Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Učíme se pracovat v Arc Exploreru
Odborný článek

Učíme se pracovat v Arc Exploreru

15. 1. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Markéta Kubešová

Anotace

Žáci si vyzkoušejí pracovat v prostředí geografických informačních systémů, vytvoří slepou mapu, jednoduchý kartogram a lokalizovaný diagram.

Program ArcExplorer 9. 3. je prohlížečkou geografických dat od firmy ESRI. ArcExplorer umožňuje vykonávat základní funkce GIS. Podporuje většinu formátů firmy ESRI a rastrové formáty (TIFF, GIF, PNG, JPG a BMP). Je vhodný mj. pro 1. ročníky čtyřletého cyklu gymnázií a 1. - 3. ročníky šestiletého cyklu gymnázia.

ArcExplorer 9. 3. je volně dostupný software na internetu. Program nevyžaduje připojení k internetu, ale při připojení umožňuje využívat data z mapových serverů. ArcExplorer je hojně využíván v oblasti vzdělávání, hlavní výhodou je podpora mnoha operačních systémů WINDOWS NT, 2000, XP, MACINTOSH, UNIX, LINUX.

„Program ArcExplorer nám umožňuje vykreslení dat, dotazování a tisk map, využití funkce lupa, identifikace, posun, vyhledávání a též umožňuje přistupovat k datům umístěným na internetu. S programem ArcExplorer  je dále možné vytvářet tematické mapy dle vybraného atributu a předávat geografická data uživatelům bez GIS" (ARCDATA, 2007).

Instalace programu ArcExplorer

Instalace programu ArcExplorer je velmi snadná a zvládnou ji i sami žáci. Proces instalace lze zvládnout ve třech jednoduchých krocích.

  1. Stáhneme program ArcExplorer 9. 3. Program uložíme na disk C do složky Program Files (C:Program files).
  2. Program se stáhne v komprimované složce. Na složku klikneme pravým tlačítkem a zvolíme variantu extrahovat zde.
  3. Klikneme na ikonku AEJavaSetup.exe a dokončíme instalaci.
Tvorba obrysové mapy Jižní Ameriky, kartogramu a lokalizovaného diagramu
Motivační úvod

Žáci budou motivováni úvodním slovem, které je postaví do role zkušených kartografů, kteří byli požádáni školami, aby vytvořili obrysovou mapu Jižní Ameriky. Učitel/ka žákům přislíbí, že pokud jim práce v programu ArcExplorer půjde (což je pravděpodobné), vyzkouší si i složitější úkony - tvorba kartogramu (hustota zalidnění, porodnost, úmrtnost ve státech Jižní Ameriky) a lokalizovaného diagramu (velikost jihoamerických metropolí dle počtu obyvatel). Zde je vhodné motivovat studenty graficky - obrázky kartogramů.

Postup práce

1. Otevřeme program ArcExplorer 9.3. a pomocí funkce Přidat vrstvu

 

načteme vrstvy:

 

  • mesta_jam (bodová vrstva vybraných měst)
  • reky_jam (liniová vrstva vybraných řek)
  • sopky_jam (bodová vrstva sopek)
  • staty_jam (polygonová vrstva států - místo vrstva polygonová je lepší užívat pojem vrstva ploch)
  • vod_plochy (polygonová vrstva vodních ploch

2. Všechny vrstvy zaškrtneme, aby byly viditelné.

3. Vrstvy musí být uspořádány dle následujícího kritéria - nejvýše vrstvy bodové (města, sopky), pak vrstvy liniové (řeky) a jako poslední vrstvy polygonové (vodní plochy, státy - viz obr. č. 1)

1. Uspořádání vrstev

 

Na tomto místě je vhodné zeptat se žáků, zda-li se jim mapa líbí. Zpravidla odpovídají NE. Proč? Nelíbí se jim barvy, ve kterých ArcExplorer vrstvy zobrazil. (Barvy nesouhlasí s kartografickými pravidly, například řeky jsou v tom případě zobrazeny růžově a navíc díky barvě vrstvy států nejsou téměř viditelné.)

4. Změna barev

Barvy měníme postupně vrstvu po vrstvě. Začneme s polygonovou vrstvou států. Pravým tlačítkem klikneme na vrstvu staty_jam a zvolíme položku Vlastnosti vrstvy. Zvolíme STYL - mřížkovaná výplň, BARVA - oranžová (volba barvy je na studentech) a OBRYS - Šířka - 2.

Změny vlastností vrstev
2. Změny vlastností vrstev

 

U vrstvy vodních ploch (vod_plochy) a řek (reky_jam) změníme barvu obdobným způsobem. Pravým tlačítkem klikneme na vrstvu - Vlastnosti vrstvy - Barva - modrá. Bodová vrstva sopek má dle kartografických pravidel nejen nevhodnou barvu, ale i mapová značka - kruh nevyhovuje. Dostaneme se tedy do nabídky Vlastnosti vrstvy a u položky STYL změníme kruh na trojúhelník, dále pak změníme BARVU na červenou. Za tímto úkonem je možné nechat žáky, aby se zamysleli nad tím, proč sopky kopírují západní hranici jihoamerického kontinentu. U vrstvy měst (mesta_jam) je na žácích, jakou barvu si zvolí.

5. V následujících krocích si žáci vyzkoušejí funkci IDENTIFIKACE

 

. V prostředí ArcExplorer jsou jednotlivé prvky (řeky, města, státy, sopky...) identifikovány pouze tehdy, pokud je jejich vrstva aktivní.

 

Učitel/ka  dává úkoly, které žáci řeší s pomocí funkce IDENTIFIKACE, např.: Zjistěte, jaké je hlavní město Bolívie. S jakými státy sousedí Surinam? Najděte tři sopky ležící na území Ekvádoru apod.

Žáci si po splnění všech předchozích kroků vytvořili „vlastní" obrysovou mapu kontinentu Jižní Ameriky. Mapu si mohou vytisknout a zakreslovat si do ní pojmy, které jsou po nich požadovány k orientaci.

Žáky je dobré seznámit i s funkcí Popisky, která zobrazí názvy všech prvků aktivní vrstvy. Pravým tlačítkem klikneme na vrstvu, zvolíme Vlastnosti vrstvy - záložku Popisky a v ní zadáme Jméno. Je možné volit si i polohu názvu (viz obr. č. 2).

Této funkce mohou žáci využít při zakreslování požadovaných pojmů do obrysové mapy.

Tvorba kartogramu - Hustota zalidnění ve státech Jižní Ameriky

Zaškrtnuté si necháme pouze vrstvy měst (mesta_jam) a států (staty_jam). Klikneme pravým tlačítkem myši na vrstvu staty_jam a zvolíme Vlastnosti vrstvy a zadáme následující údaje: Stupňované symboly, Pole - hus_07 (údaje o hustotě zalidnění za rok 2007), Třídy - 5, BARVA - Začátek (žlutá), Konec (červená).

Obdobně žáci mohou vytvořit kartogram porodnosti (nat_07) a úmrtnosti (umr_07).

3. Zobrazení názvů jednotlivých prvků vrstvy - Funkce Popisky

Pomocí funkce IDENTIFIKACE mohou žáci zjišťovat hustotu zalidnění (porodnost, úmrtnost) v jednotlivých státech Jižní Ameriky a porovnávat ji například s hodnotami v České republice.

4. Kartogram - Hustota zalidnění

Tvorba lokalizovaného diagramu - Velikost jihoamerických metropolí v závislosti na počtu jejich obyvatelZaškrtnuté si necháme pouze vrstvy měst (mesta_jam) a států (staty_jam). Klikneme pravým tlačítkem myši na vrstvu mesta_jam a zvolíme Vlastnosti vrstvy a zadáme následující údaje: stupňované symboly, Pole - POPULAT, BARVA - zadáme dvě libovolné, ale stejné barvy, Velikost - Začátek (9), Konec (21).

Lokalizovaný diagram
5. Lokalizovaný diagram

 

 

Hlavní města států Jižní Ameriky se nám zvětší podle počtu obyvatel v dané metropoli. Jeden ze států ale nemá v bodové vrstvě měst jen svou metropoli. Jedná se o Brazílii, kde hlavní město Brasília je jen nepatrnou tečkou ve srovnání se Sao Paulem a Rio de Janeirem. Položme tedy žákům otázku, proč tomu tak je? Proč má Brasília tak málo obyvatel ve srovnání s ostatními městy? Žáci zpravidla sami přijdou na to, že se jedná zejména o administrativní centrum země. Někteří dokonce vědí, že je to hlavní město, jež bylo vytvořeno uměle, má tvar letadla a že nejdůležitější orgány země sídlí v „pilotní kabině" (viz obr. č. 6).

satelitní snímek -  Brasília
6. satelitní snímek - Brasília

Použité zdroje:

Software:

  • ArcExplorer 9. 3
  • GoogleEarth

 

Data:

Data o Jižní Americe (shapefile)

 

Internetové zdroje:

Literatura a použité zdroje

[1] – program Arc Explorer 9. 2. Dostupný na WWW: www.arcdata.cz/software/esri/ostatni-software/arcexplorer..
[2] – Program Google Earth verze 4. 2. .

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Markéta Kubešová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Problematika vztahů organismů a prostředí

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

počítačová učebna