Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Bydlíme s přírodou – veřejná zeleň
Odborný článek

Bydlíme s přírodou – veřejná zeleň

6. 4. 2010 Základní vzdělávání
Autor
Josef Brůna

Anotace

Článek stručně nastiňuje funkce veřejné zeleně ve městech a přináší nápady, jak téma zapracovat do výuky.

Veřejná zeleň hraje pro obyvatele měst hlavní roli v našem pohledu na okolní prostředí. Vzhledem k rostoucímu počtu lidí žijících pouze ve městech představují tyto zelené kouty pro mnoho lidí nejčastější, někdy až jediný kontakt s přírodou. S rozšiřováním měst a snahou o využití plochy v centrech pro komerční účely často mizí poslední kousky zeleně. Některé plochy zůstávají jen díky občanské aktivitě obyvatel v jejím okolí, kteří ve snaze nevyměnit toto pouto s přírodou za další nákupní či kancelářské centrum, sepisují petice a pořádají veřejná shromáždění. Některé plochy občas zmizí rychleji, než se je podaří zachránit.

Funkce zeleně

Přitom městská zeleň má mnoho jiných funkcí než jen estetickou. Řadí se mezi ně i funkce:

  • Klimatická – díky evapotranspiraci rostlin se zvyšuje vzdušná vlhkost, klesá teplota, mikroklima v parcích je příjemnější než v okolních ulicích. Větší stromy poskytují i dostatek stínu a chrání před nadměrným zahříváním umělých povrchů.
  • Hydrická – zeleň zadržuje vodu, která by jinak byla odvedena kanalizací, zvyšuje retenční schopnost krajiny. Zpomalením odtoku také snižuje následky rychlých přeháněk.
  • Edafická – půda pod umělými povrchy přestává být půdou, takže zeleň je jednou z mála ploch, kde se přímo setkáváme s půdou se všemi jejími procesy.
  • Přírodoochranná – je až s podivem, kolik druhů živočichů a rostlin žije bez přičinění člověka v městské zeleni. I v tom nejmenším parku je množství drobného ptactva, které o sobě dává vědět hlavně v ranních hodinách, než je přehlušeno hlukem města. Mnohdy se zde vyskytují i vzácné druhy, takovým příkladem je třeba roháč obecný na pražském Petříně a mnohé další, které jsou vázány na odumírající dřevní hmotu, která nebývá v běžných lesích ponechávána v takovém množství.
  • Hygienická – rostliny fungují jako filtr především pro drobné prachové částice (aerosol), též efektivně snižují hluk způsobený dopravou (díky jeho pohlcování a odrazu).
  • Rekreační – hlavně velké městské parky spojené se stezkami pro pěší, cyklisty, naučnými stezkami, přírodními koupališti, vodními plochami, trávníky pro sport či piknik, dětská hřiště apod.
  • Sociální – veřejná zeleň je místem setkávání lidí, klidnou oázou pro zastavení a oddechnutí od shonu okolního světa.

Existují mnohá doporučení na množství městské zeleně, nejčastěji se používá počet m2 na obyvatele, Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje minimální množství 9 m2. Evropská ekologická agentura (EEA) považuje za vhodné, aby plochy veřejné zeleně byly vzdáleny do 15 minut chůzí pěšky. Často se její množství dává do spojitosti s bohatstvím dané země. Pravdou je, že v rozvojových zemích, kde rozvoj měst často nepodléhá územním plánů, nezbývá na veřejnou zeleň zdaleka tolik místa jako v rozvinutých zemích.

Aktivity

Pro starší děti

Seznamte žáky s návrhem využití nějaké blízké zeleně k jiným účelům. Např. firma chce místo části parku postavit nový supermarket, nebo reálný příklad záboru letenského parku pro dopravní tunel. Představte hlavní zájmové skupiny: místní obyvatelé, místní školka, která park využívá, firma, investor, místní radnice, vědci. Nechte žáky rozdělit do skupin zastupující jednotlivé zájmy (skupiny mohou vymýšlet i žáci), je třeba dbát na vyvážené množství zastánců a odpůrců. Nechte žáky vymýšlet nebo vyhledávat (v tisku, na internetu, pokud jde o reálný příklad) podklady pro tvrzení jednotlivých skupin.

Uspořádejte společné setkání „zájmových skupin”, každá strana má nejprve prostor na představení sebe a své vize využití daného území, proč je pro ně důležité a k čemu všemu slouží nebo může sloužit. Následuje diskuse vyvstalých konfliktů, kdy si strany ujasňují postoje ostatních. Na závěr se pokusí hledat jiné možnosti realizace daného záměru, bez záboru zeleně. Jiným zakončením může být místní anonymní referendum o dané věci.

Jednotlivé skupiny mohou svůj zájem podpořit například množstvím zeleně ve městě a okolních plochách, zjištěným z online ortofotomap. Lze též identifikovat zeleň, která zanikla za posledních několik let (podle znalostí žáků, případně srovnáním se staršími mapami).

Přínosná může být i návštěva uvažované plochy, zhodnocení jejího současného využití a možných dopadů navrhovaných změn.

Pro mladší

Zkuste ve skupinách vytvořit leták či plakát lákající obyvatele města do městské zeleně. Vyrazte do nějaké blízké veřejné zeleně a zkuste v tichosti sledovat často skrytý život v těchto místech. Určitě spatříte množství ptáků, hmyzu nebo třeba veverku. Všímejte si také, k čemu je zeleň nejčastěji využívána a jak by asi vypadalo dané místo bez ní.

Již pouhá pozorná návštěva může vytvořit určité pouto k danému místu, které může v budoucnu pomoci jeho ochraně před zničením. V městských parcích jsou často pěstovány různé zajímavé druhy a formy dřevin (např. fialovolisté buky, tulipánovníky, magnolie, platany a mnohé další). Na podzim můžete sesbírat jejich listí a použít je na letáku.

Též je dobré zmínit, že existují určitá pravidla, jak se ve veřejné zeleni chovat, protože je společná pro mnoho lidí.

Sestavte s žáky kritéria, která by měl dobrý leták nebo plakát splňovat. Před samotnou tvorbou by s nimi měl být každý žák seznámen.

Např:

  • velikost A4 nebo A3
  • má poutavé oslovení
  • obsahuje motivační tematické obrázky či kresby
  • obsahuje informace o možném využití zeleně

Kritéria můžete použít k hodnocení jednotlivých prací, případně mohou o poutavosti jednotlivých letáků či plakátů rozhodovat žáci pomocí hlasování.

V práci byly použity poznatky z rešerše literatury z Diplomové práce Ivy Stránské –  Faktory ovlivňující množství zeleně v hlavních městech Evropské unie (2009), Ústav pro životní prostředí, PřF UK, Praha.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Josef Brůna

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Lidské aktivity a problémy životního prostředí
  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Vztah člověka k prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Školní třída