Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnázium > Jak (a co) učit s dotykovým zařízením v ...

Ikona teoreticky

Jak (a co) učit s dotykovým zařízením v ICT

Ikona odbornost
Autor: Michal Černý
Anotace: Výuka informačních a komunikačních technologií s dotykovým zařízením jde přímo in medias res. Nabízí nepřeberné množství témat a přístupů, kterým se lze věnovat. V tomto materiálu se pokusíme o určitou panoramatizaci problematiky a v jednotlivých kapitolách se zkusíme stručně dotknout jednotlivých dílčích aspektů implementace ICT. Nepůjde nám tedy o popis jednotlivých témat do hloubky, ale spíše se pokusíme nabídnout určité inspiratorium.
Obor příspěvku:Informatika a informační a komunikační technologie
Klíčová slova: fotografie, ICT, programování, multimédia, m-learning, počítačové sítě, tablety

Technické a technologické aspekty

Dotyková zařízení nabízejí možnosti v oblasti popisu nejrůznějších informatických témat, jako je diskuse nad strukturou a fungováním operačních systémů. Na příkladu Androidu nebo iOS, které jsou založené na Unixu, lze snadno ukázat základní rozdíly mezi Windows a touto koncepcí operačních systémů. Nabízí se pohled na repozitářový způsob instalace aplikací, řešení přístupových práv nebo téma bezpečnosti či otázka, proč není možné instalovat jednu aplikaci na více operačních systémů (bez provedení portace).

Velice zajímavé téma souvisí také s počítačovými sítěmi. Jak je možné, že můžeme telefonovat nebo plynule přenášet data při pohybu se zařízením? Jak se řeší připojení více zařízení k jednomu přístupovému bodu? Jak funguje tvorba hotspotu? Proč nemůže být jedno zařízení připojeno ke dvěma Wi-Fi současně? To jsou jen některé otázky, které jsou s prací s dotykovými zařízeními spojené a které jsou zajímavé především pro technicky orientované žáky. Pokud na ně jsou schopni najít s učitelem (nebo s dokumentací či webem) odpovědi, mohou v oblasti rozvoje technického myšlení a porozumění fungování sítí velice pomoci. Technický svět se tak pro ně stane oblastí, kterou lze relativně přesně poznávat a popisovat, nikoli abstraktním neproniknutelným tajemstvím.

Třetí téma, které se váže na sítě a přirozeně se nabízí, je problematika propojení zařízení s vizualizační technikou, tedy vyzkoušení (včetně teoretického popisu), jak funguje Chromecast či AppleTV, co to je mobile high-definition link (MHL), jaké jsou výhody a naopak limity každého jednotlivého propojení. Nabízí se také práce se senzory různých typů – od GPS po elektronický kompas, které je možné popsat z hlediska funkčnosti a u nichž lze především experimentovat s jejich možnostmi a přemýšlet nad možným využitím.

Programování a informatické myšlení

Zajímavou oblastí využití dotykových zařízení je výuka programování a témata, která souvisí s rozvojem informatického myšlení. Pomocí řady intuitivních nástrojů, jako je Intel SDK, lze velice snadno vyvíjet jednoduché aplikace jen se základní znalostí HTML značek. Dle mého soudu jde o oblast zajímavou v tom, že – na rozdíl od programování v C či Pascalu – je hned vidět hmatatelný výsledek a produkt. Jednoduché aplikace, jako je třeba interaktivní kniha, zvládne i začátečník poměrně snadno a rozvíjet dovednosti zde jde pěkně iterativně.

Tablet lze samozřejmě použít také přímo na programování či skriptování v běžných jazycích. Jen namátkou lze zmínit Pascal GUI či CppDroid pro Android. V takovém případě je dobré použít externí klávesnici, psát kód přímo z obrazovky je velice nepohodlné a nepraktické. Naopak velmi pěkné jsou různé výukové materiály, manuály a příručky, které jsou pro doteková zařízení k dispozici a mohou snadno posloužit pro výuku a také v okamžicích, kdy má člověk chvíli času a čeká třeba na tramvaj, nebo jako náhrada za klasické učebnice.

Existují i aplikace, které umožňují vývoj aplikací přímo v tabletu metodou „táhni a pusť“. U umělečtěji laděných tříd lze také pracovat s nástroji na tvorbu designu aplikací a prototypování, jako je POP ‒ Prototyping on Paper, Launch ‒ Simple Prototyping či Marvel ‒ Design and Build Apps. Prototypování je velice zajímavou oblastí a pro tablety navíc velice specifickou. Rozhodně tak doporučujeme věnovat jí patřičnou pozornost.

Kancelářské aplikace

Jedním z témat, které se na školách tradičně probírají (a dle RVP tam také patří) jsou kancelářské aplikace všeho druhu. Pro osobní potřebu je pro Android a iOS zdarma k dispozici kancelářský balík – Word, Excel a PowerPoint od Microsoftu, což řeší řadu praktických problémů s editací i prohlížením obsahu. Aplikace jsou navázané na Office 365 a nabídnou především širokou paletu funkcí. Jestliže člověk potřebuje mít kancelářský balík stále při ruce, lze jej rozhodně doporučit. Pokud by Microsoft Office z nějakého důvodu nevyhovoval, je možné sáhnout po KingSoftOffice.

Oba výše uvedené kancelářské balíky jsou koncipovány především jako náhrada za desktopovou verzi, ale zcela nerespektují specifika dotykových zařízení a jejich možnosti, které jsou typicky dány tím, že jsou neustále připojeny do počítačových sítí. Například Google Dokumenty (Disk, Dokumenty, Tabulky, Prezentace) jsou koncipovány zcela jinak a akcentují téma sdílení a reálné online spolupráce. Množství funkcí zde ustupuje požadavkům, které mají uživatelé na dotykových zařízeních nejčastěji – rychlá editace, zapsání poznámek, tvorba komentářů, jednoduché formátování textu atp.

Do této oblasti ještě spadají nástroje na práci s poznámkami – žáci by bezpochyby měli znát a umět využívat OneNote či Evernote, případně Google Keep a analogické nástroje. Většinou na tabletu nepotřebujeme psát dlouhé texty, ale spíše si jen něco poznamenat, sdílet nebo číst. Tyto nástroje jsou z důvodu uživatelského komfortu mnohem příjemnější než velké kancelářské balíky. V rámci iOS lze doporučit ještě Smart Note.

Do tematického celku může patřit také problematika sdílení a online dostupnosti dokumentů prostřednictvím cloudových úložišť jako Dropbox, Google Disk (pro školy aktuálně velice výhodný), OneDrive, Xbox atp. Téma pak těsně navazuje na problematiku zálohování, bezpečnosti a především vede k ukázce paradigmatické změny, kterou od klasické kancelářské práce v případě tabletů vyžadujeme.

V rámci této oblasti lze také diskutovat problematiku připojení periferií, např. bezdrátové klávesnice pomocí Bluetooth, případně externího monitoru, čímž se vracíme k výše uvedenému tématu Chromecastu či MHL.

Editace obrázků a videa

Zajímavé téma, které je také ukotveno v RVP a má v dotykových zařízeních zcela jiný rozměr, je práce s fotografiemi (nebo obecně grafikou) a videem. Zatímco v případě klasického stolního počítače se soustředíme typicky na postprodukci s větším časovým odstupem, u dotykových zařízení se většinou snažíme o rychlou a jednoduchou úpravu a následné sdílení obsahu, ať již na sociálních sítích nebo třeba na webu. Místo na kvalitu a detail se zde klade důraz na rychlost a především globální úpravy dokumentu, neboť např. hledání jemné linie je prstem na obrazovce velice problematické.

V této části se zaměříme na tři oblasti aplikací – kreslení obrázků (a do obrázků), editaci fotografií a práci s videem.

Za zmínku stojí nástroje na kreslení. Ty ocení především výtvarně nadaní uživatelé, kteří si rádi malují. Pro Android je k dispozici například Painter Mobile či Sketch Guru či výborný SketchBook. Sílu těchto nástrojů pozná uživatel především při práci s dotykovým perem. Řada lidí ale ráda kreslí i prstem a při troše cviku a talentu lze dosáhnout dobrých výsledků. Samostatně lze zmínit Skitch, který umožňuje velice snadno kreslit do obrázkových souborů či map. Dobře se tak hodí pro rychlé označení důležitých míst nebo chyb v naskenovaném dokumentu.

Pro editaci fotografií lze doporučit Autodesk Pixlr, který je k dispozici zdarma jak pro Android, tak pro iOS. Nabízí možnost rychlé úpravy fotografií – od vyvážení barev a tonality přes ořez až po aplikaci filtrů a rámečků. Jde o velmi pohodlný nástroj, který provede jednodušší úpravy na vysoké úrovni. Případnou alternativou může být Photoshop Express či pro Android jednoduchý Foto Editor ‒ Photo Editor. Jak pro iOS, tak i pro Android jsou k dispozici také alternativní softwary pro fotoaparát, které nabídnou řadu pokročilých funkcí jako manuální nastavení snímku, automatické filtry nebo HDR.

Pokud jde o nástroje pro práci s videem, je nabídka také relativně bohatá. Zřejmě nejlepším nástrojem pro Android je KineMaster Pro, který je ale relativně drahý (40 dolarů na rok), výsledky jsou však skutečně velice pěkné. Levnější a jednodušší jsou Video Maker Pro Free nebo VidTrim, které jsou (alespoň v základní verzi) zdarma. Pro iOS lze doporučit ještě iMove (za 3 libry) a především robustní Pinnacle Studio (stojí 9 liber).

Správa obsahu

Poslední oblastí, které bychom se chtěli dotknout, je správa obsahu, tedy téma, které je navázané na digitální informační kurátorství a práci se zdroji obecně, tedy téma čteček RSS, sociální doporučování obsahu atp. Stručně se zmíníme také o nástrojích, které by měly být učitelům co možná nejbližší. Téma správy obsahu si ukážeme na čtyřech typologických aplikacích.

Flipboard je velice pěkný nástroj pro práci se zdroji různého druhu – pokud procházíme web, můžeme si jednotlivé stránky místo do běžných záložek ukládat sem. Aplikace umožňuje tvořit různé magazíny, do kterých tímto způsobem připojujeme obsah. Jednotlivé stránky je možné samozřejmě komentovat a takto dynamicky rostoucí magazíny sdílet, případně sledovat práci jiných autorů. Vše je uzpůsobené digitálnímu čtení a online magazíny jsou v tomto provedení velice pěkně čitelné i esteticky provedené.

Spotify slouží pro streamování hudby. Pomocí této služby je možné ve svém zařízení konzumovat díla moderních autorů i klasiků. Existuje v placené i bezplatné verzi a jistě jej ocení každý, kdo se o hudbu zajímá a rád ji poslouchá. Samozřejmostí jsou pokročilé funkce, jako je doporučování zajímavých skladeb na základě osobních preferencí a zkušeností, tematické playlisty atp.

Feedly je ukázkou RSS čtečky. Jestliže je vám tato forma práce s obsahem blízká, po některém z nástrojů pro práci s RSS rozhodně na tabletu sáhnout lze. Nabízí poměrně obsáhlé možnosti nastavení, takže záleží jen na uživateli, v jaké formě mu bude doručovaný obsah nejpříjemnější, zda v podobě prostého textu nebo v podání plném obrázků. Nechybí možnost jednoduchého sdílení zajímavého obsahu dalším uživatelům.

Scoop.it nabízí poměrně široké možnosti v oblasti digitálního kurátorství. Můžete snadno vytvářet sbírky materiálů (včetně komentářů a stanovení pořadí), které mají společné téma nebo cílovou skupinu, zvát si k nim spolupracovníky a takto vytvořené kolekce sdílet nebo nabízet žákům. Tabletová verze je pro mobilní zařízení řešená velice příjemně a poslouží jako jeden z nástrojů pro rozvoj schopnosti pracovat s informacemi.

Závěr

V materiálu jsme se pokusili ukázat základní oblasti, ve kterých lze dotyková zařízení ve výuce zajímavým a smysluplným způsobem využít. Témat i dílčích nástrojů by samozřejmě mohlo být více, ale zkušený uživatel si jistě najde vlastní cestu, přístup a oblíbené nástroje, které ve výuce využije. My jsme zvolili cestu jdoucí od technických témat k těm multimediálním a informačně obsahovým, avšak v žádném případě nejde o jediný možný postup.

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 13. 07. 2015
Zobrazeno: 6554krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.6667

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČERNÝ, Michal. Jak (a co) učit s dotykovým zařízením v ICT. Metodický portál: Články [online]. 13. 07. 2015, [cit. 2019-10-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/20027/JAK-A-CO-UCIT-S-DOTYKOVYM-ZARIZENIM-V-ICT.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 13. 07. 2015 09:31
Článek je zajímavý a jistě užitečný, ale ti z nás, kteří nevyužívají mobilních prostředků, budou mít možná problém se s jeho zněním ztotožnit pro nedostatek zkušeností. Leč je aktuální, neboť mladá generace tyto prostředky preferuje a to již v útlém věku. A my, dinosauři s notebookem, jsme na tuto skutečnost autorem článku včas upozorňováni. Velkým přínosem článku je též i výběr softwaru pro mobilní aplikace. Osobně se domnívám, že ještě v následujících letech budou mít digitální pracovní stanice stávající podobu, avšak nechci být špatným prorokem. Cítím vnitřně, že si trh s mobilními prostředky (nebo sami jejich uživatelé) brzy vynutí jejich výraznější postavení. Vždyť jen stačí připojit klávesnici a případně větší monitor.
1.Autor: RNDr. Pavel PEŠAT, Ph.D.Vloženo: 15. 07. 2015 12:29

Rád bych několika postřehy navázal na Recenzenta1.

S dotykovými zařízeními všeho druhu se sžívám už třetí rok a vnímám to pragmaticky – dotyková zařízení jsou fajn pro to, abych si přečetl, co je kde nového, odpověděl na mail, zkouknul Facebook, LinkedIT, zjistil, kdy jede bus, měl s sebou navigaci, knížky, oblíbenou muziku a videa atd. Mobilní LG G3 nosím s sebou, na tabletu s iOSem (iPad) a Androidem (Samsung) řeším podobné úlohy v křesle doma nebo v práci. Na trhu je už dost podobných zařízení, takže proč ne..., to je asi dostupné pro většinu uživatelů.

Pokud potřebuju udělat nějakou solidnější práci, sednu ke stolnímu počítači s alespoň dvěma monitory nebo v nejhorším případě k notebooku - zvyk je železná košile. Asi by se technicky dalo psát články a zprávy na mobilu s připojenou bluetoothovou klávesnicí, nebo počítat na něm statistiku, ale po hodině práce je to na slepeckou hůl. Dost podobně to vidím s grafikou a multimédii. Pokusy s kancelářskými aplikacemi na dotykových tabletech s WIN8.1 mne málem vedly k dočasnému šílenství, tak jsem se vrátil zpět k desktopu.

Moje osobní vize je spíše v tom, že dotyková zařízení jsou šikovný mobilní doplněk a uvítal bych spíše recepty např. na dobrou vzájemnou synchronizaci než úvahy o tom, jak přesvědčit 7" tablet s Androidem nebo iOSem, aby se na něm dal v souladu s jazykovou normou napsat souvislý strukturovaný dokument např. typu Laboratorní zpráva včetně tabulek, grafů, obrázků atd.

Také mne výrazně štve propaganda našich mobilních operátorů o pokrytí LTE sítěmi – sice mám 1,5 GB datový tarif, ale skutečná rychlost datového přenosu se v místech, kde se pohybuju (mimo Prahu a Brno) je s bídou srovnatelná s 56kB modemem. Bez datového připojení jsou ta mobilní dotyková zařízení prakticky zbytečná, snad jen pro nějaké off-line hry a přehrávání muziky.

2.Autor: E KocourekVloženo: 17. 07. 2015 15:18

Článek nabízí mnoho podnětných údajů, ale některé jenom nadhodí a nedotáhne, ačkoli čtenáře by mohly zajímat podrobnosti.

Třeba jak je to s "vyvíjením jednoduchých aplikací jen se základní znalostí HTML značek" (viz 1.odstavec v kapitole Programování), a "proč není možné instalovat jednu (takovouto - pozn.E.K.) aplikaci na více operačních systémů (bez provedení portace)" (viz 1.odstavec v kapitole Technické a technologické aspekty).

Nebo kolik toho pan autor (nebo kdokoli jiný - třeba nějaký autorův známý?) naprogramoval v prostředí CppDroid (viz 2.odstavec v kapitole Programování)?

Každpádně je článek vynikajícím a vysoce reprezentativním vzorkem článků o ICT na portálu RVP.CZ.

Nyní odbočuji k příspěvku, který vložil RNDr. Pavel PEŠAT, Ph.D. dne 15. 07. 2015. Pokud to správně chápu, Dr.Pešat uvádí, že tablety se k některým činnostem hodí a k jiným nikoli (tento názor sdílím), že tablety jsou dostupné pro většinu uživatelů (zajisté!) a že spolehání na přenos dat "v terénu" je ošidné (to nevím, nepoužívám).

Nerad používám v článku (a na celém RVP.CZ) prosazovaný termín "dotyková zařízení", mimo jiné proto, že slavnou "dotykovost" nepovažuji za přednost. Předpokládám, že kdo psal na tabletu (nebo na zařízení srovnatelném s tabletem) pomocí stylusu, ví, o čem mluvím. Předností je přenositelnost, malé rozměry a nízká cena. V současnosti je cena dotykového tabletu s Androidem minimální (snad i pod tisíc Kč?),  zatímco ceny PDA s "rozumným" OS vystřelily do astronomických výšin. Dotykovost a Android jsou (věru krvavou!) daní za nízkou pořizovací cenu zařízení.

Ceny netbooků (i rozměrově srovnatelných s tablety) se pohybují kolem šesti tisíc Kč, ale uživatelský komfort je nesrovnatelný. Kdykoli můžete připojit externí napájení, kdykoli můžete připojit nejen externí klávesnici a myš, ale i externí (další!) obrazovku nebo projektor. Mobilita je táž, operační systém je opravdový operační systém.

Dr.Pešat zmiňuje "recepty na dobrou vzájemnou synchronizaci". S "hotovými" synchronizačními prostředky mám ty nejhorší zkušenosti. Například nutí uživatele ukládat si data určená k synchronizaci na poněkud nesmyslná místa na "počítači" (na PDA, na tabletu). Navrhuji napsat si na synchronizaci svůj vlastní program. Pro Android umí psát programy málokdo, ale zpravidla se synchronizuje s nějakými Windowsy, takže program může běžet v prostředí Win. A jednoduchý windowsovský program musí umět napsat každý student - tím spíš každý učitel! Jakmile máte naprogramováno, z prostředí Win můžete spustit i program, který je uložený na "disku" na Androidu, takže svůj synchronizační program si můžete nosit s sebou. Na program nejsou kladeny žádné zvláštní nároky - realizovat pár strategií (ale klidně i jenom jednu), zvládnout pár situací (a pokud jde o "mimořádné" situace, ani je nemusí sám řešit - stačí, když na ně upozorní), a implementovat pokyny z nějakého konfiguračního nebo INI-souboru (zejména které adresáře, případně které soubory, se mají synchronizovat). Nejběžnější strategie je preferovat soubory s nejpozdějším časem změny. Ať už použijete "hotový" nebo vlastnoručně vytvořený synchronizační program s touto strategií, věnujte mimořádnou pozornost systémovému času na zařízeních, která synchronizujete! Ten čas musí být na všech zařízeních shodný (což může být u "učitelského" desktopu, ke kterému nemáte administrátorská práva, problém!)! Některé "hotové" prostředky mají děsivý zvyk, že v případě odchylky "vnutí" čas desktopu vašemu mobilnímu zařízení - katastrofické následky takovéto "služby" si každý dokáže domyslet. Pokud si synchronizační prostředek naprogramujete sami, jsem si jistý, že tohle dělat nebude.

Co se týče činnosti tabletu mimo dosah "domovské" WiFi, ty moje v takovém případě zůstávají off-line, což mi vyhovuje. Čtení knížek zmiňuje i článek i Dr.Pešat, a já podotýkám, že e-knih v rozumném formátu (samozřejmě HTML) se vám na tablet vejde v podstatě neomezené (!!) množství. Sám jich tam mám stovky. Další možná činnost je psaní osobních poznámek a přednášek. Zde je třeba pořídit kvalitní virtuální klávesnici a kvalitní editor. Já sám Office ani jiný "kancelářský balík" nepoužívám, a doporučuji obojí (klávesnici a editor) si vyrobit vlastnoručně. 

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.