Odborný článek

Deskriptor úrovně B2

15. 1. 2007
Základní vzdělávání
Autor
Gabriela Baladová

Anotace

Článek nabízí podrobný popis znalostí a dovedností, kterých by měl dosáhnout člověk, který v jazykovém vzdělávání dosáhne úrovně B2.

Společný evropský referenční rámec pro jazyky stanovuje úrovně receptivních, produktivních, interaktivních a mediačních řečových dovedností. Ze zmíněného referenčního rámce vybíráme hlavní kategorie užívání jazyka pro deskriptor B2. Výběr provedla Mgr. Gabriela Baladová.


Sebehodnocení
  • Porozumění/poslech
    Rozumím delším promluvám a přednáškám a dokážu sledovat i složitou výměnu názorů, pokud téma dostatečně znám. Rozumím většině televizních zpráv a programů týkajících se aktuálních témat. Rozumím většině filmů ve spisovném jazyce.

  • Porozumění/čtení
    Rozumím článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy, v nichž autoři zaujímají konkrétní postoje či stanoviska. Rozumím textům současné prózy.

  • Mluvení/ústní interakce
    Dokážu se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že mohu vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími. Dokážu se aktivně zapojit do diskuse o známých tématech, vysvětlovat a obhajovat své názory.

  • Mluvení/samostatný písemný projev
    Dokážu se srozumitelně a podrobně vyjadřovat k široké škále témat, která se vztahují k oblasti mého zájmu. Umím vysvětlit své stanovisko k aktuálním otázkám a uvést výhody a nevýhody různých řešení.

  • Psaní/písemný projev
    Umím napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat souvisejících s mými zájmy. Umím napsat pojednání nebo zprávy, předávat informace, obhajovat nebo vyvracet určitý názor. V dopise dovedu zdůraznit, čím jsou pro mne události a zážitky osobně důležité.

Kvalitativní aspekty užívání mluveného jazyka
  • Rozsah
    Má dostatečný rozsah jazyka, aby byl schopen/byla schopna vytvořit jasný popis, sdělil(a) své názory týkající se většiny obecných témat, což činí bez většího zřejmého hledání slov a pomocí některých druhů podřadných souvětí.

  • Správnost
    Ovládá gramatiku v relativně vysoké míře. Nedopouští se chyb, které by mohly způsobit nedorozumění, je schopen/schopna si většinu svých chyb opravit.

  • Plynulost
    Dokáže v relativně plynulém tempu produkovat úseky jazykové promluvy, ačkoliv může váhat v případech, kdy hledá strukturní a výrazové prostředky. Promluva je poznamenána jen několika znatelnými pauzami.

  • Interakce
    Dokáže iniciovat promluvu, vzít si slovo, kdy je to vhodné, a ukončit konverzaci, kdy potřebuje, ačkoliv to nemusí vždy provést elegantním způsobem. Napomáhá vývoji diskuse, která probíhá ve známé oblasti tím, že dává najevo, že rozumí, vyzývá ostatní k diskusi atd.

  • Koherence
    Dokáže užívat omezené množství kohezních prostředků tak, že umí ze svých výpovědí vytvořit věcnou a koherentní promluvu, ačkoliv v dlouhém textu občas nedokáže postihnout myšlenkovou návaznost.

Ústní projev - všeobecná stupnice
Dokáže podat jasný a systematicky rozvinutý popis a prezentaci, přičemž zvýrazňuje hlavní myšlenky a uvádí potřebné podrobnosti. Dokáže vytvořit jasné a podrobné popisy a srozumitelně a podrobně se vyjadřovat o široké škále témat, která se vztahují k oblasti jeho/jejího zájmu, přičemž rozvádí své myšlenky a podporuje je dodatečnými argumenty a odpovídajícími příklady.

  • Souvislý monolog
    • Popis zážitku
      Dokáže vytvořit jasné a podrobné popisy na široký okruh témat, která se vztahují k oblasti jeho/jejího zájmu.

    • Argumentace (např. v debatě)
      • Dokáže systematicky rozvinout argumentaci a přitom do určité míry dokládá své názory podpůrnými argumenty a vhodnými příklady.
      • Dokáže vystavět jasnou argumentaci, dostatečně rozvést a podpořit svůj názor doplňujícími argumenty a případnými příklady.
      • Dokáže sestavit řetěz promyšlených argumentů.
      • Dokáže vysvětlit svůj pohled na aktuální téma a uvést výhody a nevýhody různých přístupů.

  • Veřejná hlášení
    Dokáže pronést hlášení týkající se většiny obecných témat natolik zřetelně, plynule a spontánně, že se posluchač nemusí jakkoliv namáhat.

  • Oslovování různého publika
    • Dokáže srozumitelně přednést systematicky vystavěnou přednášku, zvýrazňovat důležité myšlenky a případné doplňující podrobnosti.
    • Dokáže se spontánně vzdálit od předem připraveného textu a navázat na zajímavé otázky z řad posluchačů, přičemž obvykle vykazuje pozoruhodnou plynulost a lehkost vyjadřování.
    • Dokáže srozumitelně přednést předem připravenou přednášku, vyjádřit souhlas či nesouhlas s určitým názorem a uvádět výhody a nevýhody různých možností.
    • Dokáže zodpovědět řadu následných otázek, a to natolik plynule a spontánně, že odpovědi nečiní žádné obtíže řečníku ani posluchačům.

Písemný projev - všeobecná stupnice
Dokáže napsat srozumitelné podrobné texty týkající se různých témat z oblasti jeho/jejích zájmů, přičemž dokáže shrnout, skloubit a zhodnotit informace a argumenty z velkého počtu zdrojů.

  • Samostatný písemný projev
    • Dokáže napsat srozumitelné a podrobné popisy skutečných nebo smyšlených událostí a zážitků, přičemž vyjadřuje vztahy mezi myšlenkami v logicky uspořádaném souvislém textu a dodržuje ustálené konvence daného žánru.
    • Dokáže napsat srozumitelné a podrobné popisy týkající se různých témat v oblasti jeho/jejího zájmu.
    • Dokáže napsat recenzi filmu, knihy nebo hry.

  • Zprávy a pojednání
    • Dokáže napsat pojednání nebo zprávy, které systematicky rozvíjejí argumentaci, patřičně zdůrazňují důležité myšlenky a dodávají potřebné detaily.
    • Dokáže zhodnotit různé nápady týkající se problému nebo jeho řešení.
    • Dokáže napsat pojednání nebo zprávu, které rozvíjejí argumentaci, uvádějí důvody pro a proti určitému názorovému stanovisku a vysvětlují výhody a nevýhody různých možností.
    • Dokáže shrnout a skloubit informace a argumenty z velkého počtu různých zdrojů.

Plánování
Dokáže si dopředu naplánovat, co je třeba říci a jak to říci, přičemž zvažuje účinek na posluchače.

Kompenzování
Dokáže užít opisů a parafrází, aby zakryl(a) mezery ve své slovní zásobě a gramatice.

Monitorování a přeformulování
Dokáže opravit přeřeknutí a chyby, pokud si je uvědomí nebo pokud by vedly k nedorozumění. Dokáže registrovat své "typické chyby" a vědomě je ve své řeči monitorovat.

Poslech s porozuměním - všeobecná stupnice
Rozumí spisovné řeči, živé nebo vysílané, jak na známá, tak méně známá témata, se kterými se běžně setkává v osobním, společenském, akademickém nebo profesním životě. Jeho/její schopnost porozumět ovlivňuje pouze značný hluk v okolí, nesprávná stavba vyslechnutého projevu a/nebo užití idiomatických výrazů.

Dokáže porozumět hlavním myšlenkám propozičně i jazykově složité řeči týkající se jak konkrétních, tak abstraktních témat ve spisovném jazyce, včetně odborných diskusí ve svém oboru. Dokáže rozumět delší promluvě a složité argumentaci, pokud jde o téma, které dostatečně zná, a pokud je postup přednášky výrazně signalizován explicitními prostředky.

  • Porozumění interakcí mezi rodilými mluvčími
    • Dokáže sledovat živý rozhovor mezi rodilými mluvčími.
    • S určitým úsilím dokáže pochytit většinu toho, co se kolem něj/ní říká, ale může mu/jí připadat obtížné účastnit se aktivně diskuse s několika rodilými mluvčími, kteří žádným způsobem svoje vyjadřování nepřizpůsobují.

  • Poslech v živém publiku
    Dokáže sledovat s porozuměním podstatné body formálních a méně formálních přednášek, zpráv a jiných forem akademických a profesních prezentací, které jsou propozičně a jazykově složité.

  • Poslech hlášení a pokynů
    Rozumí hlášením a vzkazům týkajícím se konkrétních i abstraktních témat, pokud jsou pronášena normální rychlostí ve spisovném jazyce.

  • Poslech médií a nahrávek
    • Rozumí nahrávkám ve variantě spisovného jazyka, se kterou se může setkat ve společenském, profesním nebo akademickém životě, a kromě informačního obsahu také rozpozná názory a postoje mluvčího.
    • Rozumí většině rozhlasových dokumentárních pořadů a většině ostatního nahraného nebo vysílaného materiálu ve spisovném jazyce a rozpozná náladu a tón mluvčího.

Čtení s porozuměním - všeobecná stupnice
Dokáže číst do značné míry samostatně, přičemž používá techniku a rychlost čtení odpovídající různým textům a účelům. Dobře se orientuje při výběru příručních materiálů. Má rozsáhlou funkční "čtecí" slovní zásobu, ale může mít problémy s málo častými idiomatickými spojeními.

  • Čtení korespondence
    Dokáže číst korespondenci, která se vztahuje k oblasti jeho/jejího zájmu, a pohotově chápe základní smysl textu.

  • Orientační čtení
    Dokáže rychle přehlédnout dlouhý, složitý text a najít důležité podrobnosti, rychle určit obsah a důležitost novinových zpráv, článků a hlášení týkajících se širokého okruhu profesních témat a umí se rozhodnout, zda má smysl je podrobněji prostudovat.

  • Čtení pro informaci a pochopení argumentace
    • Dokáže si najít informace, myšlenky a názory ve vysoce odborných zdrojích v rámci svého oboru.
    • Dokáže porozumět odborným článkům mimo svůj obor za předpokladu, že občas může nahlédnout do slovníku, aby se utvrdil(a), že jeho/její pochopení termínů je správné.
    • Dokáže porozumět článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy, v nichž autoři zaujímají konkrétní postoje či stanoviska.

  • Čtení pokynů
    Dokáže porozumět dlouhým, složitým návodům ve svém oboru, včetně podrobností tykajících se podmínek a varování, a to za předpokladu, že si může znovu přečíst obtížné pasáže.

  • Sledování televize a filmu
    Dokáže porozumět většině televizních zpráv a pořadů o současném dění, dokumentárním pořadům, rozhovorům "naživo", diskusním pořadům (a "talkshow"), hrám a většině filmů ve spisovném jazyce.

Rozpoznávání klíčových signálů a vyvozování významu (mluvený i psaný jazyk)
Dokáže využít různých strategií, včetně vytváření sledu hlavních myšlenek, ověřování správnosti porozumění za pomoci kontextových prostředku, aby porozuměl(a).

Ústní interakce - všeobecná stupnice
Dokáže jazyk užívat plynule, přesně a účinně a vyjadřovat se v rámci širokého okruhu všeobecných, akademických, profesních nebo zábavních témat a jasně označovat vztahy mezi myšlenkami. Dokáže komunikovat spontánně a gramaticky správně, aniž by zjevně musel(a) omezovat rozsah toho, co chce říct, a volí rovinu formálnosti odpovídající daným okolnostem. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími a udržovat s nimi vztahy, aniž by to některého z účastníků komunikace stálo nepřiměřené úsilí. Dokáže naznačit, jakou důležitost přikládá událostem a zážitkům, jasně vysvětlit a obhájit názory za pomoci vhodných argumentů.

  • Porozumění rodilému mluvčímu jako partneru v komunikaci
    Dokáže dopodrobna porozumět všemu, co se mu/jí říká ve spisovném mluveném jazyce, a to i v hlučném prostředí.

  • Rozhovor, konverzace
    • Dokáže se jako aktivní účastník zapojit do delších rozhovorů týkajících se většiny všeobecných témat, a to i v hlučném prostředí.
    • Dokáže udržet kontakt s rodilými mluvčími, aniž by je nechtěně pobavil(a) nebo podráždil(a), nebo aniž by od nich vyžadoval(a), aby se chovali jinak, než by se chovali ve styku s jiným rodilým mluvčím.
    • Dokáže vyjádřit různou míru emocí a zdůraznit, v čem jsou pro něj/ni události a zážitky z osobního hlediska důležité.

  • Neformální diskuse (s přáteli)
    • Dokáže sledovat živou diskusi mezi rodilými mluvčími. Umí přesně vyjádřit své myšlenky a názory, přesvědčivě pronášet složitou argumentaci a podobně na ni také reagovat.
    • Dokáže se aktivně zapojit do neformální diskuse ve známých kontextech, zhodnotit ji, jasně vyložit svůj názor, zhodnotit alternativní návrh, formulovat hypotézy a na hypotézy reagovat.
    • Dokáže při vynaložení určitého úsilí zachytit většinu toho, co se kolem něj v diskusi říká, může mu/jí ale připadat příliš obtížné účastnit se efektivně diskuse s několika rodilými mluvčími, kteří svou mluvu nijak nepřizpůsobují.
    • Dokáže v diskusi vysvětlit a obhájit své názory za pomoci vhodných vysvětlení, důvodů a poznámek.

  • Formální diskuse a schůze
    • Dokáže se zapojit do živé diskuse a rozpoznat přesně důvody pro a proti určitým názorům.
    • Dokáže přesně vyjádřit své myšlenky a názory, přesvědčivě předkládat rozvinutou argumentaci a na podobnou argumentaci reagovat.
    • Dokáže se aktivně zapojit do rutinních i méně běžných formálních diskusí.
    • Dokáže porozumět diskusi týkající se záležitostí spojených s jeho/jejím oborem a dopodrobna pochopit, které myšlenky mluvčí zdůrazňuje.
    • Dokáže přispět svými názory, vysvětlit a obhájit je, zhodnotit alternativní návrhy, formulovat hypotézy a na hypotézy reagovat.

  • Spolupráce zaměřená na dosažení cíle
    • Spolehlivě rozumí pokynům do všech podrobností.
    • Dokáže přispět k rychlému průběhu práce tím, že přizve ostatní, aby se zapojili, řekli, co si myslí atd.
    • Dokáže jasně vysvětlit danou věc nebo nastínit problém, uvažovat o možných příčinách nebo následcích a zvažovat výhody a nevýhody různých přístupů.

  • Vyjednávání za účelem získání zboží a služeb
    • Dokáže se jazykově vyrovnat se situací, kdy musí projednat řešení sporu, např. jde-li o pokutu, finanční zodpovědnost za škodu v bytě a vinu za nehodu.
    • Dokáže v hlavních bodech uvést důvody k odškodnění, přičemž využívá přesvědčivých jazykových prostředků, aby se domohl(a) zadostiučinění, a jasně vysvětlí meze ústupků, které je připraven(a) učinit.
    • Dokáže objasnit problém, který nastal, a vysvětlit, že dodavatel/zákazník musí učinit ústupek.

  • Výměna informací
    • Dokáže chápat a vyměňovat si složité informace a rady v širokém okruhu záležitostí spojených s jeho/její rolí v daném povolání.
    • Dokáže spolehlivě předat podrobné informace.
    • Dokáže jasně a podrobně popsat, jak provést určitý výkon.
    • Dokáže shrnout a skloubit informace a argumenty z řady zdrojů a podat o nich zprávu.

  • Pohovor (interview) v roli tazatele/dotazovaného
    Dokáže vést účinný a plynulý pohovor, spontánně se vzdálit od připravených otázek, sledovat a dále zkoumat zajímavé odpovědi. U pohovoru dokáže vyvíjet iniciativu, rozšiřovat a rozvádět myšlenky s minimální pomocí nebo povzbuzováním ze strany tazatele.

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    • Dokáže užít patřičných jazykových prostředků ke vhodnému zásahu do diskuse.
    • Dokáže promluvu zahájit, udržovat v chodu a zakončit za pomoci efektivního střídání s partnerem v komunikaci.
    • Dokáže promluvu zahájit, vhodně se do ní zapojit a ukončit rozhovor, když potřebuje, i když ne vždy obratně.
    • Dokáže užívat běžné ustálené fráze (např. "That's a difficult question to answer" - "Na tuto otázku je těžké odpovědět."), aby získal(a) čas a neztratil(a) slovo, zatímco formuluje, co chce říct.

  • Spolupráce
    Dovede komentovat a dále rozvíjet sdělení a závěry ostatních mluvčích, a tak napomáhat vývoji diskuse. Dokáže napomáhat vývoji diskuse ve známé oblasti, potvrdit, že porozuměl(a), přizvat ostatní k účasti atd.

  • Žádost o objasnění
    Dokáže klást doplňující otázky, aby se ujistil(a), zda porozuměl(a) tomu, co mluvčí chtěl říct, a aby získal(a) objasnění víceznačných formulací.

Písemná interakce - všeobecná stupnice
Dokáže v písemné formě účinně podávat informace i vyjádřit své názory a dokáže na podobná sdělení reagovat.

  • Korespondence
    V dopisech dokáže vyjádřit míru pocitu, zdůraznit důležitost událostí a zážitků z osobního hlediska a ve své odpovědi reagovat na zprávy a názory pisatele dopisu.

  • Poznámky, vzkazy a formuláře
    • Dokáže zaznamenat vzkazy týkající se dotazů a vysvětlení problémů.
    • Dokáže napsat krátká sdělení obsahující jednoduché informace bezprostředně důležité pro přátele, pracovníky ve službách, učitele a ostatní lidi, kteří jsou součástí jeho/jejího každodenního života, a srozumitelně přitom vyjádří, co považuje za důležité.

  • Zapisování poznámek (z přednášek, seminářů atd.)
    Dokáže porozumět jasně uspořádané přednášce na známé téma a poznamenat si body, které mu/ jí připadají důležité, i když má sklon soustředit se na slova jako taková, proto mu/jí unikají některé informace.

  • Zpracování textu
    • Dokáže shrnout nejrůznější typy faktografických i imaginativních textů, okomentovat a prodiskutovat odlišné názory a hlavní témata.
    • Dokáže shrnout pasáže ze zpráv, rozhovorů nebo dokumentárních pořadů obsahujících výměnu názorů, odůvodnění a diskuse.
    • Dokáže postihnout zápletku a shrnout sled událostí ve filmu nebo hře.

Rozsah všeobecných znalostí jazyka
Umí se jasně vyjadřovat, aniž by bylo znát, že by musel(a) jazykově redukovat to, co chce vyjádřit. Jeho/její vyjadřovací prostředky dostačují k podání jasného popisu, vyjádření vlastních názorů, rozvinutí argumentace bez většího zřejmého hledání slov. K tomuto účelu používá některé druhy podřadných souvětí.

Rozsah slovní zásoby
Má dobrý rozsah slovní zásoby, která se vztahuje k oboru jeho/jejího zájmu a nejobecnějším tématům. Umí pozměňovat formulace, aby se vyhnul(a) častým opakováním, ale nedostatky ve slovní zásobě mohou způsobit zaváhání či používání opisných prostředků.

Ovládání slovní zásoby
Přesnost jeho/její slovní zásoby je všeobecně vysoká, ačkoli v malé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru slov, které však nezpůsobují problémy v komunikaci.

Gramatická správnost
Ovládá dobře gramatiku, pouze občas se dopouští malých nebo nesystematických chyb a menších nedostatků ve větné stavbě; ty však nejsou časté a mohou být zpětně opraveny. Ovládá gramatiku v relativně vysoké míře. Nedopouští se chyb, které by mohly způsobit nedorozumění.

Ovládání zvukové stránky jazyka
Osvojil(a) si jasnou, přirozenou výslovnost a intonaci.

Ovládání ortografie (pravopisu)
Dokáže vytvořit jasně srozumitelný souvislý písemný text, který odpovídá pravidlům týkajícím se úpravy textu a výstavby odstavců. Pravopis a interpunkce jsou poměrně přesné, ale mohou nést stopy vlivu mateřského jazyka.

Adekvátnost z hlediska sociolingvistiky (souvislosti jazyka a společnosti)
Dokáže se vyjadřovat sebevědomě, srozumitelně a zdvořile v rámci formálních a neformálních funkčních stylů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká. S určitým znatelným úsilím se dokáže účastnit diskuse ve skupině a přispívat k ní, i když se jedná o rychlou a hovorovou řeč. Dokáže komunikovat s rodilými mluvčími, aniž by je podvědomě a nechtěně bavil(a), iritoval(a), nebo aniž by je přinutil(a), aby se k němu/ní chovali jinak, než by se chovali k rodilému mluvčímu. Dokáže se vyjadřovat vhodně s ohledem na danou situaci a vyhnout se závažným chybám ve formulacích.

Diskursní kompetence
  • Přizpůsobivost
    • Dokáže to, co říká, i užité vyjadřovací prostředky uzpůsobit situaci a příjemci sdělení a dokáže si zvolit vhodnou úroveň formálnosti, která odpovídá daným okolnostem.
    • Dokáže se adaptovat na změny v průběhu konverzace, v jejím stylu a důraznosti tak, jak je to u konverzace běžné.
    • Dokáže přeformulovat svou výpověď (tvrzení).

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    • Dokáže užít patřičných jazykových prostředků k vhodnému zásahu do diskuse.
    • Dokáže promluvu zahájit, udržovat v chodu a zakončit pomocí efektivního střídání s partnerem v komunikaci.
    • Dokáže promluvu zahájit, vhodně se do ní zapojit a ukončit rozhovor, když potřebuje, i když ne vždy obratně.
    • Dokáže užít běžné ustálené fráze (např. "That's a difficult question to answer."
      - "Na tuto otázku je těžké odpovědět."), aby získal(a) čas a neztratil(a) slovo, zatímco formuluje, co chce říct.

  • Rozvinutí tematických složek
    Dokáže rozvinout srozumitelný popis a vypravování, přitom umí rozvinout hlavní kompoziční složky a doložit je relevantními podrobnostmi a příklady.

  • Koherence
    • Dokáže efektivně používat rozmanité spojovací výrazy tak, aby výstižně postihl(a) vztahy mezi myšlenkami.
    • Dokáže užívat omezené množství kohezních prostředků tak, že umí ze svých výpovědí vytvořit věcnou a koherentní promluvu, ačkoli v dlouhém textu nedokáže občas postihnout myšlenkovou návaznost.
Funkční užívání jazyka
  • Plynulost promluvy
    • Dokáže spontánně komunikovat, občas se vyjadřuje pozoruhodně plynule a snadno i v delších a složitých úsecích promluvy.
    • Dokáže v relativně plynulém tempu produkovat úseky jazykové promluvy, ačkoliv může váhat v případech, kdy hledá strukturní a výrazové prostředky, promluva je pak poznamenána jen několika znatelnými dlouhými pauzami.
    • Dokáže docela plynule a spontánně komunikovat s rodilými mluvčími do té míry, že komunikace není obtížná pro žádnou ze zúčastněných stran.

  • Přesnost propozice
    Spolehlivě dokáže předat detailní informace.

Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-144-0404-4

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Gabriela Baladová

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Článek pro obor:

Cizí jazyk 2. stupeň