Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Plán a mapa

Praktický příspěvek
inspirace
blok hodin
Autor Alena Matušková
Dílčí výstup, který plníme
  • žák pochopí základní principy tvorby plánů a map a získá základní vědomosti a dovednosti vážící se k práci s mapou.
A) Motivace

V dnešní době se neobejdeme bez cestování. V místě svého bydliště se většinou dobře orientujeme. Ale v cizích místech nám k tomu napomáhá plán a mapa.

Řízený rozhovor:

  1. Kdo už viděl nějaký plán a mapu?
  2. Kdo ještě nikdy neviděl plán nebo mapu?
  3. Při jaké příležitosti jste již nějakou mapu viděli či použili?
  4. Jsou všechny plány a mapy stejné?
  5. Jsou si něčím podobné? Pokud ano, čím?

Názorné vyučování: konkrétní ukázky různých plánů a map místní oblasti, libovolných regionů, v případě možnosti ukázky digitálních map a leteckých či družicových snímků.

Skupinová práce (soutěž skupin): napište, při jakých různých činnostech člověk potřebuje plány a mapy. Vyhrává ta skupina, která písemně uvede nejvíce správných odpovědí.

B) Vlastní náměty zajímavých činností spojených tematicky s plány a mapami
Půdorys
  • Žáci přinesou do školy různé jednoduché trojrozměrné předměty. Staví je v různých polohách na podložku a kreslí jejich půdorysy. Půdorysem jsou různé geometrické tvary (od nejjednodušších - čtverec, obdélník, kruh, po složité) bez vnitřních hran, které bychom zakreslovali při geometrickém průmětu.
  • Zobrazujeme půdorys třídy. Dbáme na vzájemnou polohu objektů a přibližné proporce vzdáleností. Výsledky porovnáme, nejzdařilejší půdorysy vystavíme. Pokud je to nutné, vyhledáváme chyby některých žáků a vysvětlujeme správný postup. Obměna - ve skupinách znázorňujeme půdorys školy a školního pozemku. Příslušné délky odměřujeme nebo odhadujeme krokováním, pracujeme v měřítku (např. 1 m znázorníme úsečkou dlouhou 5 mm - volba podle konkrétní situace).
  • Navštívíme vysoký bod ve městě nebo v okolí (např. ochoz věže kostela, vyhlídkový bod v krajině):
    • nakreslíme vybraný objekt, jak se nám jeví z tohoto místa
    • nakreslíme tento objekt při zpáteční cestě, jak se nám jeví, když stojíme v jeho těsné blízkosti (obměna z různých úhlů)
    • nakreslíme půdorys tohoto objektu tak, jak bychom jej mohli vidět z letadla při přeletu nad tímto objektem
  • Následně diskutujeme o relativitě možných zobrazení skutečnosti z hlediska místa pozorovatele a o potřebě jednotného domluveného postupu při zobrazování skutečnosti na plánech a mapách, čehož je půdorys základem.
  • Problémový úkol - proč nejsou na mapách světa také zobrazovány budovy pomocí jejich půdorysu?
Jak jinak jsou znázorňovány různé objekty na plánech a mapách
  • Jak byste na plánu znázornili poštu, kostel, most, potok, silnici a jiné objekty tak, aby každý poznal, o co se jedná?
  • Prohlédněte si různé plány vašeho nebo zvoleného města (obce) a porovnejte znázornění vybraných objektů. Liší se nějakým způsobem? Pokud ano, řekněte, které znázornění je správnější. Uveďte proč.
  • Podívejte se do různých vlastivědných a dalších map a plánů. Zaměřte se konkrétně na zelenou barvu. Co představují zelené plochy v různých mapách? (Např. vlastivědná a obecně zeměpisná - nížiny, plán místní obce - lesy, mapa zemědělské výroby - různé zemědělské porosty, mapa politická - některý vybraný stát, mapa geologická - horniny různého stáří, mapa vegetačních pásů - různé odstíny zelené představují různý typ vegetačního pokryvu apod.) Proč je to možné? Jak zabezpečíme, aby se lidé v těchto mapách dobře orientovali? Co musí tedy mapa nutně obsahovat? (Vysvětlivky, legendy obsahují vysvětlení, co znamenají v mapě a plánu konkrétní smluvené kartografické znaky, jsou nutnou součástí každého kartografického díla.)
Poloha objektů
  • Žáci přinesou do školy různé krabičky, ze kterých "vyrobí" budovy a ostatní objekty, které se nacházejí v okolí školy. Na listu papíru (A0) umístěném na zemi sestaví podle skutečnosti model okolí školy. Zakreslí příslušné ulice a další linie, půdorysy budov, další jednotlivé objekty (např. osamělé stromy) či plochy (např. školní hřiště, náměstí). Následně je možné model i popsat.
  • Činnost opakujeme tak, že umístíme jednotlivé objekty do modelu libovolně. Opět zhotovíme plán, ale v tomto případě diskutujeme o jeho potřebnosti, věrohodnosti. Pokud není zachována vzájemná poloha objektů, plán o skutečnosti nevypovídá, není prakticky použitelný.
Výškopis

Žákům vysvětlíme možné způsoby znázorňování nadmořských výšek na mapách (pomocí kót, pomocí vrstevnic, pomocí barevných odstínů). Plníme s nimi různé zajímavé úkoly.

  • Vyhledejte na mapě ČR (vašeho kraje, vaší obce) nejvyšší a nejnižší místo a zjistěte jeho nadmořskou výšku. Vypočítejte výškový rozdíl. Obdobně postupujte na mapě zemských polokoulí. Porovnejte výškové rozdíly. Nakreslete schéma nejvyšší hory Čech, Evropy a světa.
  • Prohlédněte si mapu, ve které jsou znázorněny vrstevnice. Uvažujte o jejich průběhu a pokuste se vysvětlit, jakým směrem a způsobem budou znázorněny vrstevnice:
    • podél řeky v nížině
    • na strmém svahu kopce
    • na pozvolném svahu kopce
  • Ve vysvětlivkách vlastivědné mapy zjistěte, jak jsou zde znázorňovány nadmořské výšky. Jakému typu krajiny odpovídá barva v místech vašeho bydliště? Jakých dosahuje nadmořských výšek? Charakterizujte krajinu vašeho domova. Ve kterých částech republiky máme krajiny s podobným povrchem?
Měřítko

Sledujte mapy různých měřítek.

  • Jakou skutečnou vzdálenost na nich představuje úsečka dlouhá 10 cm?
  • Jak dlouhou úsečkou je na nich znázorněna vzdálenost 10 km?
  • Na jaké mapě představuje úsečka dlouhá 10 cm skutečnou vzdálenost 10 km?
  • Uveďte příklady map, na kterých představuje úsečka dlouhá 10 cm skutečnou vzdálenost delší než 10 km.
  • Uveďte příklady map, na kterých představuje úsečka dlouhá 10 cm skutečnou vzdálenost delší než 10 km. Jsou tyto mapy více podrobné než mapa s měřítkem 1:100 000?
  • Uveďte příklady map, na kterých představuje úsečka dlouhá 10 cm skutečnou vzdálenost kratší než 10 km. Jsou tyto mapy více podrobné než mapa s měřítkem 1:100 000?
Trasa a vzdálenost
  • Na mapě s měřítkem 1:100 000 je vzdálenost mezi středy obcí Fňukálky a Veselice znázorněna úsečkou dlouhou 8 cm. Honzík s Petrem jeli z jedné obce do druhé na kolech. Jejich cyklocomputer však naměřil, že ujeli 10 km. Jak je to možné?
  • Silniční ukazatel ukazoval mezi dvěma městy vzdálenost 10 km. Z prvního města do druhého odjížděly dvě rodiny s dětmi. Veselých jeli nakupovat na náměstí, kde zaparkovali. Tachometr ukazoval ujetou vzdálenost 11 km. Smutní jeli za příbuznými, kteří bydleli na vzdálenějším okraji města. Jejich tachometr ukázal najetých 13 km. Jsou na ukazatelích lživé údaje, mají auta porouchané tachometry nebo existuje ještě jiná příčina rozdílných údajů?
  • Na plánku vašeho města najděte dva orientační body (například školu a vlakové nádraží). Zakreslete jejich (přímou) vzdálenost, změřte a pomocí měřítka vypočítejte její skutečnou délku. Zakreslete barevně jiné trasy, kterými je možné postupovat mezi oběma body a zdůvodněte, kdy a proč rozdílné trasy použijeme. Můžeme vždy postupovat po nejkratší možné trase? Proč?
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám