Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové (APP)

Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové (APP) vznikl cílevědomým zájmem jeho původců o zachování dokumentace své činnosti. Vytvoření fondu bylo poznamenáno dějinnými okolnostmi 20. století, které se promítly do jejich života a projevily se narušením celistvosti fondu. Archiv je provázaným fondem obou představitelů, kteří spolupracovali od roku 1927. Po smrti Olgy Fierzové (1990) zdědil pozůstalost švýcarský spolek MILIDU, který ji v září 1991 zapůjčil do správy Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze, aby k ní měla přístup česká odborná veřejnost. Větší část archivu tvoří ve Švýcarsku systematicky utříděný materiál, který obsahuje 243 kartonů. Druhou, menší částí jsou písemnosti darované přáteli původců fondu, žijícími v Čechách, materiály z činnosti Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze (dokumentace ke konferencím a výstavám věnovaným Přemyslu Pittrovi a Olze Fierzové) a práce vzniklé na základě studia v archivu uložených písemností - práce seminární, absolventské a diplomové (27 kartonů).

Součástí fondu je knihovna obsahující nyní více než 1100 svazků. Jde většinou o knihy náboženské, nachází se zde díla životopisná, teoretická a historická, psaná převážně česky a německy, některá také anglicky a francouzsky.

APP je rozdělen do sedmi základních okruhů. Prvním z nich je životopisný materiál (14 kartonů). Nalézá se zde osobní dokumentace obou původců fondu, materiály Olgy Fierzové jsou rozsáhlejší. Kromě zápisků z ženevských a bruselských studií jsou tu poznámky z dob jejího působení v anglické Garden School a zápisníky, do kterých si poznamenávala nejdůležitější události od roku 1950 až do své smrti. Cennou biografickou složkou jsou celoživotní deníkové záznamy Přemysla Pittra. Do tohoto oddílu patří také různá ocenění a vyznamenání nebo rukopis Kulturního a sociálního programu, do něhož během druhé světové války Přemysl Pitter promítl své zásady konceptu státního uspořádání.

Druhý okruh obsahuje doklady k náboženské, sociální, organizační a pedagogické aktivitě v hnutích a spolcích (49 kartonů). Z Pittrovy veřejné činnosti máme dokumentaci z působení v Milíčově domě a z poválečné akce "zámky" (1945 - 1947), na kterou navazuje obsáhlá korespondence s dětmi, které byly tehdy na zámcích zachráněny. Činnost v táboře pro emigranty Valka (1952 - 1962) zachycují jak administrativní dokumenty, tak doklady o kazatelské činnosti a vše opět doplňuje vzájemná korespondence s uprchlíky, která časově přesahuje rozmezí působení v táboře. Pittrovu aktivitu v mezinárodních organizacích zahrnuje materiál o Hnutí pro mezinárodní smír a o Internacionále odpůrců války. Významná byla také jeho angažovanost v česko-německé problematice a sudetoněmecké otázce (např. publikace Schuld und Sühne). Ze švýcarské etapy života pochází doklady k činnosti Masarykova fondu, Husova sboru, Svazu čs. uprchlíků ve Švýcarsku, Společnosti pro vědy a umění nebo čs. dálkové a doplňovací školy.

V dalším oddílu se nachází 62 kartonů věnovaných náboženské, osvětové, publicistické a literární práci. Tato část archivu obsahuje Pittrovy zveřejněné práce a kompletní řadu jím redigovaných periodik Sbratření (1924 - 1942) a Hovorů s pisateli (1962 - 1990, od roku 1976 je redigovala Olga Fierzová). Patří sem i Pittrovy rozhlasové projevy v rádiu BBC (1951 - 1954), Rádiu Svobodná Evropa (1953 - 1968) a Rádiu Řím v roce 1955. Svá kázání se Přemysl Pitter chystal vydat v souborné Postile. Dále zde nalezneme mnoho článků o Pittrovi i jeho vlastní příspěvky v řadách exilových periodik Čechoslovák (1954 - 1967), Zpravodaj Čechů a Slováků (1968 - 1990), České slovo (1957 - 1989) i v dalších časopisech, např. Husův lid, České listy, Der Aufbau, Neue Wege, Glauber und Heimat nebo Fellowship. Některé přípravné materiály k článkům či proslovům Pitter tematicky sjednotil pod nejfrekventovanější okruhy svého zájmu - např. židovská otázka, slovenská otázka, česká reformace. Dokladem pedagogického působení jsou jeho k vydání připravené knihy pro mládež Dobrodružná ruka a Vahú. V této části APP je zachycena také publikační činnost Olgy Fierzové.

Čtvrtým okruhem v APP je korespondence (61 kartonů), která je členěna na osobní a institucionální. Cennou součástí je zachovaná vzájemná korespondence Přemysla Pittra a Olgy Fierzové. Korespondence je uspořádaná abecedně a chronologicky, podstatný díl tvoří osobní korespondence s lidmi, s nimiž byli původci fondu v častém písemném styku a jimž jsou věnovány samostatné složky. Celek doplňuje rodinná korespondence Olgy Fierzové.

Pátá část APP zahrnuje ilustrační materiál o původcích fondu (22 kartony). Fotodokumentace tvoří důležitou součást fondu a dokresluje atmosféru životního úsilí obou původců fondu. Nalezneme zde rodinná alba, fotografie z Milíčova domu, z ozdravoven v Mýtě a v zámeckých domovech, z tábora Valka i ze švýcarského období jejich života (3 kartony). Patří sem také sbírka historických pohlednic, diapozitivů a magnetofonových záznamů, převážně s projevy a kázáními Přemysla Pittra. Kromě toho jsou zde uloženy různé administrativní potřeby a zpěvníky s křesťanskými písněmi, které se používaly v Milíčově domě nebo v táboře Valka.

Dalším oddílem archivu jsou písemnosti cizí provenience - výstřižkový informační servis (30 kartonů). Přemysl Pitter shromažďoval novinové výstřižky, které jsou řazeny chronologicky nebo tematicky (např. izraelská problematika, alkoholismus, péče o mládež, náboženství, školství, česká reformace). Zvláštním oddílem je částečná pozůstalost významného českého pedagoga, Pittrova přítele a spolupracovníka Ferdinanda Krcha, z jejíhož obsahu by měl být zmíněn alespoň strojopis nepublikované stěžejní práce Výchova srdce, ve kterém je shrnuta Krchova celoživotní pedagogická zkušenost.

Závěr archivního fondu tvoří dodatky (4 kartony). Kromě duplicitních a multiplicitních materiálů se zde nachází přípravná dokumentace Olgy Fierzové k jejím nedokončeným pamětem.

Český archiv Přemysla Pittra (ČAPP) obsahuje například doklady k mírovým hnutím (Internacionála odpůrců války, Hnutí pro mezinárodní smír, Hnutí pro křesťanský komunismus), deníky z Milíčova domu (1933 - 1950) a z ozdravovny v Mýtě (1938 - 1953), kázání Přemysla Pittra, jeho poznámky o dojmech z cest na Balkán a do Anglie ve 20. letech 20. století, materiály k akci "zámky", k pobytu v táboře Valka a dalším exilovým aktivitám. Jsou zde i 2 kartony abecedně řazené korespondence a práce o Přemyslu Pittrovi a Olze Fierzové.

Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové i český archiv Přemysla Pittra je přístupný studentům a široké badatelské veřejnosti v budově Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze (Valdštejnská 20, Praha 1) po předchozí domluvě (tel.: 257 533 455) každý všední den od 9.00 do 16.00 hodin. V archivu uložené písemnosti by si zasloužily větší pozornost, zvláště dosud málo využívaná korespondence. Pro orientaci v archivu jsou k dispozici archivní pomůcky - předběžný inventární soupis a abecední seznam korespondentů s Přemyslem Pittrem a Olgou Fierzovou.