Odborný článek

Doktoři a pacienti

26. 5. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Miroslav Kolařík

Anotace

Příspěvek popisuje aktivitu realizovanou v samostatném vyučovacím předmětu Osobnostní a sociální výchova. Žáci pracují ve skupinách a jako tým chirurgů mohou zachránit pouze jednoho pacienta a mají rozhodnout, kterému pacientovi darují srdce.

Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.


Metodika je jednou ze závěrečných prací pedagogů - účastníků kurzu Osobnostní a sociální výchovy C, který byl součástí projektu „Dokážu to?".

Cíle pro oblast osobnostní a sociální výchovy

(střední úroveň obecnosti cílů)

 

  • dovednost nabídnout a přijmout kompromis
  • dovednost vytvořit, prosadit, přijmout nebo komunikačně efektivně zamítnout argumenty
  • mapování (sebe-poznávání) vlastních pocitů a způsobů rozhodování (myšlení) v hodnotově náročné dilematické situaci
  • mapování vlastních hodnot a preferencí ve vztahu k danému typu problému
  • poznávání vlastního jednání pod časovým tlakem

Cíle pro jiné oblasti (zejména cíle předmětů, různých výchov, atd. pokud se s nimi OSV spojuje)

Obecně:

  • dovednost pracovat s informacemi
  • možné napojení na cíle výchovy k občanství

Bylo dosaženo cílů?

Žáci pracovali ve skupinách, všechny dospěly ke společnému rozhodnutí. Žáci živě argumentovali a uvědomili si, že domluvit se ve skupině není vždy jednoduché. Živě diskutovali i v závěrečné reflexi. Divili se, že neexistuje správné řešení. Srovnali si některé své názory a dozvěděli se něco nového o ostatních i o sobě samých. Diskuse se účastnili i ti méně komunikativní.

Co se osvědčilo?

Jako téměř vždy se osvědčila práce ve skupinách. Osvědčily se i individuální dialogy s vybranými žáky. Prokázalo se určení pozorovatelů, kteří zapisovali dění ve skupince. Velmi dobrá byla reflexe s celou třídou. Na závěr bylo vhodné přesazení do kruhu. Osvědčilo se též více času na závěrečnou reflexi.

Jakých jsme se dočkali překvapení?

Výsledky žáků byly různé. Někteří žáci byli zaskočeni reflexí. Bavili se o hře a přemýšleli o ní i další dny.

Která naše zkušenost může platit obecně?

Nechat si na závěrečnou reflexi dostatek času se vyplácí.

 

Cíl vyučujícího

Činnost

Organizační forma

Pomůcky

Čas

1) Rozdělení žáků do tří skupin

1) Žáci vytvoří tři malé skupinky, které sedí odděleně na židlích v kruhu (bez lavic).

1) Žáci se rozdělí do skupin.

 

4 min.

2) Určení pozorovatelů

2) Učitel určí v každé skupině jednoho pozorovatele a vysvětlí jim, co mají dělat. Pozorovatelé si připraví papír a tužku na zapisování poznámek.

2) Žáci sedí ve skupinkách.

2) Papíry na psaní poznámek.

2 min.

3) Zadání úkolu (situace s výběrem srdce pro jednoho pacienta)

3) Učitel přečte dokument Doktoři a pacienti (viz příloha).

„Představte si, že jste tým chirurgů ve velké nemocnici. Jako komise musíte přijmout velmi důležité rozhodnutí. Můžete zachránit pouze jednoho pacienta z osmi. Pokuste se dohodnout, který to bude?"

3) Žáci ve skupinkách sledují učitele.

3) Dokument Doktoři a pacienti (viz příloha 1).

2 min.

4) Výběr pacientů

4) Žáci v jednotlivých skupinkách vybírají pacienta - snaží se dospět ke skupinovému rozhodnutí. Pozorovatelé poslouchají a zapisují si poznámky. Učitel sleduje (obchází a poslouchá) jednotlivé skupinky tak, aby je nerušil.

4) Žáci diskutují ve skupinkách.

4) Dokumenty Doktoři a pacienti (viz příloha 2).

20 min.

5) Reflexe

5) Učitel řídí reflexi (dá prostor též jednotlivým pozorovatelům, aby řekli, co si poznamenali); náměty pro reflexi viz příloha.

5) Všichni sedí v jednom velkém kruhu.

5) Náměty pro reflexi (viz příloha).

17 min.

Příloha 1:
Doktoři a pacienti

Představte si, že jste tým chirurgů ve velké nemocnici. Jako komise musíte přijmout velmi důležité rozhodnutí. V tomto okamžiku máte jednoho dárce srdce a osm pacientů, kteří potřebují transplantaci srdce. Pokud víte, prognóza úspěšné transplantace je pro všechny tyto pacienty stejná. Vaše komise musí vybrat, kdo srdce dostane. Máte 20 minut na to, abyste došli ke skupinovému rozhodnutí.

Pacienti
  1. Sedmnáctiletá romská servírka, která nedokončila střední školu a je jedinou živitelkou své rodiny.
  2. Patnáctiletá těhotná dívka, svobodná.
  3. Středoškolák ruského původu, předseda třídy, který nedávno získal stipendium na lékařskou fakultu.
  4. Čtyřiadvacetiletá matka s třemi malými dětmi, vietnamská vdova, která v této zemi nemá žádné příbuzné.
  5. Dvaapadesátiletý černošský náboženský vůdce, který vede útulek a kuchyň pro bezdomovce, kde se každý den stravují tisíce lidí.
  6. Čtyřicetiletý vědec, který je blízko k objevu léku proti AIDS a sám je HIV-pozitivní.
  7. Jedenáctileté děvče ze středního východu, které se stalo symbolem světového míru.
  8. Pacient přeložený z malé venkovské nemocnice - žádné další údaje nejsou k dispozici.
Příloha 2:

Poznámky k zadávání a vedení techniky:

  1. Jedná se o tzv. simulační hru. Hráči by měli rozhodovat ve fiktivním rámci toho, že jsou chirurgové, především sami za sebe (svým rozumem a svým citem). Není tedy až tak důležité, aby hráli „divadelně" psychologické charakteristiky jednotlivých chirurgů.
  2. Čas lze měnit. 15 min je málo. Záleží na cíli a také na skupině (zkušenosti). Časové omezení lze úplně zrušit, pak je třeba počítat i s tím, že se hra protáhne i na několik hodin.
  3. Počet pacientů lze měnit. Lze měnit i charakteristiky jednotlivých pacientů. Opět záleží na cíli a na zkušenostech skupiny.
  4. Kolik „doktorů" ve skupině? Optimum: od 5 do 10 včetně. Obecně platí, že méně lidí se snáze domluví.
  5. Několik menších skupin se po vybrání pacienta může spojit v jednu velkou skupinu a shodnout se v této skupině opět na jednom pacientovi (těžší varianta).
  6. Techniku ovlivní i počet rozdaných papírů s pacienty (1 pro skupinu až 1 pro každého).
  7. Lze též zvolit pozorovatele nebo zapisovatele či moderátora - není nezbytné (opět záleží na cíli). Úkoly pro pozorovatele lze formulovat z témat pro reflexi (viz níže).
  8. Je potřebné vysvětlit, co je to dojít ke skupinovému rozhodnutí (konsensu). V této hře je to rozhodnutí, se kterým každý člen souhlasí (je ochoten se pod rozhodnutí podepsat).
  9. Jedná se o náročnou techniku, je proto nutné předem uvážit, kdy ji ve skupině zařadit.
  10. Pracuje-li více skupin a některá skončí příliš brzy, je třeba dát této skupině nějaký úkol (například zadat pětiminutové volné psaní na nějaké téma vztahující se k prováděné činnosti).
  11. Pokud se během techniky „jiskřilo", je třeba z toho při reflexi vyzískat maximum a nezapomenout skupinu „udobřit" (zařadit jinou, nenáročnou techniku ... vybít se, zasmát se, spolupracovat ..., zatleskat si).
Příloha 3:

Pár poznámek k reflexi (aneb několik námětů, kudy by se mohla reflexe ubírat):

  1. Na začátku je vhodné se chvilku zaměřit na pocity jednotlivých členů po hře...
  2. Dát prostor pozorovatelům...
  3. Otázky na čas: Měřil někdo čas, bylo hodně času nebo málo, proč?, ...
  4. Co konkrétně přispělo/nepřispělo k dohodě?
  5. Proč jste dospěli/nedospěli ke skupinovému rozhodnutí?
  6. Existuje správné řešení? (Prakticky ne! Protože každý život má jedinečnou cenu a žádný není lepší než druhý. Protože každý má právo na život. Protože jsme měli k dispozici málo informací...)
  7. K tématu aktivity obecně: Má každý právo na život? Jaká je cena lidského života? (Jaký je smysl lidského života?, Jaký máte názor na trest smrti?, Hráli jste si na bohy? ...)
  8. Témata a otázky pro reflexi konkrétních způsobů komunikace během skupinového vyjednávání:
    • komunikační fauly (nadávání, skákání do řeči, nevyslyšení, zavrhovací gesta, úšklebky, shazování, ...)
    • naslouchání (Jak si pamatovat? Jak dávat najevo, že naslouchám?)
    • kompromisy (Umíte nabízet kompromisy? Umíte přijímat kompromisy?)
    • argumenty (Umíte vytvořit/přijmout/zamítnout argumenty?)
    • zajímavé jevy (např.: někdo mocně zvolá nějakou frázi, někdo se rozbrečí/rozesměje, praskne žárovka)
    • umíte konstruktivně jednat pod časovým tlakem (jak jste jednali pod časovým tlakem?)
    • kdo mluvil moc, kdo málo?
    • proč jste mlčeli? (byli jste naštvaní na skupinu (na někoho)?, vzdali jste se odpovědnosti?, měli jste strach z rozhodnutí?, neprosadili jste se?); proč?
    • jak vás ovlivnili ostatní členové (jste v životě snadno ovlivnitelní; trváte neustále na svém, či se nacházíte někde mezi?)
    • jakými způsoby členové prosazovali svá stanoviska?
    • napadlo vás: vylučování (škrtání) = zabíjení?

      Poznámka:
      Na základě mála informací mnohdy radikálně rozhodneme (život/smrt). Vedoucí může po hře přidat další v dokumentu neuvedené informace, např.: Pacient 8 je vaše dítě, či kdokoli z předchozích pacientů či známých osobností (slovo pacient je obecný pojem...). Pacient 4 pravidelně týrá své děti, Pacient 2 je závislý na heroinu ...
  9. Zeptat se, jestli by se nedalo příště něco zlepšit?...
  10. Je-li to vhodné (záleží na okolnostech), lze na konci pohovořit o technice jako takové - líbila se, nelíbila, proč?

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Miroslav Kolařík

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace a sebeorganizace
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Komunikace

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

psací potřeby, papíry