Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Jaký je rozdíl mezi ISCED a EQF?
Odborný článek

Jaký je rozdíl mezi ISCED a EQF?

30. 7. 2015 Odborné vzdělávání
Autor
Mgr. Milada Stalker

Anotace

Článek vysvětluje rozdíl mezi Mezinárodní klasifikací pro vzdělávací programy ISCED a Evropským rámcem kvalifikací (EQF). Obsahuje tabulku, která přehledně znázorňuje zařazení českých vzdělávacích programů a dosaženého vzdělání podle klasifikace ISCED 97 i ISCED 2011.

Jak Mezinárodní klasifikace pro vzdělávací programy ISCED, tak Evropský rámec kvalifikací (EQF) třídí úrovně vzdělání a kvalifikací v mezinárodním měřítku. Zatímco ISCED se orientuje spíše na délku studia, EQF na jeho výsledky.

EQF (Evropský rámec kvalifikací) je nástroj pro klasifikaci kvalifikací bez ohledu na to, zda byly získány v počátečním vzdělávání, nebo jsou potvrzením toho, co si jedinec osvojil třeba praxí či samostudiem. Podstatné je, že prokáže u zkoušky standardem stanovené znalosti, dovednosti a kompetence. Tím získá kvalifikaci, jinými slovy potvrzení/certifikát/diplom o svých výsledcích učení. Jeho hlavním účelem je umožnit transparentnost, srozumitelnost a porovnatelnost kvalifikací, což v konečném důsledku by mělo napomoci mezinárodní i sociální mobilitě a integraci. Vznikl nedávno, v r. 2008, z potřeby soustředit se při klasifikaci kvalifikací na to podstatné, tedy co jedinec zná, dovede a je schopen vykonávat. Jak už název napovídá, platí pouze v Evropě, i když o úzkou spolupráci či napojení usiluje již několik mimoevropských zemí (např. Austrálie, Nový Zéland a Hong Kong). Jeho zavádění je dobrovolné, ale jeho plný význam a účel může být naplněn pouze tehdy, když ho evropské státy skutečně vezmou za svůj. To v prvé řadě znamená popsat své kvalifikace (a kurikulární dokumenty) výsledky učení a zařadit je do svých národních rámců kvalifikací.

Mezinárodní klasifikace pro vzdělávací programy ISCED vznikla v 70. letech z potřeby lépe porozumět vzdělávacím systémům. Jejím vlastníkem jsou Spojené národy, správcem a koordinátorem je UNESCO, takže je to klasifikace skutečně celosvětová. V průběhu let prošla vývojem v podobě několika verzí. Dosud se zaměřovala spíše na délku vzdělávacích programů jakožto hlavního kritéria pro jejich zařazování do úrovní, ovšem tento přístup se postupně mění, jak bude dále vysvětleno. Klasifikace ISCED se využívá zejména pro statistické účely, což je i důvodem, že jejím správcem v ČR je Český statistický úřad. 

Roku 2011 byla odsouhlasena nejnovější verze ISCED. Oproti předchozí a dosud používané verzi ISCED 97 se poměrně zásadně liší. ISCED 2011 je přesnější, ale také poněkud složitější na pochopení a užívání. Zatímco předchozí podoba ISCED 97 používala pouze číslo úrovně a písmeno rozlišující, zda jde o program, který umožňuje postup do jakéhokoli dalšího vzdělávání (A), či do specificky zaměřeného oboru (B) nebo neumožňuje další přístup ke studiu (C), nová klasifikace ISCED 2011 rozlišuje jednak klasifikaci programů (ISCED 2011-P) a jednak dosažené vzdělání (ISCED 2011-A). Navíc došlo ke změně počtu úrovní, místo původních dvou vysokoškolských úrovní existují nyní čtyři, které odpovídají úrovním evropského a boloňského rámce kvalifikací (krátký cyklus, bakalář, magistr/master, doktor). I z této změny se dá vysledovat, jak se obě klasifikace vzájemně ovlivňují a sbližují.

Pro přesnější označení dále používá ISCED 2011 až trojmístný číselný kód. První číslo kódu označuje úroveň programu či dosaženého vzdělání (jejich počet je nyní 8), druhé číslo kódu označuje kategorii zaměření (všeobecné – 4, odborné – 5), třetí číslo dále označuje, do jaké míry program umožňuje další postup ve studiu (v případě ISCED 2011-P), či do jaké míry bylo vzdělání dosaženo a umožňuje přístup do dalšího studia (v případě ISCED 2011-A).

Přestože se implicitně rozumí, že se vzrůstající úrovní ISCED také vzrůstá míra komplexnosti osvojených znalostí, dovedností a kompetencí, není to hlavní kritérium a nemusí tomu tak být ve všech případech. Např. úroveň 4 (první číslo kódu), která se využívá pro programy a dosažené vzdělání po ukončení sekundárního vzdělávání, může znamenat spíše dorovnání určitých (všeobecných nebo odborných) znalostí a dovedností pro vstup na vysokou školu nebo na trh práce. V ČR je to např. pomaturitní jazykové vzdělávání. Nejde tedy o zvýšení celkové úrovně, ale spíše o její rozšíření.

Podrobná metodika ISCED 2011 je k dosažení jak v anglickém originále na stánkách UNESCO http://www.uis.unesco.org/Education/Pages/international-standard-classification-of-education.aspx, tak v české verzi na stránkách ČSÚ https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_vzdelani_cz_isced_2011.

ISCED také umožňuje klasifikaci podle odborného zaměření oborů. Nová mezinárodní verze této klasifikace vznikla v r. 2013, uvádí se pod zkratkou ISCED F 2013 (Fields of Education and Training). Na její české verzi se ještě pracuje.

Nabízí se otázka, zda by nebylo rozumné obě kvalifikace spojit, aby se situace pro všechny zjednodušila. Poslední verze ISCED již k tomu směřuje, neboť také umožňuje zařazení kvalifikací (dosaženého vzdělání), které byly uděleny uznáním předchozího učení, pokud jsou standardy srovnatelné s běžným vzdělávacím programem. Rozhodnout, která klasifikace lépe vyhovuje praxi, by měli koneční uživatelé, především učící se, ale i vzdělávací instituce, zaměstnavatelé a státní správa.

Následující tabulka přehledně znázorňuje zařazení českých vzdělávacích programů a dosaženého vzdělání (s využitím kategorií Klasifikace kmenových oborů vzdělání – KKOV) podle klasifikace ISCED 97 i ISCED 2011:

 Dosažené vzdělání a stávající vzdělávací programy v ČR
 – převodník mezi klasifikacemi KKOV, ISCED 97 a ISCED 2011

Kategorie

KKOV

 

 

Dosažené vzdělání

ISCED 97

ISCED 2011-P

(vzdělávací programy)

ISCED 2011-A

(dosažené vzdělání)

 

Preprimární vzdělávání

0

020

020

 

Primární vzdělávání

1

100

100

B

Základy vzdělání

ukončení vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální – 10 ročníků

2B

244

244

C

Základní vzdělání

úspěšné ukončení vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře; úspěšné ukončení kursu pro získání základního vzdělání

Střední vzdělání

praktická škola jednoletá a dvouletá pro absolventy základní školy speciální

2A

2C

244

253

244

253

J

Střední vzdělání

bez výučního listu – délka studia 2 roky

3C

353

353

E

Střední vzdělání s výučním listem

především pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním – délka studia 2 roky

3C

353

353

E

Střední vzdělání s výučním listem

především pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním – délka studia 3 roky

3C

353

353

H

Střední vzdělání s výučním listem

délka studia 3 roky

3C

353

353

H

Zkrácené studium s výučním listem

(druhá kvalifikace po absolvování středního vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou)

4C

353

353

K

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

všeobecné (gymnaziální) vzdělání – délka studia 4 roky

3A

344

344

L

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

odborné vzdělání s odborným výcvikem – délka studia 4 roky

3A

354

354

L5 Nástavbové studium poskytující vzdělání s maturitní zkouškou

po získání středního vzdělání s výučním listem – délka studia 2 roky

4A

354

354

M

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

odborné – délka studia 4 roky

3A

354

354

Střední vzdělávání s maturitní zkouškou

lyceum

3A

344

344

 

Zkrácené studium s maturitní zkouškou

(druhá kvalifikace po absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou)

4A

354

354

 

Jazyková škola (pomaturitní studium)

4A

454

454

N

Vyšší odborné vzdělání

zkratka udělovaného titulu DiS. – délka studia 3–3,5 roku

5B

655

650

P

Vyšší odborné vzdělání na konzervatoři*

zkratka udělovaného titulu DiS.

5B

554*

550

R

Vysokoškolské – bakalářský studijní program

zkratky udělovaných titulů Bc., BcA. – délka studia 3–4 roky

5A

645

640

T

Vysokoškolské – magisterský studijní program

dlouhé pěti až šestileté programy nenavazující na bakalářské programy, zkratky udělovaných titulů MUDr., MDDr., MVDr.

5A

746

740

T

Vysokoškolské – magisterský studijní program

navazující na bakalářský program, zkratky udělovaných titulů Mgr., MgA., Ing. Mgr., Ing. Arch., – délka studia 2–3, roky po vykonání rigorózní zkoušky Pharm.Dr., JUDr., PhDr., RNDr., ThLic., ThDr.

5A

747

740

V

vysokoškolské – doktorský studijní program

zkratky udělovaných titulů Ph.D., Th.D. – délka studia 3–4 roky

6

844

840

*Vzdělávání na konzervatořích probíhá jednak v osmiletých programech, kam vstupují žáci po 5. ročníku ZŠ, kde první čtyři ročníky patří do ISCED-P 244, ročníky 5–6 patří do ISCED-P 354 a ročníky 7–8 do ISCED-P 554, a jednak v šestiletých programech, kam vstupují žáci po 9. ročníku ZŠ, kde ročníky 1–4 patří do ISCED- 354 a ročníky 5–6 do ISCED-P 554.

Tabulka s převodníkem KKOV a ISCED 97 a 2011 ke stažení zde.

Tento článek vyšel v Newsletteru EQF v červnu 2015.

www.eqf.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Milada Stalker

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.