Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Zajímavosti ze světa hmyzu

Ikona teoreticky

Zajímavosti ze světa hmyzu

Ikona odbornost
Autor: Lenka Benediktová
Spoluautor: Mgr. Petra Vágnerová, prof. RNDr. Michal Mergl, CSc.
Anotace: Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu biologie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Bezobratlí, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál nabízí možnosti, jak oživit výuku uvedením některých zajímavostí ze světa hmyzu.
Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Obor příspěvku:Přírodopis
Klíčová slova: Didaktika – Člověk a příroda A, přírodopis, bezobratlí

1. Cvrček a hodinky

Cvrček a hodinky

Cvrčci jsou drobní živočichové, jejichž cvrkání je slyšet na velké vzdálenosti. Této jejich schopnosti si všiml fyzik Paul Langevin, který byl požádán o pomoc při řešení problému, jak zkonstruovat náramkové hodinky s budíkem. Paul Langevin nasměroval konstruktéry hodinářské firmy Maison Vulcain k tomu, aby zkoumali, jak to cvrček dělá, že je ho tak dobře slyšet, i když je maličký.

Cvrček vydává své charakteristické cvrkání tak, že lištou na hraně jedné krovky přejíždí po okraji druhé krovky jako houslista smyčcem po strunách houslí. Krovka s lištou je zároveň trochu odtažená od těla, a tím funguje jako rezonátor, který zesiluje vznikající zvuk.

Hodináři napodobili cvrčkovu krovku tak, že do dvojité spodní části pouzdra hodinek umístili membránu, která zesiluje jejich zvuk.

A proč vlastně cvrčci cvrkají? K čemu je jim to dobré? Samečci tak k sobě lákají samičky, odrazují své rivaly a zvukem si také vytyčují své území.

A jak cvrček slyší? V oblasti kolen na předním páru končetin a po stranách hrudi má zvukové receptory. Rozmístění těchto receptorů umožňuje cvrčkovi určit, odkud zvuk přichází.

Cvrček
1. Cvrček (Zdroj: Mat Fournier, Příroda, nekonečná inspirace vědy; obr.gailhampshire from Cradley, Malvern, U.K, Wikimedia Commons)
 

Lišaj a cesta do vesmíru

Lišajové jsou nejrychlejší letci z říše hmyzu. Dosahují rychlosti až 50 km/h. Ze všech zástupců hmyzu také nejrychleji mávají křídly a dokážou létat do stran a stát za letu ve vzduchu stejně jako kolibříci. Této jejich schopnosti si všiml Sir Robert Michelson, který pak sestrojil robota, který létá. Tohoto robota, který byl nazván entomoptéra, plánuje NASA poslat do vesmíru a využít ho při výzkumu Marsu. Na Marsu je oproti Zemi mnohem řidší atmosféra a klasická letadla by tam létat nemohla. Entomoptéra má kráčivé nohy i křídla, takže může kráčet po povrchu, i létat. Její sosák umožňuje sběr vzorků z povrchu.

(NASA Glenn Research Center - National Aeronautics and Space Administration, Wikimedia Commons)
2. (NASA Glenn Research Center – National Aeronautics and Space Administration, Wikimedia Commons)
 
Autor:  Robert C. Michelson, Wikimedia Commons
3. Autor: Robert C. Michelson, Wikimedia Commons
Autor díla: Lenka Benediktová

Motýlí barvy

Motýli nás často upoutávají svými krásnými barvami. Na křídlech mají šupinky, které obsahují barviva, a zároveň umožňují lom světla, který dává vzniknout zajímavým duhovým, stále se měnícím barvám. Mistrem duhových odrazů je motýl Morpho, který žije v tropických pralesích jižní a střední Ameriky. K nejkrásnějším Morphům patří modrý Morpho, jehož křídla v příšeří pralesa svítí jasně modrou barvou. Samec tak k sobě láká samičky. Když Morpho letí, jeho křídla kmitají a jejich barva se pořád mění. Díky tomu snadněji uniká predátorům.

Lidé se motýlími křídly inspirují, a už vytvořili barevné látky bez barviva. Jsou utkané z vláken o různé tloušťce a hustotě, která různě lámou světlo, a tak vznikají jejich barvy. Pokud bychom mohli vytvářet barevné šaty bez barvení, prospěli bychom životnímu prostředí, protože textilní průmysl patří k těm, které životní prostředí zatěžují nejvíce.

Didier Descouens, Wikimedia Commons
4. Didier Descouens, Wikimedia Commons
 

Termiti a klimatizace

Termiti staví obydlí, kterým říkáme termitiště. Jsou vysoká 6–8 metrů a mohou mít až 30 metrů v průměru. Termitiště jsou postavena tak, že mají hlavní komíny, které sahají z podzemních částí (až 2 metry hluboko) až na vrcholek termitiště, a postranní šachty. Tento systém umožňuje nasávání vlhkého a chladnějšího vzduchu z půdy a jeho vedení termitištěm vzhůru. Díky tomu nepřesahuje teplota v termitišti 23 °C. Na klimatizaci se podílejí i samotní termiti, kteří sami dle potřeby utěsňují nebo otevírají komíny a další otvory.

J Brew, Wikimedia Commons
5. J Brew, Wikimedia Commons
 
J Brew, Wikimedia Commons
6. J Brew, Wikimedia Commons
 

Vážky a gravitace

Vážky pomohly vyřešit problém s přetížením pilotů nadzvukových letadel. Zatímco člověk zvládne přetížení 3 až 5 G, vážka bez problémů snese až 30 G. Při velkém zrychlení se stávalo, že krev se pilotům nahrnula do spodní části těla a mozku se následně nedostávalo kyslíku.

Zatímco u člověka krev proudí uzavřeným cévním řečištěm, vážky mají cévní soustavu otevřenou – jejich hemolymfa volně omývá všechny vnitřní orgány, a vytváří tak pro ně jakýsi kapalný obal. Toto zjištění inspirovalo vytvoření obleku (antigravitační kombinézy), který je polstrován několika trubicemi naplněnými vodou.

Thomas Bresson, Wikimedia Common
7. Thomas Bresson, Wikimedia Commons
 
 

Včela v šestiúhelníku

Kdo by neznal včelí plástve a jejich šestiúhelníkovou strukturu. Tato struktura včelám umožňuje skladovat med s použitím co nejmenšího množství vosku.

Tuto strukturu dnes lidé používají u materiálů, z nichž se vyrábějí auta, letadla, budovy a také protipovodňové zábrany. Takové materiály jsou lehké a velmi pevné.

Thomas Bresson, Wikimedia Common
8. Thomas Bresson, Wikimedia Commons
 
HTO - Self-photographed, Wikimedia Commons
9. HTO – Self-photographed, Wikimedia Commons
 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 05. 02. 2020
Zobrazeno: 628krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BENEDIKTOVÁ, Lenka. Zajímavosti ze světa hmyzu. Metodický portál: Články [online]. 05. 02. 2020, [cit. 2020-06-03]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/22388/ZAJIMAVOSTI-ZE-SVETA-HMYZU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.