Malý princ

Příspěvek byl převzat ze sborníku Individualizace ve výuce od Občanského sdružení Profil.

Významným způsobem a prostředkem poznání i sebepoznání bývá osobní prožitek. Patří k němu setkání s emocemi, jejich příčinami i důsledky, možnostmi jejich zvládání, empatií. Patří k němu také setkání s rozdílností a jedinečností různých typů lidí, poznání možnosti vzájemného obohacení vyplývajícího z rozmanitosti lidských podob. Prožitek a s ním spojené emoce mohou být významným společníkem v naší snaze „naučit" a „naučit se". Právě emoce totiž do značné míry rozhodují, zda naše mysl, duše i srdce budou nastaveny na přijímání či naopak odmítání nových poznatků. Prostředníkem významného prožitku může být i kniha a práce s jejím příběhem. Na pozadí literárního příběhu a jeho pochopení je možno řešit i otázky a problémy skutečného světa. Třeba otázky vzájemného soužití ve škole, otázky vzájemné tolerance a respektování, otázky vlastní sebeúcty a zdravého sebevědomí každého z nás.
Knihy jsou němí učitelé (Aulus Gellius)

Samozřejmě, že tuto knihu jsem nevybrala náhodou. Dlouho předtím jsem přemýšlela o tom, že bych chtěla při své práci použít Malého prince, knihu, která je plná myšlenek a moudrostí o dobru a zlu, pravém štěstí, zodpovědnosti, hodnotách a o přátelství. Tedy knihu, která je plná témat, o kterých jsem s dětmi chtěla diskutovat. Kniha, ve které Exupéry píše, že je určena dětem, bývá však velmi často dětskými čtenáři odkládána bez zájmu a většina z nás se do ní dokázala začíst až v dospělosti.

Kladla jsem si otázky:

• Jak to udělat, aby děti tuto knihu četly se zájmem a pochopením?
• Jaké metody volit, aby práce zaujala všechny žáky?
• Jak s knihou pracovat, aby čtení bavilo i dyslektiky?
• Jak při tom lépe poznat své žáky?
• Jak žákům umožnit, aby se poznali navzájem?

Mým cílem bylo najít odpovědi na tyto otázky.

Popis projektu

Klíčem k nalezení odpovědí na dané otázky se ukázalo používání a střídání vhodných metod a forem práce. Vycházela jsem vždy z předem stanovených cílů a také z obsahu jednotlivých kapitol knihy. Čím více jsem se soustředila na poznávání svých žáků, tím lépe jsem dokázala vnímat jejich jedinečnost a odlišnosti. A díky tomu jsem lépe poznávala, které metody jednotlivým žákům více či méně vyhovují. Mým cílem bylo poznat své žáky a nabízet jim různé činnosti tak, aby i oni měli možnost poznat, co jim více či méně vyhovuje. To mě vedlo k vyhledávání a používání dalších a dalších metod práce. Naši práci jsme obvykle reflektovali nejen po stránce poznatkové (co nového jsem zjistil, dozvěděl se o sobě, o svých spolužácích, o Malém princi, o obsahu knihy), ale také po stránce metodické (jak mi vyhovoval zvolený způsob práce). Při práci s knihou jsme střídali společné, skupinové i individuální čtení, žáci pracovali na úkolech jednotlivě, ve dvojici i ve skupinách. Při práci jsme používali metody dramatizace, práce s ilustrací, volné psaní, vyprávění, kritické myšlení apod.

Ukázka z jedné části (lekce) projektu

Lekce: Malý princ - cestování po planetách
Téma: Malý princ opouští svoji planetu a děti společně s ním prožívají jeho cestování
Vyučovací předměty: Český jazyk, literární tvořivost, dramatická výchova, výtvarná výchova
Průběh lekce:

K vyhodnocení efektivity této lekce jsem si položila otázku, zda bylo dosaženo stanovených cílů a podle čeho to posoudím?

K hodnocení jsem si poznamenala:

1. Žáci pracovali nejdříve ve dvojici, všechny dvojice nakreslily svůj obrázek - dvě z nich měly problémy, nemohly se dohodnout. Při reflexi přišli žáci na to, že ani jeden z nich se nechtěl přizpůsobit, každý chtěl mít vedoucí roli.Práce skupin (dramatizace) žáky zaujala, hraní si jsme si užívali všichni.
2. Všechny skupiny dokázaly napsat charakteristiku postavy - pohrály si i s tím, jaký by to byl učitel.
3. Podobným způsobem probíhaly i ostatní lekce. Ke každé z nich jsem vytvořila základní materiál - pracovní listy, obsahující většinou část literárního textu, úkoly vyplývající z tématu, doporučení k samostatným či společným aktivitám apod. Celkem jsem takto zpracovala 25 tematických celků.

Při vytváření konečné podoby společné knihy měli žáci potřebu (podobně jako autor Malého prince) napsat osobní věnování těm, kterým knihu předávali. Rozhodli se rovněž představit trochu víc i sami sebe - autory knihy. Použili k tomu své osobní výpovědi na různá témata - odpovědi na „doplňující" otázku v písemných testech. Tato testová otázka se netýkala učiva, ale dětí samotných. A ty se na ni vždy velmi těšily. Stala se postupem doby tradiční součástí naší vzájemné komunikace. Otázky i odpovědi, které děti použily ke svým osobním vizitkám ve společné knize, jsou uvedeny v příloze.

Hodnocení projektu:

Zda se nám touto prací podařilo najít odpovědi na otázky položené na počátku, jsme mohli posoudit nejlépe prolistováním naší vlastní knihy Malý princ, která vznikla jako soubor prací žáků. Tato kniha byla pro žáky také jednou z motivací. Věděli, že uschováváním svých prácí (pracovní listy, příběhy, poznámky, kresby apod.) jim postupně vzniká jejich vlastní kniha. Z prací žáků jsme nakonec složili také společnou podobu knihy, kterou jsme „vydali" a děti ji pak při slavnostním křtění knihy věnovaly pozvaným hostům.

Pro své vlastní závěrečné vyhodnocení jsem použila kritéria, která jsem si stanovila jako výchovně vzdělávací záměr projektu:

• poznat jednotlivé žáky, jejich vlastnosti, dovednosti
• dosáhnout vzájemného poznání na úrovni učitel - žáci, žáci navzájem
• dosáhnout sebepoznání jednotlivých žáků
• umožnit seberealizaci všem dětem - střídáním různých činností a metod při práci sknihou
• posílit stmelení třídního kolektivu rozvíjením spolupráce
• dosáhnout u žáků aktivního naslouchání, schopnosti empatie
• posílit komunikativní dovednosti žáků a jejich kreativitu
• přiblížit dětem knihu tak, aby porozuměly myšlenkám autora a měly chuť se keknize vracet
• posílit čtenářské dovednosti - čtení textu sporozuměním, práce sinformacemi
• zlepšit dovednost žáků vyjádřit své myšlenky písemnou formou

V rámci vlastního hodnocení jsem si poznamenala následující poznání a zkušenosti:

Rozmanitost metod a forem práce

Měla jsem možnost více poznat jednotlivé děti, objevit jejich silné i slabé stránky. Ukázalo se, že každému z dětí vyhovuje trochu jiný styl práce, každé se mohlo někdy nebo nějak plně seberealizovat. Děti měly možnost vyjádřit se různými způsoby (výtvarně, písemně, metodami dramatické výchovy). Měla jsem tak příležitost vidět je z různých pohledů a zjišťovat spoustu zajímavostí, které jsem o nich dosud nevěděla.

Významnost motivace

Do práce na projektu se aktivně zapojily všechny děti. Osvědčilo se střídání činností (kreslení, práce s textem, dramatizace) - každé dítě mělo možnost najít si činnost, která ho opravdu baví. Děti byly motivovány tím, že napíší knihu. Osvědčilo se také funkční střídání prostor - třída, herna, aula (pokud děti například předváděly dramatizaci příběhu, bylo dobré k tomu použít odpovídající prostor - vhodné místo pro jeviště i hlediště).

Smysluplnost a významnost práce

Důležitou se pro děti ukázala možnost prezentovat výsledky své práce před ostatními - výstava obrázků, dramatizace příběhů, vydání knihy a možnost ji někomu věnovat. Společná kniha vznikla jako soubor vybraných dětských prací, kde se každé z nich prezentuje několika příspěvky.

Děti svoji knihu věnovaly několika lidem a v jejich věnování se objevilo i hodnocení typu „moc se nám to líbilo, knížka je především o naší spolupráci a o spoustě jiných dovedností, doufáme, že budeš mít dobrou vzpomínku na zajímavou knihu, učitelka nám velmi dobře Malého prince přiblížila".

Práce na projektu byla velmi přínosná pro vytváření přátelského třídního kolektivu.

Přílohy:

Obsahem příloh jsou především ukázky materiálu ze čtyř tematických lekcí. Tvoří jej pracovní listy, zadání úkolů, popis činností a ukázky z prací žáků. Samostatnou přílohou jsou vizitky autorů, které se spolu s osobním věnováním staly součástí společné knihy.