Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > Geografie: její postavení a pojetí v národních...

Ikona teoreticky

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – shrnutí, závěry a doporučení

Ikona odbornost
Autor: Josef Herink
Anotace: Závěrečná část sedmidílné série k porovnání pojetí oboru geografie v národních kurikulech.
Obor příspěvku:Zeměpis (geografie)
Klíčová slova: Geografie
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Analýza postavení a pojetí školní geografie v národních vzdělávacích kurikulech pěti vybraných zemí odhalila rozdíly i shodné znaky a prvky ve struktuře kurikul základního vzdělávání. Nedala jednoznačnou odpověď na specifikaci geografie v těchto kurikulech. Ukázalo se, že postavení školní geografie je v uvedených zkoumaných zemích značně rozdílné. Osciluje od pojetí v přírodovědně chápané vzdělávací oblasti, respektive oboru (Finsko), k zařazení v rámci společenskovědní oblasti, respektive oboru (Kanada, Skotsko), až k relativně samostatné pozici (samostatný vzdělávací předmět ve Slovinsku, samostatná vzdělávací oblast v Maďarsku).

Analýza pojetí školní geografie naopak dokázala četné společné rysy, prvky a znaky v charakteristice vzdělávacích geografických cílů, v prezentaci geografického obsahu a výběru jednotlivých témat, ve formulacích žákovských aktivit, klíčových, respektive výstupních kompetencí, očekávaných a dosažených výstupů žáků. Odlišné je rozpracování a prezentace těchto konstruktů v jejich šířce a hloubce, v různé úrovni jejich „činnostní" podoby. Lze obecně říci, že školní geografie řeší v systému kurikulárních dokumentů aktuálně stejný problém, jaký má postavení geografie v systému vědních oborů.

Aktuální postavení geografie v systému vědních oborů

Geografie je vzhledem k praktické povaze objektu svého zájmu (krajinná sféra, prostředí kolem nás) jedním z nejstarších vědních oborů. Již ve starověkém Řecku se vyčlenila z vlídného společenství filozofie, která zahrnovala v antickém prostředí původně všechny vědní obory. Při svém osamostatnění a ještě dlouho po tom prezentovala geografie všechny poznatky o Zemi, které měly zprvu popisný, později přirozeně i vysvětlující ráz. V uplynulých více než dvou tisíciletích trvání geografie došlo k těmto hlavním změnám:

1. zúžil se pohled geografie - aktuálně již není objektem geografie celá planeta Země, ale jen její část - geografická sféra, geografické prostředí. Z rámce geografie se vyčlenily postupem času další vědní obory studující Zemi, například geologie, geochemie a geofyzika.

2. Změnil se ráz poznávání v geografii - ta není již pouze tradičním popisným vědním oborem, ale vědní disciplínou s běžným vědeckým postupem a metodami výzkumu (pramenná základna, pozorování, terénní průzkum - analýza - syntéza - prognóza), a ve které má důležitou úlohu teorie a kvantifikace získaných dat (uplatnění výpočetní techniky pro tvorbu geografických informačních systémů).

3. Změnilo se zaměření a význam geografie - není již pouze vzdělávacím vědním oborem, ale i oborem s výrazným praktickým zaměřením (aplikovaná geografie participuje na výzkumech prostředí s ostatními vědními obory jako interdisciplinární program).

Je patrné, že se moderní postavení geografie v systému vědních oborů nalézá v prostoru vzájemného průniku přírodních, společenských a technických vědních oborů. Protože se objekt studia geografie, krajinná sféra člení na dvě dílčí sféry: přírodní (fyzicko-geografickou) a společenskou a hospodářskou (socioekonomickou) sféru, specializuje se obecná geografie na dvě základní disciplíny: na fyzickou geografii a na společenskou a hospodářskou (socioekonomickou) geografii. Každá z nich má dále svůj vlastní oborový systém (jednotlivé obory fyzické a socioekonomické geografie) a prolínají se spolu v regionální geografii. Oblast výzkumu socioekonomické geografie je na styku s ostatními přírodními a společenskými vědami (ale i například s lékařstvím) tak úzce v kontaktu a zároveň široce ve svém záběru, že se ve vyspělých zahraničních zemích vyčleňuje speciálně jako tzv. geografie člověka nebo jako tzv. humánní geografie (human geography). Kromě tradičních geografických oborů zahrnuje také oblast územního plánování a hojně i environmentální, sociologická, hygienická, urbanistická aj. témata).

Není bez zajímavosti, že některé moderní filozofické směry vnímají geografii jako jeden z tzv. základních (bázových či bazických) faktuálních vědních oborů (spolu s fyzikálními, chemickými, biologickými a sociálními obory) a považují geografii nejen za interdisciplinární, ale také zároveň za multidisciplinární vědní obor, neboť pokrývá více výzkumných polí (oblastí). Někteří filozofové takto vnímají ovšem pouze část geografie, a to fyzickou geografii jako vlastní součást vědních oborů o Zemi. Oblast humánní geografie považují za ryze společenský obor a včleňují ji takto přímo obvykle do oblasti sociologie. Vcelku se však shodují s dalšími odborníky, a to nejen geografy, že geografie jako celek v dnešní pozici vytváří samostatnou kategorii tzv. přírodovědně sociálních oborů (někteří vědci sem řadí také ekologii a environmentalistiku).

Geografie jako vědní obor vyšla logicky s ohledem na genetické hledisko z přírodovědného základu. Používá proto také racionální postupy a metody výzkumu, které jsou svým tradičním pojetím blízké právě přírodním vědám. V oblasti humánní geografie využívá ovšem i všech teoretických a praktických přístupů, vlastních metodologii společenských vědních oborů. A ve vztahu k ostatním vědním oborům, kde se uplatňují geografické přístupy a metody, lze nejlépe hovořit o oborech aplikované geografie jako součásti interdisciplinárního vědeckého programu.

Aktuální postavení zeměpisu (geografie)na základních a na středních školách

Stejně jako geografie v systému vědních oborů, má také zeměpis (geografie) jako školní vzdělávací obor a následně konkrétní vyučovací předmět na základních a na středních školách nezastupitelné předpoklady zajišťovat propojení přírodních, společenskovědních, technických a dalších poznatků souvisejících s prostředím, s prostorem a časem.

Integrační a zároveň integrující úloha zeměpisu - geografie ve školním vzdělávání má svůj význam především v rozvoji a formování environmentální výchovy a prakticky všech průřezových témat. Výhodou geografie jako faktuálního základního (bázového) vědního oboru je i v transferu do podoby školního zeměpisu široký, multidisciplinární záběr. Školní zeměpis supluje často i poznatky a základy těch vědních oborů, na které již ve škole není speciální místo (geologie, etnografie, meteorologie, klimatologie, sociologie, ekonomika atd.) Ve školním prostředí je to v rukou kvalifikovaného, odborně a didakticky erudovaného pedagoga-zeměpisce silná zbraň, ovšem v rukou neaprobovaného nebo suplujícího učitele hrozí zprofanování až karikatura zeměpisné výuky (častý to pohled v současných poměrech).

Těchto negativních okolností za situace, kdy zeměpis vyučuje aktuálně v pozici základní školy v České republice značný počet neaprobovaných učitelů, se lze poněkud obávat. Také z těchto důvodů dřívější klasifikace vědních oborů na přírodovědné a humanitní ve školní praxi evidentně nevyhovuje a je v době interdisciplinárních školních programů a projektů naprosto zavádějící. Proto má i při tvorbě učebních (kurikulárních) dokumentů jen pomocný, orientační a kompromisní význam.

Závěr, doporučení pro aktualizaci a vývoj kurikulárních dokumentů v České republice

Na základě této analytické studie a výše uvedených úvah lze doporučit dvě možnosti zařazení vzdělávacího oboru Zeměpis (Geografie) v systému českého vzdělávacího kurikula pro základní a gymnaziální vzdělávání. V prvém případě lze zohlednit současný „status quo", totiž respektovat tradiční geneticky zdůvodněný základ geografie v systému přírodovědných oborů a vycházet z něho i nadále ve školní praxi na základních a na středních školách. To znamená i aplikovat toto pojetí zeměpisu i při tvorbě všech aktuálních i budoucích učebních (kurikulárních) dokumentů na jmenovaném typu škol v České republice a nečlenit v žádném případě školní zeměpis umělým způsobem na dvě relativně samostatné části nebo dokonce na dva samostatné vzdělávací obory nebo vyučovací předměty.

Pokud jde o zařazení humánní (socioekonomické) geografie do oblastí Člověk a příroda v dokumentaci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G), pak ho lze chápat jen za formální a orientační krok při konstrukci těchto dokumentů, který nemá v žádném případě reprezentovat nevědecký přístup nebo mít degradační účel. Nedělitelnost geografického vzdělávacího obsahu je zde pouze účelovým či praktickým krokem určeným pro uživatele těchto dokumentů, kterými jsou učitelé zeměpisu.

Ve druhém případě lze doporučit přístup po vzoru konstrukce maďarského kurikula, kde geografický vzdělávací obsah je součástí samostatné vzdělávací oblasti pod názvem „Naše Země a naše prostředí". Takto lze vyjádřit aktuální specifické postavení geografie jako samostatného přírodovědně sociálního oboru. Doporučuji při aktualizaci a dalším vývoji národních kurikulárních dokumentů v České republice respektovat výše uvedené závěry.

Odkazy na související články:

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Maďarsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Finsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Kanada.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Slovinsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Skotsko

Citace a použitá literatura:
[1] - CURIĆ, Z.; VUK, R.; JAKOVČIĆ, M. Geography Curricula for Compulsory Education in 11 European Countries - comparative analysis, Metodika (15). 2007.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 06. 02. 2009
Zobrazeno: 7245krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HERINK, Josef. Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – shrnutí, závěry a doporučení. Metodický portál: Články [online]. 06. 02. 2009, [cit. 2020-08-08]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/2920/GEOGRAFIE-JEJI-POSTAVENI-A-POJETI-V-NARODNICH-KURIKULECH-VE-SVETE---SHRNUTI-ZAVERY-A-DOPORUCENI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Jaroslav VávraVloženo: 19. 11. 2009 16:42
Dr. Herinkovi děkuji za tento příspěvek. Je to vhled do toho, jaké místo má česká školní geografie. Osobně bych se přimlouval za samostatnost geografického vzdělávání v českém kurikulu s propojeností do dalších oborů/oblastí vzdělávání. Zároveň stejně jako kolega Herink jsem si vědom toho, co může s geografickým vzděláváním udělat neaprobovaný učitel. Jakým směrem se školská geografie vyvíjí? Jen napovím: není to jen prostor (a čas). I školská geografie je o smyslu (o bytí). Kolik mám zde ještě prostoru? Raději končím. Ještě jednou díky.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.