Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Udržitelná spotřeba: scénář 2. projektového setkání
Odborný článek

Udržitelná spotřeba: scénář 2. projektového setkání

15. 1. 2014 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Ivan Bauer, Mgr. Ivo Farský

Anotace

Žáci reflektují průběh předchozího setkání. Nejprve si představíme produkt, který žáci vytvořili v rámci předchozích setkání, prostřednictvím vernisáže, během které si žáci dávají zpětnou vazbu. Poté se zpětně ohlížíme za tématem, které jsme probírali, a rovněž za tím, jak se nám spolupracovalo ve skupinách.

Pedagogické cíle

  • Žáci praktikují principy zpětné vazby v rámci aktivity Vernisáž.
  • Žáci reflektují téma, kterým se zabývali, a proces vzniku produktu.
  • Žáci aplikují souvislosti, které se dozvěděli o mobilním telefonu, na jiné produkty.

scénář

název aktivity

čas (min.)

co dělají žáci

čeho tím chceme dosáhnout

organizace výuky a použité metody

úvod

Představení programu

15

žáci se seznámí s průběhem dalších 2 VH, dostanou zadání k aktivitě Vernisáž a pracují na něm

žáci jsou orientováni v čase a v programu;
žáci si ještě jednou pojmenují, co bylo jejich záměrem a cílem;
žáci se učí prezentovat svůj produkt

práce v diskusním kroužku (představování, zadání vernisáže); práce v týmech

reflexe

Vernisáž

45

vzájemně si prezentují, co kdo vytvořil, doptávají se a dávají si zpětnou vazbu ke svým produktům

žáci prezentují svůj produkt;
žáci si vzájemně dají zpětnou vazbu k tomu, co kdo vytvořil – co se jim na jejich produktech líbí a co by doporučili udělat příště jinak

každá skupina svůj produkt prezentuje před celým plénem;
skupinová práce a práce se zpětnou vazbou

reflexe

A co na to indiáni?

3

poslouchají příběh o lžičce a diskutují o tom, pro jaký jiný předmět by se dal využít a je-li tu podobnost s mobilním telefonem

zasadit žákům do souvislostí, proč jsme zkoumali jeden výrobek do takové šířky/hloubky

diskusní kroužek;
frontální výuka

reflexe

Zaměření na cíl

10

žáci pojmenovávají, zdali a proč jsou spokojeni se svým produktem

žáci zhodnotí, jak se jim produkt podařil z hlediska jejich cíle

skupinová práce v původních týmech

reflexe

Já a práce ve skupině

10

žáci pojmenovávají a zdůvodňují, jak jsou spokojeni s rozdělením rolí v týmu, jak bylo jednoduché/
složité se dohodnout

žáci se individuálně ohlédnou za prací na produktu a zhodnotí, jak se jim pracovalo a jaká byla dle jejich názoru týmová práce; někteří z nich toto své zhodnocení zdůvodní

skupinová práce

reflexe

Jak se nám pracovalo

10

žáci pojmenovávají dvě věci, které se jim povedly, a dvě věci, které by příště udělali jinak

žáci se v týmech ohlédnou za společnou prací a zhodnotí, co se jim povedlo (za co by se pochválili), a co by se ještě dalo zlepšit

týmová a skupinová práce

Jednotlivé aktivity

Úvodní představení

Cíl aktivity: Žáci jsou orientováni v čase a v programu. Žáci si ještě jednou pojmenují, co bylo jejich záměrem a cílem. Žáci prezentují svůj produkt.
Čas na přípravu/program: 5 min./15 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiálflipový papír, fixy (nebo tabule a křídy)

Na úvod představíme, jak bude probíhat toto setkání (bude zaměřené zejména na ohlédnutí) a jak dlouho bude trvat (dvě vyučovací hodiny).

Poté zadáme skupinám úkoly pro aktivitu Vernisáž:

Představte ostatním, co jste vytvořili.
Co bylo vaším cílem/záměrem?
Při vernisáži mluví každý ze skupiny.
Třída vám dá zpětnou vazbu k:

  • znalostem, které jste předali dál;
  • originalitě vašeho produktu.

Žáci mají cca 10 min. na přípravu.

Vernisáž

Cíl aktivityŽáci prezentují svůj produkt. Žáci si vzájemně dají zpětnou vazbu k tomu, co kdo vytvořil – co se jim na jejich produktech líbí a co by doporučili udělat příště jinak.
Čas na přípravu/program: 15min./45 min. (podle velikosti třídy a počtu skupin)
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1–2
Prostředí: třída, větší společná místnost, aula
Materiálskleničky, mošty (případně jiná náhrada za šampaňské); produkty žáků

Na úvod vernisáže si slavnostně připijeme (tím žáky minimálně příjemně překvapíme, případně vzbudíme dojem slavnostnosti). Poté každá skupina představuje své dílo dle zadání a po představování k němu dostává zpětnou vazbu, případně odpovídá na otázky. Čas na povídání o dílech a strukturu celé vernisáže sledujeme.

Tato forma zakončení projektu je pro žáky většinou netradiční, a tak mohou reagovat různě (od pohoršení nad tím, že si připíjíme „jen moštem“, po rozesmáté tváře). Doporučujeme vytvořit skutečně slavnostní atmosféru. Při zpětných vazbách k autorům doporučujeme dbát na to, aby byl ten, kdo zpětnou vazbu dává, co nejvíce konkrétní a popisný, nikoliv hodnotící (např. namísto „je to pěkný“ by bylo lepší formulovat zpětnou vazbu takto „Líbí se mi, že jste vymysleli praktickou věc, kterou tu ve škole můžeme využít – vzděláme se při tom a tak se povědomí o recyklaci mobilů může šířit i dál, k rodinám a kamarádům.“; „Ty náušnice upozorňují na nepříjemný problém milou formou…“).

Zaměření na cíl

Cíl aktivityŽáci zhodnotí, jak se jim produkt podařil z hlediska jejich cíle.
Čas na přípravu/program: 5 min./10 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiálobrázek terče, tužky

Žáci se rozdělí do skupin podle projektu a dostanou obrázek terče. Každý sám za sebe umístí svůj bod do terče podle spokojenosti s produktem, a své umístění zdůvodní. Střed terče = „nejvíce spokojen“, okraj terče „nejméně spokojen“. Žáky obcházíme a motivujeme je, aby při zdůvodňování byli co nejvíce konkrétní a specifičtí.

Jak bylo řečeno v úvodu této knihy, reflexe je jednou z platných a důležitých částí projektové výuky. Reflexe v této aktivitě má za úkol přinášet nejen nové pohledy, ale zejména vyhodnocování dosaženého cíle a způsob, jakým byl dosahován. Tato reflexe by měla žákům v dalším projektu pomoci k lepšímu stanovování cíle, ve vymýšlení produktu, který pro ně bude dostatečně zajímavý, motivující a smysluplný a také ji usnadní lépe nastavit proces plánování a tvorby produktu.

Já a práce ve skupině

Cíl aktivityŽáci se individuálně ohlédnou za prací na produktu a zhodnotí, jak se jim pracovalo a jaká byla dle jejich názoru týmová práce; někteří z nich toto své zhodnocení zdůvodní.
Čas na přípravu/program: 5 min./10 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiállano, míček

Lektor natáhne na zem v místnosti lano a vyzve žáky, aby se postavili. Poté jim vysvětlí, že lano představuje škálu (na jednom jeho konci je nejmenší hodnota – např. jako O °C na teploměru –, na druhém konci hodnota největší). Úkolem žáků je posouvat se na škále dle toho, jak odpovídají na otázky:

Jak jste spokojeni s rozdělením rolí?
Jak jste byli spokojeni s vaší rolí v týmu?
Bylo jednoduché/složité se dohodnout?

Poté, co se žáci na laně umístí, hodí lektor několika z nich míček a doptá se jich, proč jsou zrovna na místě, na kterém jsou. Opět je podporuje v tom, aby byli co nejkonkrétnější.

Tato reflexe po žácích vyžaduje, aby se vyjadřovali sami za sebe, aby pojmenovávali své pocity, a na to většinaz nich není zvyklá. Žáci mohou často sklouznout do klišé, a proto doporučujeme doptávat se jich tak, aby byli co nejkonkrétnější, a mít hodně trpělivosti (např. na odpověď „pracoval jsem dobře“ je dobré se doptat „co to znamená dobře?“). Otázky jsou vybrané tak, aby žáci reflektovali svou týmovou práci, uvědomili si, že v průběhu týmové práce má každý svoji konkrétní roli a ta s sebou nese určitý typ zodpovědnosti. Zároveň zhodnotí, jak jim jejich konkrétní role seděla.

Při těchto typech aktivit se ve třídě hladina hluku zvýší (nejsou obvyklé) a opět jde o normální jev.

Jak se nám pracovalo

Cíl aktivityŽáci se v týmech ohlédnou za společnou prací a zhodnotí, co se jim povedlo (za co by se pochválili) a co by se ještě dalo zlepšit.
Čas na přípravu/program: 5 min./10 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída

Žáci se rozdělí zpět do týmů, ve kterých vytvářeli produkty. Jejich úkolem je vyjmenovat dvě věci, které se jim povedly, a dvě věci, které by příště udělali jinak. Nejprve si o tom povídají, a poté své výstupy jako celá skupina zveřejní. Na závěr je dobré výstupy všech skupin sepsat a ideálně je připomenout při realizaci dalšího projektu – na čem mohou jako skupina stavět, a na co si mají naopak dát pozor.

Doporučujeme, aby byly výstupy jednotlivých skupin co nejkonkrétnější. Čím lépe má skupina své silné a slabé stránky popsané, tím lépe se od nich může odrazitpři realizaci dalšího projektu. Ohlédnutí se za tím, co se povedlo/nepovedlo může vést (a často vede) k novým uvědoměním a také k dosud netušeným souvislostem.

Na závěr

Zpracování širokého a rozsáhlého tématu udržitelná spotřeba vyžadovalo dlouhý a občas bolestný vývoj. Znamenal mnoho hodin přemýšlení a mnoho hodin zkoušení a zřejmě nejvíce upřímné a poctivé ohlížení se především za tím, co se nepovedlo. Od začátku jsme byli omezeni mantinely času a také tím, že jsme někdo, koho žáci neznají a kdo jim předkládá věc, která příliš nevychází z nich samotných. Ale to jsou podmínky, se kterými se může setkat jakýkoliv pedagog.

Nicméně nakonec bylo téma a řada aktivit pro většinu žáků zajímavé. O tom, že jim došly některé souvislosti mobilních telefonů s aspekty životního prostředí, svědčily otázky, které se po projití tématu objevily, a rovněž jejich produkty (plakáty apod.), které na toto téma vytvořili.

Po zkušenostech z první školy vyplynulo, že se projektová výuka absolutně nedá zvládnout, pokud spolu žáci nejsou schopni komunikovat alespoň s určitou mírou respektu, a také pokud si pedagog, což jsme byli v tomto případě my, skutečně a upřímně neodpovídá na otázku: „Proč to mají žáci dělat?“ Toto považujeme za jeden ze základních kamenů celé projektové výuky, bez něhož nelze stavět dál.

Pokud bychom měli shrnout, co bylo největší výzvou v projektové výuce pro žáky v dalších dvou školách, tak by to asi bylo stanovení si cíle-produktu, který je bude dostatečně inspirovat a motivovat, a následně jednotlivých kroků, procesu, jak k produktu dojdou. A v druhé řadě by to byla reflexe. Pro žáky bylo většinou hodně problematické konkrétně a bez hodnocení popsat, co vlastně dělali a proč. Mnozí se uchylovali k tomu, že jednoduše hodnotili slovy „pěkný, dobrý, hustý“. Někdy pro ně zase bylo zjevně obtížné projevit svůj vlastní názor a říci, co si opravdu myslí.

Z dalších dvou škol si odnášíme, že: 

  • je nutné se za projektem ohlížet nejpozději v odstupu 14 dnů, aby se žáci od projektu příliš myšlenkově a pocitově nevzdálili;
  • je třeba si dát pozor na to, aby byla reflexe skutečně pro žáky a nesloužila jako potvrzení pro lektora, že dělal věci správně;
  • ať už projekt dopadne jakkoliv, myslíme si, že je dobré jeho uzavření patřičně oslavit, protože jsme se všichni o něco nového společně pokusili; 
  • poznání, že se dá projektová výuka zvládnout i za poměrně krátkou dobu.

V projektový styl výuky věříme, protože si tu žáci mohou „sáhnout“ na něco, co se jim pak bude v životě nesmírně hodit – totiž na vlastní zodpovědnost a týmový styl spolupráce.

Proto tento styl výuky považujeme za velký vklad do budoucí generace.


Článek je zpracován na základě metodické příručky Cesta za žákovskými projekty vzniklé v projektu Klíčový rok. Kolektiv autorů, Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. ISBN 978-80-905502-0-9.

Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Ivan Bauer, Mgr. Ivo Farský

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Vztah člověka k prostředí