Vlaštovička - šablonu vlaštovky paní učitelka obkreslila a děti vybarvovaly tuší černý fráček, hotový výrobek se kolmo nalepil na kolíček a připnul na drát
Ptáček 1 - šablonu jednoduchého ptáčka jsme nabarvili libovolnou barvou, křidélko jsme posypali zrníčky (sezam, směs ptačího zobu, slunečnice, kukuřice), nalepovali jsme lepidlem Herkules
Ptáček 2 - obkreslili jsme tu samou šablonu jako na Ptáčka 1, ale vybarveného ptáčka jsme nalepili na kolíček tak, aby špička přesahovala přes okraj papíru a tvořila zobáček (tyto ptáčky jsme navěsili na suchou větev ve třídě)
Krmítko - základ tvořila hnědá čtvrtka A3 (nebo krabicový karton), na kterou jsme přilepili trubičky od domácích papírových utěrek, na střechu jsme opět použili hnědé čtvrtky (karton)
Vrabeček - menší šablonka na ptáčka, vystřihnout z vlnitého papíru (možno získat oddělením vrchního papíru z krabice nebo koupit), křidélka přidělat rozvíracími připínáčky - křidélka se mohou hýbat
Hudebně pohybová hra „Na vrabečka" - děti stojí v kruhu a drží se za ruce. Uprostřed stojí jedno z dětí, ruce má na svých ramenech a pohyby napodobuje křidélka vrabečka.
K pohybu použijeme píseň Huboval vrabčák na zimu.
Cvičení na balančních míčích
Típ, típ, típ, vrabec vrabce štíp, (ruce na ramena, v rytmu se pohupovat na míči)
Vytrhli si po peříčku, honili se u keříčku, (běh okolo míče/obruče - rukou přidržovat míč, dosednutí)
Típ, típ, típ, vrabec vrabce štíp (viz první část)
(Malým zpěváčkům - zpěvník pro MŠ, Státní pedagogické nakladatelství 1986, uspořádala Olga Janovská, s. 241.)
Děti se posadily na židličky a dívaly se na obrázky ptáčků. Paní učitelka všechny zaklela do vlaštoviček. Vlaštovičky se mohly proletět po třídě (učitelka hru slovně vede - moucha zob, zob; tady je brouček zob zob; ještě vidím sluníčko; letím se ohřát atp.), ale když hlavní vlaštovka (učitelka) zavelela, seřadily se na drátu. Učitelka se ptá: „Už?" Otázku může opakovat, a když kolegyně nebo ona sama odpoví, že ještě ne, hra se může několikrát zopakovat. Pokud už v aktivitě nechceme pokračovat, po otázce „už?" následuje odpověď ve smyslu: „Už je čas, děti pouští draky, sluníčko málo hřeje... poletíme za moře." Vlaštovky se vydají na cestu, mohou si odpočinout, a doletí k moři, kde si užívají sluníčka.
Druhá část může následovat bezprostředně nebo později, dokonce i jiný den. Děti se tentokrát promění ve vrabečky. Skáčou snožmo po třídě, vyhledávají poslední zrníčka. Když už dlouho nemohou nic najít -zde je vhodné nechat na zemi opravdová zrníčka, aby byla simulace reálnější, svolá vrabec (učitelka) poradu do keříčku (použili jsme židličky). V keříčku vrabci naříkají na zimu, na málo potravy, na sníh, vzdychají, že měli odletět jako vlaštovky. Po povzdechnutí: „My tady snad umřeme," si možná některé z dětí (případně učitelka) všimne připraveného krmítka. Vrabečci zajásají a jdou se krmit ke krmítku. Další den jsme si povídali o tom, co do krmítka dáváme a co ne, jak jinak pečujeme o zvířátka a jak se staráme i o domácí zvířátka.
Čimčarána, čim, čim, čim, že je zima, to já vím.
Moje malá peříčka profoukala zimička.
Čimčarána, čim, čim, čim, že je zima, to já vím.
Proto prosím dětičky, schovávejte drobečky pro ty naše vrabečky.
(http://www.slunicko-montessori.cz/centrum/centrum_hra_podzim.htm)
Čiříkanka
Vlaštovičky čiříkají, a co, zašuměla bříza,
o čempak si povídají? „Máte letenky i víza,"
jedna se ptá: „Už je čas?" - „Do Egypta, na Krétu."
A ta druhá: „Kde je sraz? Tady už je vlaštovičky, tady už je po létu."
(Soubor textů k literární výchově v mateřské škole, Státní pedagogické nakladatelství 1979, sestavila Eva Veberová (báseň M. Florian), čj. 30 550/79 - 201, s. 51.)
Vzal vrabeček na taneček sýkorku, měli spolu jedno sólo na dvorku.
Vrabec samé skoky, sýkorka zas kroky, nešlo jim to dohromady na dvorku.
(http://www.slunicko-montessori.cz/centrum/centrum_hra_podzim.htm)
Vlaštovičko leť, už je na tě čas,
listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzy mráz.
(Malým zpěváčkům, zpěvník pro MŠ, Státní pedagogické nakladatelství 1986, uspořádala Olga Janovská, s. 32.)
Usnul vrabec za komínem, tichounce tam dřímá,
/: přilož Jirko ještě souček:/,
ať mu není zima.
Sníh už pokryl všechny střechy, na vrabečka padá,
/:přitulil se ke komínu :/,
nahříval si záda.
Dobře bylo vrabečkovi v teple za komínem.
/:Co mu dáme, až se vyspí?:/
Slaný rohlík s kmínem.
(Opravilová, E.: Zima v mateřské škole (slova V. Čtvrtek, hudba P. Eben). Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-268-8, s. 49.)
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.