Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnázium

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnázium > Diskuze nad aktuálními problémy životního...

Diskuze nad aktuálními problémy životního prostředí

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Tomáš Matějček
Ukázka z publikace NÁMĚTY PRO GEOGRAFICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ je určena zejména učitelům z praxe, studentům učitelských oborů a také dalším zájemcům o aplikaci geografické a environmentální problematiky ve vzdělávání. Publikace si klade za cíl rozšířit základ běžných učebnic o vybraná aktuální témata se vztahem k životnímu prostředí a jeho ochraně.

Jednou z vhodných vyučovacích metod, zvláště v případě problematiky životního prostředí, jsou řízené diskuze, které napomáhají nejen k vytříbení hodnotového žebříčku a postojů jednotlivých studentů, ale prohlubují také jejich komunikační dovednosti. 

Diskuze by samozřejmě měly být vždy vedeny na určité blíže specifikované téma (několik příkladů pro inspiraci viz dále). Osvědčily se také diskuze nad literaturou, která se zabývá filozofickými, etickými, ale i ryze praktickými aspekty environmentálních otázek. K tomuto účelu lze doporučit řadu titulů, jejichž přesnou citaci lze nalézt v závěrečném přehledu literatury. Jedná se např. o tyto tituly: Cílek (2005), Diamond (2004), Fromm (1992), Gore (2000, 2007), Hawken, Lovins, Lovinsová (2003), Keller (1993), Kohák (2000), Leopold (1999), Librová (1994, 2003), Lorenz (1990), Lovelock (1994), Máchal, Vlašín, Smolíková (2000), Meadows a kol. (1995), Morganová (2000), Nováček, Huba (1996), Nováček (1999), Seed (1993), Ulrich, Lovins, Lovinsová (1996), Watson (1996) aj., případně i další tituly od většiny těchto autorů. Zajímavá je také konfrontace s některými kontroverzními díly – např. Lomborg (2006) aj. Jako podklad pro diskuzi mohou sloužit také předem připravené úryvky textu (viz např. pracovní list č. 9). Problematikou využívání textů v hodinách zeměpisu (čtení s porozuměním) se podrobně zabývá Řezníčková (2004a, 2004b, 2004c, 2005, 2007). 

Při realizaci diskuzí na blíže specifikované téma je vhodné vyhlásit témata předem a vyžadovat po studentech, aby si k danému tématu vyhledali vhodný článek (z novin, internetu apod.), připravili si krátký výstup, ve kterém shrnou hlavní informace a doplní je svým vlastním hodnocením a vyjádřením názoru na daný problém. Ostatní studenti mohou na takové vystoupení přímo reagovat, případně navázat svým příspěvkem. Snahou vyučujícího by mělo být, aby studenti při diskuzi komunikovali především mezi sebou navzájem, sám vyučující by měl do diskuze zasahovat jen do určité míry a měl by plnit spíše funkci jakéhosi moderátora.

Příklady obecnějších témat pro řízené diskuze:

  • supermarkety
  • odpady
  • ekologické zemědělství
  • geneticky modifikované organismy
  • doprava a životní prostředí
  • sport a životní prostředí
  • cestovní ruch a životní prostředí
  • chov domácích mazlíčků
  • civilizační choroby
  • lov velryb
  • kácení tropických lesů
  • energetika a životní prostředí
  • volné téma

K některým velmi úzce specifikovaným problémům (např. výstavba konkrétního úseku dálnice, výstavba konkrétní přehradní nádrže, zavedení konkrétního legislativního opatření apod.) je možné diskuzi koncipovat také jako vzájemné argumentování dvou stran s odlišným názorem (zjednodušeně „příznivců“ a „odpůrců“). Diskuze by v tomto případě měla mít přesně danou strukturu. Osvědčené je střídavé podávání argumentů obou stran, přičemž každá strana před vyřčením nového argumentu či dotazu reaguje na předchozí argument či dotaz protější strany. Zajímavým prvkem je možnost „přeběhnout“ k protější skupině, tuto možnost by však měl mít každý účastník diskuze pouze jednou (blíže viz např. Alvermann, 1991).

Specifickou formu představují diskuzní simulační hry. Mnoho příkladů takových her najedeme např. v publikacích Činčera, Caha, Kulich (1996), Činčera, Klápště, Maier (2005), Hrkal (2007), Janda (2002), Korvasová, Máchal (1991), Máchal (2000), Pike, Selby (1994), Zounková (2007) a řady dalších. Studenti se při těchto hrách vžívají do role konkrétních postav a hájí jejich zájmy. Příkladem diskuzní hry je také hra „Jednání obecního úřadu Olšina“ (viz pracovní list č. 7).

Další možností jsou drobné diskuzní aktivity. Jejich výhodou je menší časová náročnost a možnost řady variací. Drobné diskuzní aktivity tak mohou být zařazovány do různých fází výuky, např. v podobě motivačního vstupu k novému tématu. Podkladem pro kratší diskuzi může být výběr předem daných tvrzení, přístupů k určitému problému, posuzování role jedince na Zemi (Řezníčková, 1999) apod. Známým příkladem je „Moje zelená hranice“. Smyslem této aktivity je posouzení míry dobrovolného sebeomezení jedince v jeho konzumních požadavcích – viz např. Máchal (2000). Obdobou je stanovení „zelené hranice“ se vztahem k určitému konkrétnímu problému. Jako příklad uvádíme používání osobního automobilu (viz první část pracovního listu č. 8). Další variací je aktivita „Čím nejvíc pomůžu přírodě“ (viz druhá část pracovního listu č. 8).


Materiál vznikl jako výstup Projektu Přírodovědná gramotnost, který byl realizován v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha a spolufinancován ze státního rozpočtu ČR, rozpočtu hlavního města Prahy a Evropského sociálního fondu.

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek