih, zvuk, produkce atd.)
  • aktivní podíl na školním nebo třídním projektu audiovizuální publicistiky (filmová kronika – školní televize atd.)
  • informativní přehled o audiovizuálních aktivitách a významných osobnostech oboru majících vztah k místu a regionu
  • kritické analýzy filmových a televizních děl a komerčních produktů audiovize
  • umělecké, historické a společenské kontexty vzniku významných děl filmové a televizní produkce
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
87.89 kB
PDF
FILMOVÁ/AUDIOVIZUÁLNÍ VÝCHOVA PRO GYMNÁZIA

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Filmová/Audiovizuální výchova