Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výuka cizích jazyků v České republice a v...

Ikona teoreticky

Výuka cizích jazyků v České republice a v EU

Ikona odbornost
Autor: Lucie Zormanová
Anotace: Příspěvek seznamuje s novými trendy ve výuce cizích jazyků v České republice a srovnává je se situací, která je v ostatních zemích EU. Článek se mimo jiné zabývá věkem, ve kterém je nejlépe začít s výukou cizího jazyka. A také popisuje legislativní ukotvení výuky cizích jazyků v ČR.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 1. stupeň
Klíčová slova: cizí jazyk, EU, ČR, komparace, výuka

V současné době se prosazuje výuka anglického jazyka v co nejmladším věku. Jelikož si rodiče uvědomují, že dnešní trh práce požaduje znalost cizích jazyků, přičemž znalost anglického jazyka je základní podmínkou pro většinu zaměstnání, sami podporují myšlenku, aby se jejich děti učily základům anglického jazyka od nejútlejšího věku.  

Na požadavky trhu práce reagují rodiče tím, že vyhledávají mateřské školy s výukou anglického jazyka, posílají děti předškolního věku do jazykových kurzů určených této věkové kategorii. Na tuto poptávku po jazykovém vzdělání reagují mateřské školy, jazykové školy a základní školy tím, že zařazují výuku jazyků co nejdříve, (Janíková, 2008)

S výukou anglického jazyka se setkáváme v mateřských školách, které tuto výuku poskytují nejčastěji předškolním dětem od 5 let. Není však ani výjimkou, že se anglický jazyk učí již děti tříleté, a netýká se to jen soukromých česko-anglických školek. Také se můžeme setkat s výukou anglického jazyka v jeslích či miniškolkách, kde jsou vyučovány již děti ve věku zhruba dvou let. Také jazykové školy nabízejí výuku anglického jazyka nejčastěji pro děti od 3 let, ale není výjimkou nabídka výuky anglického jazyka i pro mladší děti.

Myšlenka výuky cizích jazyků u dětí od nejútlejšího věku je začleněna také do Akčního plánu výuky cizích jazyků. Tento dokument doporučuje začít s výukou cizích jazyků již v předškolním věku, kdy se mohou pomalu formou hry seznamovat s cizím jazykem. Rané vyučování cizího jazyka, které není chápáno jako klasická výuka, ale příprava na osvojování cizího jazyka, prosazuje Akční plán výuky cizích jazyků obsažený v Národním plánu výuky cizích jazyků. (MŠMT, 2005)

Akční plán výuky cizích jazyků doporučuje zahájení výuky v posledním ročníku předškolního vzdělávání formou jazykové propedeutiky, tzn. poskytnutí příležitosti k nahlédnutí do jiných kultur, jiného vyjadřování a motivování dětí k učení se cizímu jazyku. Důležité však je, jak říká tento dokument, aby jazykové vzdělávání dětí v raném věku bylo zajišťováno speciálně vyškolenými učiteli mateřských škol a děti měly možnost učit se cizímu jazyku denně v krátkých intervalech, neboť jiný způsob výuky cizího jazyka je v mateřské škole neefektivní.

Na základní škole se vyučuje první cizí jazyk povinně od třetí třídy, přičemž je doporučováno začít s angličtinou (není to však povinností dané školy, jak se původně zamýšlelo). Na mnoha školách je anglický jazyk vyučován již od první třídy.

Raný začátek výuky cizího jazyka však nezajišťuje kvalitní osvojení cizího jazyka, jelikož zvládnutí cizího jazyka je jen do jisté míry závislé na době, od kdy se dítě začne jazyk učit, ale především závisí na kvalitním jazykovém a pedagogickém vedení, hodinové dotaci pro výuku a na pravidelnosti výuky. (Lojová, 2005)

Výuka anglického jazyka v ostatních zemích EU

V poslední době je ve všech zemích EU podporováno zvyšování jazykové způsobilosti. Především se tak děje v postkomunistických zemích, neboť ostatní vyspělé evropské země již dříve podporovaly zvyšování jazykové způsobilosti. Vyspělé evropské země si již dříve uvědomovaly nutnost a důležitost jazykové vybavenosti, tudíž je zde systém podpory jazyků lépe a efektivněji propracován, neboť tyto státy již na něm pracují několik desítek let.

Také nadnárodní instituce, jako je kupříkladu Rada Evropy, se zaměřují na rozvoj multilingvismu. Výbor ministrů členských států Rady Evropy ve svých doporučeních zaměřených na rozvíjení jazykových kompetencí a zvyšování jazykové vybavenosti (Společný evropský referenční rámec pro jazyky) jako jeden z cílů jazykového vzdělávání všech států Evropy uvádí dosažení toho, aby všichni obyvatelé těchto zemí měli účinné prostředky k osvojení jazyků ostatních států EU, aby byli obyvatelé schopni v těchto jazycích komunikovat na takové úrovni, aby si mohli bez problému poradit v každodenních situacích, a byli schopni si sdělovat informace o jevech každodenního života.

Členské státy si v tomto duchu vytkly také v Barceloně v roce 2002 cíl, jenž stanovuje, aby všichni studenti měli možnost učit se ve škole dva cizí jazyky. Tento cíl je nyní považován za jednu z osmi klíčových kompetencí celoživotního učení, které doporučila Rada a Evropský parlament v prosinci 2006. (Evropská komise, 2008)

V duchu tohoto cíle vidíme v zemích EU pokrok ve výuce cizích jazyků:

  1. S výukou cizích jazyků se začíná dříve, mezi šestým a devátým rokem. Avšak ačkoliv se s výukou cizích jazyků začíná dříve než v předchozích letech, výuce cizích jazyků v primárním vzdělávání není věnován dostatečný počet vyučovacích hodin. Průměrně se jedná o méně než 10 % z celkového počtu vyučovacích hodin. Rozdíly v hodinové dotaci cizích jazyků mezi jednotlivými zeměmi jsou značné.
  2. Ve většině zemí jsou ve školách vyučovány dva cizí jazyky. Výuka dvou cizích jazyků od mladšího školního věku dosud nebyla ve všech zemích zavedena, ale ve většině zemí mají žáci tuto možnost již v rámci všeobecného sekundárního vzdělávání. Průměrně se ve školním roce 2009/2010 na druhém stupni základních škol učilo dva a více cizích jazyků 60,8 % žáků.
  3. Hlavním jazykem, kterému se děti učí, je angličtina, kterou se učí 90% dětí. Dalšími vyučovanými cizími jazyky jsou španělština, němčina, francouzština a ruština. (Evropská komise, 2008)

Vhodný věk pro začátek výuky cizího jazyka

V dnešní společnosti, ve které si lidé uvědomují důležitost cizojazyčných dovedností a ve které většina inzerátů nabízející práci požaduje alespoň základní znalost anglického či jiného cizího jazyka, si často klademe následující otázku: Který věk je pro započetí výuky cizího jazyka nejlepší? Tato otázka zajímá rodiče malých dětí, učitele, psychology i pedagogické výzkumníky. Názory na to, v jakém věku s výukou cizího jazyka začít, se velmi různí. Setkáváme se s názory, že učení se cizímu jazyku v raném dětství je přínosné, že ti, kdo začali s výukou cizímu jazyka v raném věku, se učí rychleji a jsou schopni dosáhnout lepší výslovnosti, intonace, že takový jedince je schopen se naučit mluvit na úrovni rodilého mluvčího, ale setkáváme se i s názory, že se jedná o zbytečné přetěžování dítěte či že dítě si má nejprve osvojit jazyk mateřský a až pak cizí.

Jak jsme již uvedli, názory pedagogů a psychologů týkající se tohoto tématu se liší. Na otázku, kdy je nejlepší věk pro započetí výuky cizího jazyka, neexistuje jednoznačná odpověď. Jednotliví odborníci zabývající se touto problematikou ve svých studiích pouze rozebírají výhody a nevýhody výuky cizího jazyka u dětí v konkrétní věkové kategorii.

Zastánci výuky cizích jazyků u dětí předškolního věku nám na obhajobu svého názoru podávají tyto argumenty:

  1. Jelikož v předškolním věku je již možno otestovat intelekt dítěte, zjistit případné problémy v kognitivním a řečovém vývoji, nemusíme se bát, že seznamováním dítěte s druhým jazykem přetížíme dítě či zpomalíme rozvoj jeho řeči v mateřském jazyce.
  2. U dětí, které mají již osvojeny základy mateřského jazyka, což je okolo třetího roku věku dítěte, je vhodné začít s osvojováním cizího jazyka. Toto období je nejefektivnějším obdobím pro osvojení druhého jazyka. Je tomu tak proto, že až do třetího roku věku dítěte se vyvíjí pravá hemisféra, až poté se začne vyvíjet hemisféra levá, která přebírá funkce řeči. Díky tomu se dítě lehce učí jak mateřský, tak cizí jazyk  – ovšem za předpokladu, že se dítě pohybuje v bilingvním prostředí, tedy že jsou tyto oba jazyky používány v každodenní konverzaci s dítětem, dítě se s oběma jazyky denně setkává. Této teorie se drží a propagují ji česko-anglické mateřské školky, které zajišťují dětem bilingvní prostředí.
    U dětí předškolního věku však při seznamování s druhým jazykem musíme brát v potaz jeho úroveň v mateřském jazyce. Musíme si uvědomit, že děti v tomto věku ještě nejsou schopny porozumět gramatickým pravidlům.
  3. Podle některých odborníků je rychle se rozvíjející mozek nedostatečně stimulovaný a využívaný. Cizojazyčné podněty tak díky úzké propojenosti kognitivního a jazykového vývoje velmi efektivně stimulují (či dle některých teorií také urychlují) vývoj mozkových funkcí, rozvíjejí flexibilitu myšlení, citlivost na lingvistické podněty a zkvalitňují sluchovou diskriminaci. Zastánci těchto názorů své tvrzení podkládají výzkumy, které potvrzují lepší výsledky v testech zaměřených na rozumové schopnosti u zkoumaných bilingvních dětí oproti dětem monolingvním.
  4. Dalším argumentem pro započetí osvojování si cizího jazyka už u dětí předškolního věku je teorie kritického období. V předškolním věku jsou děti velice citlivé k novým zvukům, intonačním vzorům a rytmu řeči. Předností tohoto věku je plasticita mozku a řečovo-motorického ústrojí, s čímž jsou spojeny výborné imitační schopnosti umožňující přesně zachytit a následně reprodukovat výslovnost a intonaci. Podle těchto názorů tak děti v tomto období mohou získat cizojazyčné dovednosti na úrovni rodilého mluvčího za předpokladu, že jsou vystaveny kvalitním, systematickým a intenzivním podnětům. Existuje teorie, že čím dříve je dítě vystavené vlivu druhého jazyka, tím jsou mechanizmy jeho osvojování více podobné mechanizmům učení se mateřského jazyka. Podle této teorie tedy přirozenými procesy osvojování cizího jazyka můžeme dosáhnout jazykové úrovně totožné s rodilými mluvčími.
  5. V pedagogické praxi se však ukazuje, že není ani tak důležitý věk, ve kterém se s výukou cizího jazyka začíná, jako kvalitní pedagogické vedení, systematičnost a forma výuky. (Lojová, 2005)
Citace a použitá literatura:
[1] - LOJOVÁ, Gabriela. Individuálne osobitosti pri učení sa cudzích jazykov I. . Bratislava : Univerzita Komenského v Bratislave, 2005.  
[2] - JANÍKOVÁ, Věra. Učíme se učit cizí jazyky. Brno : Masarykova univerzita, 2008.  
[3] - Evropští žáci se učí cizí jazyky od ranějšího věku. 2008. [cit. 2015-2-2]. Dostupný z WWW: [www.ec.europa.eu/ceskarepublika/press(press_releas...].  
[4] - Národní plán výuky cizích jazyků . 2005. [cit. 2015-2-2]. Dostupný z WWW: [www.msmt.cz].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 17. 03. 2015
Zobrazeno: 9463krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZORMANOVÁ, Lucie. Výuka cizích jazyků v České republice a v EU. Metodický portál: Články [online]. 17. 03. 2015, [cit. 2019-06-27]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/19693/VYUKA-CIZICH-JAZYKU-V-CESKE-REPUBLICE-A-V-EU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 17. 03. 2015 09:02
Autorka podrobně popsala situaci ve výuce cizích jazyků v ČR i EU. V posledním desetiletí byla skutečně realizována řada opatření směřujících ke zlepšení úrovně jazykového vzdělávání a naplnění cíle. Zvládnutí cizího jazyka není totiž závislé na tom, odkdy se jej dítě začne učit, ale na kvalitním jazykovém i pedagogickém vedení, na pravidelnosti a výši hodinové dotace pro samotnou výuku. Je dobře, že u všech citací jsou uvedeny odpovídající zdroje.
1.Autor: E KocourekVloženo: 17. 03. 2015 19:20

Velice zajímavé údaje, všechna čest, ale jeden mi v článku schází.

K argumentům zastánců výuky dětí předškolního věku:

Ad 1) Nemusíme se bát, že dítě přetížíme. -- Něco jako vtip na začátek? Přetížení dítěte (ani žáka či studenta jakéhokoli věku) se nemusíme bát za žádných okolností. Mají dokonale vyvinuté mechanismy ("druhým uchem ven"), jak se ubrání jakémukoli náznaku přetížení. Přestože (jak naznačuje i článek) se toho naučí tím víc, čím více jsou zatíženi.

Ad 2) Děti v tomto věku ještě nejsou schopny porozumět gramatickým pravidlům. -- Ano, nejsou. Ale co z toho vyplývá? Kromě bezvadné výslovnosti, mohou se tedy děti naučit cokoli použitelného ve vyšším věku?

Ad 3) Cizojazyčné (IMO úplně jakékoli) podněty velmi efektivně stimulují  vývoj mozkových funkcí. -- Je dobré mít to podložené výzkumy, ale jinak je to cosi, co "každý ví" nebo aspoň tuší. Problém je, jak děti udržet v silném proudu podnětů. Například kolikrát za den tedy musí dítě konverzovat v cizí řeči, aby to zanechalo měřitelnou stopu? A jaká je optimální frekvence?

Ad 4) V předškolním věku děti mohou získat cizojazyčné dovednosti na úrovni rodilého mluvčího za předpokladu, že jsou vystaveny kvalitním, systematickým a intenzivním podnětům. -- Velice příznivý poznatek, že mohou. Ale za jakých okolností děti ty dovednosti opravdu získají? S jakou pravděpodobností? Tohle je ten údaj, který mi v článku chybí. Ale chápu, že právě toto je obtížné zjistit. A pokud to nějaká jazyková škola má zjištěné a ví to, je to její velmi cenný know-how a asi to nebude chtít prozradit.

"Podle této teorie tedy přirozenými procesy osvojování cizího jazyka můžeme dosáhnout jazykové úrovně totožné s rodilými mluvčími." -- Promiňte nechápavému. Přirozeným procesem rozumím vyvézt dítě do ciziny a tam je zanechat v cizojazyčném prostředí bez jakékoli jazykové pomoci. Cokoli jiného mi nepřipadá jako přirozený proces. Zejména mi jako přirozený proces nepřipadá cokoli, co může s dítětem dělat škola. Takže prosím o vysvětlení.

Ad 5) Není důležitý věk, ve kterém se s výukou cizího jazyka začíná, jako kvalitní pedagogické vedení, systematičnost a forma výuky. -- A zase ta terminologie! Jaká forma výuky je ta pravá? Je jediná? Je jich víc? Je jich mnoho? Ví to někdo? Ví to, ale neprozradí?

2.Autor: Lucie ZormanováVloženo: 18. 03. 2015 10:30

Jako přirozený proces stejně jako kvalitní, systematické a intenzivní podněty je chápána každodenní konverzace v cizím jazyce v bilingvním či téměř bilingvním prostředí. A to prostřednictví anglicko-české školy, školky nebo v rodině. Výuka jednou týdně 1-2 hodiny tyto výsledky pochopitleně nedává.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.