Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Gramatika - jazykový prostředek k ústní i písemné komunikaci na 1. stupni ZŠ
Odborný článek

Gramatika - jazykový prostředek k ústní i písemné komunikaci na 1. stupni ZŠ

14. 3. 2005 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Alena Podepřelová

Anotace

Gramatika je prostředkem vedoucím k řečovým dovednostem, z něhož se nesmí stát hrozba. Na I. stupni ZV se musí zprostředkovat nenásilně, zejména v těsné souvislosti s poslechem, mluvením i psaním. Text je doplněn praktickými ukázkami.

Ich lerne, du lernst, er lernt, ... Pokud z hodiny německého jazyka na I. stupni ZŠ zaznívají pravidelně tato monotónní slova, která jsou příležitostně obměněna neméně podnětným monologem žáka (1. pád: der Hund, 4. pád - den Hund ...), je zřejmé, že ve třídě vyučuje učitel, který zaměňuje nezaměnitelné pojmy. Gramatiku totiž považuje na základě svého vnitřního přesvědčení za základní cíl výuky. Jeho omyl je zřejmý. Gramatika patří do kategorie jazykových prostředků (Sprachmittel), což samo o sobě říká, že musí zákonitě sloužit nějakým dalším cílům. Těmito cíli jsou samozřejmě řečové dovednosti (Sprechfertigkeiten).

A tak zatímco učitel ve vyšších ročnících II. stupně ZŠ už může (a posléze i musí vést) žáky k třídění a systematizaci gramatických pravidel a vytváření paradigmat, protože by v té době mělo být dostatečně zažito jejich zapojení do řečových dovedností, učitel jazyka na I. stupni musí gramatiku žákům zprostředkovat velmi nenásilně, často formou lexikalizace a zejména v těsné souvislosti s poslechem, mluvením i psaním. Žáci od prvních vyučovacích hodin používají gramaticky správné tvary, aniž by byli seznámeni s pravidly, kterými se řídí. V důsledně promyšlených hodinách si pak osvojují např. slovesa v jednotlivých osobách (nácvik je postupný - nejdříve 1. os. č.j., následuje 2. os. č. j., 1. os. č. mn. atd.), užívání členu určitého a neurčitého, 1. a 4. pád podstatných jmen, frekventovaná podstatná jména v množném čísle a další. Toto osvojování má však daleko k tradiční výuce gramatiky. Žáci se s novými tvary nejdříve setkají v konkrétním jazykovém materiálu, opakují je a aktivně používají a teprve následně vyvodí s učitelem velmi jednoduché pravidlo (např. mluvíme-li o sobě - slovesa mají koncovku -e).

Pracujeme-li se cvičeními, jejichž úkolem je procvičení gramatického jevu, promýšlíme dopředu, jakým způsobem bude doplněný či obměněný text dále využit. Jestliže cvičení poslouží jako podnět k zahrání scénky, ke krátkému vyprávění nebo k napsání obdobného písemného projevu, stane se gramatika opravdu prostředkem k rozvoji mluvení či psaní. Žáci potom nebudou automaticky odříkávat suché gramatické tvary, aniž by uměli vytvořit rozumnou větu, odpovědět na otázku apod. Mluvení se pro ně stane samozřejmostí a gramatika přestane být hrozbou, ale účinným, i když ne všemocným, prostředníkem k tomu, aby vyjádřili to, co vyjádřit chtějí a potřebují.

Při hodnocení žáků pak učitel nepovyšuje znalost gramatiky na ukazatel úrovně zvládnutí učiva, ale sleduje úroveň řečových dovedností, do nichž se znalost na I. stupni ZŠ elementárních gramatických pravidel promítá. Proto na místě nejsou ani pravidelně zařazované gramatické testy, které vytrhnou jednotlivé jevy ze souvislostí a žáci nejsou vždy schopni je tímto způsobem abstrahovat. A tak zatímco žáci v zajímavě organizované vyučovací hodině tvoří gramaticky správné otázky a odpovědi, vypravují, hrají scénky, v testu najednou selžou. Je to zcela přirozené. Pokud totiž učitel "učí gramatiku" správně, tedy pokud se orientuje skutečně na gramatiku komunikativní, musí její znalost ověřovat a hodnotit formou odpovídající formám nácviku. Krátké gramatické testy mohou být žákům předkládány pouze jako hra či soutěž, ale nemohou se stát základním podkladem pro hodnocení žáků a jejich klasifikaci. Potom se také na vysvědčení začátečníků nebudou moci objevovat známky 3 - 4, které dokáží dostatečně demotivovat na celé dlouhé období výuky cizího jazyka. A každý učitel - jazykář přece ví, že první roky jsou označovány jako období motivační.

Ukázky využití gramatických cvičení na rozvoj řečových dovedností

1. Podstatná jména se členem určitým, neurčitým, bez členu

Familie Braun

In unserem Haus wohnt Familie Braun. Herr Braun ist ____ Professor an der Uni und Frau Braun ist ___ Lehrerin. Die Brauns haben ______ Sohn und _____ Tochter. ____ Sohn ist noch klein, er geht in den Kindergarten. ____ Tochter ist 10 und geht in die Klasse 4 A wie ich. Sie haben ______ Mercedes. _____ Mercedes ist silbern und fährt sehr schnell. Wir haben nur ______ Volkswagen Golf. _____ Volkswagen ist nicht groß, aber modern und praktisch. Die Brauns haben auch ______ kleinen Hund. Er ist sehr lustig. Ich möchte auch ______ Hund haben, aber unsere Mutter sagt, _____ Hund braucht viel Zeit und Liebe.

  • K probrání cvičení použijeme obrázky ilustrující text - žáci čtou jednotlivé věty, ale přitom vybírají z nabídky obrázků na společném stole/na magnetické tabuli - vytvářejí paralelně text z obrázků.
  • Učitel sleduje správné používání členů - opravuje případné chyby, žáci mají možnost s pomocí obrázků věty opakovat.
  • Žáci představují rodinu Braunových - nemají již k dispozici učebnice, ale pouze obrázky (skupinka žáků utvoří rodinu Braunových, ostatní je představují).
  • Rollenspiel: Skupinka žáků tvoří rodinu Braunových a představují se - doplňují křestní jména, děti mohou doplnit svůj věk.
  • Učitel si všímá projevů žáků, nejaktivnější žáky na závěr hodnotí a klasifikuje.
  • (Tím motivuje žáky k aktivitám i v dalších hodinách - žáci se nebojí, nejsou zkoušeni, ale za mluvení jsou hodnoceni.)
  • Domácí úkol: Děti si nakreslí svoji rodinu/přinesou fotografii a velmi jednoduše ji představí.

2. Číslovky základní

Ich habe keine Zeit. Ich muss viel für die Schule lernen.

Für Mathe habe ich die Aufgabe auf Seite (89)______________________________. Für Tschechisch muss ich Übung (17)_________________ auf Seite (132)__________________ schreiben. Das Gedicht ist auf Seite (67) ________________________. (10) __________ neue englische Vokabeln sind auf Seite (273)_______________________.

  • Psaní číslovek slovy není příliš časté - využijeme cvičení v první fázi jako cvičení poslechové (porozumění číselným údajům je naopak velmi důležité v každodenním životě):
    • polovina třídy má zavřené knihy, druhá polovina pomalu čte věty
    • první polovina si zapisuje číslicemi dané údaje (možné zopakovat a vyměnit úkoly)
    • kontrola podle knihy
    • všichni čtou věty a následně zapisují číslovky slovy
  • Rollenspiel:
    • 1 žák hraje učitele - diktuje žákům úkoly na příští den (žáci dostanou chvilku čas na přípravu;v roli učitele se vystřídá několik žáků)
    • ostatní žáci si úkoly zapisují
  • Cvičení využijeme k nácviku telefonického rozhovoru (předvede učitel - vystupuje ve 2 rolích - může použít obrázky dvou dětí, střídá v ruce "sluchátko" telefonu): žáci se domlouvají o tom, jaké úkoly mají na další dny.

3. Sloveso sein

Minigespräche
A Hallo, ich _____ Andreas und wer _____ du?
B Hallo, ich _____ Cornelia.

A _____ du das, Paul?
B Nein, das ______ wir, Elke und Martina.

A Ja, ihr ____ fertig, aber die Aufgabe ____ nicht richtig.

A Wo ____ unser Hund?
B Er ____ in der Hundehütte.

  • Minirozhovory mají procvičit tvary slovesa sein - nejvhodnější je forma dramatizace. Necháme žáky, aby sami vymysleli, jak který dialog zahrát (pohyb, rekvizity):
    1. dialog - telefonický rozhovor (sluchátko, mobil)
    2. dialog - někdo klepe na dveře, do třídy vcházejí 2 děvčata
    3. dialog - 1 žák hraje učitele a "kontroluje" žákům sešity
    4. dialog - hledání psa (bouda - prostor vzadu pod lavicí)
  • Žáci vymýšlejí podobné dialogy - pokud jsou méně samostatní, učitel jim nabízí náměty.

4. Slovesa - 1. 2. a 3. osoba čísla jednotného

Ich, mein Freund und du

Kommen - spielen - lernen - zuhören - heißen
Ich _________ Lukas, mein Freund _________ Georg und wie _________ du?
Ich _________ Gitarre, mein Freund Georg ________ Klavier und was ________ du?
Ich _________ Deutsch, mein Freund Georg _________ Englisch und was __________ du?
Ich ________ um 6 Uhr, meine Freund Georg _________ um 6, 30 Uhr und wann _________ du?
Ich _________, mein Freund Georg ________ und ________ du auch ___?

  • Cvičení je třeba zahrát - hrají trojice žáků, vždy 2 jsou aktivní. První žák hovoří o sobě, ukazuje na svého kamaráda, mluví o něm a potom se ptá třetího. Ten musí odpovědět.
  • Na pruhy papíru je možno připravit další podněty pro mluvení, např.:
    • Hund - Katze - Hamster (Ich habe einen Hund, meine Freundin Jana hat eine Katze und …?)
    • Tschechisch - Mathe - Deutsch; im Mai geb. - im August geb. - im Dezember geb.
    • Sport - Musik - Lesen … Trojice žáků si vybere jeden pruh a představuje se třídě (trojice může vystřídat několik pruhů, žáci ve skupině se střídají, aby mluvili všichni stejně dlouho)
  • Žáci si mohou vybrat trojici výrazů a zapsat do sešitu.

5. Rozkazovací způsob

Was hören wir in der Schule?
Paul, __________ ins Heft! (schreiben)
Heidi, __________ an die Tafel! (kommen)
Michael, _________ laut! (lesen)
Julia, ___________! (aufstehen)
Stefan, __________nicht ____! (vorsagen)
Eva, __________ ______! (sich setzen)
Monika, _________ _______! (aufpassen)

  • Porozumění pokynům učitele patří k důležitým dovednostem, které nacvičujeme s žáky od počátku výuky. Nácvik tvarů by vždy měl být spojen s konkrétními činnostmi.
  • Rollenspiel: 1 žák vystupuje v roli učitele a dává pokyny spolužákům - ti mají za úkol pokyny plnit (porozumění je tedy prověřováno opět konkrétní činností).
  • Věty rozkazovací lze kombinovat s větami oznamovacími, kdy druhý žák nahlas přitakává: Paul, schreib ins Heft! - Gut, ich schreibe (ins Heft).
  • Cvičení lze obměnit a využít na nácvik 2. os. mn. Čísla. Učitel dává pokyny celé třídě (třída může přitakávat): Kinder, schreibt ins Heft! - Ja, wir schreiben. (všichni "píší")

6. Věta - nepřímý pořádek slov

Meine Woche

Schreibe Barbaras Wochenprogram.
Beispiel: Am Montag geht sie zur Schule und dann zum Training.
Ich gehe zur Musikschule. Ich habe zwei Stunden Nachmittagsunterricht. Ich muss der Oma im Garten helfen. Ich gehe zum Zahnarzt. Ich freue mich auf das Wochenende. Ich mache mit meinen Eltern einen Ausflug. Ich arbeite wieder für die Schule.
Mo ____________________________
Di ____________________________
Mi ____________________________
… ____________________________

  • Žáci sestavují Barbařin týdenní program - mohou vytvořit několik variant.
  • Do týdenního kalendáře (možné použít kalendář z loňského roku) mohou žáci zaznamenávat v heslech Barbařiny aktivity - podle hesel potom tvoří úplné věty (např.: Mo - Zahnarzt, Di - Musikschule, ...).
  • Žáci si vytvoří svůj týdenní program - opět dvě fáze: nejdříve heslovité záznamy, poté úplné věty (jde o procvičení slovosledu).
  • Žáci mohou hrát krátké dialogy / telefonické rozhovory:
    1. Hallo, Eva. Am Mittwoch gehe ich ins Kino. Gehst du mit?
    2. Warte mal, bitte. (podívá se do kalendáře/diáře) Tut mir Leid, ich habe keine Zeit. Ich muss zur Sprachschule gehen.

Uvedené ukázky jen velice jednoduše naznačují, jak by mohla a měla vypadat práce s cvičeními, která jsou zaměřena na procvičování gramatického učiva.

Doplňování jevů, které je asi nejfrekventovanější formou práce, je tady pouze východiskem pro další aktivity, které vedou žáky k nenásilnému jednoduchému mluvení - dialogickému i monologickému, k psaní i k poslechu s porozuměním. Často střídané formy práce žáky neunaví, neoslabí jejich pozornost a aktivitu a kladně je motivují. Gramatiku v těchto případech vidí jako jednu část jazykového vyučování, které souvisí s celou řadou dalších dovedností. Nevytvoří si k ní proto negativní vztah, jak tomu často bývá, ani se pro ně nestane hrozbou, která bude brzdit jakékoliv další aktivity. A o to učiteli jazyka musí jít především.

Jenom žák vyrovnaný, klidný, ochotně a aktivně spolupracující, radující se z každého dílčího úspěchu, za který je chválen a hodnocen, je schopen osvojit si cizí jazyk na úrovni, která bude odpovídat náročným požadavkům života ve světě, který odbourává jazykové bariéry.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Alena Podepřelová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kooperace a kompetice
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Komunikace
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída