Odborný článek

Japonské hlavolamy

12. 6. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Stanislav Novák

Anotace

Japonské číselné hlavolamy (z nichž je nejznámějším sudoku) k nám pronikají do tzv. rekreační matematiky, lze je ovšem úspěšně využívat ve výuce matematiky k rozvoji logického myšlení, kombinačních možností i konkrétních matematických dovedností. Následující článek představuje některé z hlavolamů.

Japonské číselné hlavolamy (z nichž je nejznámějším sudoku) k nám pronikají do tzv. rekreační matematiky, lze je ovšem úspěšně využívat ve výuce matematiky k rozvoji logického myšlení, kombinačních a analytických schopností i konkrétních matematických dovedností.

FUTOSHIKI

Hlavolam, jeho název v angličtině zní Unequal (nerovný, nestejný) je zadán ve čtvercové tabulce `n` x `n`. V několika buňkách tabulky bývají vepsána čísla z množiny `{1, 2, ..., n}` a mezi některými buňkami tabulky jsou navíc uvedena znaménka nerovnosti (obrázek 1: Futoshiki `5` x ` 5`).

obrázek 1 – autor díla: Stanislav Novák

 Řešením hlavolamu je kompletně vyplněná tabulka podle následujících pravidel:

  • V každém řádku tabulky jsou doplněna čísla `1, 2, ..., n` a žádné z nich se neopakuje.
  • V každém sloupci tabulky jsou doplněna čísla a žádné z nich se neopakuje.
  • Čísla jsou do tabulky doplněna tak, že platí všechny zadané nerovnosti.

Řešení vyobrazeného hlavolamu je včetně stručného vysvětlení jednotlivých kroků uvedeno v příloze ve formátu .pptx prezentace.

FUTOSHIKI X

Jedná se speciální variantu výše uvedeného hlavolamu Futoshiki, kdy je k pravidlům řešení přidáno jedno navíc:

  • V obou diagonálách čtvercové tabulky jsou doplněna čísla `1, 2, ..., n` a žádné z nich se neopakuje.

Zkušenost: Hlavolamy Futoshiki zařazuji už od šestého ročníku (nejprve základní variantu a následně i Futoshiki X), u žáků jsou poměrně oblíbené možná také proto, že jejich nároky na konkrétní matematické znalosti jsou velice nízké (přirozená čísla a relace nerovnosti) a žáci se tak mohou soustředit na své logické úvahy. Pravděpodobně by například ve variantě `4` x `4` byly využitelné i pro žáky na prvním stupni.

HANJIE

Hlavolam uváděný někdy pod názvem Nonogram je zadán ve čtvercové `n` x `n` nebo obdélníkové `n` x `m` tabulce, se čtvercovými buňkami. Buňky v zadání jsou prázdné, ale každý řádek a každý sloupec tabulky je označen aspoň jedním číslem (obrázek 2 – Hanjie `10` x `10`). 

Řešením hlavolamu je vybarvení čtvercových políček tabulky podle následujících pravidel:

  • V každém řádku tabulky odpovídá počet vybarvených políček součtu čísel označujících řádek.
  • V každém sloupci tabulky odpovídá počet vybarvených políček součtu čísel označujících sloupec.
  • Je-li řádek nebo sloupec označen aspoň dvěma čísly `a`, `b` v tomto pořadí, bude nejprve vybarven souvislý blok `a` políček a následně souvislý blok `b` políček, mezi vybarvenými bloky bude aspoň jedno nevybarvené políčko (podle stejného principu funguje vybarvování pro řádky a sloupce označené třemi a více čísly).
obrázek 2 – autor díla: Stanislav Novák

Řešení vyobrazeného hlavolamu je včetně stručného vysvětlení jednotlivých kroků uvedeno v příloze ve formátu .pptx prezentace.

Zkušenost: Hlavolamy Hanjie zařazuji také od šestého ročníku. K řešení není třeba téměř žádných matematických znalostí a žáky jejich řešení baví zejména v nižších ročnících (6. a 7.). V další variantě práce s tímto hlavolamem žáci po vyřešení rozumného množství hlavolamů navrhují své vlastní a navzájem je řeší nebo zveřejňují ve školním časopise.

KAKURO

Hlavolam připomínající klasickou křížovku, do níž ovšem místo písmen doplňujeme čísla (obrázek 3). Ze zmíněných hlavolamů je Kakuro „nejnáročnější“ na matematické znalosti, k jeho řešení je třeba ovládat sčítání jednociferných přirozených čísel.

Do prázdných políček doplňujeme čísla `1``9` podle následujících pravidel:

  • Čísla se v dané části řádku nebo sloupce neopakují.
  • Součet doplněných čísel v dané části řádku odpovídá číslu zadanému vlevo od této části řádku.
  • Součet doplněných čísel v dané části sloupce odpovídá číslu zadanému nad touto částí sloupce.
obrázek 3 – autor díla: Stanislav Novák

Zkušenost: Hlavolamy Kakuro zařazuji až v osmém a devátém ročníku. Přestože jejich matematická náročnost není vysoká, řešení je obecně náročnější, vyžaduje více času a „trénovanější mysl“. 

Závěr

Japonské číselné hlavolamy mohou být prostředkem pro ozvláštnění a zatraktivnění hodin matematiky, jejich hlavním přínosem pro žáky je ale rozvíjení jejich logického uvažování a myšlenkových postupů. Učitelům mohou být zdrojem publikace uvedené pod článkem, vycházejí ale i mnohé jiné. Stejně tak jsou hlavolamy k nalezení na stránkách denního tisku a různých časopisů. V neposlední řadě je internet bohatým zdrojem podobných materiálů.

Literatura a použité zdroje

[1] – SECKINGER , Bernhard; HALUPCZOK, Immanuel. Nazo Nazo - Velká kniha japonských hlavolamů. Praha : Argo, 2006. 352 s. ISBN 80-7203-839-7 .
[2] – Japonské hlavolamy. KANZELSBERGER, a. s., 2006. 320 s. ISBN 80-7203-839-7 .
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pptx
121.09 kB
Prezentace
Futoshiki – řešení
pptx
87.89 kB
Prezentace
Hanjie – řešení

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Stanislav Novák

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
12. 6. 2012
Článek je inspirací pro učitele, kteří chtějí rozvíjet logické myšlení u svých žáků prostřednictvím netradičních hlavolamů. Článek obsahuje i názorný PowerPointový návod na řešení dvou druhů hlavolamů.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy