Odborný článek

Výpravy do přírody

31. 10. 2008 Předškolní vzdělávání
Autor
Alžběta Palatinová

Anotace

Projekt zaměřený na pozitivní vztah dětí k prostředí, ve kterém vyrůstají.

Chtěla bych představit projekt, který jsme realizovali v průběhu uplynulého roku. Cílem projektu bylo rozšířit stávající ekologickou výchovu v soukromé mateřské škole Petrklíč v Radotíně. V rámci projektu měly děti možnost v přirozených situacích poznávat okolí mateřské školy, sledovat rozmanitost přírody v okolí Berounky a Radotínského potoka. Děti měly příležitost osvojovat si poznatky a dovednosti potřebné při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí, vytvořit si povědomí o sounáležitosti s živou a neživou přírodou. Celým projektem provázela děti květina petrklíč. Seznámila je se zahrádkou, s péčí o ni, s vlastnostmi půdy - k čemu slouží, kteří živočichové v ní žijí, s místními ekosystémy, s chováním v přírodě. Děti se seznámily s různým materiálem, tříděním odpadu a jeho významem, v pracovních dílnách vyráběly krmítka pro ptáčky, pracovaly s keramickou hlínou, voskem a dalšími přírodními materiály.

Průběžné činnosti:

  • Pozorování - na vycházkách do Radotínského údolí, k řece Berounce, do lesa a při pobytu na školní zahradě děti pozorovaly a jmenovaly rostliny, živočichy, hmyz, zvířata, přírodniny a skalní přírodní útvary. Zjišťovaly, co do půdy patří, sledovaly úklid potoka, určovaly, co patří do lesa a co ne.
  • Pokusy - ve třídě jsme dělali pokusy s naklíčenými semeny, která děti zalévaly přiměřeně, málo a moc, pozorovaly změny růstu. Pod mikroskopem pozorovaly vysychání listů, lupou pozorovaly a porovnávaly tvary, barvy, detaily, určovaly, co je sypké, tvrdé, měkké, hledaly zkameněliny, otisky trilobitů. V zimě jsme dělali pokusy s vodou, sněhem, ledem.
  • Pracovní aktivity - na školní zahradě mají děti své záhonky, o které v průběhu roku pečovaly, sázely semena a sazeničky květin, plely a zalévaly, pomáhaly při hrabání a odnášení listí, chodily krmit kačeny, v dílnách pracovaly se dřevem, voskem, hlínou, zdobily nasbírané kamínky.
Úvod - geologická minulost Radotína

Radotín leží v rozsáhlém údolí, jehož převážná část je tvořena mořskými sedimenty, vápenci a jílovitými břidlicemi. Jdeme-li po dnešním Radotíně, procházíme se vlastně po dně prastarého moře, o jehož existenci není pochyb. Za miliony a miliony let se mořské usazeniny nahromadily do takové míry, že ještě i dnes můžeme sledovat desítky metrů vysoké skalní výchozy, v nichž se nacházejí svědkové dob dávno minulých, kteří se do dnešních dnů dochovaly v podobě zkamenělin.

Vysvětlila jsem dětem, že zkameněliny jsou vlastně otisky organismů nebo částí organismů, které obývaly naši Zemi před tisíci a miliony let. Když někdo objeví zkamenělinu, porovná ji s dnešními organismy nebo jinými nalezenými zkamenělinami. Určuje se tvar, velikost i zvyklosti živočicha, který žil pradávno. Fosilie vznikají vysoušením, stlačením, zkameněním nebo zuhelnatěním.

Výpravy do přírody

Pomůcky: lupy, štětce, atlas rostlin
Popis činností:
Na vycházkách do přírody se děti učily orientovat se v okolí. Určovaly, kde je kopec Klapice, Říhák, kde řeka Berounka, kde je Radotínské údolí, Radotín, kde je naše mateřská škola. Hráli jsme si na geology a botaniky, pozorovali a lupou zkoumali listy, kamínky, hledali otisky trilobitů a zajímavých zkamenělin, porovnávali rostliny, učili se hledat v atlasu rostlin.

1.

Vycházky k Radotínskému potoku

Pomůcky: traviny
Popis činností:
K Radotínskému údolí neodmyslitelně patří Radotínský potok, který v sobě nese jednu velmi významnou geologickou zajímavost: viděli jsme na dně potoka spadlé větvičky, lístky a jiné části stromů obalené bílým povlakem. Jde o tzv. travertin - vápnitou hmotu, která se vylučuje z pramenů obohacených uhličitanem vápenatým. Děti zjistily, že dno potoka je těmito bílými úlomky doslova poseto. Na pravé straně silnice ke Kosoři, naproti střednímu odbornému učilišti, je dokonce malá studánka s pitnou vodou. Studánky po staletí znamenaly pro člověka důležitý zdroj vody.

Děti vyprávěly, kde všude viděly studánky, jak vypadaly. Některé byly zanesené, zarostlé, v některých voda netekla, protože pramen vyschl. Porovnávaly čistotu vody ve studánce s vodou v řece Berounce.

Děti se učily rozeznávat trávy dlouze a krátce stébelnaté, hledaly nápadně kvetoucí rostliny (stulík žlutý, vrbinu, lekníny). Zjišťovaly, které živočichy u potoka slyšíme nebo vidíme (ptáky, kachny, mouchy, komáry). Sledovaly, který hmyz létá na květy (motýli, včely, slunéčka sedmitečná, čmeláci, vosy) a co tam hledá, učily se neubližovat mu.

Vycházky k řece Berounce

Pomůcky: kamínky, plody olše, větvičky
Popis činností:
Děti pozorovaly a srovnávaly potok s řekou. Výsledným poznatkem pozorování bylo: řeka vzniká stékáním menších potůčků, teče vždy jen jedním směrem, přitom šumí, bublá, šplouchá a hučí. Voda může unášet zeminu, větve, kousky dřeva, kameny se potopí.

Děti sbíraly kamínky, třídily je podle velikosti a tvaru, ve školce je zdobily malováním a ubrouskovou technikou. Naučily se rozlišovat a pojmenovat některé stromy, rostoucí u řeky: vrbu, topol, olši, osiku. Sbíraly hnědé šištice olše a stavěly z nich stromečky, hrály si na zahradníky. Na jaře vyhledávaly stromy a keře s jehnědami a „kočičkami", pozorovaly, jak z nich vypadává žlutý pyl.

Kachny

Pomůcky: suchý chléb, mikroskop, výtvarný materiál
Popis činností:
V zátoce Berounky se usadily divoké kachny, které jsme chodili krmit. Děti s velkým zájmem pozorovaly, jak kachny čvachtají, tj. hledají si potravu, ponořují hlavu pod vodu a zvedají konec těla kolmo vzhůru. Určovaly rozdíly mezi kachnou, kačerem, pozorovaly, jak malé kačenky rostou, jak se pohybují, jak si opatřují potravu. Děti si vyzkoušely kachní chůzi, chodily ve dřepu s rukama v zapažení, naučily se píseň „Káčátka se batolí". Podle šablony kreslily, vybarvovaly a vystřihovaly kachny. Pod mikroskopem si prohlížely ptačí pera.

Skřítek Podzimníček

Pomůcky: kaštany, žaludy, ořechy, větvičky, různé druhy listů
Popis činností:
Děti pozorovaly změny v přírodě, v souvislosti s ročním obdobím sbíraly plody, vybíraly z nich semena (kaštany, žaludy,ořechy). Určovaly, které listy a plody patří k sobě a ke kterému stromu patří. Naučily se pojmenovat části stromu: kořeny, kůra, větve, listy, pupeny, plody - žaludy, rozlišovat jehličnaté (modřín, borovice, smrk, jedle) od listnatých (jírovec, dub, javor). Jehličnaté stromy mají listy ve tvaru jehlic a semena dozrávají v tvrdých dřevitých šiškách.

Děti sbíraly pestré listy, třídily je, srovnávaly, lisovaly, hrály si s nimi, vyzdobily třídu. Šišky, větvičky a lesní plody využily k sestrojování Podzimníčků, k vytváření příběhů o lesních skřítcích, o chování v lese. Děti slíbily skřítkovi, že mu pomůžou chránit stromy. Když opadalo listí a příroda se připravila k zimnímu spánku, děti zavřely les, objímaly stromy, přitiskly se k nim a popřály stromům hezké „sníčky".

2.
3.

Vycházka do Černé rokle

Pomůcky: kameny, lístečky, lupy, výtvarný materiál
Popis činností:
Jen málokterá lokalita v blízkém i dalekém okolí si vysloužila takovou popularitu jako Černá rokle. Jde o komplex lomů, které jsou tvořené mořskými usazeninami - typicky černými vápenci, které vznikaly pomalým ukládáním mořského kalu a odumřelých schránek mořských živočichů, jež obývali zdejší kraj před 400 miliony lety. Tenkrát se zde nacházelo moře plné života. V lese jsme našli haldy černých vápenců. Tento materiál se těžil a ručně zpracovával na dlažební kostky, po nichž dodnes chodíme po Praze. Děti zkoušely roztloukat kameny, hledaly části rybovitých praobratlovců, pozorovaly různé otisky.

4.
5.

Sbírat a roztloukat kameny můžeme jen tam, kde je to dovolené. Nasbírané kamínky a lístečky sloužily dětem k vytváření frotáží a otisků, které potom špejlí namočenou do tuše dotvářely podle vlastní fantazie.

Vycházka k Sudům

Pomůcky: žádné
Popis činností:
V lokalitě, která nese název Sudy, děti pozorovaly skalní útvary podobné sudům, které v této části přírody tvoří celý monument. Po obou stranách malé cestičky viděly šedé vápence a rozlehlá suťová pole. Děti se rukama dotýkaly skal, prsty projížděly po rýhách, hledaly chodbičky pro broučky, obdivovaly krásu skal. Tyto skalní útvary jsou vzácné, musíme je chránit.

6.
7.

Pomáháme ptáčkům v zimě

Pomůcky: vytvořené krmítko, ptačí zob
Popis činností:
V pracovních dílnách děti vytvořily dřevěná krmítka, které jsme rozvěsili po zahradě tak, abychom na ně dobře viděli z oken tříd. Do krmítek jsme sypali ptačí zob. Pro sýkorky jsme pověsili květináč s lojem a pozorovali, jak se ptáci chovají u krmítka. Výsledkem pozorování bylo zjištění, že sýkorky si někdy přidržují potravu běháčky a dovedou viset hlavou dolů, létají rychle. Děti poznají vrabce, sýkoru modřinku, zvonka zeleného a kosa černého. Na stromech jsme objevili hnízda, která jsme v létě pro listí neviděli.

Jarní zahrádka

Pomůcky: dětské zahradní nářadí
Popis činností:
Před naší školkou se probudilo jaro. Jak se to pozná? Bylo ještě trochu ukryté, ale květiny dostaly hlášení, že jaro otvírá zem. Jakým klíčem? Petrklíčem! Jakmile sluníčko svými paprsky zahřálo zem, povyrostla travička i jarní květinky a společně vítaly přicházející jaro svými barvami. Mladší děti měly na zahradě svou zahrádku, sázely barevné petrklíče, okopávaly a zalévaly je. Naučily se básničku o jarních kytičkách, písničku o Petrklíči. Příroda na jaře je krásná.

8.
9.

Záhonek - biozahrádka

Pomůcky: dětské zahradní nářadí, lupy
Popis činností:
Starší děti měly na zahrádce také svůj záhonek. Nakypřily půdu motyčkami, přidaly kvalitní zeminu, utvořily záhonky a zasadily semínka tymiánu, máty peprné, meduňky, petržele a okrasných dýní. Sledovaly, jak rostou, staraly se o ně, zalévaly a vytrhávaly plevel. Poznaly, že kořínky rostlin směřují do země, rostliny získávají vláhu a živiny z půdy. Do půdy nepatří zbytky plastů, sklo, ani kousky plechovek. Lupami pozorovaly listy, semínka. Vzrostlé rostliny jsme využívali k dekoraci, ke zdobení pokrmů a jídel, občerstvení pro rodiče.

10.

Sběrný dvůr

Pomůcky: žádné
Popis činností:
Děti si všimly, že náš pan údržbář přivezl skříně. Hned se ho ptaly, k čemu jsou. Odpověděl, že z nich vyrobí nové poličky do třídy, že jsou to skříně, které už nikdo nepotřeboval, a odvezl je do sběrného dvora. Děti zaujal název, a tak jsme se tam šli podívat. Viděli jsme spoustu nepotřebných výrobků ze dřeva i kovu, které „čekaly" na další osud. Děti se seznámily s pojmy recyklace a reusace.

Poznaly nové zhodnocování odpadů, kterým je omezována spotřeba surovin a snižováno zatížení životního prostředí, např. navrácení sběrového hliníku jako suroviny zpět do výroby, dřeva, kovu, papíru a dokonce zeminu a shrabané listí.

Reusace znamená další využití výrobků pro stejné či jiné účely: ze starých skříní použité police ke zhotovení krytů, dopisní obálky podruhé použité k odeslání pošty, sazenice rajčat v kelímcích od jogurtů apod.

Děti poznaly, že recyklace a reusace jsou důležité, ale ještě lepší by bylo odpady vůbec nevytvářet. Nehromadily by se potom na skládkách, byl by čistší vzduch, země i voda. Někdo z dětí řekl, že nejlepší by bylo, kdyby odpad vůbec nevznikal.

Třídění odpadu

Pomůcky: papír, krabice, plast, skleněné láhve, ztvrdlý chléb
Popis činností:
V průběhu roku děti třídily odpad do čtyř plastových boxů, označených obrázky předmětů vyrobených ze skla, papíru, plastu a kombinovaných materiálů. Zahrály si na popelářské vozy, na záda si naložily odstřižky papíru, prázdné tuby od lepidel, víčka od jogurtů, lezly po zemi „po čtyřech" a odvezly ho do předem připravených plastových boxů. Zbylý tvrdý chléb nosily kachnám, na podzim sbíraly kaštany a žaludy a v zimě je nosily do lesa.

11.

12.

 

Průzkumníci na školní zahradě

Pomůcky: rozstříhané obrázky, lupy, zvětšovací sklíčka, pinzety a speciální kelímky se zvětšovacím uzávěrem
Popis činností:
Na školní zahradě si děti často hrály na průzkumníky. Zkoumaly, co se nachází pod tújemi, co v trávě, hledaly mravence, ploštice ruměnice, pavoučky, semínka afrikánů apod. Zajímalo je, jak vypadá kvítek sedmikrásky dvakrát i čtyřikrát zvětšený, semínko šišky i kůra stromu. Naučily se pinzetou uchopit broučka, přenést ho tak opatrně, aby mu neublížily, pozorovat a všímat si jeho detailů. Hmyz, brouky a žížaly jsme v kelímcích nechávali krátkou dobu a opět je pustili do přírody. Děti ve skupinkách i jednotlivě skládaly rozstříhané části obrázků hmyzu a brouků, komunikovaly mezi sebou, sdělovaly si svá poznání z objevů.

13.
14.
15.
16.

Závěr

Děti se na vycházkách seznámily s přírodním prostředím, které je obklopuje. Získaly povědomí o neustálých změnách přírodního prostředí, jeho rozmanitosti a kráse. Průběžně jsme pozorovali a zjišťovali, jak děti chápou principy jednotlivých činností a aktivit, jak rozumí tomu, co jim sdělujeme a vysvětlujeme.

Cílem projektu bylo rozvíjet úctu k životu, chránit živou a neživou přírodu, vytvářet povědomí o vlastní sounáležitosti s přírodou.

Projekt podpořil rozvoj schopnosti dětí vnímat okolní prostředí, zodpovědnost vůči němu. Dále podpořil rozvoj praktických schopností a dovedností dětí, naplňování dílčích cílů oblastí RVP PV, zejména vést děti k sounáležitosti mezi živou a neživou přírodou. Děti se naučily soustředěnosti při zkoumání a objevování, všímat si souvislostí, spolupodílet se na společných rozhodnutích. Poznaly, že být aktivní je určitá výhoda.

Literatura a použité zdroje

[1] – Metodika seznamování dětí s přírodou. Praha : SPN, 1982.
[2] – eberounka.cz. [cit. 2008-10-31]. Dostupný z WWW: [www.eberounka.cz].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Alžběta Palatinová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí