Učitel si připraví tabulku se jmény žáků, u kterých uvede několik jejich forem, například Marie, Mařenka, Majka apod. Dále si připraví dotazník (viz příloha), tabulku s názvy zemí, ze kterých jména žáků pocházejí, modré kartičky s českými názvy zemí a bílé kartičky s původními názvy zemí, obrazový materiál a předměty týkající se těchto zemí.
V průběhu 1. vyučovací hodiny žáci pracují nejdříve společně: hrají různé společenské hry, při kterých se musí vzájemně představovat. Poté se jich vyučující zeptá, jak by se seznamovali, kdyby se nijak nejmenovali. Z následných odpovědí žáků a z diskuse vedené učitelem by mělo vyplynout, že bez jmen je to obtížné. Vhodnými otázkami dovede učitel žáky k úvahám, proč si vlastně lidi dávají jména. Důvody, na které žáci přijdou, můžeme zapsat na tabuli (vhodné i kvůli přehledu toho, co už bylo řečeno). Samostatně nebo ve dvojicích vyhledávají odvozené formy svých jmen (tabulka se jmény je umístěna na tabuli).
Doma za pomoci rodičů „vypátrají" původ svého jména a ve škole o tom informují své spolužáky (2. vyučovací hodina). Bude-li třeba, s vysvětlením původu svých jmen jim pomůže učitel. Potom žáci vyhledají na mapě zemi, ze které pochází jejich jméno, a vybarví ji libovolnou barvou.
Doma za pomocí rodičů vyhledají na internetu nebo v domácím archivu (fotografie z dovolených) obrázkový materiál týkající se země, ze které pochází jejich jméno. Na třetí vyučovací hodině se žáci rozdělí do malých skupin. Všichni dostanou bílé kartičky s názvy zemí v cizím jazyce (viz výše), které mají za úkol správně umístit vedle modrých kartiček. Modré kartičky umístí učitel před začátkem hodiny na magnetickou tabuli.
Každý žák udělá ve své lavici malou výstavku obrázků a předmětů, které se vztahují k příslušným zemím. Nakonec si žáci vzájemně prohlédnou své vystavené obrázky a předměty.
Aktivitu je vhodné dělat na konci školního roku 1. ročníku nebo ve 2. ročníku, kdy už žáci znají všechna písmenka.
Místo bílých a modrých kartiček lze použít interaktivní tabuli. Učitel předem připraví seznam evropských zemí v češtině a v cizích jazycích, kterými se v dané zemi mluví. Zpřeházeně je uspořádá do dvou sloupečků a žáci pak jednotlivě přistupují k tabuli a přiřazují k sobě odpovídající názvy „svých" zemí.
Žáci mohou přinést obrazový materiál i z jiných zemí, než ze kterých pochází jejich jméno; pomohou tak s obrázkovým materiálem spolužákům, kteří nenajdou dostatek obrázků ke „své" zemi.
Jako pomůcka pro učitele při vyhledávání správných názvů jednotlivých evropských zemí může posloužit příloha č. 2 metodického listu „Mapa Evropy".
Tématu vlastních jmen se dále věnuje metodický list „Křestní jména" a dále metodický list „Příjmení".
Příloha č. 1: Dotazník
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.