Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Práce s mapou a jízdním řádem

Ikona inspiraceIkona hodina
Autor: Jaroslav Reichl
Anotace: Orientace pomocí mapy, hledání cesty, určování vzdálenosti a odhadování času, který potřebujeme na překonání určité vzdálenosti, je úloha, s níž se může každý z nás v běžném životě setkat. Každá zkušenost s tímto typem úloh může mít v praxi svoji cenu.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a příroda » Geografie » Geografické informace a terénní vyučování » používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Fyzika
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Environmentální výchova » Vztah člověka k prostředí
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Specializovaná učebna
Nutné pomůcky: počítač s připojením k internetu
Klíčová slova: práce s mapou, práce s jízdním řádem, kinematika pohybu, rovnoměrný pohyb
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Ačkoli jsou žáci v současné době už vybaveni digitální technikou (GPS, mobil připojením k internetu apod.), klasické tištěné mapy mají stále své místo ve výbavě turisty nebo řidiče. Proto by žáci měli umět číst obsah mapy, měli by být schopni odhadnout čas nutný na projití či projetí určité trasy, měli by umět vyhledávat v klasických jízdních řádech. Se všemi těmito (pro někoho možná zastaralými) způsoby orientace se totiž mohou při různých příležitostech setkat (např. plánování tras na dovolené, výletě, na letním táboře). Skloubit v podobných aktivitách poznatky s fyziky a geografie mi připadá ideální.

Zadání práce

Žáky rozdělíme na skupiny (ideálně po 3 - 5) a rozdáme namnožené materiály (viz příloha příspěvku). Necháme je přečíst zadání a zároveň jim oznámíme, že mohou požádat o potřebné pomůcky. První, co je napadne, bude mapa. Musíme mít proto k dispozici takové mapy, pomocí nichž budou žáci schopni bez problémů splnit zadané úkoly. Jakmile bude mít skupinka určenou vzdálenost, může požádat o jízdní řád a začít vyhledávat vlakové spojení. Poté vyřeší početní úkoly, které jsou součástí úlohy. Po skončení práce je nutné s žáky vše prodiskutovat, aby si mohli opravit případné chyby a uvědomili si omyly, kterých se při hledání řešení dopustili.

Zadání úloh je vhodné upravit tak, aby byly aplikovatelné na danou lokalitu - tj. přizpůsobit trasu uvedenou v pracovním listě na místní podmínky, aby učitel dokázal určit, zda jsou výsledky správné či nikoli. Například v úlohu, v níž žáci mají odhadnout čas odchodu člověka z pizzerie, aby stihl zprávy v televizi, je nutné převést na místní podmínky. Pro mimopražské žáky, kteří se nemohou podívat na plán Prahy a na vyhledávání spojů, by byla tato úloha asi neřešitelná. Tuto úlohu lze použít i k následné diskusi o vlivu médií na rozvoj osobnosti člověka či společnosti, k porovnávání zpráv na jednotlivých televizních stanicích apod.

Z uvedených důvodů není vhodné použít zadání v příloze tohoto příspěvku a internet místo mapy potřebné pro nalezení správného řešení, kterou nemusí učitel z jiného regionu mít. Pokud zadání není možné upravit na místní podmínky, pak lze žákům mapu z internetu vytisknout! S využitím internetu je splnění zadaných úkolů sice snadnější, ale takové hledání řešení nenaplní všechny cíle, které si tato aktivita vytyčila. Stejný požadavek se týká i jízdních řádů, které budou žáci potřebovat ke splnění úkolů. Není žádoucí využít služby na internetových stránkách, kde lze vyhledat rychle autobusové či vlakové spojení. Pro získání dovednosti pro běžný život je vhodné použít jízdní řády na stránkách Českých drah, které lze snadno stáhnout ve formátu PDF, případně je i vytisknout.

Závěr

Příspěvek vychází z osobní zkušenosti: předložené trasy jsem sám na kole projel a tyto úlohy žákům prvního ročníku střední školy v rámci výuky kinematiky již několikrát zadával. Bylo by proto dobré, aby učitel měl s danou trasou určitou zkušenost, aby byl schopen posoudit odhad časové náročnosti dané trasy. Hodnota průměrné rychlosti, kterou se cyklista pohybuje, závisí nejen na tom, jestli jede sám nebo s partou lidí, ale hlavně na terénu (silnice, polní cesty, lesní cesty, turistická cesta s různými překážkami apod.).

Na konci samostatné práce žáků je vhodné diskutovat o použitých strategiích řešení. Zejména určování vzdálenosti na mapě, kterou žáci nesmějí poškozovat (např. cokoli do ní zakreslovat, dělat vpichy kružítkem atd.), může být problematické. Z vlastní zkušenosti vím, že žáci používají tyto techniky:

  • sčítají délky jednotlivých úseků, které jsou uvedené v mapě
  • pomocí provázku (mají-li ho k dispozici) modelují trasu a potom již jednoduše určí délku napnutého provázku
  • pomocí kružítka určují délku trasy po malých úsecích
  • délku trasy odhadnou na základě čtvercové sítě, která je na většině turistických map zvolena tak, že délka strany zobrazeného čtverce odpovídá jednomu kilometru ve skutečnosti

Poslední uvedená metoda (která žáky zpravidla nenapadne) je nejrychlejší, i když by se mohlo zdát, že nejméně přesná. Přesto doporučuji žáky s touto metodou seznámit, a to z několika důvodů. Pokud budou postaveni před podobný úkol na výletě, na táboře, škole v přírodě, těžko budou mít u sebe pravítko nebo kružítko. Navíc většinou není nutné znát přesný odhad na kilometry, ale spokojíme se s odhadem s jistou odchylkou od skutečné délky trasy: u pěší chůze zhruba 2 - 3 kilometry, u jízdy na kole 5 - 10 kilometrů. Tyto odchylky odpovídají u obou způsobů přesunu z jednoho místa na druhé časové nepřesnosti asi půl hodiny. Žáci by tedy měli být schopni odhadnout, jak velkou rychlostí se průměrně může člověk pohybovat pěšky a jak na kole. V neposlední řadě je nutné odhad cvičit, neboť tento návyk je velmi cenný při rychlém počítání (zejména ve fyzikálních úlohách, kde není nutná taková přesnost jako v matematice, a v úlohách z běžného života, kdy je často nutné řešit problém velmi rychle).

Doporučené zdroje

www.cd.cz/index.php?action=section&id=135 - stránka Českých drah, kde lze získat jízdní řády ve formátu PDF

Přílohy

Práce s mapou a jízdním řádem
Jízdní řády 1, 2

Citace a použitá literatura:
[1] - Jízdní řády. [cit. 2009-09-06]. Dostupný z WWW: [http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=135].  
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 03. 03. 2008
Zobrazeno: 8780krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
REICHL, Jaroslav. Práce s mapou a jízdním řádem. Metodický portál: Články [online]. 03. 03. 2008, [cit. 2020-07-03]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GKB/2074/PRACE-S-MAPOU-A-JIZDNIM-RADEM.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.