Na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pracuje expertní skupina, která připravuje standardy profesních činností učitele. Zanedlouho má být její návrh předložen k veřejné diskusi a očekává se, že se učitelé aktivně zapojí do jeho dopracování. Proč by měli? Protože se jedná o stanovení požadavků na výkon jejich profese a umožnění profesního růstu. Každý učitel by měl zvážit, zda a na co takový dokument potřebuje a jaký by měl být.
Že takový systém mají lékaři, je všeobecně známé. Průběžně se seznamují s novinkami ve své specializaci, podrobují se atestačním zkouškám, a tím si zlepšují kvalifikaci a své profesní zařazení. Standardy mají také advokáti, piloti, sociální pracovníci nebo zdravotní sestry.
Standardy by měly definovat nezbytné znalosti a dovednosti pro činnost učitele v několika úrovních, uvádět indikátory kvality a nástroje k hodnocení. Jejich obsah by se měl vyvíjet zároveň s aktuálními úkoly systému vzdělávání. Úrovně se nabízejí čtyři:
Standard absolventa může být k užitku už studentům učitelství, kteří si podle jeho požadavků mohou vybírat volitelné semináře, zaměřovat svou pozornost při praxích a své seminární a diplomové práce. Absolvent učitelství bude vědět, co se po nástupu do praxe od něho očekává a nebude tolik překvapen, že to nejsou jenom znalosti z předmětu podle aprobace. Bude také vědět, jakým praktickým dovednostem se má co nejdříve doučit.
Na druhé straně pro vysokoškolské učitele bude konečně jasně formulována státní zakázka, jaké profesní minimum by měli jejich absolventi ovládat bez ohledu na obor a stupeň zařazení. Zákonem stanovený standard bude také závazný pro Akreditační komisi při schvalování studijních programů.
Učitel - ať už je délka jeho praxe jakákoli - bude znát požadavky na výkon své profese. Bude moci porovnat kvalitu své práce s ostatními kolegy podle objektivních kritérií a uvědomit si, zda si nepotřebuje některé dovednosti doplnit, či něco z určité oblasti prostudovat. Bude tak moci konkrétně plánovat svůj profesní rozvoj. Nabídka dalšího vzdělávání by měla odpovídat aktuálním potřebám škol a učitelů a systém DVPP koncepčně navazovat na požadavky standardu.
Na standardy by měl být navázán také kariérní růst - možnost pro ty, kteří si budou chtít prostřednictvím dalšího kvalifikačního studia (případně atestací) zlepšit své platové zařazení. Tím dostane učitelská profese konečně jinou perspektivu, než je jen postup věkovým automatem.
Ředitel získá nástroj k objektivnějšímu posuzování kvality výchovné a vzdělávací práce učitelů. Vynikající kvalitu výuky bude moci lépe vyjádřit v osobním ohodnocení. Ocenění skutečné kvality přispěje k lepšímu pocitu učitelů a k jejich uspokojení z práce.
Návaznosti standardů na přípravné vzdělávání budoucích učitelů, na systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a na jejich profesní a kariérní růst by se měly odrazit v lepší kvalitě vzdělávání. Takový provázaný systém tu dlouho chybí. Důležité je seznámení veřejnosti s jasně formulovanými požadavky na profesi učitele vzhledem k současným mnohem náročnějším úkolům vzdělávání. Mohlo by přispět ke zvýšení prestiže tohoto povolání.
Učitelé standardy profesních činností potřebují a bude dobré, jestliže se do diskuse o jejich formulování zapojí. Předpokládá to ovšem ochotu společnosti vložit do celého systému dostatek finančních prostředků, aby skutečná kvalita práce učitelů mohla být oceněna. Formulovat požadavky na profesní činnosti učitele je první krok, který musí být v systému doprovázen finančními prostředky. Jinak by tento pokus jako všechny předcházející skončil v písku.
Ministr Liška vysvětluje: „Potřebujeme jasně formulované požadavky na vzdělávání učitelů na fakultách a funkční systém jejich dalšího vzdělávání. Další zvyšování mezd učitelů nelze do budoucna zajistit jen pomocí tarifní složky platu. Mladé a schopné pedagogy ve školách neudržíme příslibem, že po dvaceti letech praxe budou brát celkem slušné peníze. Ředitelé musí mít v ruce nástroj, jak odměňovat kvalitu formou odměn, osobního ohodnocení apod. Standardizace profesních činností má za cíl být jim v tomto směru vodítkem." (Proč potřebujeme standardy pedagogické činnosti, Zpravodaj MŠMT 2/2008)
Zlepšení podmínek pro učitele a odměňování podle kvality je součástí balíčku „Vzdělat a vydělat" v hodnotě 80 miliard, který ministr Liška nyní předkládá v rámci řešení hospodářské krize vládě.
„V Liškově balíčku jsou peníze rozděleny tak, že učitelé základních a středních škol dostanou 15 miliard korun. Třetina umožní přijmout absolventy vysokých i středních škol a zaměstnat je jako asistenty učitelů. Dvě třetiny půjdou do kvality výuky. Čeští žáci se díky tomu mají lépe umístit v mezinárodních průzkumech matematické i čtenářské gramotnosti." (Aktuálně.cz, Školy jako lék na krizi. Za učiteli má jít 15 miliard, Petr Holub, 10. 2. 2009)
Pokud by byl tento návrh realizován, pak by opravdu stálo za to, aby se učitelé výrazně podíleli na diskusích ke standardům profesních činností učitele. Měli by to být oni jako silná profesní skupina, kteří určí, podle jakých kritérií má být hodnocena kvalita jejich práce. Ovšem finanční prostředky na zlepšení kvality vzdělávání by se měly v budoucnu stát pravidelnou součástí rozpočtu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
