Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Některá z rizik Facebooku, o kterých možná...

Ikona teoreticky

Některá z rizik Facebooku, o kterých možná ještě nevíte (díl I.)

Ikona odbornost
Autor: Kamil Kopecký
Anotace: Příspěvek se zaměřuje na rizika spojená s užitím sociální sítě Facebook.
Téma příspěvku:Prevence / sociální a patologické jevy
Klíčová slova: facebook, bezpečný internet, kyberšikana, kybergrooming, sociální sítě, e-bezpečí

V dnešním článku se zaměříme na některá z rizik, která představuje jedna z nejpoužívanějších sociálních sítí světa Facebook. Pro zajímavost, Facebook v České republice používá cca 2,5 milionů uživatelů (ne všichni jsou ovšem skutečně aktivní a mají svůj profil, aniž by jej aktivně využívali). Facebook má celosvětově přes 500 milionů uživatelů, je přeložen do 70 jazyků, obsahuje přes 900 milionů stránek. Průměrný uživatel Facebooku má 130 přátel a je zapojen do 80 uživatelských skupin/událostí.

1. Problém zvaný IP obsah (IP content)

Jedním z nejvážnějších problémů, který je s užíváním této sociální sítě spojen, je zcela jistě právní ošetření obsahu, který na Facebook uložíte. Základním pravidlem, které Facebook pro správu obsahu uplatňuje, je pravidlo licencování IP obsahu:

Pro obsah, který je chráněn autorskými právy, jako jsou fotografie a videa (tzv. IP obsah), dáváte Facebooku neexkluzivní, přenositelnou, sub-licencovatelnou, royalty-free celosvětovou licenci používat jakýkoli IP obsah, který na Facebook nahrajete. Tato licence končí smazáním obsahu uživatelem, smazáním účtu a smazáním tohoto sdíleného obsahu u uživatelů, kteří jej sdílí [1].

V praxi to tedy znamená, že zveřejněním své fotografie na Facebooku souhlasíte s tím, aby byla sdílena s ostatními uživateli, kteří ji nemusejí smazat na vaše požádání. Stejně tak nemusí učinit ani Facebook. IP obsah na Facebooku zůstává i po smazání celého uživatelského profilu, a to po blíže nespecifikovanou dobu (tzv. „dočasně“). Tady i když smažete svůj účet, informace na Facebooku po neurčitý čas zůstávají.

2.
Záchranné tlačítko

10. února 2009 u příležitosti tzv. Dnu bezpečného internetu se v Lucembursku pod záštitou Evropské komise sešlo 17 významných internetových firem (např. Yahoo, Facebook, Google/YouTube, Microsoft Europe apod.), aby podepsalo dohodu s cílem lépe ochránit nezletilé, kteří na internetu využívají služby sociálních sítí. Dohoda (dokument s názvem Safer Social Networking Principles for the EU [2]) měla umožnit zvýšit bezpečí sociálních sítí ve vztahu k mladým lidem a omezit výskyt nebezpečných komunikačních rizik. Sociální sítě tedy byly vybaveny tzv. záchrannými tlačítky, která umožňují hlásit a blokovat závadný obsah, který se v rámci sociální sítě objeví.

Samotný princip záchranného tlačítka je poměrně jednoduchý – uživatelé, kteří na Facebooku narazí na závadný obsah, jej mohou nahlásit administrátorům a umožnit tak jeho zablokování. Pokud byste tlačítko hlášení závadného obsahu hledali, nachází se v levé spodní části obrazovky.

Ukázka typu závadného obsahu u tzv. záchranného tlačítka na Facebooku

Nahlásit skupinu (Facebook)
Jak však takové tlačítko funguje ve skutečnosti? Kliknutím na tlačítko se požadavek zařadí do virtuální fronty požadavků a je odeslán administrátorům do USA. Jak již bylo řečeno dříve, Facebook nemá v ČR svou oficiální pobočku a servery Facebooku leží fyzicky ve Spojených státech. Veškerá hlášení závadného obsahu odcházejí tedy mimo území ČR. Při hlášení závadného obsahu platí pravidlo, čím více uživatelů nahlásí konkrétní závadný obsah na Facebooku, tím větší je šance na zablokování/odstranění dané stránky.

Dalším problémem je lokalizace závadného obsahu do češtiny – je jasné, že administrátoři Facebooku pravděpodobně nerozumí česky a tedy bez použití automatického překladače nezjistí, zda je požadavek na blokaci opodstatněný. A dalším problémem je také samotné americké právo a problematika svobodného vyjádření se.

Pokud by však byl konkrétní obsah nesl znaky konkrétního trestného činu, blokace bude provedena v součinnosti Policie, státního zástupce a mezinárodního práva nezávisle na ohlašování pomocí záchranných tlačítek.  Tato cesta je daleko rychlejší a funkčnější. Ne každý facebookový obsah lze však vyhodnotit tímto způsobem.

3. Ochrana osobních údajů a facebookové aplikace

Facebook svým uživatelům umožňuje nastavit si různé úrovně zabezpečení soukromí. To znamená, že informace, které od uživatelů tato sociální síť sbírá, jsou k dispozici přesně definované skupině uživatelů (např. konkrétním lidem, přátelům, přátelům přátel, veřejnosti apod.).


Základní možnosti nastavení soukromí na Facebooku

Nastavení soukromí

Problém však nastává v situaci, kdy si uživatel Facebooku chce například vyzkoušet nějakou zajímavou aplikaci nebo zahrát oblíbenou facebookovou hru. Obecně totiž facebookové aplikace vyžadují, aby s nimi uživatelé sdíleli různé osobní údaje. Proto vás úvodní straně aplikace požádá, abyste umožnili přístup k osobním údajům – a vaše propracované nastavení soukromí v tuto chvíli padá. Dobrovolně totiž souhlasíte, abyste s ostatními hráči/uživateli sdíleli např. seznamy přátel, profilové fotografie apod.

 

Žádost o povolení sdílení osobních údajů v rámci hry Mafia Wars

Mafia Wars

Dříve byla informace o sdílení osobních údajů téměř neviditelná (velmi malé písmo, světle šedá na bílém pozadí), později se písmo začalo zvětšovat, ale zase nebylo možné stránku opustit (bylo třeba zavřít záložku prohlížeče, abyste stránku opustili). V současnosti je již informace o sdílení údajů dostatečně viditelná a není problém stránku opustit.

Jen pro zajímavost, mezi oblíbené online hry které sdílí vaše osobní údaje s ostatními, patří Mafia Wars (25 miliónů hráčů) a Farmwille (80 milionů hráčů). Opravdu chcete, aby měl každý z nich přístup k Vašim osobním údajům?

 


[1] Facebook - Statement of Rights and Responsibilities. Online: http://www.facebook.com/terms.php?ref=pf

[2] Safer Social Networking Principles for the EU. Online: http://ec.europa.eu/information_society/activities/social_networking/docs/sn_principles.pdf

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 04. 11. 2010
Zobrazeno: 9429krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
6 uživatelů Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KOPECKÝ, Kamil. Některá z rizik Facebooku, o kterých možná ještě nevíte (díl I.). Metodický portál: Články [online]. 04. 11. 2010, [cit. 2019-08-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/9889/NEKTERA-Z-RIZIK-FACEBOOKU-O-KTERYCH-MOZNA-JESTE-NEVITE-DIL-I.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.