Rada Evropy, odbor jazykové politiky, zpřístupnila v červnu 2009 na webových stránkách on-line platformu referenčních a informačních materiálů, studií, a dalších zdrojů pro vícejazyčné a interkulturní vzdělávání. Jde o nový nástroj, který umožňuje členským státům vzájemně využívat výsledky práce a zkušenosti odborníků při formulování programů souvisejících s problematikou jazyků ve vzdělávání a jazykového vzdělávání jako celku.
Platforma vznikla v rámci projektu Rady Evropy „Jazyky vyučování". Hlavním cílem je vytvoření databanky deskriptorů kompetencí pro vyučovací jazyky. Aby databanka mohla vzniknout, je třeba nejprve analyzovat existující kurikulární dokumenty, a to pro jazyk jako předmět i pro nejazykové předměty. Česká republika (vedle Španělska, Lucemburska, Norska, Portugalska a Slovinska) byla požádána o poskytnutí dat výstupních požadavků na konci 1. stupně (ISCED 1) a na konci druhého stupně základních škol (ISCED 2) do dotazníku. Odbor mezinárodních vztahů MŠMT požádal o pomoc při zpracování dotazníku Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP), který kurikulární dokumenty vytvořil. Oboroví didaktici ve VÚP zanalyzovali kurikulární dokument RVP ZV pro potřeby dotazníku Rady Evropy. Na poslední konferenci, která proběhla pod názvem „Vyučovací jazyky a právo na vícejazyčné interkulturní vzdělávání" ve dnech 8. - 10. června 2009 ve Strasbourgu, byla Česká republika požádána o prezentaci procesu vytváření deskriptorů na národní i školní úrovni.
Přístup ke vzdělání a školní úspěšnost ve velké míře závisí na jazykových kompetencích. Některé děti jsou hned při vstupu do systému vzdělávání znevýhodněny, protože jejich jazykové kompetence neodpovídají očekávané úrovni. Jsou to zejména děti ze sociálně znevýhodněných rodin, migrujících rodičů, přistěhovalců a ty, jejichž mateřštinou je menšinový nebo regionální jazyk.
Rada Evropy chce napomoci faktickému uznání základních principů vícejazyčného a interkulturního vzdělávání, zejména:
Rada Evropy doporučuje celostní přístup k výuce jednotlivých předmětů, který bere v úvahu vzájemnou propojenost a konvergenci jazykových kompetencí, třebaže mohou být rozděleny do různých vyučovacích předmětů (vyučovací jazyk jako předmět, cizí jazyk, nejazykové předměty).
Vyučovací cíle by měly být z hlediska úrovně jazykových kompetencí jasně definovány, aby dosažené výsledky mohly být správně a adekvátně posouzeny. Platforma si klade za cíl tomu napomoci.
Platforma je otevřený a dynamický zdroj, který zahrnuje systém definic, odkazů, popisů a deskriptorů, studií a příkladů dobré praxe, který členské státy mohou využít podle svých potřeb, možností a s ohledem na svou kulturu vzdělávání. Platforma obsahuje dokumenty, jejichž status je různý, nabízí však jedinečný zdroj všem, kteří se zabývají jazykovým vzděláváním a jazykovou politikou.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR .
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
