Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání - středně těžké mentální...

Zobrazit na úvodní stránce článků

Jaké jsou děti s autismem - 2. díl

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Pervazívní vývojové poruchy autistického spektra, jejich klinické projevy, diagnostika, typy postižení.

Na tento text navazuje článek Jaké jsou děti s autismem - 1. díl


Pro pochopení jednotlivých klinických obrazů autismu a neuvěřitelné různorodosti a pestrosti příznaků u konkrétního pacienta je naprosto zásadní si uvědomit, že celá skupina neurovývojových vad se vyskytuje velmi často v různých kombinacích. Jedná se o skupinu závažných pervazívních neboli všepronikajících vývojových poruch, které zasahují do rozvoje mnoha schopností postiženého dítěte. Projevují se nejnápadněji atypickými deviantními prvky v jednání a bizardními způsoby komunikace i chování a brání zařazení dítěte do společnosti. Pervazívní vývojové poruchy jsou klinickými syndromy a jejich diagnostika spočívá na přítomnosti základních behaviorálních, kognitivních a emočních symptomů.

Proto jsou lidé s autismem ve dvou třetinách postiženi mentální retardací v celé její kvantitativní škále, poruchami vývoje řeči, kombinace se symptomy hyperaktivity a dypraxií. Přidružené bývají i další poruchy. Například zrakové obtíže až po slepotu, sluchové nedostatky až po hluchotu, někdy s dominujícím postižením percepční úrovně, a mohou být přítomny funkční poruchy zažívacího traktu.

Dětský autismus

Narušení se projeví už před třetím rokem života. Až 70 % dětí provází mentální postižení různého stupně. Je silně narušena kvalita verbální komunikace. Děti často nemluví vůbec nebo pokud mluví, pak s řadou odchylek. Častá je echolalie, perseverace, vlastní okolí nesrozumitelná řeč, žargonismus, řeč ve 2. osobě či mimo sociální kontext bez komunikační hodnoty. V nonverbální komunikaci chybí přátelské emoční reakce, pohled do očí, objevuje se bázeň z neškodných věcí, záchvaty vzteku, agrese. Dítě je extrémně uzavřeno do sebe a neprojevuje zájem o okolí. Chování je stereotypní, vykazuje omezené zájmy i aktivity, chybí spontaneita a tvořivost hry. Častá je preference "non soft" a mechanických nebo zvukových hraček a bývá obliba hudby. Před kontaktem s lidmi dítě obecně preferuje předměty. Projevují se abnormní smyslové reakce s přecitlivělostí na některé vjemy. Tento subtyp autismu je obecně považován za typický a bývá označován také jako "jádrový autismus". Jeho diagnostika obvykle nepřináší nejasnosti.

Aspergerův syndrom

Příznaky jsou obdobné jako u dětského autismu, ale IQ je normální, v některých složkách až nadnormální. U této formy více než u jiných platí převaha postižených chlapců. Raný vývoj jazyka je normální, ale řeč působí dojmem předčasně vyspělé, konvenční, pedantické s oblibou povrchní konverzace a mentorování. Vyskytují se poruchy výslovnosti, zvláštnosti dikce a intonace, exprese bývá lepší než porozumění, hlas může mít neobvyklé zabarvení (např. nízký, skřípavý). Pantomimika těla i mimika obličeje je chudá, málo odrážející emoční stav a situační kontext, pohled obvykle upřený. Rutinní chování a rituály jsou celkově na vyšší úrovni a lépe propracované, než u dětského autismu. Současně se vyskytuje neobratnost jemné i hrubé motoriky. Typické pro tuto podskupinu jsou zvláštní zájmy a specifické dovednosti realizované často až s fanatickým zaujetím. Lze je vzhledem k věku postiženého a kulturním zvyklostem označit za podivné. Jedná se o znalosti jízdních řádů i dopravy nazpaměť, o oblibu encyklopedií s ohromujícími znalostmi například vesmíru, pravěku, dokonalé detailní překreslování map. Bývají i hudební a umělecké zájmy.

Atypický autismus

Tato podskupina pacientů bývá diagnostikována obvykle až po třetím roce života a obtíže se mohou prezentovat v pozdějším věku než u dětského autismu. Jsou významné disharmonie v kvantitě vyjádření příznaků základní behaviorální triády.

Dětská desintegrační porucha

Jedná se o vzácné onemocnění, kdy vývoj jedince probíhá normálně zhruba do 2, 5 - 4 (6) let a pak se objevuje regres řeči, chování do autistického typu a rozpad kognitivních schopností jedince.

Rettův syndrom

Genetický syndrom s incidencí 1: 10 000, známý pouze u dívek, byl poprvé popsán v roce 1965. Abnormální gen byl rozpoznán na distálním dlouhém raménku X chromozomu. Charakteristický je obdobím normálního či téměř normálního vývoje do 7 - 24 měsíců, pak se objevuje regres a dochází ke ztrátě manuálních a verbálních dovedností. Je zpomalen růst hlavy, objevují se stereotypní pohyby rukama, dívka není schopna ruce účelně používat. Ochuzují se sociální zájmy a schopnosti. Dále se vyskytují epizody hyperventilace, problém s žvýkáním potravy, později se vyvíjí ataxie trupu a skolióza či kyfoskolióza. Velmi často bývá přidružena epilepsie. Dívky končí těžce mentálně postižené.

Autismus je prakticky nevyléčitelná celoživotní porucha s minimálními možnostmi kauzální terapie. Uplatňována je symptomatická terapie. Zmíněna byla terapie přidružených epileptických záchvatů a dále psychiatrická farmakoterapie, která může redukovat agresivitu či autoagresivitu, impulzivitu, afektivní labilitu, anxietu, hyperaktivitu, rituály, stereotypy, obsedantně kompulzívní rysy a poruchy spánku. Se sporným medicínským vysvětlením je někdy využívána terapie vysokými dávkami pyridoxinu, stejně tak suplementace magnesia. Velkou pozornost i naděje vzbudily zprávy o efektu hormonu sekretinu, kdy bylo popisováno až dramatické zlepšení autistických symptomů. Recentnější studie však tyto naděje jednoznačně nepotvrdily. Stejně to platí i u terapie alergologické, imunologické (imunoglobuliny), cerebrolysinu a dietních opatřeních, včetně např. bezglutanové diety. Nejpodstatnější v péči o autisty je kognitivně behaviorální terapie a speciální pedagogické vedení. Proto je tak důležitá spolupráce lékařů a psychologů se speciálními pedagogickými centry zaměřenými na péči o autistické děti i dospělé a jejich rodiny a také s laickými sdruženími rodičů a dalších členů rodin.


MUDr. Hana Ošlejšková pracuje na Klinice dětské neurologie LF MUa FN Brno, Dětská nemocnice, Černopolní 9, 625 00 Brno.


V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek