Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Atestace absolventů pedagogických fakult

Ikona teoreticky

Atestace absolventů pedagogických fakult

Ikona odbornost
Autor: Naděžda Morávková
Anotace: Současný začínající český učitel, absolvent pedagogické fakulty, opustí v červnu vysokou školu a v září stane ve třídě před žáky, odkázán sám na sebe. „Vyzbrojen“ absolvovanou souvislou praxí (40 hodin, zpravidla ve dvou týdnech) a teorií. Někdejší uvádějící učitelé byli zrušeni, při troše štěstí elévovi tu a tam starší kolegové něco poradí, na víc není čas. Následující text chce být jedním z nápadů, jak tento zcela nevhodný způsob vržení mladého učitele do praxe zkvalitnit a zpříjemnit.
Obor příspěvku:Člověk a jeho svět
Klíčová slova: absolvent pedagogické fakulty, začínající učitel, asistovaná praxe, uvádějící učitel, mentoring začínajícího učitele, postgraduální vzdělávání, atestace, referendář, strukturované studium učitelství 3+2+1
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Současná školská reforma klade na nastupující učitele nemalé nároky a přechod z pozice studenta připravujícího se na roli pedagoga - učitele s plnou zodpovědností za vyučovací proces, který je mu svěřen, je nevhodně příkrý. Všeobecným trendem moderních vzdělávacích soustav je tendence k maximalizaci a optimalizaci postgraduální péče o absolventa.

Český začátečník je dnes „hozen do vody" a nucen poradit si, jak umí. Příležitostné neformální „konzultace" problémů s kolegy, pokud ovšem mají na mladého spolupracovníka čas, nemohou být náhradou systematického vedení, a především nejsou ze strany tazatele a žadatele o radu nárokové a ze strany poskytovatele „rad" a zkušeností oficiální, tedy předávané s plnou zodpovědností za obsah rady. Navíc mám dojem, že současní absolventi se odhodlají vydat s žádostí o konzultaci problému za zkušenějším kolegou jen málokdy.

Často pozoruji, že přicházejí do škol s určitými představami o práci učitele, ale při prvních problémech, jež se začátečníkovi jeví nepřekonatelné, které však zkušený pedagog běžně zvládá a jež se umocňují kombinací se známými „bolestmi" učitelské profese (nízké finanční ohodnocení, nízká společenská prestiž, vysoká psychická zátěž, u začátečníků pak ještě mnohem vyšší), původně odhodlaný a nadějný mladý učitel dospěje brzy k závěru, že ze školství odejde. To pak lze považovat za nesmírné plýtvání lidskými zdroji ve školství, za stávající situace v českých poměrech přímo trestuhodné.

Přitom by mnohdy stačila mentorská pomoc zkušenějšího kolegy, možnost sdílení problémů a dojmů s jinými začínajícími pedagogy, asistovaný profesní start, ba dokonce i obyčejná konzultace. A do budoucna se obávám ještě více, neboť doposud pedagogické fakulty vypouštěly do praxe absolventy dobře disponované odborně, vybavené didaktickou teorií, a pouze nezkušené v praxi. Strukturované studium učitelství ovšem hrozí situací, jak mám možnost pozorovat, kdy se do magisterského studia učitelských oborů budou hlásit uchazeči, kterým bude chybět základní odborná dispozice (příkladem může být například absolvent oboru humanistika, politologie, archeologie či kulturní antropologie, který je přijat na magisterské studium učitelství dějepisu). Dějepis přitom mohl naposledy potkat letmo v prvním ročníku střední odborné školy! Výuka didaktické aplikace oboru pak naráží na mezery v oboru samotném a dále na krátkost časového úseku magisterského studia, kdy je možné tyto nedostatky napravit (jedná se většinou o rok a půl, neboť poslední semestr již je zkrácený souvislou praxí, přípravou studentů ke státnicím a finišováním při tvorbě diplomové práce). Je rok a půl dostatečně dlouhá doba na vybavení studenta základními didaktickými a pedagogicko-psychologickými kompetencemi, bez nichž se učitel neobejde, když přitom student ještě „dohání" odbornost? Obávám se, že nikoli.

Zdá se tedy, že strukturované studium učitelství ve své stávající podobě by nemuselo být vždy garancí dostatečné profesní připravenosti absolventa! Co dělat? Porozhlédněme se, jak se situace řeší jinde ve světě, některé systémy vzdělávání budoucích učitelů mohou být zajímavou inspirací k zamyšlení. Měla jsem možnost seznámit se se systémem v Bádensku - Würtembersku. Příprava na výkon učitelského povolání zde trvá 7 let a dělí se do dvou fází. První probíhá na univerzitách a je zakončena státní zkouškou. Druhá fáze je bezprostřední přípravou na učitelské povolání ve škole. Probíhá v tzv. studijních seminářích nezávisle na univerzitě, trvá dva roky a končí státní zkouškou. Při vstupu do této formy studia skládají účastníci slib o dodržování ústavy a získávají statut čekatele na postavení státního zaměstnance. Čekatelé se nazývají referendáři a dostávají plat asi ve výši poloviny platu stanoveného pro začínajícího učitele. Tato příprava probíhá v tzv. seminárních školách, určených ministerstvem. Pro každou školu je jmenovaný ministerský zmocněnec, zpravidla ředitel této školy, který předsedá semináři. Malé skupinky učitelů, průměrně po šesti studentech, vedou kvalifikovaní učitelé, nazývaní seminární učitelé. Studium se realizuje v těchto formách:

  • aktivní účast na odborných setkáních a praktikách a vedení zápisů o nich
  • hospitace ve výuce, vlastní vyučovací postupy a jejich kritický rozbor
  • souvislá samostatná výuka, namátkově kontrolovaná
  • složení druhé státní zkoušky, teprve pak je čekateli udělena způsobilost vyučovat.

Pozorovatelný všeobecný trend moderních vzdělávacích soustav je tendence k maximalizaci a optimalizaci postgraduální péče o absolventa. Také česká edukační reforma počítá s novou rolí učitele, klade na něj zvýšené nároky, rozhodovací, řídící, požaduje převzetí značné odpovědnosti za průběh a výsledky výuky. To jsou schopnosti, se kterými se nerodí ani nadaný adept učitelského povolání, vytváří je především praxe. Dosavadní časový rozsah ani forma praxe budoucích učitelů však rozhodně nestačí. V tomto směru je reforma přípravy na učitelské povolání u nás rozhodně nutná.

Dlouholeté zkušenosti autorky tohoto článku vedly k úvahám o změně závěrečné fáze studia učitelství. Součástí reformy přípravy na pedagogické povolání by například mohla být úprava systému zakončování studia, tzv. atestační postgraduální vzdělávání začínajících učitelů. Roční atestační studium by mohlo být spojené s výběrem některé ze specializací - tvorba kurikulárních dokumentů - ŠVP, studijní a kariérní poradenství, metodika primární prevence sociálně patologických jevů, speciální pedagogika se zaměřením na specifické poruchy učení a integraci žáka se speciálními potřebami, diagnostika a rozvoj nadaného žáka, metodika průřezových témat RVP: OSV, VDO, VMEGS, MKV, ENV, MV, strategie řízení školní třídy - činnost třídního učitele, výuka ve víceetnické třídě apod. Student by vykonával roční atestační praxi, měl by post stážisty či suplenta a pobíral by určitou část platu učitele.

Tento post by současně do jisté míry mohl chránit studenta (a koneckonců následně i jeho první svěřence) před tendencí vedení některých škol přistupovat k debutantovi bez jakýchkoli ohledů na jeho zkušenost, systémem „házení neplavců do vody". Součástí atestační praxe by byla také povinnost absolvovat určitý počet hospitací u vybraných zkušených učitelů v regionu, kteří by s fakultou spolupracovali. Absolvování hospitací by bylo stvrzeno zápočtem. Výuka na fakultě by probíhala zhuštěným způsobem, např. jednodenním soustředěním jedenkrát měsíčně. Byla by tím zajištěna možnost další teoretické péče o studenta a mimo jiné by se tím udržel kontakt se spolužáky, nyní již také debutanty, vzájemné konzultace prvotních problémů a zkušeností by pak byly mnohem dostupnější, případně i asistované odborníkem, didaktikem. Dále by fakulta poskytovala konzultační servis odborných, didaktických i obecně pedagogicko-psychologických problémů, nejlépe i on-line formou. Studium by zakončovala státní atestační zkouška. Systém přípravy učitele ve strukturovaném studiu by se takto změnil z podoby 3+2 do podoby 3+2+1.

První roky praxe se vytvářejí pracovní návyky a fixují metody, které pak lze jen velmi obtížně měnit či odstraňovat. Je to nesmírně důležité období. Škola, to není instituce, budova, škola jsou učitelé a žáci. Dobře připravený, pozitivně naladěný, kompetentní učitel, to je jistě správná cesta k optimalizaci školství u nás.

Použitá literatura:

  • MAZÁČOVÁ, N.: Pedagogické dovednosti studentů učitelství a možnosti jejich rozvíjení. Disertační práce. Praha: UK, Pedagogická fakulta, 2002.
  • PODLAHOVÁ, L. První kroky učitele. Praha: Triton, 2004. 223s. ISBN 80-7254-474-8.
  • SKALKOVÁ, J.: Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-060-3.
  • SMRČKA, J. Institucionální změny v přípravě učitelů na vysokých školách: příspěvek na konferenci Učitel v21. století - nové výzvy, nové požadavky. 31. 3. 2008, pořadatel VÚP Praha. [on-line] Dostupné zURL: ucitel21.vuppraha.rvp.cz/prezentace/1-smrcka.ppt [ 2008-04-23].
  • SPILKOVÁ, V. a kol.: Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-081-6.
  • ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: Masarykova univerzita, 1995. ISBN 80-210-0944-6.
  • ŠVEC, V.: Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-072-6.
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitppt622 kBucitel21.vuppraha.cz/prezentace/1-smrcka.ppt
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 22. 08. 2008
Zobrazeno: 4766krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MORÁVKOVÁ, Naděžda. Atestace absolventů pedagogických fakult. Metodický portál: Články [online]. 22. 08. 2008, [cit. 2020-05-28]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2572/ATESTACE-ABSOLVENTU-PEDAGOGICKYCH-FAKULT.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.