Předškolní vzdělávání v Rusku

Předškolní vzdělávací instituce jsou v Rusku určeny dětem ve věku od dvou měsíců do sedmi let.

Podle zaměření se tyto instituce dělí na následující:

• mateřská škola;
• mateřská škola s prioritním uskutečňováním jednoho nebo více směrů rozvoje svěřenců (intelektuálního, umělecko-estetického, fyzického atd.);
• mateřská škola vyrovnávacího typu s prioritním uskutečňováním kvalifikované korekce odchylek ve fyzickém a psychickém rozvoji svěřenců;
• mateřská škola dozoru a uzdravování s prioritním uskutečňováním hygienických, preventivních a ozdravných opatření a procedur;
• mateřská škola kombinovaného typu (do mateřské školy kombinovaného typu patří skupiny v různých kombinacích - všeobecně rozvíjející, vyrovnávací a ozdravné skupiny v různých kombinacích);
• centrum rozvoje dítěte - mateřská škola se zaměřením na fyzický, psychický rozvoj, vyrovnávání a uzdravování všech svěřenců.

Hlavním úkolem předškolních vzdělávacích institucí je:

• zajištění intelektuálního, osobnostního a fyzického rozvoje dítěte;
• ochrana života a upevňování zdraví dítěte;
• uskutečnění nutného vyrovnání odchylek v rozvoji dítěte;
• získání dětí pro všeobecné lidské hodnoty;
• spolupráce s rodinou k zajištění plnohodnotného rozvoje dítěte.

V období 1988 - 1998 se porodnost snížila dvojnásobně a odpovídajícím způsobem se snížil také počet dětí v předškolních zařízeních. Počet dětí navštěvujících mateřské školy se snížil o 54 % a počet mateřských škol a vychovatelů se snížil o 31 %. Je to způsobeno rovněž tím, že v poslední době je rozšířena praxe výchovy předškolních dětí doma. Výzkumy, které byly provedeny v mnoha zemích, jasně ukazují, že předškolní vzdělávání má důležitý vliv na intelektuální rozvoj dítěte.

V současné době řeší předškolní vzdělávání dva vážné problémy:

• nedostatek financí, který způsobuje nízkou mzdu pro čím dál vzdělanější vychovatele; dnešní vychovatelé mají plat 360 rublů (cca 360 Kč) za měsíc, a to i při tom, že počet vychovatelů s vysokoškolským vzděláním vzrostl z 15 % na 27 % (tedy téměř dvakrát); a tím nutnost získávání finančních prostředků od rodičů, kteří těmito prostředky v mnoha případech nedisponují;
• jiná úroveň vzdělávání předškolních dětí na vesnici ve srovnání s městem.

Rozdělení předškolních vzdělávacích institucí podle formy vlastnictví:

Informace o výsledcích experimentu v oblasti organizace nových forem předškolního vzdělávání na základě zkráceného pobytu dětí v mateřské škole

Pozn. autora: Zkráceným pobytem se v tomto textu rozumí denní výuka v mateřské škole kratší než 12 hodin. Dřívější praxí byla výuka v mateřské škole v délce 10 - 12 hodin denně.

Experiment probíhal v období tří let (1999 - 2002) ve dvaceti subjektech Ruské federace. K experimentu se přistoupilo na základě negativních tendencí odehrávajících se v oblasti předškolního vzdělávání. Poslední desetiletí minulého století bylo ve znamení rušících se předškolních zařízení (od roku 1990 o 40 % méně mateřských škol), zvýšily se poplatky rodičů za mateřské školy, celkově se snížil počet dětí v mateřských školách a následně se snížil i počet dětí vybavených předškolním vzděláním (v roce 1995 přibližně 50 % rodičů nevyužilo služeb mateřských škol). Tyto tendence vedly k tomu, že děti, které na základní školu přicházely z rodin, neměly stejné znalosti jako děti z mateřských škol.

V takové situaci se může zdát řešením zkrácený pobyt dětí v mateřských školách. Předpokládá se, že se takto podaří ušetřit provozní náklady, snížit poplatky pro rodiče dětí, čímž by se předškolní vzdělávání stalo dostupným pro všechny vrstvy obyvatel.

Právě k takovým závěrům došli účastníci Všeruské koordinační konference, která se uskutečnila v roce 1999 v Moskvě. Na konferenci byly ustanoveny cíle a úkoly tohoto experimentu.

Cíle experimentu:

• udržení sítě předškolních vzdělávacích zařízení v podmínkách ekonomicko-sociální krize;
• zajištění předškolního vzdělání pro co největší počet dětí;
• sjednocení úsilí mateřské školy a rodiny v otázkách zdraví, výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku;
• zajištění podmínek pro návaznost předškolního a základního všeobecného vzdělávání.

Úkoly experimentu:

• zbudování experimentálních skupin na základě předškolních vzdělávacích institucí;
• rozpracování nových programově-metodických, právních a finančních modelů pro nově vznikající mateřské školy;
• rozpracování a uvedení v platnost federálních organizačně-právních dokumentů jako základ fungování různých forem předškolního vzdělávání.

V první etapě experimentu byly zvoleny regiony pro vybudování experimentálních ploch. K prvním zjištěním daných regionů patřilo to, že většina finančních prostředků nejde přímo na vzdělávání dětí, ale je spojena se "službami" (stravování, platy pro zaměstnance pečující o děti v průběhu jejich 10 - 12 hodinového pobytu ve školce). Dále pedagogové v daných regionech zjistili, že i při zkráceném pobytu dětí v mateřské škole může být práce pedagogů zaměřena na řešení řady úkolů spojených s utužováním zdraví, poznávacím, emocionálně-osobnostním a umělecky-estetickým rozvojem dětí. Získané dovednosti pomohou dětem k úspěšnému vstupu do dalšího stupně vzdělávání.

V průběhu experimentu se podařilo vytvořit a uvést do praxe mnoho prakticky zaměřených dokumentů. V regionech pravidelně probíhaly semináře, monitoring rodin, které nevyužívají služby mateřských škol, zjišťovaly se důvody, proč děti nenavštěvují mateřskou školu, stanovily se typy rodin, které potřebují individuální přístup (sociálně slabé, neúplné, s mnoha dětmi, mladé, rodiny běženců). S cílem probudit zájem rodičů a společnosti o předškolní vzdělávání probíhaly v experimentálních regionech akce přesvědčující o nutnosti pobytu každého dítěte mezi vrstevníky v předškolním zařízení.

Každý rok experimentu byl zakončen Všeruskou konferencí, na které se hodnotily výsledky uplynulého roku a stanovovaly se úkoly pro rok následující. Mnozí účastníci konference zdůrazňovali, že variantní formy výchovy a vzdělávání dětí nesmí být považovány za alternativu již existujících. Pro značnou část rodičů je fungování mateřských škol s 10 - 12 či 24 hodinovou pracovní dobou nutností.

Experiment ukázal reálnou možnost:

• úspěšné spolupráce mateřské školy s různými typy rodin v oblasti výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku v podmínkách zkráceného pobytu v mateřské škole; rodiče si začali uvědomovat důležitost vlivu předškolní výchovy na vývoj osobnosti dítěte;
• byly provedeny preventivní práce s rodinami "sociálně rizikovými", aby se předešlo nedostatečnému dozoru a bezprizornosti;
• využití vnitřních rezerv předškolních vzdělávacích institucí, které dovolily snížit výdaje na zaopatření dětí (v mnoha regionech se potvrdily hlavní předpoklady: mateřské školy se zkráceným pobytem mohou být dostupné i pro rodiny z nejhorších sociálních podmínek);
• zvýšení počtu dětí s předškolním vzděláním (v experimentálních regionech roste počet dětí ve školkách o 3 - 5 % každý rok, snižuje se počet neobsazených míst v mateřských školách), 85 % dětí ve věku od 1 do 3 let odchází do skupin s plným režimem pobytu.

Z následující tabulky je patrná tendence snižování počtu dětí s předškolním vzděláním do roku 1997. Oproti tomu od roku 1999 je patrný neustálý růst.

Tříletá práce na experimentu ukázala, že rozvoj nových forem předškolního vzdělávání závisí na:

• organizačním zajištění;
• ekonomickém zajištění;
• personálním zajištění;
• programově-metodickém zajištění;
• právním zajištění.

Organizační zajištění

Při experimentu byla zjištěna zvýšená poptávka po organizaci skupin pro děti nejmladšího předškolního věku (do 3 let). Pravidlem je, že ve skupině zkráceného pobytu takové dítě prochází společně s jedním z rodičů tzv. "adaptačním obdobím", čímž si následně lépe zvykne na tradiční 10 - 12 hodinový pobyt v mateřské škole. V průběhu experimentu vyšla najevo celá řada problémů spojená s organizací skupin zkráceného pobytu dětí nejmladšího předškolního věku. Za poslední roky ztratil systém předškolního vzdělávání odborníky, pracovní zkušenosti a technologie pro práci s nejmladšími dětmi. V dnešní době se téměř v celé Ruské federaci snaží odborníci o vytvoření skupin a zařízení pro děti do 3 let (na základě jejich zkráceného pobytu ve školce). Zároveň dochází ke snaze získat zájem rodin a přesvědčit je o důležitosti předškolního vzdělávání. Pedagogové by měli tuto "agitaci" oprostit od přehnaně učených termínů, kterým většina populace nerozumí.

V experimentálních i dalších regionech Ruska v současné době funguje poměrně široká škála skupin se zkráceným pobytem dětí ve školce:

• adaptační skupiny zkráceného pobytu pro děti nejmladšího předškolního věku, které budou následně navštěvovat tradiční mateřskou školu. Zkušenost s těmito experimentálními skupinami ukázala, že více než 85 % dětí je schopno bez jakýchkoliv problémů přejít do běžného typu školky;
• rodinné skupiny zkráceného pobytu (pro děti od 1 do 3 let a jejich rodiče) ve speciálně organizovaných rodinných místnostech;
• zkrácené pobyty dětí v běžné skupině mateřské školy (např. pouze v době procházky);
• zkrácený pobyt dětí ve speciálním skupinovém zařízení, kam mohou děti přicházet ve směnách (od 8 do 10 hodin, od 11 do 13:30, od 15 do 17, od 17 do 19 hodin);
• zkrácený pobyt, kde o děti ve věku 2 - 7 let pečují odborníci v oblasti předškolního vzdělávání a zdravotnický personál, a to ve speciálně zařízených místnostech či kabinetech;
• vyrovnávací skupiny zkráceného pobytu určené dětem se zdravotními problémy;
• patronační služby pro invalidní děti, které jsou jim poskytovány jak doma, tak v prostředí mateřské školy (popř. část služeb se poskytuje doma, část v mateřské škole);
• skupiny krátkodobého pobytu dětí ve věku 5 - 7 let určené k přípravě dětí na základní školu (většinou probíhají ve večerních hodinách).

Ekonomické zajištění

Nejsložitějším problémem ekonomického zajištění je nalezení zdrojů financování skupin zkráceného pobytu.

V průběhu experimentu bylo nalezeno a rozpracováno několik variant financování:

• rozpočtové financování - státní orgány pro vzdělávání se zavazují plně zajistit finanční prostředky na výchovu dětí;
• získání prostředků od rodičů - hodinová nebo měsíční platba probíhá na základě smlouvy, v tomto případě má dítě nárok na speciální vzdělávací programy, které mohou probíhat např. dva dny v týdnu;
• v předškolních vzdělávacích institucích je třeba stanovit takový rozvrh práce, aby bylo možné ušetřit na mzdách pedagogů (samozřejmě za předpokladu, že se toto negativně neodrazí na jejich práci).

Personální zajištění

V poslední době se v mateřských školách začali objevovat vychovatelé, kteří plní roli sociálního pracovníka, odborníka v oblasti konzultačních a diagnostických služeb. Co se týče personálního zajištění, je třeba získávat odborníky mající zkušenosti nejenom s tradičními mateřskými školami, ale i se skupinami se zkráceným pobytem.

Programově-metodické zajištění

Nejproblematičtějším je pro pedagogy stanovení nejdůležitějších činností programového obsahu tak, aby vyhovovaly požadavkům státního standardu pro vzdělávání.

V průběhu experimentu byly stanoveny prioritní směry pro práci s dětmi v podmínkách zkráceného pobytu v mateřské škole:

• společenský styk (s vrstevníky i dospělými, s pedagogy i rodiči);
• hry, umělecky-tvořivá činnost;
• pohybové aktivity dětí;
• výchova, jakožto prioritní zaměření předškolního vzdělávání.

Právní zajištění

Právní základna pro rozvoj variantních forem předškolního vzdělávání je zpracována a je součástí platných norem. V experimentálních oblastech jsou na jejím základě úspěšně udělovány úkoly, nařízení, smlouvy a další dokumenty potřebné k organizaci a fungování skupin zkráceného pobytu. Tyto dokumenty obsahují stati ze Zákona Ruské federace o vzdělávání, rady pro zajištění programového metodického základu nových forem předškolního vzdělávání se zkráceným pobytem. Dokumenty rovněž obsahují metodické pokyny pro výchovu dětí nejmladšího předškolního věku. S cílem zajištění návaznosti předškolního a základního vzdělávání dokumenty obsahují metodické pokyny pro práci se žáky nejstaršího předškolního věku. V neposlední řadě rovněž materiály obsahují rady rodičům předškolních dětí.

Zákon Ruské Federace "O vzdělávání" (13. ledna 1996, N 12 - FZ)

Hlava II. Systém vzdělávání

Článek 18. Předškolní vzdělávání

• Rodiče jsou prvními pedagogy dítěte. Jejich povinností je položit základy fyzického, mravního a intelektuálního rozvoje osobnosti dítěte od nejmladšího dětského věku.
• Stát garantuje finanční a materiální zabezpečení ve výchově dětí nejmladšího dětského věku, zajišťuje dostupnost vzdělávacích služeb předškolních zařízení pro všechny vrstvy obyvatel.
• Pro výchovu dětí předškolního věku, ochranu a upevnění jejich fyzického i psychického zdraví, rozvoj individuálních schopností a nutné korekce odchylek ve vývoji těchto dětí, rovněž pak jako pomoc rodinám slouží síť předškolních vzdělávacích institucí.
• Vztahy mezi předškolní vzdělávací institucí a rodiči (zákonnými zástupci) se stanovuje vzájemnou dohodou, která nesmí omezovat práva jednotlivých stran dané zákonem.
• Orgány místní samosprávy organizují a koordinují metodickou, diagnostickou a konzultační podporu rodinám, které vychovávají děti předškolního věku doma.

Pedagogové, jejichž metodami se řídí předškolní vzdělávání

Maria Montessori - svůj život zasvětila dětem. Narodila se v Itálii uprostřed 19. století a byla první doktorkou medicíny v této zemi. Byla nazývána hlavním reformátorem pedagogiky 20. století.

Pedagogika Montessori je založena na pozorování dětí, jejich věkových zvláštností a potřeb. Maria Montessori založila pedagogický systém, který se skládá ze tří částí: dítě, okolní prostředí, pedagog. Centrem systému je dítě. Kolem něj je vytvořeno speciální prostředí, ve kterém se učí a žije samostatně. V tomto prostředí dítě procvičuje své fyzické schopnosti, formuje motorické a senzorové dovednosti odpovídající jeho věku, získává životní zkušenosti na základě vlastního zkoumání. Učitel sleduje dítě a pomáhá mu v případě, že je to potřeba. Základem pedagogiky Montessori je heslo: "Pomoz mi, abych to zvládl sám." Celá škola je vybudována tak, aby dítě mohlo samo kontrolovat svoje chyby. Učitel nepoukazuje na chyby dítěte, čímž u dítěte neomezuje pocit vlastních hodnot, dítě věří ve své schopnosti. Dítě se učí pracovat samo a ve spolupráci s ostatními dětmi ve skupině. Může si svobodně vybrat, jak se bude v daném okamžiku chovat, čím se zaměstná. Samo si vybírá druh činností.

Glenn Doman - náš současník, americký lékař, zakladatel philadelphského institutu "pro rychlejší rozvoj dítěte" ("Better Baby Institute"); má mnoho příznivců i odpůrců. Doman prosazuje vizuální zkušenost poznání světa. V prvních dnech života dítěte jsou mu ukazovány obrázky z různých oblastí (od napsaných slov, obrázků s tečkami - matematika, přes obrázky rostlin, živočichů, známých osobností a historických událostí atd.). Doman je toho názoru, že tato metoda stimuluje rozvoj různých oblastí mozku, což způsobuje mnohem rychlejší rozvoj dítěte než je tomu u vrstevníků. Doman patří ke kategorickým odpůrcům hraček, říká, že se tím jen ztrácí drahocenný čas. Při využívání metodiky Domana se dítě mění z aktivního účastníka procesu vzdělávání na jeho objekt. Dítě pouze pasivně přijímá informace, aniž by u něho byly rozvíjeny tvůrčí a pozorovací schopnosti. V jedné věci má však Doman pravdu. Čím je dítě menší, tím snáze vstřebává pro něj nová poznání. A toto je třeba zvláště v předškolním vzdělávání využívat.

Nikitin B. P., Nikitinová L. A. - významní ruští pedagogové - novátoři, autoři kompletního systému rozvíjejících her. Při používání rozvíjejících her od nejmladšího předškolního věku (her, které dávají možnost přemýšlet, samostatně řešit složitější a složitější úkoly, rozšiřovat tvůrčí schopnosti při řešení úlohy) se výborně rozvíjejí schopnosti dané dítěti od přírody. Hry Nikotinových ovšem nemohou být jediným prostředkem pro rozvoj dítěte. Musí být doplněny uměleckými a humanitními disciplínami. V metodice Nikotinových chybí metoda výuky čtení, psaní, počítání.

Zajcev N. A. - nejpodrobněji rozpracoval metodiku výuky čtení, psaní, počítání. K nejznámějším pomůckám patří "Kostky Zajceva", které jsou založeny na přirozené potřebě hry každého dítěte. "Kostky Zajceva" mají různé velikosti, různé barvy; pomocí nich se děti (3,5 - 4 leté) naučí velmi rychle číst a dětem od jednoho roku umožní naučit se zároveň číst i psát.

Bereslavskij L. J. - autor vlastní metodiky rozvoje intelektuálních schopností dětí. Na vyučování do školy "Otevření" s radostí přicházejí jak dvouleté děti, tak i děti nejstaršího předškolního věku. Bereslavskij je přesvědčen, že předškoláky není třeba učit číst a počítat; je třeba rozvíjet jejich myšlení. Chtěné dovednosti následně přijdou samy a stanou se přirozenými jako např. dýchání.

Ve škole Bereslavského děti řeší speciální úkoly zaměřené na uvědomění si vztahů, pomocí speciálního trenažéru si děti rozvíjejí paměť a samozřejmě hrají šachy. A proč právě šachy? Zaprvé, Bereslavskij je sám náruživý šachista (zasloužilý mistr sportu v šachu), jeho zájem o rozvoj schopností dětí začal právě zájmem o dětské šachy. Zadruhé, již od pradávna se říká, že šachová hra napomáhá rozvoji intelektu. Zatřetí, děti zcela fascinuje samotná šachovnice, stejně tak i dřevěné figurky. Děti si říkají: v tom je nějaké tajemství. Bereslavskij říká: "Tak co tedy přináší šachová hra? Jak mohou šachy pomoci budoucímu školákovi? Rozvíjejí šachy paměť? Žádná přesná a stoprocentně ověřená fakta neexistují, i když se tradičně říká, že šachisté mají dobrou paměť. Říká se, že šachy rozvíjejí schopnosti počítat. Jsou děti, které se právě díky šachům naučily počítat. Rozvíjejí šachy logiku? Samozřejmě, že ano. Ať chceš nebo ne, při šachové hře jsi nucen na jeden dva tahy dopředu propočítávat svoje tahy a tahy svého spoluhráče, jinak spadneš do pasti. A to není to hlavní. Šachy jsou hrou podle pravidel, s věží se táhne tak a ne jinak … Poštěstilo se mi hrát se čtyřletými dětmi, které když nemohly najít správné řešení prostě shodily ze šachovnice nepohodlnou figurku. Říkal jsem jim, že to není podle pravidel. Společně jsme našli zahozenou figurku pod stolem a pokračovali ve hře. Šachy učí fungovat v různých podmínkách, které se nedají ovlivnit, a to podle přísných pravidel. To disciplinuje um a hlavně - trénuje vůli. Šachista se učí pracovat se svými silami, propočítávat tahy, snaží se o možnost ovládnutí situace, regulovat ji. Zdá se mi, že vytváření volních vlastností je hlavní hodnotou vyučování šachové hře v předškolním věku."

A jak učit děti šachy? Problém je v tom, že ne všichni mají k dispozici dobré učebnice šachu pro děti a jejich rodiče. Není ovšem třeba hned od začátku posadit dítě ke hře. Zvláště ne v případě, že se rodiče učí hru zároveň s dítětem. Pro rozvoj volních vlastností jsou naprosto dostačující tzv. "prošachové úkoly", do kterých jsou zapojeny figurky a šachovnice. Úkoly, které plní čtyř až pětileté děti, zvláště jsou-li demonstrovány na skutečném šachovém materiálu:

Rozvoj paměti

Rozestavíme na šachovnici figurky, nemělo by jich být víc než tři. Poprosíme dítě, aby si pečlivě prohlédlo jejich rozestavení. Figurky ze šachovnice sundáme a říkáme: "Jej, podívej, všechny figurky se rozeběhly na procházku. Zpátky se samy vrátit nemohou, zapomněly, kde jsou jejich domečky. Pomoz jim vrátit se domů."

Rozvoj paměti a početních schopností

"Ukaž na šachovnici, jak černá věž ve dvou tazích "sní" dva bílé pěšce." Ke splnění tohoto úkolu je nezbytné, abyste dítěti vysvětlili, že věží lze táhnout vertikálně i horizontálně o jeden nebo více čtverečků. Kombinace nemusí být příliš složitá. Počet figurek, které je třeba "sníst" se může zvýšit, jestliže dítě mechanizmus pochopilo. Mimochodem, stejným způsobem můžete dítě seznámit i se způsoby tahů jinými šachovými figurkami. Věž, s kterou se dítě již seznámilo, je v tomto případě třeba nahradit jinou figurkou a vysvětlit předškolákovi, podle jakých pravidel s nimi může táhnout.

Věkové skupiny

V předškolních zařízeních zpravidla fungují čtyři věkové skupiny dětí:

• skupina nejmladšího předškolního věku (1,5 - 3 leté);
• skupina mladšího předškolního věku (3 - 4 leté);
• skupina středního předškolního věku (4 - 5 leté);
• skupina nejstaršího předškolního věku - přípravná skupina pro ZŠ (5 - 7 leté).

V každé skupině by mělo být maximálně 20 dětí.

Programy

Svět přírody (nejmladší předškolní věk):

• dítě podle obrázků pojmenovává různé skupiny živočichů (hmyz, ptáci, obojživelníci, ...);
• kde bydlí živočich (ryby ve vodě, ptáci létají ve vzduchu a chodí po zemi, ...);
• dítě pojmenovává části těla jednotlivých živočichů;
• dítě podle obrázků odpovídá na otázky: jak se živočich pohybuje, čím se živí, jaké vydává zvuky, ...;
• dítě podle obrázků pojmenovává rostliny;
• dítě pojmenovává části rostlinného těla (kořen, stéblo, listy, květ, plod);
• dítě najde na obrázku stromy, které pojmenovává učitel (dub, bříza, jedle, ...);
• dítě se učí rozlišovat roční období ...

Svět přírody (střední předškolní věk):

• děti se učí rozlišovat ovoce a zeleninu, pojmenovávat druhy ovoce a zeleniny, v jakých oblastech se co pěstuje;
• děti se učí nazývat jednotlivé části stromu, formovat u dětí představu, že strom žije (roste);
• téma "Kdo bydlí v lese" - děti se učí pojmenovávat lesní živočichy, popisovat jejich vzhled, čím se živí;
• téma "Jak pomáháme rostlinám" - děti se učí pečovat o rostliny, zalévat je, oprašovat z nich prach;
• téma "Domácí zvířata" - děti pojmenovávají domácí zvířata, čím je krmíme, jak se o ně staráme, jaký nám přinášejí užitek;
• téma "Ptáci" - děti se učí druhy ptáků;
• téma "Jaro, léto, podzim, zima v lese" - děti se podrobněji seznamují se životem v lese v průběhu jednotlivých ročních období.

Svět přírody (nejstarší předškolní věk, přípravná pro ZŠ):

• téma "Les - mnohopatrový dům" - rostliny, zvířata a ptáci jsou v lese rozděleny "do pater";
• téma "Hmyz v lese" - děti se učí o vzájemné "spolupráci" rostlin a hmyzu;
• téma "Ptáci v lese" - život ptáků v lese, jak se ptáci přizpůsobili lesnímu prostředí;
• téma "Lesní zvířata" - formovat u dětí představy o vzájemných vztazích rostlin a živočichů v lese (potravinové závislosti);
• téma "Chráníme naše lesy" - děti si uvědomují význam lesa pro lidský život, jaké důsledky mají zásahy člověka na životní prostředí, děti se učí, jak se chovat v lese;
• téma "Jak se rostliny chystají na zimu" - jak se rostliny chovají na podzim;
• téma "Stěhovaví ptáci" - proč někteří ptáci na zimu odlétají;
• téma "Jak kdo zimuje" - jak jednotlivé druhy živočichů přečkávají zimu.

Rozvoj mluveného projevu (nejmladší předškolní věk):

• dítě se učí pojmenovávat charakterové vlastnosti, různé předměty a děje;
• dítě se pokouší sestavit vyprávění o panence, dokončuje věty:
  • "Toto je ... (panenka)."
  • "Je ... (pěkná, malá, ...)."
  • "Jmenuje se ..."
  • "Na sobě má ..."
  • "S panenkou si mohu … (hrát, povídat, ...)."
• dítě se učí pojmenovávat mláďata živočichů;
• dítě se pokouší převyprávět pohádku, kterou učitel četl;
• dítě se učí správně vyslovovat.

Rozvoj mluveného projevu (střední předškolní věk):

• pochopení toho, že se řeč skládá ze slov;
• znalost intonačně správné výslovnosti;
• umí rozlišit měkké a tvrdé souhlásky;
• umí určit přízvuk ve slově;
• vymýšlí slova začínající na určité písmeno.

Sociální svět (nejmladší předškolní věk):

• na ilustracích děti ukazují, co je u figur v nepořádku na vnějším vzhledu;
• co musí dítě udělat, když se chystá na vycházku (názorná ukázka v šatně);
• praktická cvičení - "udělej sám" (zapínání, rozepínání knoflíků, zipů, rozvazování, zavazování tkaniček, ...);
• téma "Obličej člověka" - každý člověk má jinou tvář, tím se od sebe lidé navzájem rozlišují, děti se často podobají svým rodičům, děti se učí správně pojmenovávat části hlavy;
• téma "Z čeho se skládá moje tělo" - upevnit znalosti o částech těla (záda, ruce, nohy, prsty, ...), děti se naučí rozlišovat levou a pravou ruku, naučí se tělo udržovat v čistotě;
• téma "Oči je třeba chránit" - formovat u dětí představy o nutnosti ochrany očí (je třeba se správně umývat, utírat se čistým ručníkem, nesahat si do očí špinavýma rukama, neházet kamarádům do očí písek, ...);
• téma "Nosem se mi dobře dýchá" - děti se učí správně dýchat nosem, udržovat nos v čistotě;
• téma "Zuby, jazyk, uši" - formovat u dětí představy o nutnosti zdravých zubů, jazyk nám umožňuje zjistit, jak chutná jídlo (nejíst neumyté ovoce, nedávat si do úst špinavé ruce), význam sluchu pro člověka;
• téma "Srdce buší" - získat představy o funkci srdce, kde se srdce v těle nachází, jak můžeme zjistit tep;
• téma "Proč panenky onemocněly?" - upevnit znalosti dětí o jejich těle a pravidlech hygieny;
• téma "Profese" - seznámit děti s různými profesemi (kde pracují, jaké používají nástroje, čím jsou prospěšní, ...);
• téma "Co dělají tatínek a maminka doma" - seznámit děti s různými domácími pracemi;
• téma "Seznámíme se, a potom se skamarádíme" - děti se učí seznamovat s vrstevníky i dospělými;
• téma "Mí přátelé" - děti se učí, jak se k sobě mají ve skupině chovat;
• téma "Dospělí a děti" - děti se učí uvědomovat si, jak se o ně dospělí starají, jak se mají děti k dospělým chovat.

Sociální svět (střední předškolní věk):

• dítě má k dispozici špinavý i čistý hrnek, co musí dítě udělat, aby špinavý hrnek umylo? (plánování činnosti, zvolení předmětů, které bude pro činnost potřebovat, příprava pracovního místa, ...);
• téma "K čemu lidé potřebují oblečení" - děti se učí rozlišovat ženské a mužské oblečení, jaké oblečení se hodí k jednotlivým ročním obdobím;
• téma "Jdeme nakupovat" - jaké druhy obchodů existují, kde můžeme pořídit jaké zboží, ...;
• téma "Poznáváme předměty" - cílem je obohacení slovní zásoby dětí, na základě vlastního zkoumání různých předmětů děti vymýšlejí jejich charakteristiky.

Sociální svět (nejstarší předškolní věk, přípravná pro ZŠ):

• téma "Doprava" - děti se učí různé způsoby přepravy, pojmenovávají dopravní prostředky, ...;
• téma "Srovnávání předmětů" - děti se učí volit co nejvhodnější výrazy pro popis různých předmětů, ...

Zdroje informací:

www.ed.gov.ru
www.hro.org/docs/rlex/edu
www.ivalex.vistcom.ru
www.danilova.ru